Árbediehtu - duođašteapmi ja gaskkusteapmi - sámeálbmotfoanda. Dáppe gávnnat ohcanskovi.
Vuoruheamit 2010:s
• Prošeavttat mat kártejit árbedieđuid luondduresurssaiguin ávkkástallama oktavuođas, mas mielde maiddái historjjálaš ávkkástallan
• Prošeavttat mat váikkuhit sámi álbmotmedisiinna duođašteami ja bisuheami
• Prošeavttat mat duođaštit movt nissonolbmot geavahedje ja gaskkustedje árbedieđuid luonddu ráhkadanávdnasiid muohkadeami oktavuođas
Juolludaneavttut
• Ohcanáigemearri lea njukčamánu 1. b. 2010. Ohcamat mat bohtet dien áigemeari maŋŋá eai meannuduvvo
• Ohcamat galget dávistit Sámedikki vuoruhemiide 2010:s
• Doarjjaoažžu galgá ovdal go 3 vahku leat gollan doarjjareivve dáhtona rájes čálalaččat dohkkehit doarjaga eavttuid.
• Galgá ráhkaduvvot čilgehus prošeavttas/doaibmabijus mas válddahallojuvvojit ulbmilat ja daid čađahanvejolašvuohta
• Ii sáhte vuordit eanet doarjaga namuhuvvon doaibmabidjui dahje vejolaš liigegoluide
• Doaibma- ja investerendoarjja ii addojuvvo
• Jos ovttaskas ohccit ohcet, de galgá sis leat čálalaš šiehtadus ásahusain dahje organisašuvnnain fágalaš veahki hárrái, go guoská prošeavtta čađaheapmái
• Duođaštanávdnasiid galgá sáhttit bidjat registarii sámi duođaštuvvon árbedieđuid gaskkusteami hálddašeamis nu ahte eaiggátvuohta ja personsuodjalus gozihuvvo.
Meroštallannjuolggadusat:
• Doarjja rehkenastojuvvo ohcama ja prošeaktačilgehusa vuođul.
Máksineavttut:
• Doarjja mii lea unnit go 50 000 ru máksojuvvo ollislaččat dalle go prošeakta álggahuvvo. Doarjaga oktavuođas mii lea eanet go 50 000 ru máksojuvvo 50 % dalle go prošeakta álggahuvvo. Loahppa 50 % máksojuvvo dalle go prošeakta lea čađahuvvon, golut leat duođaštuvvon ja go prošeaktaraporta lea buktojuvvon.
• Prošeakta galgá álggahuvvot dan bušeahttajagi goas doarjja juolluduvvo ja galgá gárvvistuvvot maŋimustá jagi maŋŋá doarjjareivve dáhtona. Erenoamáš oktavuođain sáhttá prošeakta oažžut guhkit áigemeari gárvvistit barggu gitta guovtti jagi rádjai maŋŋá doarjjareivve dáhtona, dán ferte erenoamážit vuođustit. Duođaštanávdnasiin galgá sáddejuvvot kopiija Sámediggái.
• Doarjjaoažžu galgá buktit rehketdoalu ja raportta ruđaid geavaheamis. Jus doarjja lea badjel 150 000 ru, de ferte rehketdoalu ruđaid geavaheamis leat duođaštan registrerejuvvon dahje stáhtafápmuduvvon rehketdoallodárkkisteaddji. Rehketdoalu galgá sáhttit buohtastahttit dohkkehuvvon gollomeroštallamiin.
Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07 Daid doarjagiid hálddašeami ođasmahttin maid Sámedikkis sáhttá ohcat.
Ortnega hálddaša Sámedikki doarjjastivra.
Jahkái 2010 várrejuvvo 1 850 000 ru doarjjan duođaštan- ja gaskkustanprošeavttaide árbedieđuid ektui.
4.2.1 Oahpponeavvut
4.2.1.1 Dábálaš oahpponeavvut vuođđooahpahussii
Vuoruheamit 2010:s:
• Máttasámegiella vuosttaš giellan 5. Jahkeceahkkái
• Máttasámegiella nubbingiellan mánáiddási 3. ja 4. ceahkkái
• Oskkoldat, eallinoaidnu ja etihkka (OEE) - Fáddágihpa 5.-7. jahkecehkiide davvisámegillii risttalašvuođa váldosuorgái
• Julevsámegiella nubbingiellan 7. dássái
• Davvisámegiella nubbingiellan mánáidceahki 1.-4. ceahkkái - ohppiidgirji ja bargogirji vejolaččat neahttaresursa juohke dássái
• Servodatfágat joatkkaoahpahusa várás - vejolaččat jorgaleapmi ja heiveheapmi Jo1/Jo 2LK06S:s
• Fáddágihppagat vuođđoskuvlla servodatfágaide - váldosuorgi servodatmáhttu 5.-7. jahkecehkiide
• Ođđasisprenten, fierpmádatbáikkiid bisuheapmi, ođasmahttin, áigeguovdilastin ja dáláš oahpponeavvuid heiveheapmi
Juolludaneavttut:
• Ohcanáigemearri lea guovvamánu 1. b. 2010. Ohcamat mat leat sáddejuvvon dien beaivvi maŋŋá, eai meannuduvvo
• Ohcamat galget leat jagi 2010 vuoruhemiid siskkobealde
• Sámedikki ohcanskovvi ortnega várás galgá geavahuvvot
• Ohcama árvvoštallamii lea deaŧalaš ahte dásseárvoperspektiiva árvvoštallojuvvo
• Doarjjaoažžu galgá ovdalgo golbma vahku lea gollan doarjjareivve dáhtona rájes čálalaččat dohkkehit doarjaga eavttuid. Jus áigemearri ii dollojuvvo, de sihkkojuvvo doarjja almmá ovdagihtii dieđiheami haga
• Ráhkaduvvo prošeaktačilgehus mas leat ovdánanplána osiid mielde, prošeavtta čađahanvejolašvuohta, movt prošeakta goziha gustovaš oahppoplánadahkosa ja oahpahuslága
• Doarjjaoažžu galgá ohcamis ovdanbidjat plánaid vurkkodeami ja juohkima ektui
• Doarjjaoažžus galgá leat šiehtadus girječálliiguin, govvabiddjiiguin, jorgaleddjiiguin ja eará veahkkebargiiguin das ahte oahpponeavvu ollásit dahje osiid das sáhttá almmuhit, juohkit ja ovdanbuktit girjehámis, elektrovnnalaččat (maiddái neahttavuđot veršuvdna) dahje makkár ihkinassii eará medias
• Oahpponeavvu galgá maid sáhttit almmuhit ollesteakstagirjin DAISY-formáhtain
• Doarjjaoažžu galgá vurket prentejuvvon oahpponeavvuin maŋimuš korrektuvrra lohkkojuvvon veršuvnna teakstafiillas govaid haga, vai sáhttá sáddet fiilla gelbbolašvuođaguovddážii mii buvttada čuokkisčálagirjjiid
• Digitála oahpponeavvuid buvttadeami oktavuođas geavahuvvojit dakkár teknihkalaš čovdosat main sáhttá geavahit sámi bustávaid
• Govvaávdnasat mat geavahuvvojit oahpponeavvus galget govvet daid variašuvnnaid mat sámi servodagas, kultuvrras ja historjjás leat
• Oahpponeavvuin mat leat davvisámegillii, berre čuovvut "Čállinrávagirjji" rávvagiid, www.oahpponeahtta.no
• Prentejuvvon oahpponeavvuid ektui mearriduvvo doarjjareivves man ollu ovttaskas oahpponeavvut prentejuvvojit. Vuođđun biddjojuvvo ohppiidlohku mii lea vuođđoskuvlla diehtojuohkinvuogádagas interneahtas (www.wis.no/gsi)
• Doarjjaoažžu galgá nuvttá juogadit dárbbašlaš oahppogirjemeari skuvllaide. Vuođđun biddjojuvvo ohppiidlohku mii lea vuođđoskuvlla diehtojuohkinvuogádagas interneahtas (www.wis.no/gsi). Dát ii guoskka daid oahpponeavvuide mat leat olámuttus dušše interneahtas
• Digitála oahpponeavvuid galgá sáhttit geavahit nuvttá interneahtas
• Doarjjaoažžu galgá addit 10 gáhppálaga oahpponeavvus Sámediggái. Dát ii guoskka daid oahpponeavvuide mat leat olámuttus dušše interneahtas.
• Oahpponeavvu galgá leat fidnemis márkanis unnimusat 5 jagi. Dát guoská sihke prentejuvvon ja digitála oahpponeavvuide. Maŋŋá dán áigodaga ferte vejolaččat ohcat oažžut bisuhuvvot neahttabáji
• Digitála oahpponeavvuid ektui lea doarjjaoažžus ovddasvástádus vejolaš bálvváris (serveris)
• Doarjjaoažžu sáhttá gáibidit áigemeari guhkiduvvot jus Sámediggi gáibida rievdadit prošeavtta maŋŋágo dat lea álggahuvvon
• Jus doarjjaoažžu reastaluvvá, prošeavtta doaibma bissehuvvo dahje loahpahuvvo, dahje doarjjaoažžu eará sivaid geažil ii sáhte dahje ii hálit gárvvistit prošeavtta, de sáhttá Sámediggi gáibidit vuoigatvuođa váldit badjelasas barggu. Doarjjaoažžu galgá šiehtadusas girječálliin bidjat dieđuid dan birra erenoamážit, ja dan ferte maid girječálli dohkkehit. Seamma gusto maid šiehtadussii eará veahkkebargiiguin
• Oahpponeavvoprošeavttat maidda juolluduvvo doarjja, galget merkejuvvot gustovaš standárddaid vuođul. Oahpponeavvuid galgá sáhttit čatnat oahpponeavvodiehtovuđđui GREP, Máhttolokten sámegiella. Digitála oahpponeavvut galget merkejuvvot metadataspesifikašuvnna NORLOM vuođul
• Ii sáhte vuordit eanet doarjaga namuhuvvon prošektii dahje vejolaš liigegoluide, earret go jos Sámediggi gáibida dakkár rievdadusaid maid geažil golut lassánit mealgat
Meroštallannjuolggadusat:
Oktasaš prentejuvvon ja digitála oahpponeavvuide:
a) Mánusa ovddideapmi
• Girječálliid ja jorgaleddjiid friijaoastin gitta jagi rádjai, šiehtadusa mielde guoskevaš bargoaddiin, dahje girječállibálkkáš mánusa oastima oktavuođas 2 500 ru siiddu nammii ođđa teavsttas, bálkkáš gustovaš oahpponeavvuid jorgaleamis, heiveheamis, ođasmahttimis ja áigeguovdilastimis lea 1 500 ru siiddu nammii mas leat 2000 guoskkahaga. Erenoamáš oktavuođain sáhttá girječálliid ja jorgaleddjiid friijaoastit gitta guovtti jagi rádjai. Dat galgá erenoamážit vuođustuvvot.
• Korrektuvrra lohkama ovddas 100 ru siidui mas leat 2000 guoskkahaga
• Referánsajovkui gitta 50 000 ru rádjai, ferte vuođustuvvot man ollu golut šaddet
b) Buvttadeapmi
Guoská prentejuvvon oahpponeavvuide:
• Ollislaš buvttadangoluide lohkkojuvvojit mielde teknihkalaš buvttadus ja doaimmahusgolut, ja doarjja rehkenastojuvvo čuovvovaš vuogi mielde árkka nammii (mii lea 16 siiddu):
- gitta 15 % rádjai govat 8 000 ru
- gitta 30 % rádjai govat 11 000 ru
- gitta 50 % rádjai govat 14 000 ru
- eanet go 50 % govat 17 000 ru
Jus submi, gč. bajábeale máksomeriid, ii govčča ollislaš buvttadangoluid, de sáhttá ohcci bidjat ovdan ohccojuvvon prošeavtta gollomeroštusa. Dát galgá leat vuođđuduvvon čálalaččat.
Govaiguin oaivvilduvvojit govat, tevnnegat, tabeallat, formelat jed.
Teknihkalaš buvttadeapmin oaivvilduvvojit formáhta, báberkvalitehta, ivdnegeavaheapmi, korrektuvradivvumat, čatnan ja olggoš. Doaimmahusgollun oaivvilduvvojit gielalaš, fágalaš ja pedagogalaš gieđaškuššan ja korrektuvrra lohkan
Guoská digitála oahpponeavvuide:
• Ollislaš buvttadangollun lohkkojuvvo digitála oahpponeavvu ollásit buvttadeapmi ja dat rehkenastojuvvo vuođustuvvon ohcama vuođul, gitta 700 000 ru rádjai.
Jus submi, gč. bajábeale máksomeriid, ii govčča ollislaš buvttadangoluid, de sáhttá ohcci bidjat ovdan ohccojuvvon prošeavtta gollomeroštusa. Dát galgá leat vuođustuvvon čálalaččat.
Ollásit buvttademiin oaivvilduvvo sisdoalu ja funkšunalitehta čilgen, ovddidan¬golut, jorgaleapmi ja oahpponeavvu geahččaleapmi.
c) Erenoamáš ovdanbuktingolut
• Erenoamáš oktavuođain sáhttá doarjja addojuvvot gitta 150 000 ru rádjai. Dát guoská omd. stuorra bálkkážiidda illustrerejeaddjiide, govvideddjiide ja vuoigatvuođaoamasteddjiide. Dáid ferte čálalaččat vuođustit.
d) Oppalaš golut
• Dan lassin sáhttá b) buvttadangoluin rehkenastit gitta 100 % rádjai prentejuvvon oahpponeavvuid oppalaš goluide ja 50 % rádjai digitála oahpponeavvuid oppalaš goluide. Oppalaš gollun lohkkojuvvojit eará golut mat lágádusas leat oahpponeavvu ovddideapmái lassin daid goluide mat bohtet ovdan čuoggás b). Dat sáhttet leat golut mat lágádusas leat viessoláigui, kantuvrra hálddašeapmái, mátkkiide, olggobeale konsuleantabálvalusaide, vuođđovuoigat¬vuođaide, fágalaš kvalitehta sihkkarastimii, govaid redigeremii ja sullasaččaide
e) Buhtadus sámi oahpponeavvuid sisaoastinortnega geažil
• Gitta 250 oahpponeavvu rádjai 20% buvttadangoluin
• Gitta 251 - 500 oahpponeavvu rádjai 30% buvttadangoluin
• Gitta 501 - 800 oahpponeavvu rádjai 50% buvttadangoluin
Buvttadangolut leat golut buohkanassii b) teknihkalaš buvttadeapmái, c) erenoamáš buvttadanvuohkái ja d) oppalaš goluide.
Meroštallannjuolggadusat fierpmádatbáikkiid bisuheapmái guhkit áigái go 5-jagi áigodahkii:
• Doarjjasturrodat meroštallojuvvo gitta 75 000 ruvdnosaš ohcama rádjai mii lea ákkastuvvon
Máksineavttut:
• Prentejuvvon oahpponeavvuide máksojuvvo 50 % dalle go prošeakta álggahuvvo, 25 % dalle go mánus ja prentenšiehtadus gárvanit ja loahppa 25 % dalle go buvtta lea gárvvistuvvon ja golut duođaštuvvon
• Digitála oahpponeavvuide máksojuvvo 50 % dalle go prošeakta álggahuvvo. Loahppa 50 % máksojuvvo dalle go prošeakta lea čađahuvvon ja golut leat duođaštuvvon.
• Prošeakta galgá álggahuvvot dan bušeahttajagis goas doarjja juolluduvvo ja galgá gárvvistuvvot maŋimusat 2 jagi maŋŋá doarjjareivve beaivádeami. Erenoamáš oktavuođain sáhttet prošeavttat oažžut guhkeduvvot gárvvistanáigemeari gitta 3 jahkái doarjjareivve beaivádeami maŋŋá, dat ferte vuođustuvvot erenoamážit.
• Doarjjaoažžu galgá buktit rehketdoalu ja raportta ruđaid geavaheamis. Jus doarjja lea eanet go 150 000 ru, de galgá registrerejuvvon dahje stáhtafápmuduvvon rehketdoallodárkkisteaddji leat duođaštan dan rehketdoalu, mii čájeha mo ruđat leat geavahuvvon. Rehketdoalu galgá sáhttit buohtastahttit dohkkehuvvon gollomeroštallamiin.
• Doarjjaoažžu galgá raporteret prošeavtta jođu guhtta mánu maŋŋágo prošeakta lea álggahuvvon
Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07 Daid doarjagiid hálddašeami ođasmahttin maid Sámedikkis sáhttá ohcat.
Ortnega hálddaša Sámedikki doarjjastivra.
Jahkái 2010 várrejuvvo 8 975 000 ru doarjja dábálaš vuođđooahpahusa oahpponeavvuide.
Dáppe gávnnat ohcanskovi
4.2.1.2 Erenoamážit heivehuvvon oahpponeavvut
Vuoruheamit 2010:s:
• Oahpponeavvut dieđihuvvon, individuála dárbbuid vuođul
• Oahpponeavvut daidda geain leat oaidnin-, gullan-, matematihkka- ja lohkan/čállinváttisvuođat
• Kárten- ja bagadanávdnasat
Juolludaneavttut:
• Ohcanáigemearri guovvamánu 1. b. 2010. Ohcamat sáddejuvvon dien beaivvi maŋŋá, eai meannuduvvo
• Ohcamat fertejit dávistit Sámedikki vuoruhemiide 2010:s
• Sámedikki ohcanskovvi ortnega várás galgá geavahuvvot.
• Ohcama árvvoštallamii lea deaŧalaš ahte dásseárvoperspektiiva árvvoštallojuvvo
• Doarjjaoažžu galgá ovdal go golbma vahku leat gollan doarjjareivve dáhtona rájes čálalaččat dohkkehit doarjaga eavttuid.
• Galgá ráhkaduvvot prošeaktačilgehus mii válddahallá ovdánanplána osiid mielde, prošeavtta čađahanvejolašvuođa, movt prošeakta goziha gustovaš oahppoplánadahkosa gáibádusaid ja movt oahpponeavvu galgá kvalitehta dáfus sihkkarastojuvvot gustovaš oahppoplánadahkosa gáibádusaid mielde, oahpahusdárbu ja daid sierralágan dárbbuid maid várás oahpponeavvu ráhkaduvvo
• Doarjjaoažžu galgá ohcamis ovddidit vurken- ja juohkinplánaid
• Doarjjaoažžus galgá leat šiehtadus girječálliiguin, govaheddjiiguin, jorgaleddjiiguin ja eará vehkiiguin das ahte oahpponeavvu ollislaččat dahje osiid das sáhttá almmuhit, juohkit dahje ráhkadit girjehámis, elektrovnnalaš hámis (maiddái neahttavuđot veršuvdna) dahje makkár ihkinassii medias.
• Oahpponeavvu galgá sáhttit almmuhit ollesteakstagirjin DAISY-formáhtas
• Oahpponeavvobuvttadeaddjit geain ii leat oktavuohta stáhtalaš pedagogalaš doarjjavuogádahkii galget geavahit fágatearpmaid mat juo leat geavahusas
• Doarjjaoažžu galgá prentejuvvon oahpponeavvuin váldit vára maŋimuš veršuvnna teakstafiillas govaid haga mas korrektuvra lea lohkkojuvvon, vai sáhttá sáddet fiilla gelbbolašvuođa guovddážii mii buvttada čuokkisčálagirjjiid
• Digitála oahpponeavvuid ráhkadeami oktavuođas galgá geavahit teknihkalaš čovdosiid main lea vejolaš geavahit sámi bustávaid/čálamearkkaid
• Govvaávdnasat mat geavahuvvojit oahpponeavvus berrejit govvet daid variašuvnnaid mat sámi servodagas, kultuvrras ja historjjás leat
• Davvisámegiela oahpponeavvuid ráhkadeamis berre čuovvut rávvagiid mat leat"Čállinrávagirjjis", www.oahpponeahtta.no
• Prentejuvvon oahpponeavvuide mearriduvvo prentenlohku ovttaskas oahpponevvui doarjjareivves
• Doarjjaoažžu galgá nuvttá juohkit dárbbašuvvon meari oahpponeavvuid skuvllaide
• Digitála oahpponeavvuid galgá sáhttit geavahit nuvttá interneahtas
• Šiehtaduvvo sierra man galle nuvttá gáhppálaga oahpponeavvus galget Sámediggái
• Oahpponeavvu galgá leat olámuttus márkanis unnimusat vihtta jagi. Dát guoská sihke prentejuvvon ja digitála oahpponeavvuide
• Digitála oahpponeavvuid oktavuođas lea doarjjaoažžus ovddasvástádus vejolaš bálvváris
• Doarjjaoažžu sáhttá gáibidit guhkit áigemeari jus Sámediggi gáibida rievdadusaid prošeavttas dahje prošeavtta álggaheamis
• Jus doarjjaoažžu reastaluvvá, prošeavtta doaibma bissehuvvo dahje heaittihuvvo, dahje doarjjaoažžu eará sivaid geažil ii sáhte dahje ii hálit almmuhit, de sáhttá Sámediggi váldit badjelasas almmuheami. Doarjjaoažžu galgá šiehtadusas girječálliin bidjat sierra dieđuid dán birra, maid maiddái girječálli galgá leat dohkkehan. Seamma guoská maid šiehtadussii eará vehkiiguin
• Ii sáhte vuordit eanet doarjaga prošektii dahje liigegoluide, earret go jus Sámediggi gáibida rievdadusaid mat divrudahttet goluid mealgat
Meroštallannjuolggadusat:
Oktasaš prentejuvvon ja digitála oahpponeavvuide:
a) Mánusa ovddideapmi
• Girječálliid ja jorgaleddjiid friijaoastin gitta ovtta jahkái, šiehtadusa mielde guoskevaš bargoaddiin, dahje girječállibálkkáš mánusa oastima oktavuođas 2 500 ru siiddu nammii ođđa teavsttas, dáláš oahpponeavvuid bálkkáš jorgaleapmái, heiveheapmái, ođasmahttimii ja áigeguovdilastimii lea 1 500 ru siiddu nammii 2000 guoskkahagain.
• Korrektuvrra lohkama ovddas 100 ru siidui mas leat 2000 guoskkahaga
• Referánsajovkui gitta 50 000 ru rádjai, ferte vuođustuvvot man ollu golut šaddet
b) Buvttadeapmi
Prentejuvvon oahpponeavvut:
• Ollislaš buvttadangoluide lohkkojuvvojit mielde teknihkalaš buvttadus ja doaimmahusgolut, ja doarjja rehkenastojuvvo čuovvovaš vuogi mielde árkka nammii (mii lea 16 siiddu):
- gitta 15 % rádjai govat 8 000 ru
- gitta 30 % rádjai govat 11 000 ru
- gitta 50 % rádjai govat 14 000 ru
- eanet go 50 % govat 17 000 ru
Govaiguin oaivvilduvvojit govat, tevnnegat, tabeallat, formelat jed.
Teknihkalaš buvttadeapmin oaivvilduvvojit formáhta, báberkvalitehta, ivdnegeavaheapmi, korrektuvradivvumat, čatnan ja olggoš. Doaimmahusgollun oaivvilduvvojit gielalaš, fágalaš ja pedagogalaš válmmaštallan ja korrektuvrra lohkan
Digitála oahpponeavvut:
Ollislaš buvttadangollun lohkkojuvvojit digitála oahpponeavvu olles buvttadeapmi ja dat rehkenastojuvvo vuođustuvvon ohcama vuođul, gitta 700 000 ru rádjai
Olles buvttadeapmin lohkkojuvvojit sisdoalu ja funkšunalitehta čilgehusa ráhkadeapmi, ovddidangolut, jorgaleapmi ja oahppaneavvu testen.
c) Prentejuvvon oahpponeavvuid erenoamáš golut
• Erenoamáš oktavuođain sáhttá prentejuvvon oahpponeavvuide addit gitta 150 000 ru doarjaga. Ovdamearkka dihte dalle jus leat stuorra bálkkážat govaheddjiide, govvideddjiide ja vuoigatvuođa-oamasteddjiide. Dán ferte vuođustit čálalaččat.
d) Oppalaš golut
• Dasa lassin sáhttá b) buvttadangoluin rehkenastit gitta 100 % rádjai prentejuvvo oahpponeavvuid ja 50% digitála oahpponeavvuid oppalaš goluide. Oppalaš gollun lohkkojuvvojit eará golut mat lágádusas leat oahpponeavvu ráhkadeapmái lassin daidda mat ovdanbohtet čuoggás b). Dat sáhttet ovdamearkka dihte leat golut lágádusa viessoláigui, kanturadministarašuvdnii, mátkkiide, olggobeale konsuleantabálvalusaide, vuoigatvuođaoamasteddjiide, fágalaččat kvalitehta sihkkarastimii, govaid redigeremii ja sullasaččaide.
e) Buhtadus sámi oahpponeavvuid sisaoastinortnega geažil
• Gitta 250 oahpponeavvu rádjai 20% buvttadangoluin
• Gitta 251 - 500 oahpponeavvu rádjai 30% buvttadangoluin
• Gitta 501 - 800 oahpponeavvu rádjai 50% buvttadangoluin
Buvttadangolut leat golut buohkanassii b) teknihkalaš buvttadeapmái, c) erenoamáš buvttadanvuohkái ja d) oppalaš goluide.
Meroštallannjuolggadusat fierpmádatbáikkiid bisuheapmái guhkit áigái go 5-jagi áigodahkii:
• Doarjjasturrodat meroštallojuvvo gitta 75 000 ruvdnosaš ohcama rádjai mii lea ákkastuvvon
Máksineavttut:
• 50 % máksojuvvo go prošeakta álggahuvvo. Loahppa 50 % máksojuvvo dalle go prošeakta lea čađahuvvon, golut leat duođaštuvvon ja go vejolaš prošeaktaraporta lea buktojuvvon.
• Prošeakta galgá álggahuvvot dan bušeahttajagi goas doarjja juolluduvvo ja galgá gárvvistuvvot maŋimustá guokte jagi maŋŋá doarjjareivve dáhtona. Erenoamáš oktavuođain sáhttá prošeakta oažžut guhkit áigemeari gárvvistit barggu gitta golmma jagi rádjai maŋŋá doarjjareivve dáhtona, dán ferte erenoamážit vuođustit
• Doarjjaoažžu galgá buktit rehketdoalu ja raportta ruđaid geavaheamis. Jus doarjja lea badjel 150 000 ru, de ferte rehketdoalu ruđaid geavaheamis leat duođaštan registrerejuvvon dahje stáhtafápmuduvvon rehketdoallodárkkisteaddji. Rehketdoalu galgá sáhttit buohtastahttit dohkkehuvvon gollomeroštallamiin.
• Doarjjaoažžu galgá dieđihit movt prošeakta ovdána guhtta mánu maŋŋá go prošeakta lea álggahuvvon
Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07 Daid doarjagiid hálddašeami ođasmahttin maid Sámedikkis sáhttá ohcat.
Ortnega hálddaša Sámedikki doarjjastivra.
Jahkái 2010 várrejuvvo 1 900 000 ru doarjja erenoamážit heivehuvvon oahpponeavvuide.
Dáppe gávnnat ohcanskovi
4.2.1.3 Oahpponeavvut mánáidgárddiide
Vuoruheamit 2010:s:
• Oahpponeavvut ja fágagirjjálašvuohta mii gokčá rámmaplána čuovvovaš fágasurggiid:
• Dáidda, kultuvra ja hutkáivuohta
Juolludaneavttut:
• Ohcanáigemearri lea guovvamánu 1. b. 2010. Ohcamat mat leat sáddejuvvon dien beaivvi maŋŋá, eai meannuduvvo
• Ohcamat galget dávistit Sámedikki vuoruhemiide 2010:s
• Sámedikki ohcanskovvi ortnega várás galgá geavahuvvot
• Ohcama árvvoštallamii lea deaŧalaš ahte dásseárvoperspektiiva árvvoštallojuvvo
• Doarjjaoažžu galgá ovdal go golbma vahku leat gollan doarjjareivve dáhtona rájes čálalaččat dohkkehit doarjaga eavttuid.
• Galgá ráhkaduvvot prošeaktačilgehus mii válddahallá ovdánanplána osiid mielde, prošeavtta čađahanvejolašvuođa, movt prošeakta goziha gustovaš oahppoplánadahkosa gáibádusaid ja movt oahpponeavvu galgá kvalitehta dáfus sihkkarastojuvvot gustovaš oahppoplánadahkosa gáibádusaid mielde, oahpahusdárbu ja daid sierralágan dárbbuid maid várás oahpponeavvu ráhkaduvvo
• Doarjjaoažžu galgá ohcamis ovddidit vurken- ja juohkinplánaid
• Doarjjaoažžus galgá leat šiehtadus girječálliiguin, govaheddjiiguin, jorgaleddjiiguin ja eará vehkiiguin das ahte oahpponeavvu ollislaččat dahje osiid das sáhttá almmuhit, juohkit dahje ráhkadit girjehámis, elektrovnnalaš hámis (maiddái neahttavuđot veršuvdna) dahje makkár ihkinassii medias.
• Oahpponeavvu galgá sáhttit almmuhit ollesteakstagirjin DAISY-formáhtas
• Oahpponeavvobuvttadeaddjit geain ii leat oktavuohta stáhtalaš pedagogalaš doarjjavuogádahkii galget geavahit fágatearpmaid mat juo leat geavahusas
• Doarjjaoažžu galgá prentejuvvon oahpponeavvuin váldit vára maŋimuš veršuvnna teakstafiillas govaid haga mas korrektuvra lea lohkkojuvvon, vai sáhttá sáddet fiilla gelbbolašvuođa guovddážii mii buvttada čuokkisčálagirjjiid
• Digitála oahpponeavvuid ráhkadeami oktavuođas galgá geavahit teknihkalaš čovdosiid main lea vejolaš geavahit sámi bustávaid/čálamearkkaid
•Govvaávdnasat mat geavahuvvojit oahpponeavvus berrejit govvet daid variašuvnnaid mat sámi servodagas, kultuvrras ja historjjás leat
• Davvisámegiela oahpponeavvuid ráhkadeamis berre čuovvut rávvagiid mat leat"Čállinrávagirjjis", www.oahpponeahtta.no
• Prentejuvvon oahpponeavvuide mearriduvvo prentenlohku ovttaskas oahpponevvui doarjjareivves
• Doarjjaoažžu galgá nuvttá juohkit dárbbašuvvon meari oahpponeavvuid mánáidgárddiide
• Digitála oahpponeavvuid galgá sáhttit geavahit nuvttá interneahtas
• Šiehtaduvvo sierra man galle nuvttá gáhppálaga oahpponeavvus galget Sámediggái
• Oahpponeavvu galgá leat olámuttus márkanis unnimusat vihtta jagi. Dát guoská sihke prentejuvvon ja digitála oahpponeavvuide
• Digitála oahpponeavvuid oktavuođas lea doarjjaoažžus ovddasvástádus vejolaš bálvváris
• Doarjjaoažžu sáhttá gáibidit guhkit áigemeari jus Sámediggi gáibida rievdadusaid prošeavttas dahje prošeavtta álggaheamis
• Jus doarjjaoažžu reastaluvvá, prošeavtta doaibma bissehuvvo dahje heaittihuvvo, dahje doarjjaoažžu eará sivaid geažil ii sáhte dahje ii hálit almmuhit, de sáhttá Sámediggi váldit badjelasas almmuheami. Doarjjaoažžu galgá šiehtadusas girječálliin bidjat sierra dieđuid dán birra, maid maiddái girječálli galgá leat dohkkehan. Seamma guoská maid šiehtadussii eará vehkiiguin
• Ii sáhte vuordit eanet doarjaga prošektii dahje liigegoluide, earret go jus Sámediggi gáibida rievdadusaid mat divrudahttet goluid mealgat
Meroštallannjuolggadusat:
Oktasaš prentejuvvon ja digitála oahpponeavvuide:
a) Mánusa ovddideapmi
• Girječálliid ja jorgaleddjiid friijaoastin gitta ovtta jahkái, šiehtadusa mielde guoskevaš bargoaddiin, dahje girječállibálkkáš mánusa oastima oktavuođas 2 500 ru siiddu nammii ođđa teavsttas, dáláš oahpponeavvuid bálkkáš jorgaleapmái, heiveheapmái, ođasmahttimii ja áigeguovdilastimii lea 1 500 ru siiddu nammii 2000 guoskkahagain.
• Korrektuvrra lohkama ovddas 100 ru siidui mas leat 2000 guoskkahaga
• Referánsajovkui gitta 50 000 ru rádjai, ferte vuođustuvvot man ollu golut šaddet
b) Buvttadeapmi
Prentejuvvon oahpponeavvut:
• Ollislaš buvttadangoluide lohkkojuvvojit mielde teknihkalaš buvttadus ja doaimmahusgolut, ja doarjja rehkenastojuvvo čuovvovaš vuogi mielde árkka nammii (mii lea 16 siiddu):
- gitta 15 % rádjai govat 8 000 ru
- gitta 30 % rádjai govat 11 000 ru
- gitta 50 % rádjai govat 14 000 ru
- eanet go 50 % govat 17 000 ru
Govaiguin oaivvilduvvojit govat, tevnnegat, tabeallat, formelat jed.
Teknihkalaš buvttadeapmin oaivvilduvvojit formáhta, báberkvalitehta, ivdnegeavaheapmi, korrektuvradivvumat, čatnan ja olggoš. Doaimmahusgollun oaivvilduvvojit gielalaš, fágalaš ja pedagogalaš válmmaštallan ja korrektuvrra lohkan
Digitála oahpponeavvut:
Ollislaš buvttadangollun lohkkojuvvojit digitála oahpponeavvu olles buvttadeapmi ja dat rehkenastojuvvo vuođustuvvon ohcama vuođul, gitta 700 000 ru rádjai
Olles buvttadeapmin lohkkojuvvojit sisdoalu ja funkšunalitehta čilgehusa ráhkadeapmi, ovddidangolut, jorgaleapmi ja oahppaneavvu testen.
c) Prentejuvvon oahpponeavvuid erenoamáš golut
• Erenoamáš oktavuođain sáhttá prentejuvvon oahpponeavvuide addit gitta 150 000 ru doarjaga. Ovdamearkka dihte dalle jus leat stuorra bálkkážat govaheddjiide, govvideddjiide ja vuoigatvuođa-oamasteddjiide. Dán ferte vuođustit čálalaččat.
d) Oppalaš golut
• Dasa lassin sáhttá b) čuoggá buvttadangoluin rehkenastit gitta 100 % rádjai prentejuvvon oahpponeavvuid ja 50% digitála oahpponeavvuid oppalaš goluide. Oppalaš gollun lohkkojuvvojit eará golut mat lágádusas leat oahpponeavvu ráhkadeapmái lassin daidda mat ovdanbohtet čuoggás b). Dat sáhttet ovdamearkka dihte leat golut lágádusa viessoláigui, kanturadministara¬šuvdnii, mátkkiide, olggobeale konsuleantabálvalusaide, vuoigatvuođaoamasteddjiide, fágalaččat kvalitehta sihkkarastimii, govaid redigeremii ja sullasaččaide.
e) Buhtadus sámi oahpponeavvuid sisaoastinortnega geažil
• Gitta 250 oahpponeavvu rádjai 20% buvttadangoluin
• Gitta 251 - 500 oahpponeavvu rádjai 30% buvttadangoluin
• Gitta 501 - 800 oahpponeavvu rádjai 50% buvttadangoluin
Buvttadangolut leat golut buohkanassii b) teknihkalaš buvttadeapmái, c) erenoamáš buvttadanvuohkái ja d) oppalaš goluide.
Meroštallannjuolggadusat fierpmádatbáikkiid bisuheapmái guhkit áigái go 5-jagi áigodahkii:
• Doarjjasturrodat meroštallojuvvo gitta 75 000 ruvdnosaš ohcama rádjai mii lea ákkastuvvon
Máksineavttut:
• 50 % máksojuvvo go prošeakta álggahuvvo. Loahppa 50 % máksojuvvo dalle go prošeakta lea čađahuvvon ja golut leat duođaštuvvon.
• Prošeakta galgá álggahuvvot dan bušeahttajagi goas doarjja juolluduvvo ja galgá gárvvistuvvot maŋimustá guokte jagi maŋŋá doarjjareivve dáhtona. Erenoamáš oktavuođain sáhttá prošeakta oažžut guhkit áigemeari gárvvistit barggu gitta golmma jagi rádjai maŋŋá doarjjareivve dáhtona, dán ferte erenoamážit vuođustit
• Doarjjaoažžu galgá buktit rehketdoalu ja raportta ruđaid geavaheamis. Jus doarjja lea badjel 150 000 ru, de ferte rehketdoalu ruđaid geavaheamis leat duođaštan registrerejuvvon dahje stáhtafápmuduvvon rehketdoallodárkkisteaddji. Rehketdoalu galgá sáhttit buohtastahttit dohkkehuvvon gollomeroštallamiin.
• Doarjjaoažžu galgá dieđihit movt prošeakta ovdána guhtta mánu maŋŋá go prošeakta lea álggahuvvon
Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07 Daid doarjagiid hálddašeami ođasmahttin maid Sámedikkis sáhttá ohcat.
Ortnega hálddaša Sámedikki doarjjastivra.
Jahkái 2010 várrejuvvo 1 000 000 ru doarjja sámi oahpponeavvuide mánáidgárddiid geavahusa váste.
Dáppe gávnnat ohcanskovi
4.2.2.1 Stipeanda ohppiide geain lea sámegiella joatkkaskuvlla fágasuorggis
Juolludaneavttut ja máksineavttut:
• Ohcanáigemearri guovvamánu 1. b. 2010. Ohcamat sáddejuvvon dien beaivvi maŋŋá, eai meannuduvvo
• Sámedikki ohcanskovvi ortnega várás galgá geavahuvvot
• Oahppi ferte leat ollesáigeoahppi dakkár oahpposajis mas lea vuoigadahttojuvvon oažžut doarjaga Stáhta loatnakássas
• Skuvlla duođaštus oahppistáhtusis ja oahpahusas sámegielas biddjojuvvo mielde ohcamii
• Stipeanda máksojuvvo ollásit go dárbbašlaš duođaštus lea ovddiduvvon
Meroštallannjuolggadusat:
• Stipeanda juhkkojuvvo gorálaččat:
- ohppiide geain lea sámegiella vuosttaš giellan
- ohppiide geain lea sámegiella nubbin giellan
- ohppiide geain lea sámegiella vierisgiellan
Ohppiide geain lea sámegiella nubbin giella, vuoliduvvo stipeanda 25 % daid ohppiid ektui geain sámegiella lea vuosttaš giellan. Ohppiide geain lea sámegiella amas giella, vuoliduvvo stipeanda 50 % daid ohppiid ektui geain sámegiella lea vuosttaš giellan
Juohke giellajoavkku siskkobealde juogaduvvo jahkásaš stipeandarámma nu ahte doarjjavuoiga-dahttojuvvon oahppit geat devdet juolludaneavttuid, ožžot ovtta mađe guhtege. Stipeanda lea eanemusat gitta 10 000 ru rádjai oahppojagis oahppi nammii.
Ortnega hálddaša Sámedikki doarjjastivra.
Jahkái 2010 várrejuvvo 2 400 000 ru stipeandan sámi joatkkaskuvllaid ohppiide geain sámegiella lea fágasuorggis.
Dáppe gávnnat ohcanskovi
4.2.2.2 Fágalaš gelbbolašvuođa bajideapmi
Vuoruheamit 2010:s:
• Gelbbolašvuođa bajidandoaibmabijut dainna ulbmiliin ahte oažžut eanet ohppiid/studeanttaid válljet alit oahpu/oahpaheaddjioahpu mii váillahuvvo sámi servodagas
• Prošeavttat main boarráset sápmelaččat gaskkustit árbedieđu vuođđooahpahusas
Juolludaneavttut:
• Ohcanáigemearri lea njukčamánu 1. b. 2010. Ohcamat sáddejuvvon dien beaivvi maŋŋá, eai meannuduvvo
• Ohcamat galget dávistit Sámedikki vuoruhemiide 2010:s
• Sámedikki ohcanskovvi ortnega várás galgá geavahuvvot
• Ohcama árvvoštallamii lea deaŧalaš ahte dásseárvoperspektiiva árvvoštallojuvvo
• Doarjjaoažžu galgá ovdalgo golbma vahku lea gollan doarjjareivve dáhtona rájes čálalaččat dohkkehit doarjaga eavttuid. Jus áigemearri ii dollojuvvo, de sihkkojuvvo doarjja almmá ovdagihtii dieđiheami haga.
• Ráhkaduvvo čilgehus prošeavttas/doaibmabijus mas válddahallojuvvojit ulbmilat ja daid čađahanvejolašvuohta
• Doarjja ii addojuvvo doaibma- ja investerengoluide
• Ráhkaduvvo prošeaktačilgehusa mas válddahallojuvvo prošeavtta viidodat, man galle oasseváldi, fágalaš sisdoallu ja čatnasupmi, ja olbmuid geavaheapmi geain lea eahpeformála giellagelbbolašvuohta sámegielas
• Prošeakta čađahuvvo dávistettiin daid plánaide mat leat ovddiduvvon. Doarjaga geavaheami rievdadeami galgá Sámediggi leat ovdagihtii dohkkehan.
• Ii sáhte vuordit eanet doarjaga namuhuvvon doaibmabidjui dahje vejolaš eambbo goluide
Meroštallannjuolggadusat:
• Doarjja rehkenastojuvvo ohcama ja prošeaktačilgehusa vuođul, gitta 150 000 ru rádjai.
Máksineavttut:
• Doarjja mii lea unnit go 50 000 ru máksojuvvo ollislaččat dalle go prošeakta álggahuvvo. Doarjaga oktavuođas mii lea eanet go 50 000 ru máksojuvvo dalle go prošeakta álggahuvvo. Loahppa 50 % máksojuvvo dalle go prošeakta lea čađahuvvon, golut leat duođaštuvvon ja go vejolaš prošeaktaraporta lea buktojuvvon.
• Prošeakta galgá álggahuvvot dan bušeahttajagi goas doarjja juolluduvvo ja galgá gárvvistuvvot maŋimustá jagi maŋŋá doarjjareivve dáhtona. Erenoamáš oktavuođain sáhttá prošeakta oažžut guhkit áigemeari gárvvistit barggu gitta guovtti jagi rádjai maŋŋá doarjjareivve dáhtona, dán ferte erenoamážit vuođustit
• Doarjjaoažžu galgá buktit rehketdoalu ja raportta ruđaid geavaheamis. Jus doarjja lea badjel
150 000 ru, de ferte rehketdoalu ruđaid geavaheamis leat duođaštan registrerejuvvon dahje stáhtafápmuduvvon rehketdoallodárkkisteaddji. Rehketdoalu galgá sáhttit buohtastahttit dohkkehuvvon gollomeroštallamiin.
Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07 Daid doarjagiid hálddašeami ođasmahttin maid Sámedikkis sáhttá ohcat.
Ortnega hálddaša Sámedikki doarjjastivra.
Jahkái 2010 várrejuvvo 800 000 ru doarjjan fágalaš gelbbolašvuođabajideapmái.
Dáppe gávnnat ohcanskovi
4.2.2.3 Stipeanda alit ohppui
Vuoruheamit 2010:s:
• Alit oahppu sámi oahpponeavvopedagogihkas
• Ovdaskuvla- ja dábálašoahpaheaddjioahppit geain lea sámegiella fágasuorggis
• Alit oahppu mátta-, julev- ja davvisámegielas geain lea sámegiella fágasuorggis
• Joatkkaoahppu boarrásiidfuolahusas
• Joatkkaoahppu psykososiála váttuid eastadeami ja áhpásmahttima siskkobealde go guoská sámi mánáide ja nuoraide
• Alit oahppu luonddu- ja birassuorggis, dás maiddái sámi árbedieđus, mas lea mearkkašupmi sámi servodagaide ja guovlluide
• Dulkaoahppu sámi dulkkaid ja jorgaleddjiid várás
Juolludaneavttut ja máksineavttut:
• Ohcanáigemearri jagi 2010 giđđaoahppobadjái lea guovvamánu 1. b. Ohcamat sáddejuvvon dien beaivvi maŋŋá, eai meannuduvvo
• Ohcanáigemearri jagi 2010 čakčaoahppobadjái lea golggotmánu 1. b. Ohcamat sáddejuvvon dien beaivvi maŋŋá, eai meannuduvvo
• Ohcamat galget dávistit Sámedikki vuoruhemiide 2010:s
• Sámedikki ohcanskovvi ortnega várás galgá geavahuvvot
• Gáibiduvvo reálagelbbolašvuohta dahje formála gelbbolašvuohta sámegielas ohcciin geat váldet viidáset oahpu boarrásiidfuolahusas dahje eastadeamis ja áhpásmahttimis. Giellagáibádusas sáhttá spiehkastit ohcciid ektui geat bohtet guovlluin gos leat unnán sámegiela hálli olbmot
• Stipeanda addojuvvo sidjiide geat váldet unnimusat 15 oahppočuoggá.
• Ohccit galget buktit duođaštusa máksojuvvon lohkanbadjedivadis dahje duođaštit dieđiheami allaskuvlla dahje universitehta eksámenii. Galgá maiddái buktit duođaštusa ahte lea čađahan eksámena. Sámediggi sáhttá ovtta jagi sisa bearráigeahččat ahte ohcci lea váldán eksámena ja gáibidit doarjaga ollásit ruovttoluotta jus ii leat váldán eksámena
• Váldonjuolggadus lea ahte stipeanda ii addojuvvo eanet go oktii seamma ohppui seamma dásis
• Stipeanda máksojuvvo ollásit dalle go dárbbašlaš duođaštus lea ovddiduvvon
Meroštallannjuolggadusat:
• Addojuvvo doarjja gitta 15 000 ru rádjai ohppui gaskal 15 ja 30 oahppočuoggá
• Addojuvvo 15 000 doarjja sámegiel álgolohkamiidda main leat uhcimusat 15 oahppočuoggá
• Addojuvvo doarjja gitta 30 000 ru rádjai ohppui gaskal 30 ja 60 oahppočuoggá
• Addojuvvo doarjja gitta 60 000 ru rádjai ohppui 60 dahje eanet oahppočuoggáid ovddas
• Jus ovttaskas stipeandaortnega rámma rasttilduvvo ollu gelbbolaš ohcciid geažil, juogaduvvojit várrejuvvon ruđat ovttamađe guhtiige ohcciid gaskka
Ortnega hálddaša Sámedikki doarjjastivra.
Sámediggái lea juolluduvvon 3 500 000 ru Ráđđehusa sámegielaid doaibmaplána čuovvoleapmái. Dán juolludusas várrejuvvo 500 000 ru stipeanddaide alit oahpu váste, geahča Ráđđehusa doaibmaplána sámegielaid várás, kapihttala OAHPPAT.
Jahkái 2010 várrejuvvo 1 550 000 ru doarjjan stipeanddaide alit oahpu váste.
Dáppe gávnnat ohcanskovi
4.2.3 Mánáidgárddit
4.2.3.1 Doarjja sámi mánáidgárddiide
Vuoruheamit 2010:s:
• Sámi mánáidgárddit
• Sámegiela oahpahus sámi mánáide norgalaš mánáidgárddiin
• Doarjja prošeavttaide ja ovddidanbargui sámi giellaoahpahusa siskkobealde
Juolludaneavttut ja máksineavttut sámi mánáidgárddiide:
• Ohcanáigemearri guovvamánu 1. b. 2010. Ohcamat sáddejuvvon dien beaivvi maŋŋá, eai meannuduvvo
• Ohcamat galget dávistit Sámedikki vuoruhemiide 2010:s
• Sámedikki ohcanskovvi ortnega várás galgá geavahuvvot
• Ohcama árvvoštallamii lea deaŧalaš ahte dásseárvoperspektiiva árvvoštallojuvvo
• Doarjjaoažžu galgá ovdal go golbma vahku leat gollan doarjjareivve dáhtona rájes čálalaččat dohkkehit doarjaga eavttuid.
• Mánáidgárddi jahkeplána 2010, mii biddjojuvvo mielddusin ohcamii, galgá čilget mo doarjja galgá geavahuvvot
• Doarjjaoažžu galgá buktit 2009 rehketdoalu ja raportta ruđaid geavaheamis. Jus doarjja lea badjel 150 000 ru, de ferte rehketdoalu ruđaid geavaheamis leat duođaštan registrerejuvvon dahje stáhtafápmuduvvon rehketdoallodárkkisteaddji. Rehketdoalu galgá sáhttit buohtastahttit dohkkehuvvon gollomeroštallamiin.
• Doarjaga ii oaččo geavahit dábálaš doibmii.
• Galgá leat unnimusat okta sámegiela hálli bargi mánáidgárddis, gii aktiivvalaččat geavaha sámegiela sihke mánáiguin ja ollesolbmuiguin. Ohcama mielde lea vejolaš spiehkastit giellagáibádusas. Dat eaktuda ahte mánáidgárdeeaiggát ovddalgihtii lea almmolaččat almmuhan virggi.
• Mánáidgárddis dahje mánnájoavkkus galget leat unnimusat 5 máná vuollel 3 jagi dahje 10 máná badjel 3 jagi. Ohcama vuođul lea vejolaš spiehkastit mánnálogu gáibádusas jahkái háválassii, mánáidgárddiid ektui mat ovdal leat ožžon doarjaga ja mat gaskaboddosaččat báhcet mánnálogu ráji vuolábeallái
• Bearašmánáidgárddiid ektui lea mearriduvvon ahte ortnet dahje ovttaskas ruoktu vuođđuduvvo sámegillii ja sámi kultuvrii, ja veahkkebargi galgá hállat sámegiela ja mánáin galgá leat sámi duogáš
• Doarjja máksojuvvo ollásit go buot eavttut leat devdojuvvon
Juolludaneavttut ja máksineavttut sámegiela oahpahussii sámi mánáide norgalaš mánáidgárddiin:
• Rabas ohcanáigemearri lea golggotmánu 15. b. 2010. Ohcamat sáddejuvvon dien beaivvi maŋŋá, eai meannuduvvo
• Ohcamat galget dávistit Sámedikki vuoruhemiide 2010:s
• Sámedikki ohcanskovvi ortnega várás galgá geavahuvvot
• Doarjjaoažžu galgá buktit 2009 rehketdoalu ja raportta ruđaid geavaheamis. Jus doarjja lea badjel 150 000 ru, de ferte rehketdoalu ruđaid geavaheamis leat duođaštan registrerejuvvon dahje stáhtafápmuduvvon rehketdoallodárkkisteaddji. Rehketdoalu galgá sáhttit buohtastahttit dohkkehuvvon gollomeroštallamiin.
• Doarjjaoažžu galgá ovdal go golbma vahku leat gollan doarjjareivve dáhtona rájes čálalaččat dohkkehit doarjaga eavttuid.
• Doarjaga ii oaččo geavahit dábálaš doibmii.
• Plána sámegiela oahpahusa várás biddjojuvvo mielde ohcamis, ja das galgá leat čilgehus movt doarjja galgá geavahuvvot
• Ohccit geat ovdal leat ožžon doarjaga galget maiddái bidjat mielde guhkes áiggi plána mas oidno sámi giella- ja kulturoahpahusa progrešuvdna
• Sámi mánát galget leat oktiilokaliserejuvvon
• Gielda gozihaneiseváldin galgá dalle go ohcan sáddejuvvo duođaštit ahte mánáidgárddis leat virggis sámegielat bargit dahje ahte sii geavahit sámegielat olbmuid giellaoahpahusas.
• Doarjja máksojuvvo ollásit go buot eavttut leat devdojuvvon
Juolludaneavttut ja máksineavttut doarjagiidda prošeavttaid ja ovddidanbarggu várás:
• Ohcanáigemearri lea cuoŋománu 1. b. 2010. Ohcamat sáddejuvvon dien beaivvi maŋŋá, eai meannuduvvo
• Ohcamat galget dávistit Sámedikki vuoruhemiide 2010:s
• Sámedikki ohcanskovvi ortnega várás galgá geavahuvvot
• Doarjja addojuvvo mánáidgárddiide mat ožžot sierra doarjaga dahje doarjaga sámegiel oahpahussii
• Doarjjaoažžu galgá ráhkadit prošeaktačilgehusa mas válddahallojuvvo prošeavtta viidodat, man galle oasseváldi, fágalaš sisdoallu ja čatnasupmi, ja olbmuid geavaheapmi geain lea eahpeformála giellagelbbolašvuohta sámegielas
• Doarjjaoažžu galgá ovdal go golbma vahku leat gollan doarjjareivve dáhtona rájes čálalaččat dohkkehit doarjaga eavttuid.
• Prošeakta galgá álggahuvvot dan bušeahttajagis goas doarjja juolluduvvo ja gárvvistuvvot maŋimusat 2 jagi maŋŋá doarjjareivve dáhtona.
• Doarjja ii addojuvvo doaibma- ja investerengoluide
• 50% doarjagis máksojuvvo go prošeakta álggahuvvo, loahppa oassi máksojuvvo dalle go prošeakta lea gárvvistuvvon ja golut duođaštuvvon
• Doarjjaoažžu galgá buktit rehketdoalu ja raportta ruđaid geavaheamis. Jus doarjja lea badjel
150 000 ru, de ferte rehketdoalu ruđaid geavaheamis leat duođaštan registrerejuvvon dahje stáhtafápmuduvvon rehketdoallodárkkisteaddji. Rehketdoalu galgá sáhttit buohtastahttit dohkkehuvvon gollomeroštallamiin.
• Doarjjaoažžu galgá ráhkadit loahpparaportta maid galgá sáhttit almmuhit Sámedikki oahpponeahtas.
Meroštallannjuolggadusat:
Doarjja sámi mánáidgárddiide:
• Vuođđomáksomearri lea gitta 70 000 ru rádjai juohke ossodaga nammii
• Bearašmánáidgárddiid vuođđomáksomearri lea gitta 45 000 ru rádjai dalle go bearašmánáid¬gárddis lea ovddasvástádus unnimusat guovtti ruovttus main leat sámemánát
• Gitta 30 000 ru rádjai sámegielat bargi nammii olles virggis, rádji bajásguvlui lea guokte sámegielat bargi ossodaga nammii. Oasseáigevirggi nammii rehkenastojuvvo doarjja virggi sturrodaga mielde
Doarjja sámi mánáid sámegiela oahpahussii norgalaš mánáidgárddiin:
• Doarjja addojuvvo gitta 65 000 ru rádjai jahkái juohke ossodaga nammii sámi giellaoahpahussii norgalaš mánáidgárddiin
• Doarjja rehkenastojuvvo dan mielde galle mánu sámegieloahpahus bistá
Doarjja prošeavttaide ja ovddidanbargguide:
• Doarjja rehkenastojuvvo vuođustuvvon ohcama ja prošeaktačilgehusa vuođul, gitta 150 000 ruvnnu rádjai.
Ortnega hálddaša Sámedikki doarjjastivra.
Jahkái 2010 várrejuvvo 9 905 000 ru doarjja sámi mánáidgárddiide ja norgalaš mánáidgárddiide main leat sámemánát.
Dáppe gávnnat ohcanskovi: Doarjja sámegiela giellaoahpahussii.
Dáppe gávnnat ohcanskovi:Doarjja sami manaidgarddiide.
Dáppe gávnnat ohcanskovi: Sami manaidgarddiid doarjagat proseavttaid ja ovddidanbarggu varas.