Sámi mánáid deaivvadeapmi mánáidsuodjalusain
Mánát leat dat divrasepmosat mat mis leat, ja unnán eará bávččagahttá min eanet go dat ahte mánát eai oaččo dan fuolahusa ja ráhkisvuođa maid sii dárbbašit. Eanaš mánáin leat buorit fuolahusolbmot sin birra, geat sáhttet addit sidjiide buori ja oadjebas mánnávuođa. Sámediggeráđđái lea deaŧalaš ahte sámi mánát ožžot oadjebas bajásšaddaneavttuid. Mánát leat sámi servodaga boahtteáigi, ja sii han dat galget doalvut viidáseappot sámi kultuvrra ja giela.
Seammás diehtit mii ahte buot mánáin ii leat buorre dilli. Muhtun mánát sierranas sivaid geažil eai dattetge beasa šaddat bajás sin biologalaš vánhemiid luhtte. Muhtun vánhemat eai sáhte fuolahit iežaset mánáid buozalmasvuođa geažil, dahje iežas váttisvuođaid geažil. Dat dagaha dan ahte mánát eai oaččo dan fuolahusa ja čuovvoleami maid sii dárbbašit. Dát leat rašis áššit main mii servodagas fertet beroštit, ja háliidit veahkehit čoavdit. Sámi servodagas leat nana bearašoktavuođat, ja dáhpin lea leamaš čoavdit váttisvuođaid siskkobealde bearraša. Dasto diehtit mii ahte muhtumin lea dárbu oažžut veahki olggobealde gávdnan dihte buriid fuolahusčovdosiid mánáide. Dákkár oktavuođain dat mánáidsuodjalus ferte boahtit veahkkin, ja fuolahit dan mii lea buoremus mánnái.
Sámediggeráđđi diehtá ahte jos sámi mánát galget oažžut veahki mánáidsuodjalusas čoavdit váttis fuolahusdiliid, de ferte dan bálvalusas leat gelbbolašvuohta sámi gielas ja kultuvrras. Mii leat ožžon dieđuid sámi mánáidsuodjalusmánáin ahte lea deaŧalaš ahte sámi kultuvra ja giella čuovvu mielde dan ođđa fuolahusdillái gosa gártet. Šállošahtti lea go mii leat maiddái ožžon dakkár dieđuid ahte sámi mánát dávjá deaivvadit bálvalusain mas ii leat gelbbolašvuohta eaige ane muittus ahte mánás lea sámi identitehta.
Sámi identitehta ja kultuvrra suodjaleapmi ja ovddideapmi, lea riekti mii sámi mánáin lea. Nationála lágat ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnat muitalit ahte álgoálbmogiid mánáin leat erenoamáš rievttit sin kultuvrra ja giela ektui. Mánáidsuodjaluslágas daddjojuvvo ahte kultuvra, giella ja etnalašvuohta galget deattuhuvvot go mánáide válljejuvvojit molssaektosaš fuolahusvuogit. Sámelágas daddjojuvvo ahte sámegiela hálddašanguovllu mánáin lea vuoigatvuohta oažžut bálvalusa sámegillii dakkár mánáidsuodjalanásahusas mii lea olggobealde hálddašanguovllus. Mánáidkonvenšuvnnas daddjojuvvo, mii lea oassi norgga rievttis, ahte mánáin mat biddjojuvvojit olggobeallái sin bearašoktavuođa lea vuoigatvuohta erenoamáš suodjalussii ja veahkkái stáhta bealis.
Sámediggeráđđi oaidná iežas bargun ságastallat jitnosit dáid rivttiid birra dain forain gos mis lea dahkamuš. Mii fertet leat sámi mánáid vuoigatvuođaid sáhkaguoddit, maiddái daid sámi mánáid ektui geat dárbbašit veahki mánáidsuodjalusas. Mii oaidnit iežamet bargun dan, guovddáš eiseválddiiguin gulahallama bokte, bargat dan ala ahte mánáidsuodjalusas lea gelbbolašvuohta addit sámi mánáide dan fálaldaga masa sis lea riekti. Dasto oaidnit mii ahte dát bargu lea viiddis ja gáibida gelbbolašvuođa buorideami máŋgga dásis mánáidsuodjalusas. Sámediggi lea ollu jagiid addán ekonomalaš veahki metodaovddidanbargui sámi mánáidsuodjalusas. Danne go mii oaivvildit ahte lea deaŧalaš ovddidit dárbbašlaš gaskaomiid maid mánáidsuodjalus sáhttá geavahit barggustis sámi mánáiguin. Sámedikkis leat maiddái konsultašuvnnat Ráđđehusain bearráigeahččandoaimma buorideami ektui mánáidsuodjalusas. Mii háliidit ahte bearráigeahčus daid sámi mánáid ektui, geat leat mánáidsuodjalusa fuolahusas, galgá sihkkarastojuvvo ahte máná gielalaš ja kultuvrralaš vuoigatvuođat gozihuvvojit.
Mii diehtit ahte ollu lea dagakeahttá sámi mánáid ektui mánáidsuodjalusa oktavuođas, muhto mii áigut joatkit dáinna bargguin. Daddjojuvvo ahte servodaga kvalitehta mihtiduvvo mainna lágiin dat goziha daid buot geahnoheamos olbmuid. Mii áigut joatkit bargat dan ala ahte sámi mánát mánáidsuodjalusas galget oažžut bálvalusa mas lea gelbbolašvuohta ja mii váldá sin rivttiid duođalaččat. Dieinna lágiin sáhttit mii váikkuhit buori mánnávuođa, maiddái dáid sámi mánáide.