Giitu go bovdiidet mu dán čoahkkimii. Sámediggái lea dát dáhpáhus hirbmat dehálaš; dál de álggahuvvo giellabargu mas lea ulbmilin oahpahit sámegiela ollesolbmuide.
Sámegiela ealáskahttin ja nannen lea okta daid stuorámus hástalusain otná dilis. Ja, ollesolbmot geat leat manahan gielaset, gillájit máŋgga láhkái. Sii moraštit go eai beassan oahppat eatnigielaset, sii moraštit go eai beasa mánáideaset oahpahit sámegiela ja sii gillájit go eai bastte veahkehit mánáideaset sámegiela skuvlabargguin ruovttus. Dán dili mii háliidat rievdadit. Min niehku lea ahte 5 jagi geahčen leat mis olu eambbo rávisolbmot geat hállet sámegiela go otne.
Ja, danin leage dát beaivi nu dehálaš sámegiela boahtteáigái.
Sámegiela ferte suodjalit ja ovddidit oktilaččat. Jos sámi kultuvrras galgá leat boahtteáiggi, de ferte leat álbmogis vejolašvuohta oahppat ja geavahit iežas giela. Danin háliida ge Sámediggi leat láidesteaddjin sámegiela nannenbarggus, buot sámi guovlluin. Sámedikkis han lea ovddasvástádus sámi álbmogii ja dat geatnegahttá.
Nu leage dále Sámediggeráđđi válljen offensiivvalaččat, ja čielga ulbmiliiguin, áŋgiruššat sámegielaid ealáskahttimis.
Sámediggi lea 2008 rájes atnigoahtán Sámeálbmot foandda reanttuid. Dát addá ođđa vejolašvuođaid bidjat johtui earret eará stuorát giellaprošeavttaid. Mii leat válljen vuoruhit doaibmabijuid, mat sáhttet dagahit ahte sámegiella gullo juohke sajes, juohke beaivve gos dal de olbmot deaivvadit.
Min ulbmil dáinne prográmmain, maid otne álggahit, lea ahte eanet aht' eanet olbmot álget hállat sámegiela beaivválaččat ja ahte sámegiella šaddá lunddolaš giellan buot servvodaga oktavuođain.
Sámediggi lea ovttas Sámi Allaskuvllain álggahan stuorra barggu mas lea sáhkan ráhkadit sierra sámi giellaoahpu. Dát lea viiddis prográmma mas leat máŋga dási.
Das lea bajitdási strategalaš plána, mii sisttisdoallá máŋga suorggi giellabarggus. Prográmma bistá máŋga jagi ja galgá maiddái hutkat oahppoplána boahtteáigái. Ja, dat galgá leat lullisámegiella, julevsámegiella ja davvisámegiella várás. Nu váldá ge dát prográmma vuhtii iešguđet gielaid otná dili. Dát gáibida iešguđet vugiid min ealáskahttin- ja nannenbargui sámegiela várás.
Eanáš sámi guovlluin lea dál áhkku- ja áddjágeardi geain lea sámegiella eatnigiellan, muhto sin mánáin, geat otne lea váhnemat, - eai máhte sámegiela doarvái bures.
Áhkuin ja ádjáin lei máhttu oahpahit sámegiela viidáseappot sin mánáide.
Muhto sii eai dáhtton dan dahkat. Ja, sivva lei dávjá go dáruiduhttinpolitihka lei sidjiide jáhkihan ahte dat lei buoremus sin mánáide oahpahit dárogiela. Nu leatge ollu váhnemat geat háliidivčče mánáideaset oahpahit sámegiela, šaddan dan dillái ahte eai sáhte veahkehit mánáid sámegiela oahpuin.
Dát lea lossa ja surgadis dilli dáid váhnemiidda ja dan dilis mii fertet ja áigut beassat eret. Ja, doaivumis mii otne vuolgit ođđa ja buoret giellaáigái, mas sámegiella gullo beaivválaččat, buot sámi guovlluin.
Dat mii duođaid illuda mu lea go nu olusat min otná váhnengearddis dáhttu oahpahit iežaset mánáide sámegiela, vaikko sis váilu máhttu. Maiddái sámi nuorain lea nanu dáhttu váldit giela ruovttoluotta. Dát addá midjiide erenoamáš vejolašvuođaid, muhto dieđusge maiddái hástalusaid.
Muhto mun gal in eahpit ahte mii eat lihkostuva dáinne bargguin jos beare máhttit rivttesláhkái bargat ja geavahit doarvái resurssaid dasa.
Bealistan maid háliidan muittuhit buot daid olbmuid geat máhttet hállat sámegiela, muhto eai hálddaš čállima ja lohkama. Dáidde olbmuide galgat heivehit fálaldagaid prográmmas maid otne álggahit. Nu besset dát olbmotge ávkki atnit sámegielat čállindáidagis ja sidjiide ráhpo áibbas ođđa máilbmi, jáhkán mun.
Dábálaš dilis dáhpáhuvvá lunddoleamos ja beaktileamos giellaoahpaheapmi ruovttuin. Danne lea dehálaš váhnemiidda oahpahit sámegiela vai sii bastet iežaset mánáide oahpahit giela. Nu láhčit saji ealli gillii, gos oahpaheapmi dáhpáhuvvá lunddolaččat, mánáid ruovttuin.
Dat doaibma, man birra otne lea sáhka, dán čoahkkimis, leage juste dáid olbmuid várás. Giellaprográmma galgá leat ávkin vánhemiidda, nuoraide ja mánaide geat háliidit ja áŋgiruššet sámegiela oahppat. Sidjiide mii otne láhčit ođđa ja buoret dili.
Sámediggi lea movtta go Sámi allaskuvla lea váldán badjelasas dán dehálaš barggu, sihke ráhkadit ja čađahit sámegiel oahpu ollesolbmuide. Sámi allaskuvla leage dat áidna allaskuvlla mii lea huksen sámi birrasa gos sámi giella ja kultuvra lea vuođđun oahpaheapmái.
Sámi allaskuvla fállá oahpuid mat leat sámi servodaga dárbbuid várás, otnáš ja boahtteáiggi dilálašvuođaid ektui. Sámi allaskuvla lea maid máŋga jagi bargan sámegieloahpahusain rávisolbmuide. Skuvllas lea nanu fágabiras sámegielas, mii lea dehálaš go dal ovttas álggahit giellaoahpahus mas lea ulbmilin juksat olles álbmoga.
Go Sámediggi bijai johtui dán rávisolbmooahpahus-oasseprográmma, de lei okta eaktu ahte oahppoásahus galgá doallat lagas oktavuođa sámi giellabirrasiiguin miehtá Norgga. Norggas mis leat golbma sámegiela ja dasto vel máŋga suopmana.
Sámi giellabirrasat miehtá Norgga leat dehálačča vai juksat olles álbmoga dáinne oasseprográmmain mas lea sáhka ollesolbmuide fállat giellaoahpu. Danne leange ilus go giellaguovddážat leat fárus min ovttasbarggus. Giellaguovddážat leat áibbas dárbbašlaš oasit fierpmádagas mii sihkkarastá olles álbmogii fálaldaga.
Sin haga mii eat birge ja sin oasálastin dahká ahte mii olihat buot giliid ja čiegaid Sámis. Ja, ná mii geavahat buot searaid ávkin giellaprográmmas.
Dás lea maiddái eará bealli maid ferte atnit muittus.
Giellaoahpaheapmi galgá váldit vuođu giela báikkálaš dilis ja suopmanis, vai sámiid báikkálaš identitehta bisuhuvvo ja nannejuvvo. Sámi giellaguovddážat leat dehálaš giellaarenat, erenoamážit doppe gos sámegiella lea heittot dilis. Giellaguovddážiin leat maid dat dieđut báikkálaš gielladili birra mat dárbbašuvvojit go galgá bidjat johtui dákkár doaimmaid.
Oktiibuot leat ásahuvvon logi sámi giellaguovddáža sámi guovlluin Norgga bealde. Dát guovddážat leat álggahuvvon báikkálaččat, ja jurdda ásaheami duogábealde lea leamaš dárbu čohkket resurssaid ja cegget giellaarenaid.
Sámi giellaguovddážat addet vejolašvuođa oahppat ja ovddidit sámegiela sihke njálmmálaččat ja čálalaččat, ja danne lea sin bargu issoras mávssolaš giela oppalaš suodjaleapmái ja bisuheapmái. Sámi giellaguovddážiid bokte sihkkarastojuvvo vejolašvuohta oahppat ja viidáset ovddidit min sámi giellamáhtu báikkálaččat.
Sámediggi jáhkká ođđa giellaprográmma nannet giellaguovddážiid dan dihte go besset ovttas Sámi allaskuvllain ja eará giellaguovddážiiguin ovddidit ja čađahit giellaoahpahusa. Dat fas lea ávkin giellaguovddážiidda maŋit áigái ja sin rolla giellaárenan ja giellaguoddin šaddá ain deháleabbon ovddasguvlui
Sámediggi doaivu ja vuordá ahte giellaprográmma maid otne álggahit šaddá ávkin ollu servodatsurggiide. Mii doaivut ja sávvat ahte dát lea ávkin rekrutteremii Sámi allaskuvlii ja eará oahpahusaide, gos lea dárbu sámegielat fágaolbmuide. Mii han diehtit ahte lea stuora váilevašvuohta oahppanolbmuide ollu surggiin, nugo dearvvašvuođa - ja sosiálasuorggis, riektesihkarvuođasuorggis, mediasuorggis ja eará servodatdoaimmain.
Nu doaivvunge mii otná dáinne giellaprográmmain vuolgit ođđa áigái ja ođđa dillái, mas sámegiella láidesta min servvodaga ođđa olahusaide ja buoret boahtteáigái.
De giittán bealistan ja sávan lihkku midjiide buohkaide ođđa giellabargguin.