Sáhkavuorru Davvinorgga eanadoalloráđi "Tenkeloft" nammasaš čoagganeamis
Ráđđelahttu Marianne Balto bokte.
Ovddimužžan háliidan giitit bovdejumi ovddas deike. Hui somá lea boahtit dilálašvuhtii gos lea nu viidát sáhka eanadoalu birra.
Mun áiggun álggos vuos muitalit veaháš makkár sadji Sámedikkis lea eanadoalu ovddideami oktavuođas. Sámediggi bargá sihke váikkuhangaskaomiid hálddašeaddjin ja politihkalaš aktevran.
Hálddašeaddjin lea Sámediggi várren sierra ruđaid eanadoalu ulbmiliidda bušeahtas. Sámedikki bušeahtta mearriduvvo jahkásaččat. 2010:s lea várrejuvvon birrasii 4,8 miljon ru - dáin ruđain bohtet 2,0 miljon ru eanadoallošiehtadusa bokte.
Go guoská Sámedikki váikkuhangaskaomiide, de áiggun mun deattuhit ahte Sámediggi ii sirre olbmuid etnalašvuođa vuođul geat sáhttet oažžut doarjaga eanadoalu ulbmiliidda. Mis lea eanadieđalaš doaibmaguovlu min váikkuhangaskaomiid várás ja dakko gusket politihkalaš vuoruheamit dássálaga buohkaide.
Mii árvvoštallat juohke jagi makkár doarjjadárbbut sámi servodagas leat, ja Sámediggi sáhttá rievdadit váikkuhangaskaomiid geavaheami jos mii oaidnit ahte doarjagat eai váikkut nugo leimmet jurddašan. Mii leat bidjan merkii ahte lea dárbu dábálaš vuogi mielde bajásdoallat doaibmavisttiid. Visttit boarásmuvvet ja daid ođasteapmi manná njozet. Nuoraid geasuha buorebut váldit badjelasaset dahje oastit dakkár doalu mii lea bures bajásdollojuvvon. Danne áigut ge mii 2010:s árvvoštallat movt bajásdoallandoarjaga sáhtášii heivehit min ortnegiidda.
Sámediggi vuoruha eanadoalu maiddái iežas politihkalaš barggus. Sihke guovddáš eiseválddiid, fylkkamanniid eanadoalloossodagaid ja boanddaid organisašuvnnaid ektui. Mii leat dáid beivviid proseassas ja áigut buktit rávvagiid eanadoallošiehtadallamiidda, ja áigut bargat dan ođđa eanadoallopolitihkalaš dieđáhusa ektui. Sámediggi vuoruha barggu eanadoalu ovddidemiin bajás.
Go mii dál galgat buktit árvalusaid dan ođđa stuorradiggedieđáhussii, de lea deaŧalaš diehtit makkár dilli eanadoalus lea. Makkár dilli dál lea sámi guovlluid eanadoalus?
Mii fertet dovddastit ahte maŋimuš jagiin lea eanadoallu suorggahahtti ollu unnon sámi guovlluin. Ollu heaittihemiide leat sivvan ođđasis struktureremat, nugo oktasaš doalut, go fas doalut leat duohtavuođas ollu geahppánan, heaittihuvvon.
Finnmárkkus ja Romssas lea mielkedoaluid lohku njiedjan 25 % jagi 2003 rájes jagi 2009 rádjai, ja sávzadoalut leat geahppánan 35% goappašiin fylkkain. Dát ovdáneapmi sámi guovlluin lea erenoamáš suorggahahtti dannego eanadoallu juo lea unni dáppe, go buohtastahttá birrasiid muđui riikkas.
Eanadoalu eanet unnun buktá hástalusaid sámi ealáhuseallimii ja áitá ealáhusa mearkkašahtti kultur- ja giellaarenan Sámis. Doaluid logu njiedjan váikkuha biebmobuvttadeapmái, meijeriijáide, njuovahagaide ja eará nállašuhttinrusttegiidda sámi ássanguovlluin.
Sámediggi oaivvilda ahte ealli gilit dáhkidit buoremusat sámi kultuvrii ja gillii sihkkareamos boahtteáiggi. Ealli giliid buvttiha ealli eanadoallu.
Sámediggi áigu danne bidjat guovddážii dakkár politihkkasurggiid mat min mielas leat mearrideaddji deaŧalaččat dán juksamii.
• Vuosttažettiin áigut mii oččodit buriid ortnegiid nuorra olbmuid rekrutteremii ealáhussii.
Erenoamáš suorggahahtti lea fuones rekrutteren ealáhussii sámi guovlluin. Nuorat geat álggahit doaluin fertejit dávjá oastit šibihiid, reaidduid ja visttiid. Muhtumat válljejit oastit eanadoalloopmodagaid. Go sii dan lassin fertejit oastit mielkeeriid stáhtas ja máksit 3,50 ru lihtteris, de šaddá váttis nuoraide álgit bargat doaluin almmá issoras stuorra velggiid haga. Danne berrešedje ge leat mielkeearit nuvttá easkkaálgiide.
Dasa lassin áigut mii bargat dan ala ahte ráđđehus ásahivččii buriid ortnegiid sohkabuolvamolsumiidda ja sadjásašortnegiid, vai nuorat oččošedje luomu ja astoáiggi seamma dási eará ámmátjoavkkuiguin. Mii fertet maiddái geahčadit eará rekrutterenortnetvejolašvuođaid ja erenoamáš buriid rámmaeavttuid nuoraid várás.
Mii sihkkarastit rekrutterema maiddái ealli ja ealasis birrasiid bokte ealáhusas. Gielddaid bálvalusa nannen - dan sadjái go heaittihit dan - dát bálvalusat eanadollui leat deaŧalaš eaktun ovddideapmái. Dás lea sáhka erenoamážit sámi guovlluid birra, dannego eanadoallu lea fuones dilis go buohtastahttá dan eará ealáhusaiguin, ja ollu dolliin leat hástalusat hálddašanvuogádaga ektui. Dán oktavuođas leat "eanadoallokantuvrrat" mearrideaddji deaŧalaččat eanadoalu ovddideapmái.
• Nuppádassii áigut mii bargat dan ala ahte nannet jurdaga ahte "váldit olles riikka geavahussii". Mis lea geatnegasvuohta hálddašit eatnama min riikkas buoremusat ávkin ássiide. Eanadoallu dárbbaša máŋggalágan doallogeavahusa ja Sámediggái lea deaŧalaš ahte mii nagodit bisuhit daid unnimus doaluid maid. Mis fertejit leat bargosajit giliin ássama sihkkarastima várás. Ollu guovlluin ii leat vejolašvuohta bargat stuorra doaluiguin areála vátnivuođa geažil.
Sámi eanadollui lea árktalaš dálkkádat ja topografiija min guovlluin liige hástalussan. Dálkkádat dagaha dan ahte mis lea oaneheappot šaddoáigodat, mii ovttas šattohis eatnamiin, dagaha ahte mis fertejit leat stuorra areálat ja leat alla doaibmagolut. Dasto lea árktalaš dálkkádat buorre dan dáfus go ii dárbbaš nu ollu geavahit cirgguhanávdnasiid go lieggaseappot guovlluin. Dan dáfus mii oažžut ráidnaset ja eanet oadjebas biepmu.
Sámediggi háliida ahte "árktalaš eanadoallu" šaddá dakkár doaban mii oažžu sierra suodjalusa riikkaidgaskasaš gávpesoahpamušain ja ahte doaba geavahuvvo árjjalaččat go doarjjaortnegat hábmejuvvojit boahtteáiggi várás. Dát lea erenoamáš deaŧalaš WTO-šiehtadallamiid oktavuođas. Dan ođđa dieđáhusas berre vuoruhuvvot bargu árktalaš eanadoallobiepmu oažžumiin rašis buvttan sihkkarastin dihte dáid buvttadeami.
Eanadoallosearvevuohta lea nubbi arena maid ferte suodjalit ja ovddidit. Dán dovddasta maiddái ráđđehus iežas Soria Moria julggaštusas. Eanadoallosearvevuođa goabbat guvlui geatnegasvuohta, earret eará viežžangeatnegasvuohta ja haddereguleren, leat mearrideaddji deaŧalaččat eanadollui sámi guovlluin. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte eanadoallosearvevuohta galgá sáhttit nannet posišuvnnas.
• Goalmmádassii áigu Sámediggi evttohit ahte boanddaid ekonomalaš rámmaeavttut galget buoriduvvot.
Ferte gánnáhit doaimmahit eanadoalu, ja boanddain galgá leat seđolaš bálká. Norgga instituhtta eanadoalloekonomalaš dutkama logut čájehit ahte Finnmárkku boanddat dinejit gaskamearálaččat 218 500 ru jahkái. Go Norgga gaskamearálaš bálká lea su 435 000 ru, de logut muitalit buot ieža.
Mii gullat dávjá boanddain ahte sii háliidit heaitit go ekonomiija lea nu heittot. Maŋimus ovdamearka mediain lea mielkeboanda Oskar Trosten Deanus, gii árvvoštallá heaitit maŋŋá 20 jagi. Son lohká ieš ahte su mielkeearri lea duppalastojuvvon dáin jagiin, mii maid lea lasihan su barggu vástideaddjin. Liikká son dine dušše beali das mii lea gaskamearálaš jahkebálká Norggas. Dát leat signálat duohta eallimis maid ráđđehus ferte váldit hui duođalaččat.
Buoret ekonomalaš rámmaeavttut veahkehit maid ođđa jurddašeami eanadoalus. Sámi guovlluin leat smávva ealáhusat, smávva servodagat ja smávva doalut mihtilmasat. Jus boanda oažžu vejolašvuođa ovdánit, de mii sáhttit rahčat eanet oččodemiin ovdáneami lotnolasealáhusain sámi guovlluin. Lotnolasealáhusdoallu lea guhká leamaš árbevirolaš doaibmanvuohki sámi guovlluin, ja das leat ovttaskas bondii vejolašvuođat molsašupmái ja ođđajurddašeapmái, viidáset ovddideapmái ja ekonomalaš ovdáneapmái.
Áiggun maiddái váldit ovdan boraspireášši, mii lea hui ollu boanddaide rámmaeavttuid guovddážis. Vahágat boraspiriid geažil sáhttet váibadit olbmo oalát ja dagahit stuorra ekonomalaš vahágiid. Dán ferte ráđđehus váldit duođas, ja boraspirelogu ferte oažžut dakkár dássái mii ii vahágahte guohttuealliealáhusa nu ahte dat čuohcá ealáhusa gánnáhahttivuhtii dahje birgenláhkái.
• De sáhttibehtet jearrat bargá go Sámediggi dušše "Sámi eanadoalu" ovddas. Háliidan fas deattuhit ahte Sámediggi bargá dakkár politihka ovddas mii addá sámi guovlluid eanadollui buoremus ovdánanvejolašvuođaid. Deaŧalaš lea muitit ahte Sámi eanadoallu lea eanet go Finnmárkku eanadoallu, ja dan mii áigut deattuhit boahtteáiggi barggusteamet.
Mii háliidit bargat buriid doaibmabijuid ovddas dain guovlluin gos sámit árbevirolaččat ásset. Danne mii bargat árjjalaččat maiddái dan ala ahte Sámediggi galgá oažžut guovddáš rolla ealáhusšiehtadallamiin. Sámediggi háliida stuorát váikkuhanfámu guovddáš ealáhuspolitihkkii. Eanadoallošiehtadus lea deaŧalaš gaskaoapmi Norgga ja sámi guovlluid eanadoallopolitihka hábmemis. Doaibmabijut maid alde šiehtaduvvo, mearkkašit hui ollu sámi guovlluid eanadollui, ii ge mis leat vejolašvuohta váikkuhit dákkár diliid.
Sámediggi ovddida juohke jagi evttohusaid eanadoallošiehtadallamiidda, muhto mii eat leat duhtavaččat dainna vugiin mo dat dahkkojuvvo ja dáid evttohusaid beavttuin. Das ii leat sáhka dušše šiehtadallamiin, muhto maiddái eará eanadoallopolitihka áššiin main lea mearkkašupmi sámi guovlluide. Ođđa stuorradiggedieđáhusas fertejit dát áššečuolmmat gieđahallojuvvot.
Mun oaivvildan ahte dát Sámedikki politihkka dávista dan mihttomearrái ahte galgá leat buorre giliovdáneapmi oppalaččat.
Loahpas áiggun dadjat moadde sáni boazodoalu birra: Daid signálaid vuođul maid mii leat ožžon, galgá ráhkaduvvot kapihtal boazodoallopolitihka birra ođđa stuorradiggedieđáhussii. Sámediggi háliida baicce ahte ráhkaduvvo sierra stuorradiggedieđáhus boazodoalu birra. Min ágga dasa lea boazodoalu stuorra viidodat, eatnamiid dáfus, muhto maiddái daid erenoamáš hástalusaid geažil mat ealáhusas leat eará guovlluin. Dan láhkai čalmmustuhttojuvvošii boazodoallopolitihkka eanet go jus dat livččii oassin dábáláš stuorradiggedieđáhusas.
Dát ledje sulaid mu jurdagat evttohusaid birra boahtte Stuorradiggedieđáhussii. Dieđihan dihtii didjiide viidáset proseassa birra, de leat mii juo jearran eanadoallo- ja biebmodepartemeanttas lobi beassat buktit evttohusaid sihke boahttevaš eanadoallošiehtadallamiidda ja boahttevaš stuorradiggedieđáhussii.
Áiggun loahpas ávžžuhit didjiide bures boahtima kommenteret ja divaštallat min árvalusaid. Sámediggi oaivvilda ahte buorre eanadoallopolitihkka guovlluide lea okta dain buoremus dáhkádusain mii mis sáhttá leat barggus ealli sámi servodagaid ovddas. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte ovddidit ja bisuhit ealli giliservodagaid boahtteáigái.
Giitu beroštumis!