Buorre beaivi buohkaide !
Sámediggi beale giittán go lehket bovden min Kipparifestivalii ja addán vejolašvuođa buktit dearvvuođaid didjiide.
Munnje lea áli somá beassat oasástallat doaluin iežan ruovttugielddas. Mun han lean riegádan ja bajásšaddan Činavuohpis, gos guovllu olbmot daid áiggiid hálle eanáš sámegiela. Nu leage sámegiella mu eatnigiella.
Go skuvlii álgen de máhtten duššefal sámegiela. Nubbi beale vuona lei kvena mánáin sullii seammá dilli go mus. Mii eat gulahallan oahpasteddjiiguin. Dán dáfus lea kvenain ja sámiin seammalágan historjjálaš vásáhusat ja danne jáhkánge ahte mun dovddan kvenaid hástalusaid oalle bures.
Munnje lea erenoamáš dáhpáhus go lean Sámediggepresideantta namas deikke bovdejuvvon guossin. Dat čájeha buori ovttasbargovuoiŋŋa din beales ja addá buori vejolašvuođaid Sámediggái ovttas bargat dinguin. Ja dat maid soahpá bures min áigumušaiguin. Mii maid háliidat buoret ovttasbarggu ja danne mii leatge ruđalaččat dorjon muhtin muddui kvenaid doaluid, ja leat dasa lassin politihkalaččat dorjon din áigumušaid.
Kvenain ja sápmelaččain leat máŋga ovttalágan hástalusa. Sihke kvenat ja mii sámit, leat gillán garra dáruiduhttima. Mii leat Sámediggi olis ožžon vejolašvuođa njulget dáid boasttuvuođaid go dál hálddašat dehálaš osiid sámi servvodagas. Maiddái dii, kvenat, galgabehtet beassat hálddašit eambbo din kultuvrralaš áššiin, servvodateallima ja din giela. Dát ii geatnegahte dušše din, muhto maiddái norgga stáhta ja Sámediggi. Mii han leat earret eará dorjon didjiide sierra foandda, mas livččii ulbmilin ovddidit kvenaid kultuvrra ja giela.
Dán barggus mii lohpidat doarjut din politihkalaččat!
Muhto mii maiddái háliidat ovttasbarggu dinguin dakkár prošeavttain mas mis leat oktasaš beroštumit. Danin leatge dán jagi bušeahtas várren ruđa doaimmaide mat buoridivčče ovttasbarggu kvenaid ja sámi gaskka. Dás namuhan moadde ovdamearkka dákkár prošeavttain:
•· Dokumenteret kvena ja sámi báikenamaid Porsáŋggus ja Omasvuonas Tromssa fylkkas.
•· Ovddidit oktasaš kvena ja sámi doaimmaid sierra doarjjaortnegiiguin
•· Ruhtadit oktasaš kvena ja sámi kulturdoaluid
Mii leat maid bargan viššalit dan ala ahte álggahuvvo sierra kvena, sámi ja dáru giellaguovddáš Omasvutnii Tromssa fylkkas . Dása lea stáhta juolludan 500 duhát kruvnnu, Tromsa fylkkagielda lea juolludan 300 duhát ja Sámediggi maid vuoruha dasa ruđa. Doaivumis lea dát giellaguovddáš doaimmas juo čavččabeallái.
Min mielas lea dehálaš ahte olbmot ohppet eambbo kvena kultuvrra birra. Dat livččii riggodahkan buohkaide geat dovddiidit dáinne kultuvrrain ja dat lea mu mielas dehálaš ahte maiddái boahttevaš buolvvat besset návddašit dán kultuvrra riggodagaid.
Festiválain lea erenoamáš buorre vejolašvuohta dovddiidit nuppiid olbmuid kultuvrrain. Ja Kipparifestiválas duođaid eallá kultuvra, ja mu mielas dis lea hui miellagiddevaš prográmma dán jagi. Dáid lagamuš beivviid besset olbmot gullat ja oaidnit din giela ja kultuvrra, dii beassabehtet oaidnalit oahppásiiguin ja oahpásmuvvat ođđa olbmuiguin, ja dii beassabehtet ráhkkanit ođđa hástalusaide boahttevaš jagiide.
Mun sávan didjiide buohkaide buot buriid dáinne festiválain ja giitán bealistan go bessen dáid dearvvuođaid cealkit didjiide Sámedikkis.