Ollugat leat viššalit bargan vai Sámediggi šaddá ávkin sámi servvodahkii. Dán barggu mii fertet joatkit vai Sámedikki jietna gullo čielgasit buot servvodaga áššiin.
Giitu didjiide buohkaide buori barggu ovddas!
Sámediggi lea duođaid ávkin sámiide. Jos mii háliidat ávkkástallat riggodagain iežamet guovlluin, de mii dárbbašat politihkalaš fámu mii sihkkarastá dáid vuoigatvuođaid. Danne lea Sámediggi nu dehálaš midjiide. Dat nanne min giela ja kultuvrra, min servvodaga ovdáneami, min árbevieruid ja min ođđa áiggi.
Sámi luondu ja dan riggodagat leat leamaš ja leat ain dál ge min birgejupmi. Mii leat ávkkástallan dáid riggodagain, muhto eat leat goassige daid loaktán. Ja nu min maŋisboahttit ge birgejit dáppe boahttevaš áiggiin. Dán láhkái mii fertet smiehttat maiddái ođđa áiggi hástalusaid ektui.
Sihke ávkkástallan ja hálddašeapmi iežamet resurssain lea vuođđun min ássamii sámi guovlluin. Sámedikki bargu lea ávkin min árgabeaivválaš dilis, dat lei ávkin go Finnmárkku láhka dohkkehuvvui, dat lea ávkin go guolásteddjiid bivdu dál várjaluvvo min vuotna ja rittu guovlluin ja dat lea ávkin go sámi vuoigatvuođat Romssas Hedemárkui nannejuvvojit.
Min bargun lea geahččat bearrái ahte riggodagat dáppe min guovlluin addet barggu ja birgejumi olbmuide. Danne mii gáibideimmet ge minerálalága mii livččii buktit tietnasa giliid ássiide. Mii sávvat bures boahtima dáidda geat áigot ođđa ealáhusaid ja bargosajiid álggahit min guovlluin, muhto sii fertejit váldit vuhtii min gáibádusaid.
Min áigumuš han lea sihkkarastit ássama ja ealáhusovdáneami sámi guovlluin ja dasa mii dárbbašat sihke árjjalaš ealáhuspolitihka ja lágaid mat gáhttejit min vuoigatvuođaid.
Sámedikki doarjagat leat earret eará addán Porsáŋggu vuotnaguolásteddjiide vejolašvuođa oastit ođđa fatnasiid. Seamma doarjagat leat Ivgu boanddaide addán vejolašvuođa háhkat ođđa ja geavatlaš bargoneavvuid. Ja Sámedikki doarjagat leat sihkkarastán ođđa bargolanjaid duojáriidda.
Dás oaidnit konkrehta bohtosa Sámedikki doaimmas.
Sámi mánát gillájit go skuvllain eai leat albma oahppoávdnasat. Dan dili mii leat dál buorideamen ja ođđa plána mii gieskat bođii, galgá johtileappot buvttadit girjjiid ja dat galget leat nuvttá skuvllaide, vai mánát ožžot albma oahpponeavvuid.
Dat addá sámi mánáide vejolašvuođa oaidnit ja gullat iežaset giela ja kultuvrra luohkkálanjas ja skuvlagirjjiin. Oahpaheaddjit ožžot buoret bargoeavttuid. Ja dat lea maiddái lávki rivttes guvlui oažžut sámi skuvlla seammá dássái go eará skuvllat ge leat.
Mii bargat beaivválaččat dan ovdii ahte sámi giella ja kultuvra nannejuvvo. Mun lean ge ilus go oainnán ahte eanet ja eanet olbmot beroštit min máhtus ja vásáhusain.
Lea somá oaidnit go nu olu sámi nuorat duostilit bohtet oidnosii almmolaččat, čielga jienaiguin. Sii oidnojit ja gullojit politihkas, medias, kultuvrras ja valáštallamis. Sii čájehit sámi servodaga girjáivuođa ja oasálastet buot dásiin servvodagas. Mii illudit go min nuorat iežaset čehppodagain olahit sihke nuoraid ja boarrásiid miehtá riikka.
Ovttasbargu dáža ja sámi servvodaga gaskka lea dehálaš vai buot sámit, beroškeahttá gos orrot, besset eallit sápmelažžan ja oahppat ja geavahit sámegiela beaivválaččat. Mis lea maiddái ovddasvástádus olbmuid sosiála ja dearvvašvuođa dilis. Danne Sámediggi álggaha buoret ovttasbarggu gielddaiguin lagamus áiggis. Dákkár ovttasbargguin mii nannet oppa sámi servvodaga, giela ja kultuvrra.
Dán čavčča lea Sámediggeválga. Jienasteddjiid lohku lea lassánan válggas válgii. Ja dál doaivut ahte ain eanet olbmot čálihit iežaset Sámedikki jienastuslohkui ja servet válggaide. Du jietna lea dehálaš ja du jietna sihkkarastá ealli demokratiija. Danne mii ávžžuhat buohkaid čálihit iežaset jienastuslohkui ja geavahit jienastanvejolašvuođa.
Válggaid oktavuođas háliidan maiddái namuhit ahte min álbmot ruoššabeale sámis dál lea mearridan ásahit iežaset álbmotválljen politihkalaš orgána. Mun sávan lihku sidjiide ja doaivvun ahte min vásáhusat ja barggut šaddet sidjiide ja buot eará álgoálbmogiidda ávkin.
Otná dilis gillájit eanemusat álgoálbmogat go dálkkádat rievdá. Juohke beaivvi billistuvvo luondu ja biras, ja dál maiddái máilmme ekonomalaš váttisvuođat givssidit olbmuid. Sámedikkis lea stuorra ovddasvástádus veahkehit sin geat rahčet birgema dihtii ja mii áigut buot dásiin, maiddái ON:a olis, bargat dan ala ahte boahtteáigi čuvggoda midjiide buohkaide. Min buorit eallineavttut geatnegahttet min ja mii váldit dán ovddasvástádusa duođas.
Mii galgat beroštit guđet guimmiineamet. Nu mii dahkat vuođu nana ja buori servvodahkii.
Sávan de buohkaide buori ođđajagi!