Ođđa Sámediggeráđđi doaibmagođii 14.10.2009. Mii leat doaibman jahkebeali. Bargu lea leamaš gelddolaš ja mii leat oahppan ollu.
Bargiidbellodat, Árja ja Åarjel-Saemiej Gïelh leat mielde ođđa Sámediggeráđis.
Ovttasbargojovkui gullet maid Nordkalottfolket ja Sámit Mátta-Norggas.
Min álginjulggaštusas čuožžu earret eará:
Min bajimuš ulbmilin lea nana Sámediggi masa olbmuin lea luohttámuš. Mii háliidit eanet rahpaset, geavaheaddjiáddjás ja siskkildeaddji Sámedikki, Sámediggi mii lea álbmoga várás.
Mii leat dál juo gávnnahan ahte mii leat bures lihkostuvvamin dáinna.
Dan maid min jienasteaddjit, álbmot ja ovttasbargobealit dadjet midjiide, lea ahte Sámediggi adnojuvvo dehálaš orgánan ja ahte dat lea mielde buorideamen ja nannemin sápmelaččaid árgabeaivvi.
• Sámediggi lea ovttasbarggus Sámi allaskuvllain ja Finnmárkku, Romssa ja Nordlándda fylkkamánniiguin lágidan sámi mánáidgárde- ja skuvlakonferánssa 2009 masa oassálaste sullii 250 olbmo mánáidgárddiin, vuođđoskuvllain, joatkkaskuvllain ja hálddahusain. Konferánssa fáddán lei sámegiella, ealáskuhttin ja ođđasis ealáskuhttin.
• Sámediggeráđđi háliida árvvoštallat mo iešguđet doarjjaortnegat doibmet ja lea danne árvvoštallagoahtán sámi mánáidgárdedoarjagiid. Mii leat gulaskuddan máŋgga gielddain sámi mánáidgárdefálaldagaid birra.
• Sámediggeráđđi lea doallan čoahkkima riikka golmma davimus fylkkamánniin. Čoahkkima fáddán lei sámi mánáid fuolaheapmi mánáidsuodjalusas. Hástalusat čilgejuvvojedje dárkilit čoahkkimis, ja Sámediggi ja Finnmárkku fylkkamánni sohpe ovttasbargat 2011konferánssa lágidemiin dáinna fáttáin.
• Sámediggeráđđi lea álggahan konsultašuvnnaid Mánáid-, dásseárvo- ja searvadahttindepartemeanttain sámi mánáid bearráigeahččanortnega birra mánáidsuodjalusa fuolahusas. Duogážin lea fuolahit sámi mánáid vuoigatvuođa seailluhit iežaset giela ja kultuvrra go sirdojuvvojit sadjásašruktui dahje mánáidsuodjalusásahussii. Sámedikki mihttomearri lea ahte dat vuoigatvuođat gillii ja kultuvrii mat sámi mánáin leat konvenšuvnnaid ja nationála lágaid vuođul, galget váldojuvvot mielde mánáidsuodjalusa bearráigeahččama láhkaásahusaide.
• Mii oaidnit ahte sámegielat leat rašis dilis.
Danne vuoruha Sámediggeráđđi earret eará stipeandda daidda nuoraide, geat váldet alit oahpu lulli-, julev- dahje davvisámegielas, ja stipeandda daidda ovdaskuvla- ja dábálašoahpaheaddjistudeanttaide, geain lea sámegiella fágasuorggis.
• Guovvamánus lágiduvvui seminára sámi giellavuoigatvuođaid birra árgabeaivvis. Semináras muitaledje giellaguovddážiin bovdejuvvon álggaheaddjit iežaset barggu birra ja daid hástalusaid birra maid sii oidnet sámegiela geavaheami oktavuođas báikkálaš servodagas.
• Sámediggeráđđi lea vuoruhan dan ášši ahte oahpponeavvut galget leat nuvttá sámi mánáide ja nuoraide. Mii áigut ain áŋgiruššat garrasit oahpponeavvoráhkademiin.
• Sámediggeráđđi lea ovttasráđiid guovddážiin mii bargá IKT:ain oahpahusas, Senter for IKT i utdanningen, čađahan ovdaprošeavtta mas plánejuvvo stuorát prošeakta ásahemiin sámi oahpponeavvuid neahttauskkádaga, sámi, digitála oahpponeavvuid almmuhanreaiddu ja oahpponeavvuid sámi juogadanbáikki. Prošeakta álggahuvvo miessemánus ja galgá bistit golbma jagi. Sámediggi lea bušehteren 1.5 miljon ru 2010:s.
• Áŋgirdeapmi "Gollevirgi" lihkostuvai bures mannan jagi. Sámediggeráđi oaidnu lea ahte dát doaibmabidju galgá jotkojuvvot Finnmárkkus. Mii oaivvildit maiddái ahte dát doaibmabidju galgá guoskat maiddái Romssa, Nordlándda ja Davvi-Trøndelága fylkkasuohkaniidda.
• Ođđa vuođđoskuvlaoahpaheaddjioahput galget álggahuvvot 2010 čavčča rájes. Sámediggi ja Máhttodepartemeanta leat konsultašuvnnaid bokte soahpan sámi sisdoalu ođđa vuođđoskuvlaoahpaheaddjioahpuide. Earret eará galget buot studeanttain nationála vuođđoskuvlaoahpaheaddjioahpus leat máhttu sápmelaččaid birra álgoálbmogin. Dál fállojuvvo vuođđoskuvlaoahpaheaddjioahppu Sámi allaskuvllas. Ođđa sámi rámmaplánaid vuođul sáhttet eará allaskuvllat ja universitehtat fállat dákkár oahpu sámegillii. Vuođđoskuvlaoahpaheaddjioahpuid fágaid njuolggadusain lea čielga sámi profiila.
• Sámediggi ja Máhttodepartemeanta leat soahpan mandáhta dan lávdegoddái, mii galgá geahčadit sámi dutkama ja alit oahpu. Sámi dutkan ja alit oahppu mearkkašit ollu sámi servodaga viidáset ovddideapmái. Dan oktavuođas galgá lávdegoddi earret eará suokkardit sámi dutkama rámmaid, rollajuogu ja váikkuhanfámu ja árvvoštallat Sámi allaskuvlla ovdáneami šaddamis dieđalaš allaskuvlan ja viidáseappot álgoálbmotuniversitehtan.
- Sámedikki nammadan oahpponeavvojoavkkut leat evttohan viđa duodjefága oahppoplánaid. Oahppoplánaevttohusat sáddejuvvojit gulaskuddamii ovdal 2010 cuoŋománu loahpa.
- Sámi allaskuvla oažžu bargun čielggadit boahttevaš sámi dulka- ja jorgaleaddjioahpu. Dan leat Sámediggi ja OHD soahpan.
- Sámediggeráđđi lea oassálastán ráhkkaneaddji jovkui mii galgá geahčat vejolaš ovttastumi gaskal Finnmárkku allaskuvlla, Harstada allaskuvlla ja Romssa universitehta. Sámediggeráđi bargui joavkkus lea gullan mo oažžut mielde sámi giela ja kulturmáhtu mánáidsuodjaluspedagogaoahpu plánejuvvon modellii.
- Sámediggeráđđi lea álggahan konsultašuvnnaid Justiisa- ja politiijadepartemeanttain dan birra mo fuolahit sámegiela ja sámi kulturmáhtu heahtedieđihanbálvalusas. Dál váilu sámi giella- ja kulturgelbbolašvuohta heahtedieđihanguovddážiin, mii sáhttá dagahit ahte sámi geavaheaddjit eai oaččo veahki doarvái johtilit. Konsultašuvnnain lea Sámediggeráđđi bidjan vuođđun ahte sámi geavaheddjiin lea vuoigatvuohta beassat geavahit sámegiela go váldet oktavuođa heahtedieđihanguovddážiin. Dán ferte čuovvolit barggus digitála heahteneahtain dainna lágiin ahte válljejuvvojit dakkár čovdosat, mat fuolahit sámi geavaheddjiid dárbbuid.
• Sámediggeráđđi lea čađahan konsultašuvnnaid Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanttain sámi buhcciid dárbbuid ja vuoigatvuođaid fuolaheami birra regionála dearvvašvuođadoaimmahagaid bargodokumeanttain 2010:s.
Konsultašuvnnaid boađus lea earret eará ahte čuovvovaš čuoggát leat váldojuvvon mielde regionála dearvvašvuođadoaimmahagaid bargodokumeanttaide:
- Sámi buhcciid vuoigatvuohta ja dárbu oažžut láhččojuvvot bálvalusaid, galgá jerrojuvvot ja boahtit oidnosii plánemis, čielggademiin ja dalle go mearrádusat dahkkojuvvojit.
- Davvi Dearvvašvuohta RDD lea ožžon bargun ruhtadit ja čađahit dulkonprošeavtta buoridan dihtii dulkonbálvalusa sámi álbmogii. Sámediggi lea mielde hábmemin dán prošeavtta mandáhta.
- Davvi Dearvvašvuohta RDD lea ožžon bargun čielggadišgoahtit sámi álbmoga spesialistadearvvašvuođabálvalusa dárbbu ja geavaheami. Čielggadus galgá árvvoštallat sámi álbmoga spesialistadearvvašvuođabálvalusa viidáset dárbbu ja čatnaseami. Čielggadus galgá maiddái váldit mielde veajuiduhttin- ja gealbudansuorggi.
- Davvi Dearvvašvuohta RDD galgá ruhtadit Sámi Nationála Gealboguoddáža -psyhkalaš dearvvašvuođasuodjalusa. Erenoamážit galgá raporterejuvvot mo dat ruđat geavahuvvojit, maid nationála gealboguovddáš beassá hálddašit.
- Davvi Dearvvašvuohta /helse MidtRHF galgá bearráigeahččat ahte oahppan- ja máhttindoaimmat leat heivehuvvon buhciide geain lea sámegielat kulturduogáš.
• 2010 várás lea juhkkojuvvon 3,3 miljon ruvnnu iešguđet prošeavttaide mat barget dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid láhčimiin sámi álbmogii. Daid doaibmabijuid gaskkas mat leat ožžon prošeaktaruđaid, sáhttá namuhit prošeavtta mii galgá čielggadit daid sápmelaččaid dili, geat čohkkájit giddagasas, ja prošeavtta mii galgá čielggadit mo buhcciidáittardeaddjit čalmmustuhttet sámi buhcciid áimmahuššama.
• Sámedikki presideanta Egil Olli lea leamaš mielde Arctic Winter Games doaluin Canádas. Sámediggi lea juolludan ruđaid sámi searvamii doaluin. Sámediggi lea juolludan maiddái valáštallanstipeandda nuorra valáštalliide.
• Kulturmuitodiehtovuođđu Askeladden Kulturmuittuin ohcamiin galgá jagis 2010 šaddat maid davvisámegillii. Sámediggi lea mielde dán barggus ja lea jorgališgoahtán teavsttaid. Askeladdenis lea vejolaš ohcat kulturmuittuid mat leat miehtá riikka.
• Gulaskuddancealkámuš lea addojuvvon NOU 2009: 14 "Et helhetlig diskrimineringsvern" (ollislaš vealahansuodjaleami birra). Sámediggeráđđi lea duhtavaš Ráđđehusa bargguin go guoská vealahansuodjaleami nannemii Norgga láhkaaddimis. Vealaheami vuostá suodjaleapmi lea vuođđovuoigatvuohta min servodagas, ja danne lea deaŧalaš suodjalit dán rievtti vuođđolága bokte.
• Sámediggeráđđi lágidii njukčamánu 8. b. seminára dásseárvohástalusaid birra sámi servodagas. Sámediggeráđđi háliida ahte dásseárvu lea lunddolaš oassi politihka hábmema oktavuođas.
Sámediggeráđđi lea addán árvalusaid Norgga gávccát ON nissonvealahanlávdegotti raportii (CEDAW). Árvalusas lea váldojuvvon ovdan statistihkaid ja dutkama váilun dásseárvohástalusaid ektui sámi servodagas, sámi nissonolbmuid dearvvašvuođas ja sámi nissonolbmuid birra vuođđoealáhusain.
• Resurssaid ja areálaid hálddašeapmi lea leamaš hui ollu guovddážis maŋimuš áigodagas. Sámediggeráđđi lea ráhkadan evttohusa plánaveahki hárrái sámi beroštusaid meannudeami várás ođđa plána- ja huksenlága mielde. Dát plánaveahkki lea leamaš viiddis gulaskuddamis ja dat ovddiduvvo dievasčoahkkimii geassemánus.
• Bargu njuolggadusaiguin minerálaáššiid meannudeami várás lea sullasaš gaskaoapmi man bokte bidjat stivrenreaiddu bajimuš dássái.
• Ovddit dievasčoahkkimis ovddideimmet mii guorahallanášši energiijapolitihka ja árbevirolaš sámi ealáhusaid birra. Dán ášši áigu dieđusge ráđđi čuovvolit.
• Ovttas guorahallannotáhtain giliovddideami birra 2009:s čájeha dat man sakka ráđđi áŋgiruššá sámi giliid nannemiin ja sámi servodatovddidemiin ollislaččat, sihke báikkálaš dásis ja dakkár dásis mas mii ovddidit eanet bajit dási stivrenreaidduid.
• Ráđđi lágidii seminára njukčamánus ealáhusovddideami birra sáivaguollebivddu ja eará meahccebuktagiid vuođul. Seminárii ledje boahtán sullii 50 olbmo. Dán seminára vuođul lea earret eará plánejuvvon oahppomátki Davvi-Supmii man fáddán lea "sáivaguollebivdu", ja mátki lea čakčat.
• Ovttasbargguin Innovašuvdna Norggain ja Finnmárkku fylkkamánniin lea ráđđi álggahan sierra áŋgiruššama eanadoalu ektui Ávjovári guovllus. Dán ovdaprošeaktaáigodagas galget Porsáŋggu, Kárášjoga ja Guovdageainnu gielddat hábmet váldoprošeavtta.
• Sámediggeráđđi lea ráhkadahttán evaluerema duoji doaibmadoarjjaortnegis. Raporta galgá leat vuođđun šiehtadallamiidda duodjeorganisašuvnnaiguin.
• Sámediggeráđđi lea vuoruhan diehtojuohkinbarggu ealáhusovddideami birra máttasámi guovllus. Ođđajagimánus dollojuvvojedje álbmotčoahkkimat Rørosis, Snoasas ja Røyrvikkas. Diehtojuohkinbargu čuovvoluvvui kánturčoahkkimiiguin njukčamánus gos ásaheaddjit sáhtte ovddidit iežaset ásahanplánaid.
• Bargguin ealáhushutkkus (entreprenørskap) lea jotkojuvvon. Norlándda fylkkasuohkanis lea ovddasvástádus oktiiortnet barggu masa maiddái Romsa searvá. Ealáhushutkosa ovddideapmi lea mearrideaddji ođđa doaimmaid háhkamii ja go galgá bidjat vuođu ođđa bargosajiide.
• Sámediggeráđđi searvá árjjalaččat regionála searvevuhtii Finnmárkkus ja Romssas. Searvan lea deaŧalaš go galgá oainnusmahttit ealáhusovddidan dárbbu sámi guovlluin. Máttasámeguovllus lea ráđđi vuoruhan ovttasbargošiehtadusa regionála searvevuođa ovdalii.
• Ovttasbargošiehtadus Innovašuvdna Norggain lea čuovvoluvvon čoahkkimiin guovvamánus masa serve vihtta Innovašuvdna Norgga regionála kantuvrra. Ovttasbargošiehtadusa áigumuššan lea gelbbolašvuođa lonuhallan ja prošeavttaid oktiiordnen.
• Sámediggeráđđái lea deaŧalaš bargat váttisvuođaiguin mat boazodolliin leat stuorra boraspiregivssi geažil, go bohccot vuddjojit Norlándda ruovdemáđiijain ja go masset areálaid ja bohccuid. Dát buktá lossa noađi boazodolliide. Ráđđi lea gulahallan johtalusministariin Magnhild Meltveit Kleppa:in dan birra go bohccot vuddjojit. Sámediggeráđđi lea oppalaš vuođu alde váldán oktavuođa Sámi nationála gealboguovddážiin/SANKS dáid áššiid birra.
• Sámi vuoigatvuođalávdegoddi II lea leamaš fáddán álbmotčoahkkimiin mat dollojuvvojedje Romssas, Norlánddas ja Trøndelágas. Sámediggeráđđi áiguge váldit dáid rávvagiid mielde viidáset bargui Sámi vuoigatvuođalávdegottis II.
• Riddoguolástuslávdegotti árvalus lea okta stuorra áššiin mainna Sámediggeráđđi bargá. Dan oktavuođas leat mii lágidan máŋga álbmotčoahkkima Davvi-Romssas ja Finnmárkkus. Čoahkkimiidda bohte mealgat olbmot ja Sámediggeráđđi lea ožžon ollu buriid árvalusaid/rávvagiid viidáset prosessii. Konsultašuvdnaproseassa bokte ráđđehusain leat Sámediggeráđis stuorra vuordámušat gávdnat buori čovdosa vuotna- ja riddoálbmoga várás.
• Riikkaidgaskasaččat searvá Sámediggi ollu orgánain. Sámi parlamentáralaš ráđis lea leamaš čoahkkin ON erenoamášdieđiheddjiin James Anaya:in. Sámi organisašuvnnat ledje bovdejuvvon ovddidit iežaset hástalusaid erenoamášdieđiheaddjái.
Sámedikki presideanta Egil Olli lea maiddái searvan Álgoálbmogiid Forumii New York:as.
• Dálkkádatrievdamat. Duohtavuohta lea ahte dálkkádatrievdamiin leat váikkuhusat eallimii davvin ja muđui máilbmái. Mun dajan áibbas njuolga ahte Sámediggeráđi oaivil lea ahte dálkkádatrievdamat leat duođalaččat ja daid leat olbmot dagahan. Dálkkádatrievdamat leat min áiggi stuorámus hástalus, ja dat čuhcet olbmuid dearvvašvuhtii, eallimii ja eallineavttuide. Sámi kultuvrii ja servodateallimii váikkuha maiddái dat ođđa dálkkádateaktu.
Sámediggi lea vuosttažettiin politihkalaš orgána ja danne mii bargat árjjalaččat váikkuhan dihte eavttuide vai gávnnašeimmet politihkalaš čovdosiid daid rievdamiidda mat šaddet. Dan mii dahkat sihke nationálalaččat ja riikkaidgaskasaččat. Ovttas eará álgoálbmogiiguin ja Norgga eiseválddiiguin. Áibbas dárbu lea oažžut sadjái buriid geatnegahtti riikkaidgaskasaš šiehtadusaid dálkkádatgássaid unnideamis.
Mus lea buorre ovttasbargu Birasgáhttendepartemeantta stáhtaráđiin Erik Solheimain dálkkádatáššiid birra, earret eará barggaimet mii ovttas dálkkádatnjunuščoahkkimis Københámmanis. Danne lean mun duhtavaš go biras- ja ovddidanministtar árat dán vahkus lea searvan ON Álgoálbmogiid Bissovaš Foruma sešuvdnii New York:as ja lea guorahallan dálkkádatáššiid oasseváldiiguin doppe. Lea maiddái oadjebas gullat go Norga bivdá álgoálbmogiid jođiheddjiin veahki arvevuvddiid ja eará guovlluid suodjaleami ektui gos álgoálbmogat ellet, ja go Erik Solheim bealušta dan ahte álgoálbmogat galget leat mielde mearridanproseassain dálkkádatrievdamiid oktavuođas buot dásiin.
Sámediggeráđđi áigu ain viidáseappot leat mielde váikkuheamen Norgga eiseválddiid ektui dan bokte go searvá Norgga delegašuvnnaide dálkkádatčoahkkimiin ja árjjalaš gulahallama bokte eará álgoálbmogiiguin. Min posišuvdna lea ahte ON álgoálbmogiid julggaštus álgoálbmogiid vuoigatvuođain galgá biddjojuvvot vuođđun buot dálkkádatdoaibmabijuide ja mearrádusaide mat váikkuhit njuolga álgoálbmogiidda. Geavahusas mearkkaša dát dan ahte guoskevaš álgoálbmogat fertejit addit ovdalgihtii miehtama ovdal go doaibmabijut ja mearrádusat dálkkádaga ektui čađahuvvojit guovlluin gos sii ellet. Sámediggeráđđái lea dát deaŧalaš prinsihppa maid lea dárbu doahttalit eastadan dihte olmmošvuoigatvuođaid rihkkuma dalle go nu ollu biljon dollára galget investerejuvvot trohpalaš arvevuvddiin gos eanet go 60 miljon álgoálbmoga ásset.
Min mielas lea Norggas ja eará jáválaš riikkain moralalaš ovddasvástádus sihkkarastit dan ahte dat geat juo gillájit eanemusat dálkkádatrievdamiid geažil, namalassii álgoálbmogat, eai gárttaše vel ain eanet gillát dálkkádatdoaibmabijuid geažil.
Loahpahus
Min politihkalaš álginjulggaštusas leat ollu buorit ulbmilat. Mii leat boahtán bures johtui daid doaibmabijuid čađahemiiguin mat leat namuhuvvon ovttasbargooasálaččaid politihkalaš geađgejuolggis.
Mii leat ain easkka álgogeahčen 4-jagi áigodaga. Ollu lea vel barggakeahttá, muhto mii áigut geavahit boahttevaš jagiid viidáset ovddidit Sámedikki vai dat šattašii vel ain buoret gaskaoapmi sámi álbmogii.
Sámepolitihkas galgá leat ávki sámi álbmogii dainna lágiin ahte sámi kultuvrras, ealáhusain, gielas ja servodateallimis lea sihkkaris ja oadjebas boahtteáigi.
Sámediggeráđđi 2009 - 2013