Sámediggi bargá buotlágan áššiiguin iešguđet servodatsurggiin, mat gusket erenoamážit sámiide, dasa lassin ahte dat buktá cealkámušaid ja lea almmolaš eiseválddiid gulaskuddaninstánsa. Sámediggi hálddaša oasi ruđaiguin, mat juolluduvvojit sámi áššiide stáhtabušeahtas, ja Sámedikki bokte leat sámit Norggas ožžon dihto mearrideami kultuvrras, gielas, oahpahusas, kulturmuitosuodjalusas ja ealáhusain.
Oanehis historjá
Stuorradiggi mearridii 1978:s dulvadit Álttá-Guovdageainnueanu ja hukset elfápmorusttega. Das bohciidedje garra vuostálastimat, akšuvnnat ja miellačájeheamit sihke sámiid ja biraspolitihkalaš lihkadusa beales. Dat ahte sámit vuostálaste elfápmorusttega huksema ja gáibidedje álgoálbmotvuoigatvuođaideaset, bovttii ollu fuopmášumi sihke Norggas ja olgoriikkas. Eiseválddit ásahedje Sámi vuoigatvuođalávdegotti ja Sámi kulturlávdegotti, maid ulbmil lei duhtadit sámiid gáibádusaid. Sámi vuoigatvuođalávdegoddi buvttii 1984:s vuosttas oasseárvalusas, "Sámi vuoigatvuođaid dili birra", ja dat lei vuođđun Stuorradikki 1987 mearrádussii ahte ásahit sierra sámelága ja nu maid ásahit Sámedikki. G. M. Gonagas Olav V rabai Sámedikki vuosttas geardde golggotmánu 9. b. 1989. Ole Henrik Magga, Norgga Sámiid Riikkasearvvis, lei Sámedikki vuosttas presideanta.
Guovddáš lágat ja konvenšuvnnat
Álgoálbmogin ja unnitlohkun lea sámiin vuoigatvuohta sierra sajádahkii riikkaidgaskasaš ja riikka siskkáldas rievtti vuođul.
Deaŧalaš vuođđu sámiid vuoigatvuođaide álbmotjoavkun lea nannejuvvon Norgga lágain. Vuođđolága § 110 a cealká ahte "Lea stáhta eiseválddiid ovddasvástádus láhčit dili nu ahte sámi álbmot sáhttá sihkkarastit ja ovddidit gielas, kultuvrras ja servvodateallimis." Norggas leat maid geatnegasvuođat sámiid ektui sámelága, finnmárkkulága, plána- ja huksenlága, oahpahuslága, kulturmuitolága ja boazodoallolága vuođul ja dakkár riikkaidgaskasaš soahpamušaid ratifiserema vuođul, go ILOkonvenšuvdna 169 ja ON-konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra.
Konsultašuvnnat
Álgoálbmogin lea sámiin vuoigatvuohta konsulterejuvvot dakkár áššiin, main sáhttá lea njuolgga mearkkašupmi sidjiide. Dat mearkkaša ahte Norgga eiseválddit leat geatnegahttojuvvon, álbmotrievtti vuođul, konsulteret sámiid dakkár áššiin, main lea mearkkašupmi sámi servodahkii. Stáhta ja Sámediggi leat dahkan šiehtadusa das mo konsultašuvnnat galget čađahuvvot. Konsultašuvdnaprosedyrat gustojit buotlágan áššiide, nu go ovdamearkka dihtii láhkabargguide dahje hálddahuslaš doaibmabijuide mat sáhttet váikkuhit sámi beroštumiide njuolgga. Konsultašuvnnat eai galgga loahpahuvvot nu guhká go Sámedikki ja stáhta mielas lea vejolaš juksat ovttamielalašvuođa. Šiehtadusa vuođul dollojuvvo juohke jahkebealis konsultašuvdnačoahkkin gaskal sámeáššiid ovddasvástideaddji stáhtaráđi ja sámediggepresideantta.
SÁMEDIKKI ORGANISEREN
Dievasčoahkkin
Sámediggi regulere doaimmas daid rámmaid siste mat leat addojuvvon sámelágas ja Sámedikki iežas bargoortnegis. Sámedikki dievasčoahkkin lea Sámedikki bajimus orgána ja váldi. Dievasčoahkkin mearrida bargoortnega ja ráhkada njuolggadusaid buot Sámedikki doaimmaide. Dievasčoahkkimat dollojuvvojit dábálaččat njelljii jagis. Dievasčoahkkima jođihangottis leat dievasčoahkkinjođiheaddji, nubbijođiheaddji ja golbma lahtu mat leat válljejuvvon gorrelohkoválgga vuođul. Áigodahkii 2009-2013 lea Jarle Jonassen, Norgga Sámiid Riikkaservvis, válljejuvvon dievasčoahkkinjođiheaddjin.
Sámediggeráđđi
Sámediggi doaibmá parlamentáralaš prinsihpa mielde, mas doaibmi sámediggeráđđi doaibmá dievasčoahkkima eanetlogu luohttámuša vuođul. Dievasčoahkkin vállje presideantta gii nammada uhcimusat njeallje lahtu sámediggeráđđái sámediggeáirasiid gaskkas. Presideanta ja dat áirasat, geat leat nammaduvvon sámediggeráđđái, guđđet dasto dievasčoahkkima ja sin várrelahtut váldet saji dievasčoahkkimii áirrasin.
Sámediggeráđđi doaibmá Sámedikki ráđđehussan ja čađaha beaivválaš, politihkalaš doaimma. Dasa gullá sihke álggahit ja ovddidit áššiid dievasčoahkkimii, dahkat sierra loahpalaš mearrádusaid ja čađahit Sámedikki mearrádusaid. Áigodahkii 2009-2013 lea Egil Olli, Bargiidbellodagas, válljejuvvon Sámedikki presideantan. Sámediggeráđis leat muđui várrepresideanta Laila Susanne Vars, Árjjas, ja ráđđelahtut Marianne Balto ja Vibeke Larsen, Bargiidbellodagas, ja Ellinor Marita Jåma, listtas Åarjel-Saemiej Gïelh.
Doarjjastivra
Doarjjastivrras lea ovddasvástádus Sámedikki foanda- ja doarjjaortnegiin. Dasa lassin hálddaša stivra máŋga stipeanda- ja doarjjaortnega kultur- ja ealáhusovddideami, oahpahusa, sámegiela, kulturmuitosuodjalusa ja dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid várás. Stivrra lahtut válljejuvvojit Sámedikki áirasiid ja várreáirasiid gaskkas. Sámediggeráđđi nammada Sámedikki doarjjastivrra. Marie Therese Nordsletta Aslaksen, listtas Sámit Mátta-Norggas, jođiha doarjjastivrra áigodagas 2009-2013.
Fágalávdegottit
Fágalávdegottit leat ásahuvvon dainna ulbmiliin ahte ávkkástallat Sámedikki áirasiid ollislaš sámepolitihkalaš máhtuin, seammás go láhččojuvvo dasa ahte áirasat searvvahuvvojit buorebut ráhkkanahttit meannudeapmái Sámedikki dievasčoahkkima áššiid. Lávdegottit ovddidit sámediggeráđi, vejolaččat čoahkkinjođihangotti, evttohusa vuođul árvalusa dievasčoahkkimii dain áššiin, maid čoahkkinjođihangoddi sádde lávdegottiide. Lávdegoddečoahkkimat dollojuvvojit dábálaččat njelljii jagis ovdal dievasčoahkkimiid. Sámedikkis leat čuovvovaš golbma fágalávdegotti:
- Bajásšaddan-, fuolahus- ja oahppolávdegoddi
- Ealáhus- ja kulturlávdegoddi
- Plána- ja finánsalávdegoddi
Giellastivra
Sámedikki giellastivra lea Norgga beale sámediggeráđi giellafágalaš ráđđeaddi orgána. Giellastivra galgá earret eará ovddidit dakkár giellapolitihkalaš áššiid sámediggeráđđái, maid sii atnet deaŧalažžan servodahkii ja maiguin Sámediggi galgá bargat vai sámegiella ovdána.
SÁMEDIGGEVÁLGA
Sámediggái válljejit sápmelaččat sápmelaččaid sámediggeválggas, mii lea juohke njealját jagi seamma beaivvi go stuorradiggeválga lea. Jagi 2009 válgii bođii ođđa válgaortnet Sámedikki várás, earret eará geahppánedje válgabiirret, ovdal ledje 13 ja dál dušše 7, ja áirasiid lohku geahppánii, ovdal ledje 43 áirasa ja dál leat 39.
Sámedikki jienastuslohku
Sámediggeválgga várás lea ásahuvvon sierra jienastuslohku. Buot Norgga beale sápmelaččain, geat leat badjel 18 jagi dahje devdet 18 jagi válgajagi, lea vuoigatvuohta čálihit iežaset jienastuslohkui ja jienastit sámediggeválggas. Suoma ja Ruoŧa beale sápmelaččain lea seamma vuoigatvuohta, jos sii álbmotregistara mielde orrot Norggas válgajagi ja Ruošša beale sápmelaččain go leat álbmotregistara mielde orron Norggas 3 jagi. Go áigu čálihit jienastuslohkui, de ferte julggaštit ahte:
- atná iežas sápmelažžan, ja
- ahte su ruovttugiella lea sámegiella, dahje ahte nuppi áhkus/ ádjás, dahje ovtta máttarvánhemis lea dahje lea leamaš sámegiella ruovttugiellan, dahje
- lea jienastuslohkui čálihuvvon olbmo mánná
Jienastuslohku lea čadnojuvvon álbmotregistarii. Válgajagi čujuhus álbmotregistaris adnojuvvo sámediggeválggas. Go oktii lea čálihuvvon jienastuslohkui, de ii dárbbaš šat čálihit ođđasis. Čálihanskovvi gávdno Sámedikki neahttasiidduin.
Sámedikki bušeahtta
Sámedikkis eai leat eará sisaboađut go dat maid Stuorradiggi juolluda stáhtabušeahtas. Sámediggi mearrida prinsihpalaččat ieš movt hálddaša daid ruđaid iežas politihka vuođul. Juohke jagi mearrida Sámediggi iežas bušeahta ja evttoha ođđa doaibmabijuid ja juolludusaid sámi ulbmiliidda boahttevaš jagi stáhtabušehttii. Dat ráđđehus mii ain goas lea, mearrida man muttos váldá vuhtii Sámedikki sávaldagaid go stáhtabušeahttaevttohus galgá ráhkaduvvot. Stuorámus oassi Sámedikki bušeahtas manná doaibmabijuide mat gusket gillii, kultuvrii, oahpahussii, ealáhusaide, birasgáhttemii, kultursuodjaleapmái, dearvvašvuođa- ja sosiáladoaimmaide, dásseárvobargui, girjerájuide, guovlulaš ovdáneapmái ja riikkaidgaskasaš bargui.
Jienastuslohku lea čadnojuvvon álbmotregistarii. Válgajagi čujuhus álbmotregistaris adnojuvvo sámediggeválggas. Go oktii lea čálihuvvon jienastuslohkui, de ii dárbbaš šat čálihit ođđasis. Čálihanskovvi gávdno Sámedikki neahttasiidduin.
Sámedikki bušeahtta
Sámedikkis eai leat eará sisaboađut go dat maid Stuorradiggi juolluda stáhtabušeahtas. Sámediggi mearrida prinsihpalaččat ieš movt hálddaša daid ruđaid iežas politihka vuođul. Juohke jagi mearrida Sámediggi iežas bušeahta ja evttoha ođđa doaibmabijuid ja juolludusaid sámi ulbmiliidda boahttevaš jagi stáhtabušehttii. Dat ráđđehus mii ain goas lea, mearrida man muttos váldá vuhtii Sámedikki sávaldagaid go stáhtabušeahttaevttohus galgá ráhkaduvvot. Stuorámus oassi Sámedikki bušeahtas manná doaibmabijuide mat gusket gillii, kultuvrii, oahpahussii, ealáhusaide, birasgáhttemii, kultursuodjaleapmái, dearvvašvuođa- ja sosiáladoaimmaide, dásseárvobargui, girjerájuide, guovlulaš ovdáneapmái ja riikkaidgaskasaš bargui.
SÁMEDIGGEVIESSU
Gonagaslaš majestehta Gonagas Harald V rabai sámediggeviesu almmolaččat skábmamánu 2. b. 2000. Vistti leaba tevdnen siviilaarkiteavtta guovttos Stein Halvorsen ja Christian Sundby. Huksenbargu álggahuvvui1998:s, ja 1999:s bijai stuorradikki presideanta Kirsti Kolle Grøndahl vuođđogeađggi. Visti lea hábmejuvvon beallegeardun mas leat guokte gearddi gos leat bibliotehka, resepšuvdna, čoahkkinlanjat ja 40 kantuvrra. Nuppi geahčen beallegearddu lea lávvohápmásaš dievasčoahkkinlatnja mii lea álbmotválljen dievasčoahkkimiid várás. Visttis leat guokte hui stuorra dáiddadahkosa. Vuosttáš lea dáiddadagus "Luottat" maid Hilde Skancke Pedersen lea tevdnen, lea biddjojuvvon dievasčoahkkinlatnjii. Nubbi lea Kristin Ytreberga dáidda, guhkes feaskkir lea čiŋahuvvon sámi sátnevádjasiiguin. Visttis lea maiddái ollu eará dáidagat. Sámediggi oaččui Stáhta huksendáhpebálkkašumi 2001:s, Davvinorgga Arkitekturvabálkkašumi 2002:s ja "Fiabci Norways Eiendomspris" nammasaš bálkkašumi kategoriijas "almmolaš visttit" 2003:s.
Hálddahus
Sámedikki hálddahusas leat vuosttažettiin golbma sierranas rolla áirasiid ja álbmoga ektui:
- Ráhkkanahttá hálddahusáššiid Sámedikki sierra politihkalaš mearridanorgánaide
- Sámedikki parlamentáralaš hálddahus
- Sámediggeráđi politihkalaš čállingoddi
Sámedikkis lea sihke parlameanta, politihkalaš jođiheapmi ja hálddahus čohkkejuvvon oktan organisašuvdnan. Hálddahusas leat njeallje fágaossodaga ja dievasčoahkkinstába, ja leat badjel 100 bargi. Ossodagat meannudit áššiid ja bálvalit sihke politihkalaš dási ja álbmoga, ja dievasčoahkkinstábas lea ovddasvástádus lávdegoddečoahkkimiin ja dievasčoahkkimiin ja áirasiid várás láhčimis. Sámedikkis leat kantuvrrat Kárášjogas, Guovdageainnus, Unjárggas, Gáivuonas, Evenáššis, Divttasvuonas ja Snoasas. Juohke ossodagas lea fágapolitihkalaš čállingoddeovddasvástádus Sámediggeráđđái. Ossodagat doibmet ráđđeaddin ja áššemeannudeaddjin dakkár áššiin, maid Sámediggeráđđi háliida meannudit, čielggadit dahje eará láhkai čuovvolit.
SÁMI OVTTASBARGU
Sámi parlamentáralaš ráđđi
Sámi parlamentáralaš ráđđi lea Suoma, Norgga ja Ruoŧa beale sámedikkiid ovttasbargoorgána. Ruošša beal sámit leat bistevaš oasálasttit ovttasbarggus. Ráđi bargui gullet áššit mat gusket sámiide riikarájiid rastá. Ovttasbarggu ulbmilin lea oktii čatnat sámi áššiid riikkaidgaskasaččat, erenoamážit riikkaidgaskasaš álgoálbmotpolitihka. Sámi parlamentáralaš ráđđi hálddaša daid prinsihpalaš oainnuid ja beroštusaid mat ovddiduvvojit ja bealuštuvvojit riikkaidgaskasaš arenain. Dát dahkko davviriikkaid sáttagottiide searvama ja ovttasbarggu bokte eará álgoálbmogiiguin. Dás hábmejuvvo maiddái davviriikkalaš sámepolitihkka dakkár šiehtadusaid ja konvenšuvnnaid hábmema bokte, mat geatnegahttet ovttaskas riikkaid. Sámi parlamentáralaš ráđđi váikkuha árjjalaččat riikkaidgaskasaš álgoálbmogiid riekteovdáneami. Historjá lea čájehan ahte dán barggu bokte dat leat sámedikkit nagodan oažžut davviriikkaid eiseválddiid miehtat sámi gáibádusaide ja dárbbuide. Sámi parlamentáralaš ráđđi ásahuvvui njukčamánu
2. b. 2000. Čállingoddin doaibmá dat sámediggi mas lea presideanta. Sámedikkit ruhtadit barggu. Áššit mat gusket sámi gillii, oahpahussii, dutkamii ja ealáhusovddideapmái leat deaŧalaččat Sámi parlamentáralaš ráđđái. Eará suorggit mat gáibidit oktiiordnema, leat sámi dáidda- ja kulturbargu, Barentsovttasbargu, Árktalaš Ráđđi, Interreg ja ONa álgoálbmotbargu.
Sámi parlamentáralaš konferánsa
Sámi parlamentáralaš ráđđi lágida juohke goalmmát jagi Sámi parlamentáralaš konferánssa Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkiid áirasiid várás. Vuosttáš konferánssas Johkamohkis jagi 2005 dohkkehuvvui Johkamohke-julggaštus. Dát ovdanbuktá earret eará sámiid vuoigatvuođa iešmearrideapmái, mii earret eará mearkkaša ahte sámiin lea vuoigatvuohta ieža ovddastit iežaset vuoigatvuođaid ja beroštusaid nationála, guovllu ja riikkaidgaskasaš oktavuođain.
Sámediggi Ruoŧa bealde
Ruoŧa beale Sámediggi ásahuvvui 1993:s. Eanet dieđut gávdnojit dákko www.samediggi.se
Sámediggi Suoma bealde
Suomas ásahuvvui sámeáššiide Sámi parlameanta 1973:s. Maŋŋágo Norgga ja Ruoŧa beale sámedikkit ásahuvvojedje, rievdaduvvui dat maid sámediggin 1996:s. Eanet dieđut gávdnojit dákko www.samediggi.fi
Sámi giellalávdegoddi
Sámi giellalávdegoddi ásahuvvui 1971:s ja galgá gozihit sámegiela ja doaibmat fága- ja áššedovdiorgánan. Deaŧalaš oktasaš ulbmil lea ahte sámegiella oččošii seamma sajádaga Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Giellalávdegottis leat 12 miellahtu, maid sámedikkit ja Ruošša beale sámesearvi nammadit. Čállingoddi lea Guovdageainnus, seamma lanjain gos Sámedikki kantuvrrat leat.