Sámediggi lasiha rámmaid fitnodatovddideapmái máŋggabealat ealáhusaid, sámi mátkeealáhusaid ja hutkás ealáhusaid ortnega vuolde. Rámmat lasihuvvojit vai mii sáhttit juohke prošektii lasihit doarjjameari ja doarjjamávssu. Dat galgá leat mielde loktemin čađahannávcca ja uhcideamen ieškapitálagáibádusa.
Deaddu biddjojuvvo nuppástuhttin- ja ovddidanprošeavttaide ealáhuseallimis. Ollu fitnodagat fertejit nuppástuhttojuvvot dusten dihtii ođđa árgabeaivvi maŋŋá koronavirusa, dás maiddái ođđa márkaniid, ođđa distribušuvdnačovdosiid ja ođđa organisašuvdnavugiid ektui. Fitnodagaid nuppástuhttindárbu, nuppástuhttinplána ja čađahannákca árvvoštallojuvvojit go juolluduvvo doarjja.
Sámediggi sáhttá maiddái árvvoštallat guhkidit máksináigemeriid.
Sámediggi lasiha maiddai njuolggadoarjagiid Sápmi ealáhusgárdái ja Dáiddadállui.
Doarjja máŋggabealat ealáhuseallimii
Smávvaskála/báikkálaš biepmu suorggis lea dárbu váidudit dan váttis márkandili mii vuordimis čuožžila bohccobierggu ektui. Go restauránttat ja stuorra ruovttudoalut fertejit leat gitta, de vuvdojuvvo/jearahuvvo uhcit bohccobiergu. Doarjja sáhttá addojuvvot earret eará dakkár kampánjjaide ja buvttaovddideapmái mat leat mielde bisuheamen bohccobiergojearu.
Sámediggi lea mearridan čuovvovaš rievdadusaid njuolggadusain máŋggabealat ealáhusaide:
- Investerendoarjja gitta 50 % rádjai. Eanemus doarjja lea 500 000 ru. Rievdaduvvon dálá 35 proseanttas.
- Doarjja gitta 75 % rádjai ovddidanprošeavttaide (litna investeremat). Eanemus doarjja lea 500 000 ru.
- Investeremiidda mat váikkuhit báikkálaš viidásat ráhkadeami ja lasihit biebmovuovdima sámi guovlluin, eanedit lasseealáhusaid boazodoalus ja váikkuhit lotnolas- ja meahcceealáhusaide, sáhttá oažžut gitta 50 % rádjai doarjaga. Eanemus doarjja lea 500 000 ru.
- Ovddidandoaibmabijuide mat váikkuhit báikkálaš viidásat ráhkadeami ja lasihit biebmovuovdima sámi guovlluin, eanedit lasseealáhusaid boazodoalus ja váikkuhit lotnolas- ja meahcceealáhusaide, sáhttá oažžut gitta 75 % rádjai doarjaga. Eanemus doarjja lea 500 000 ru.
Sámi mátkeealáhusat – ohcanvuđot doarjagat
Sámi mátkeealáhusain lea dál hui gáibideaddji dilli go dienas lea fáhkkestaga nohkan. Dat guoská sihke vásáhusfitnodagaide, idjadanfitnodagaide ja biebmo- ja restaurántasuorgái. Dát fitnodagat fertejit geahččalit ceavzit lagamus boahtteáiggis ja jurddašit ovddideami ja nuppástuhttima guhkebuš áiggis. Dán ortnega bokte áigu Sámediggi movttiidahttit ovddideami ja nuppástuhttima juksamis eanet guoddilis ja ruoná ekonomiija maŋŋá koronakriissa.
Ovdamearkka dihtii oaidnit sámi mátkeealáhusain dárbbu oktasaš vuovdaleapmái, ođđa márkaniidda ja ođđa konseapttaid ovddideapmái deattuhettiin eará árvvuid nu go guoddilisvuođa, ruoná ekonomiija ja báikkálaš márkaniid.
Sámediggi lasiha rámmaid sámi mátkeealáhusaide ja lassi doarjjameriide. Dat galgá leat mielde loktemin čađahannávcca ja uhcideamen ieškapitálagáibádusa.
Sámediggi lea mearridan čuovvovaš rievdadusaid njuolggadusain sámi mátkeealáhusaide:
- Doarjja gitta 50 % rádjai dohkkehuvvon investerengoluin. (rievdatkeahttá)
- Doarjja gitta 75 % rádjai dohkkehuvvon goluin ovddidandoaibmabijuide.
- Eanemus doarjja lea 900 000 ru.
- Investeremiid oktavuođas ii sáhte iežasbargu leat eanet go 20 % dohkkehuvvon goluin. (rievdatkeahttá)
Hutkás ealáhusat – ohcanvuđot doarjagat
Ollugat min dáiddáriin ja kulturbargiin leat massán stuorra oasi dienasvuođus koronadoaibmabijuid geažil go lágideamit leat šluhttejuvvon ja giddejuvvon. Dárbu lea váikkuhit eanet doaimmaide movttiidahttindoaibmabijuiguin dakkár dilis go leat uhccán doaimmat.
Sámediggi lea mearridan čuovvovaš rievdadusaid njuolggadusain hutkás ealáhusaide:
- Doarjja gitta 50 % rádjai dohkkehuvvon investerengoluin. (rievdatkeahttá)
- Doarjja gitta 75 % rádjai dohkkehuvvon goluin ovddidandoaibmabijuide.
- Ovddidandoaibmabijuid vuolde vuoruhuvvo fágalaš ovddideapmi gealbodoaibmabijuid, márkanovddideami, vuovdaleami, visuála profiilla ja sullasaččaid bokte.
- Investeremiid oktavuođas ii sáhte iežasbargu leat eanet go 20 % dohkkehuvvon goluin. (rievdatkeahttá)
Áigemeriid guhkideapmi
Doaimmat/fitnodagat mat vásihit maŋŋonemiid prošeaktačađaheamis, ožžot eanet áiggi árvvoštallat ruhtadanlohpádusaid ja mii sáhttit guhkidit máksináigemeriid.
Áigemearreguhkideami sáhtát ohcat go sáddet e-poastta deike: samediggi@samediggi.no
Lassi rámma Sápmi ealáhusgárdái
Ealáhusgárddit čađahit vearditmeahttun barggu dál fitnodagaid bagademiin ja čuovvulemiin. Mii oaidnit ahte lea dárbu erenoamážit lasihit rámmaid Sápmi ealáhusgárdái vai sii sáhttet deattuhit fitnodagaid ovddideami ja čuovvuleami, dás maiddái ad-hoc ruđaid smávit ovddidanprošeavttaid álggaheapmái.
Njuolggadoarjja Sápmi ealáhusgárdái lasihuvvo 400 000 ruvnnuin 412 000 ruvnnus 812 000 ruvdnun.
Lassi rámma Dáiddadállui – njuolggadoarjja
Dáiddárkollektiiva Dáiddadállu lea ollu dáiddáriidda sihke ovddidanbádji ja deaŧalaš infrastruktuvra. Dán áigodagas dárbbašuvvo sihke eanet láhčin ja eanet doaimmat. Dáiddadállu galgá leat láidesteaddjin gealbodoaibmabijuid, ovddidan- ja nuppástuhttindoaibmabijuid, ođđa márkandoaibmabijuid ja sullasaččaid oktavuođas dáiddáriid ektui. Dáiddadállu sáhttá maiddái veahkehit ollu dáiddáriid gaskkustit máhtu deaŧalaš ortnegiid birra dán áigodagas.
Njuolggadoarjja Dáiddadállui lasihuvvo 200 000 ruvnnuin 100 000 ruvnnus 300 000 ruvdnun.