Sámedikki minerálaveahkki

1. Nubbi molssaeaktu lea dieđihit ealáhusaktevrraide ahte ii leat vuođđu ohcat- ja roggat minerálaid maidda stáhta čuoččuha oamastanrievtti ja ahte Sámediggi danin garrasit vuostálastá dákkár doaimma. Juoga mii galggašii čuvvojuvvot iešguđetge báikkálaš, nationála ja riikkaidgaskasaš dásis. Váikkuhus dáinna molssaeavttuin árvvoštallojuvvui nu ahte ámmátlaš minerálafitnodagat livčče gávnnahan, sihke ehtalaš, politihkalaš ja ekonomalaš gollogáibideaddjin vuoruhit doaimmaid árbevirolaš sámi guovlluin. Nu lei dilli maiddái ovdal go Finnmárkoláhka mearriduvvui jagi 2005:s.

2. Dat nubbi molssaeaktu lei hábmet njuolggadusaid man mielde Sámediggi árvvoštallá juohke áidna minerálaprošeavtta maid minerálaaktevrrat háliidit čađahit.
Váikkuhus dáinna molssaeavttuin livččii ahte dat lea konstruktiivalaš áigumuš láhčimis vejolašvuođa ođđa mineráladoaimmaide, vaikko minerálaláhka ii mudde dáid doaimmaid álbmotrievttálaš dohkálaš vuogi mielde.

Dán vuođul sáddii Sámediggi 2009 geassemánus gulaskuddamii árvalusa mii gohčoduvvui  ”Njuolggadusat minerálaid geavaheami birra maidda stáhta čuoččuha oamastanrievtti árbevirolaš sámi guovlluin”.  Minerálanjuolggadusaid árvalus čilge movt Sámediggi, almmolaš ásahussan, rahppasit sáhttá čađahit oktagaslaš ja njuolga gulahallama minerálafitnodagaiguin das movt sii sáhttet čađahit mineráladoaimma sámi guovlluin go lea láhka mii ii vuhtiiválde sámi beroštumiid álgoálbmogiin. Árvalus mearkkaša ahte galget čađahuvvot šiehtadallamat gaskal Sámedikki, guoskevaš sámi beroštumiid geaidda ášši guoská ja minerálafitnodagaid dainna ulbmiliin ahte olahit soahpamuša go ohcet iskkadanrievtti, iskosiid roggat, rogganrievtti ja doaibmalobi minerálalága mielde. Árvalus aiddostahttá ahte dákkár šiehtadallamat eai mearkkaš minerálalága olggušteami. Gulaskuddančállosis aiddostahttojuvvo ahte minerálalága áššemeannudannjuolggadusat galget čuvvojuvvot.

2010 geassemánu mearridii Sámedikki minerálaveahki mii galgá sihkkarastit ahte sámi kultuvrra, ealáhusdoaimma ja servodateallima beroštumit vuhtiiváldojit iskkademiid, Iskkadanroggamiid ja mineráladoaimmaid oktavuođas árbevirolaš sámi guovlluin. Minerálaveahkki geavahuvvo ovttasdoaimmaide minerálafitnodagaiguin geain lea áigumuš čađahit minerála iskkademiid ja doaimmaid sámi guovlluin.