Buorit guossit ja earát geat leat boahtán deike odne
Máŋggalágan beroštusat bahkkejit sisa sámi guovlluide. Viiddes guovllut, gos olbmot ásset bieđgguid ja gos maiddái leat oalle stuorra luondduriggodagat, leat álo geasuheaddjin sidjiide geat áiggošedje ávkkástallat ekonomalaččat dáid luondduriggodagaiguin. Sámi guovlluid mihtilmasvuohtan leat ge aiddo dat viiddes, oktilis luonddu- ja kultureanadagat maiguin vuođđoealáhusat leat ávkkástallan guhká ja maidda leat leamaš uhccán teknihkalaš sisabahkkemat.
Seammás lea maid dál nu ahte mis leat dakkár eallindássi ja ássandábit mat gáibidit ahte ovdamearkka dihtii el-rávndji ja golgi čáhci álo lea fidnemis. Energiija ja buhtes čázi fidnen lea ge masa mii bidjat ollu fuomášumi boahtte jagiin. Dán áiggi go lea ollu sáhka dálkkádatrievdamiin, de šaddá maiddái "ruoná energiija" digaštallojuvvot boahtteáiggis. Dál juo oaidnit ahte ovdamearkka dihtii bieggafápmu lea "bivnnut" ja ahte ollu prošeavttat leat álggahuvvomin. Dát leat daid bieggamilloprošeavttaid lassin, maidda lea juo addojuvvon konsešuvdna dahje mat leat guhkeleappos plánemis go dušše dieđihanmuttus. Vai sáhttá fievrridit geavaheaddjiide dan el-fámu mii dáin bieggafápmorusttegiin buvttaduvvo, de ferte maiddái eanaš háviid jođasfierpmádaga fievrridankapasitehta buoridit mealgadit, dat mearkkaša ahte ferte hukset fápmolinjáid máŋgga sajis miehtá riikka.
Danne lea buohkanassii viehka ollu bieggafápmorusttegat, smávvafápmorusttegat, fápmojođđasat ja eará energiijadoaibmabijut mat leat plánejuvvon sámi guovlluide, ja máŋga dáin plánejuvvon prošeavttain sáhttá várra leat njuolgga mearkkašupmi sámi beroštusaide ja nu sápmelaččaide álbmogin. Sápmelaččain eamiálbmogin lea vuoigatvuohta konsulterejuvvot dakkár áššiin, mat gusket sápmelaččaide njuolgga. Dán vuoigatvuođa nanne ILO-konvenšuvnna nr. 169, eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji riikkain, 6. artihkal.
Dán oktavuođas lea stáhta ja Sámediggi miessemánu 11. b. 2005 soahpan šiehtadusa politihkalaš dásis mii mearrida lagat prosedyraid dasa mo dát konsultašuvdnageatnegasvuohta Sámedikkiin, sámiid álbmotválljen ja ovddasteaddji orgánan, galgá fuolahuvvot. Šiehtadus nannejuvvui suoidnemánu 1. b. 2005-mannosaš gonagaslaš resolušuvnnain. Okta konsultašuvdnašiehtadusa mihttomeriin lea ahte buot konsultašuvnnat Sámedikkiin galget dáhpáhuvvat dorvvolašvuođas ja dainna ulbmilin ahte ollašuhttit ovttamielalašvuođa evttohuvvon doaibmabijuid hárrái.
Norgga čázádat- ja energiijadirektoráhta (NČE) lea Oljo- ja energiijadepartemeantta vuollásaš orgána ja das lea ovddasvástádus Norgga čáhce- ja energiijaresurssaid hálddašeamis. NČE ráhkkanahttá ja meannuda buot konsešuvdnaáššiid mat gusket huksemiidda energiijalága vuođul. Dán ovddasvástádussuorggi geažil deaivvada danne Sámediggi dávjá NČE:ain huksen- ja areálaáššiin, ja stáhta eiseváldin guoská ge Sámedikki ja stáhta eiseválddiid gaskasaš bajimus konsultašuvdnašiehtadus maiddái NČE:ii.
Dan sivas go leat ollu konsešuvdnaáššit energiijasuorggis mat gusket sámi beroštusaide, de oaidná Sámediggi man dehálaš dat lea doalahit buori gulahallama NČE:in ovddasteaddji eiseváldin. Danne mii leat ilus go, buori ovttasbarggus NČE:ain, leat nagodan ovttamielalaččat šiehtadit mo konsultašuvnnat gaskal Sámedikki ja NČE galget čađahuvvot geavatlaččat. Dát ovttasbargošiehtadus NČE.ain lea Sámedikki ja stáha eiseválddiid gaskasaš bajimus konsultašuvdnašiehtadusa ávkkálaš aiddostahttin erenoamážit energiijaáššiin. Mii doaivut maiddái ahte šiehtadus geavadis sáhttá váikkuhit buori áššemeannudeami, mas sámi beroštusat fuolahuvvojit bures. Loahpas mii maid sávvat buori viidáset ovttasbarggu NČE:ain guoskevaš áššiin - vaikke vel mii dávjá fertet fuolahit sierranas ja vuostálas beroštusaid.