Sámediggepresideantta Egil Olli dearvvuođat Ruoŧa beale Sámediggái
Gonagaslaš Allavuohta Kruvnnaprinseassa Victoria, Sámedikki áirasat ja guossit.
Giittán bovdejumis go beasan searvat Ruoŧa beale ođđa Sámedikki rahpamii. Munnje lea stuorra gudni Norgga beale Sámedikki ovddasteaddjin beassat leat guossi dáppe odne. Norgga beale Sámedikki bealis sávan lihku ođđa ja ođđasis válljejuvvon áirasiidda, ja sávan didjiide lihku daid dehálaš doaimmaiguin maiguin dii galgabehtet bargat boahtte áigodagas. Dál álggahuvvo bargu mas leat sihke vejolašvuođat ja hástalusat.
Ollu dáin hástalusain leat oktasaččat buot sápmelaččaide. Mis dárbbašuvvo ovttasbargu rájiid rastá vai mii sáhttit dustet dáid oktasaš hástalusaid. Sámedikkit Suomas, Norggas ja Ruoŧas leat ovddidan dehálaš parlamentáralaš ovttasbarggu Sámi parlamentáralaš ráđi bokte. Ruošša beale sápmelaččain lea bistevaš oassálastin ráđis. Min oktasaš orgánas lea hui dehálaš rolla oktasaš rádjerasttideaddji áššiin. Ráđđái gullá ge bargat dakkár áššiiguin, mat gusket sápmelaččaide beroškeahttá stáhtarájiin, nannet rájáhis sámi ovttasbarggu, oktiiordnet sámi jiena riikkaidgaskasaččat, ja erenoamážit máilmmi eará álgoálbmogiid ektui. Sápmelaččaid ovddeš rájáhis barggus, ja dálá rádjerasttideaddji ovttasbargovugiin, lea dál stuorra potensiála. Sápmelaččat ieža ja dat stáhtat gos sápmelaččat ásset, sáhttet buorebut ávkkástallat sámi ovttasbargguin.
Sámedikkiin leat ollu oktasaš bargamušat. Dás válddán ovdan giela ja oahpahusa. Sámegiela ektui mis leat oktasaš hástalusat. Sámedikkit áŋgiruššet sámegiela ovddidemiin ovttas. Mii leat dál gávnnaheamen mo mii ovttas galggašeimmet organiseret sámi giellabarggu. Sámegiel oahpahus mánáide ja nuoraide lea nubbi suorgi mas mis leat oktasaš hástalusat. Buot sámi mánáin galget leat seamma vejolašvuođat oažžut giellaoahpahusa, beroškeahttá das guđe riikkas sii ásset. Dat mearkkaša ahte mii fertet ovttastahttit oahpahusa earret eará mánáidgárddiid ja skuvllaid ektui. Mii dárbbašit ovdamearkka dihtii eanet sámegielat ovdaskuvlaoahpaheddjiid ja oahpaheddjiid.
Mun doaivvun ahte sierra davviriikkalaš sámekonvenšuvdna fargga dohkkehuvvo. Konvenšuvdna sáhttá earret eará doaibmat dehálaš vuođđun sámi giellabargui ja sámi vuoigatvuođaide oppalaččat ge.
Dát čájeha oanehaččat ahte mis leat hástalusat ja vejolašvuođat oktasaš álbmogin njealji stáhtas. Seammás mii fertet muittuhit iežamet ahte riikkaidgaskasaččat mii leat priviligerejuvvon, eat ge galgga goassege vajálduhttit ahte min barggus vuoigatvuođaiguin ja dohkkehemiin galgá leat ávki eará álgoálbmogiidda ge.
Dáid sániiguin sávan Sámedikki áirasiidda lihku boahtte áigodaga bargguin.
Giitu beroštumis!