Sámedikki višuvdna boahtteáigái lea nana ja máŋggabealat ealáhuseallin mii váldá vuhtii sámi guovlluid sámi kultuvrra, luonddu ja birrasa. Mii háliidit ealli sámi servodagaid ja danne mii dárbbašit gánnáhahtti ja boahtteáigásaš ealáhuseallima.
Servodat- ja ealáhusovddideami strategiijat
Sámedikkis leat guokte strategiija sámi guovlluid servodat- ja ealáhusovddideami várás. Nubbi lea politihkalaš bargu daid guovddáš eiseválddiid oassálastiid ektui, maidda sámi guovlluid servodatovddideapmi guoská. Nubbi lea fas ekonomalaš váikkuhangaskaomiid geavaheapmi ealáhusovddideapmái ja eará fágasurggiide.
Politihkalaš bargui oaččuimet ávkkálaš reaiddu 2005:s. Dalle dagaiga Sámediggi ja Ráđđehus konsultašuvdnašiehtadusa daidda surggiide mat gusket sámi dilálašvuođaide. Konsultašuvdnašiehtadus lea geavahuvvon eanaš servodatsurggiin ja lea dagahan ahte Sámedikkis lea vejolašvuohta leat mielde mearrideamen konkrehta doaibmabijuid sámi álbmoga várás sakka buorebut go ovdal 2005. Konsultašuvnnat čađahuvvojit sihke politihkalaš ja hálddahuslaš dásis.
Konsultašuvdnašiehtadusa lassin leat mis ovttasbargošiehtadusat davvi ja trøndelágafylkkaid fylkkasuohkaniiguin. Daidda šiehtadusaide gullet earret ealáhusovddideami maiddái regionála plánen, areálahálddašeapmi, riikkaidgaskasaš áššit, dearvvašvuohta, oahpahus, kultuvra ja kulturmuittut. Guovvamánus mannan jagi dagai Sámediggi maiddái ovttasbargošiehtadusa Innovašuvdna Norga:in ealáhusovddideami oktavuođas.
Sámediggi lea ekonomalaš váikkuhangaskaomiide várren veaháš badjelaš 30 miljon ru ealáhusovddideapmái. Dat álggaheaddjit geat orrot dihto geográfalaš guovllus, sáhttet ohcat doarjaga. Mii eat earut etnisitehta vuođul go juohkit doarjagiid - politihkalaš vuoruheamit dahkkojuvvojit sorjjasmeahttumit etnisitehtas.
Sámediggi sáhttá ieš mearridit vuoruhemiid. Dat addá Sámediggái vejolašvuođa rievdadit váikkuhangaskaoapmegeavaheami go oaidnit ahte doarjagiin ii leat vurdojuvvon váikkuhus.
Sámi guovlluid ealáhuseallima hástalusat
Oanehaččat sámi guovlluid ealáhuseallima ovdáneami birra:
•· Sámi statistihkka čájeha 38 468 ássi 01.01.09 muttus i SDE-guovllus (Sámedikki doarjjaortnegat ealáhuseallimii, ovdal SOF). Olles guovllus davábealde Sáltoduoddara 348 017 ássi
•· Olmmošlohku njiedjan 15,7 % áigodagas 1990-2009 SDE-guovllus. Davábealde Sáltoduoddara olmmošlohku lassánan 3,9 % (348 017). Stuorámus njiedjan SDE-guovllus lea leamaš Finnmárkku riddoguovlluin.
•· Stuorát barggolašvuođa oassi sámi guovlluin, 10,9 %, vuođđoealáhusain go eará guovlluin, 4,7 %.
•· Gávppašeamis, hotealla- ja restauráŋŋadoaimmain 13,1 % SDE-guovllus ja 17,2 % eará guovlluin
Sámi guovlluid ealáhusstruktuvrra mihtilmasvuohtan lea ahte ealáhusdoaimmat leat smávvát ja fitnodagat vuvdet dávjá gálvvuideaset báikkálaš márkanii. Dáid smávva fitnodagaid hástalussan lea buvttadit nu ollu ahte fitnodagat cevzet. Danne lea deaŧalaš láhčit dilálašvuođaid nu ahte fitnodagain lea vuođđu doaimmahit ealáhusaideaset.
Hui deaŧalaš lea ahte gávdnojit ceavzilis ja gánnáhahtti ealáhusat mat eanet geasuhivčče nuoraid ja nissonolbmuid ásaiduvvat smávva sámi gilážiidda. Go eai leat nuorat ja nissonolbmot, de váttásmahttá dat ovdáneami dákkár báikegottiin. Guhkkit áiggi vuollái váttásmahttá dát oažžut ođđa bargofámuid. Mii oaidnit čielga mearkkaid movt stuorát čoahkkebáikkiin gos leat oahpahusásahusat dahje almmolaš bargosajit, ealáhusat ovdánit positiivvalaččat ovdamearkka dihte bálvalusealáhusaid oktavuođas.
Sámediggi lea bidjan merkii ahte ollu sektovrrain lea váttis viiddidit dálá doaimmaid vuođđoealáhusaid siskkobealde. Dasa sáhttet leat ollu sivat, muhto čađa manni váttisvuohtan lea areálaid (boazodoalus) váilun, nationála earreráddjehusat (earit mielkebuvttadusas ja guolástusain), gáržžes márkan (duoji ja mátkeealáhusaid oktavuođas). Dat ráddje birrajagi doaimmaid álggaheami dušše ovttain buktagiin - olbmos ferte leat vel okta eará ealáhus dahje eará bargu go galgá oažžut doarvái buori dietnasa. Dáid diliid vuođul álggahii Sámediggi lotnolasealáhusaid ja mátkeealáhusaid árvoháhkanprográmma 2008:s. Prográmma ulbmilin lea láhčit diliid nu ahte sáhttá bargat máŋggain ealáhusain lotnolagaid. Okta dáin ealáhusain lea mátkeealáhusaid ovddideapmi. Sámedikkis leat stuorra vuordámušat dasa ahte mátkeealáhusaid ovddideapmi sáhtášii buktit ođđa bargosajiid. Danne leat sierra áŋgiruššamat árvoháhkanprográmmas ahte oččodit stuorát doaimmaid vásihusealáhusain. Sihke sámi kultuvra ja árktalaš luondu geasuhit turisttaid. Sámi kultuvrra oktavuođas lea deaŧalaš Sámediggái ja sámi kultuvrii ahte prinsihppa eaktivuohta ja jáhkehahttivuohta leat guovddážis.
Nubbi vuoruheapmi árvoháhkanprográmmas lea meahcceealáhusat. Resurssat gávdnojit muhto dat dávjá leat guovlluin gosa lea váttis beassat. Sámediggi oaidná ahte meahcceealáhusaid nannen sáhtášii addit lassidietnasiid boaittobeale guovlluin.
Sámi ealáhusovddideamis lea duodji deaŧalaš áŋgiruššansuorgi. Sámediggi lea dahkan ealáhusšiehtadusa duodjeorganisašuvnnaiguin. Jahkásaš rámma lea badjelaš 9,0 miljon ru. Goalmmadas oassi dán supmis galgá geavahuvvot ovddidandoaibmabijuide ja seamma ollu addojuvvo doaibmadoarjjan ovttaskas duojárii. Loahppa oassi manná fitnooahppiortnegii ja addojuvvo organisašuvdnadoarjjan. Duojis leat stuorra ovdánan vejolašvuođat, muhto stuorra hástalussan lea oažžut doarvái buori gánnáhahttivuođa ja fertešii sihkkarastit ahte oččošeimmet nuoraid maid áŋgiruššagoahtit dujiiguin.
Mii leat bidjan merkii ahte eanet ja eanet olbmot oidnet ahte sámi kultuvra sáhtášii leat vuođđun ealáhusovddideapmái. Kulturealáhusat addet lassidietnasiid ollugiidda.
Sámediggi láve geavahit sihke kulturruđaid ja ealáhusruđaid dán lágan kulturdoaimmaide mat buvttihit deaŧalaš bargosajiid. Mii leat ožžon ollu festiválaid mat bistet oanehis botta, muhto buktet stuorra árvvuid sihke sidjiide geat leat aktiivvalaččat mielde doaluin ja muđui ealáhuseallimii.
Dasa lassin leat ollu sámi dáiddárat ásahan olles áiggi doaimma. Dat go fállá bálvalusaid sámegiela siskkobealde lea maiddái buvttihan máŋga birrajagáš doaimma sámi guovlluin.
Sámedikki ealáhusšiehtadus duojis lea nannen duodjeealáhusa gávpejođu. Dan čájeha evalueren maid Norut Alta lea dahkan Sámedikki ovddas. Evalueren čájeha maiddái ahte eambbogat leat bargagoahtán dujiiguin ja ahte ortnet lea buvttihan buoret gávpejođu ealáhusas.
Sámediggi oaidná ahte ain leat vejolašvuođat bidjat guovddážii eanet sámi kulturealáhusaid, ja háhkat stuorát barggolašvuođa kulturealáhusaid siskkobealde.
Marianne Balto, Sámediggeráđi lahttu.