Čoahkkinjođiheaddji,
Miessemánu loahpageahčen meannudii Stuorradikki ealáhuslávdegoddi boazodoallolága rievdadusaid maid ráđđehus lea árvalan. Mii leat ollugat geat leat sakka beahtahallan ja hirpmahuvvan go lávdegotti eanetlohku ii leat vuhtiiváldán čielga signálaid sihke Sámedikkis ja boazodoalloealáhusas das mii guoská bákkolaš indiviidamerkemis. Mii leat čađat deattuhan, sihke ráđđehussii ja Stuorradikki lávdegoddái, ahte árbevirolaš bealljemearka lea vuođđogeađgi sámi boazodoalus. Dát lea árbevirolaš máhttu maid ferte gozihit ja nannet boahtteáiggis, ii ge hedjonahttit nu mo ráđđehus dál dahká árvalusainis. Lea šállošahtti ahte Stuorradikki lávdegotti eanetlohku ii ge oru atnime árvvus sámi kultuvrra ja árbevieruid go dál ávžžuhit Stuorradikki čuovvulit ráđđehusa. Mu mielas lea imaš go Norgga eiseválddiin lea nu nana jáhkku bákkolaš duppal mearkavuogádahkii, go eai vel dieđe makkár váikkuhusaid dát mielddisbuktá boazodoalloealáhussii, sihke ruđalaččat ja praktihkalaččat. Mu mielas lea ahkit go Norgga eiseválddit vuohon mearridit bákkusdoaimmaid, beroškeahttá ealáhusa garra vuosttildeami.
Čoahkkinjođiheaddji,
Stuorraservodagas lea ain máhtodárbu sámi áššiid birra. Ain šaddet ovttaskas sámit gierdat ja vuosttildit ovdagáttuid. Mun lean ilus go Norgga riektevuogádat dán dálvvi ja giđa lea bidjan ráji das mii guoská cielaheamis sámiid vuostá. Gieskat celkkii Hålogalándda lágamanniriekti ahte sii doalahit Sálttu diggegotti duomu mas muhtin dievdu dubmejuvvui go roavvasit cielahii sápmelaččaid neahta bokte. Lean giitevaš go sámi bearaš válddii badjelasas váidit cielaheami, ja dákko bokte loktii dán servodathástalusa oidnosii. Ii leat ge guhkes áigi das go Davvi-Norgga stuorimus áviisa, Nordlys muhtun áigodahkii giddii vejolašvuođa čállit kommentáraid sin áššiide mas lea sámi fáddá, fasttes fallehemiid dihte.
Dát ovdamearkkat duođaštit ahte almmolaš digaštallama oppa áiggi ferte bearráigeahččat. Dat čájeha maiddái ahte Norgga álbmot dárbbaša oahppat min birra. Leat maid ain olu sámi mánát ja nuorat geat vásihit váivves cealkámušaid ja heajos guottuid sin vuostá, go váilu diehtu sápmelaččaid birra.
Danin lean hui ilus go sámi sisdoallu deattuhuvvo dain ođđa oahppoplánain maid buot mánát olles Norggas galget čuovvugoahtit boahtte čavčča mielde. Sámediggái lea leamaš dehálaš ahte buot oahppit Norggas galget oažžut doarvái máhtu sápmelaččaid birra, sámi historjjá, kultuvrra, servodateallima ja vuoigatvuođaid birra. Oahppoplánat sáhtaše leat buorren reaidun loktet máhtu mii eastadivčče negatiivvalaš fuomášumi ja guottuid. Sámediggi lea bálkkáhan sámi fágačehpiid geat leat dáhkan máilmmi dehálaš barggu. Dál lea ges min – sámi álbmoga - vuorru ražastit ja buktit cealkámušaid vuođđo- ja joatkkaskuvlla ođđa oahppoplánaárvalusaide mat dál leat gulaskuddamis. Dál fertet mii dieđihit Norgga eiseválddiide leago sámi sisdoalu doarvái bures vuhtiiváldojuvvon oahppoplánain, ja jus ii: mii váilo? Gulaskuddanáigemearri dievvá fargga, geassemánu 18. beaivvi. Guhkit áigge perspektiivvaš addá dát doaivaga das ahte Norgga bajásšaddi buolvvas lunddolaččat šaddá lagat oktavuohta sámi kultuvrii, historjái ja sámegielaide.
Čoahkkinjođiheaddji,
Min gielat ja min kultuvra olahit seammás guhkás olgoriikkas. Mun lean rámis go Eurohpás dál dovdet luođi veahá buorebut KEiiNO bokte. Mun lean rámis go sámi dáiddárat leat oassin globála dáiddačájáhusain, nu mo Outi Pieski ja Suvi West, geaiguin deaivvadin Venezia dáiddabiennála rahpamis. Mun lean rámis go sii iežaset dáidaga bokte muittuhit máilmmi ahte mii leat dás. Mun lean maid ilus go OCA, Norgga riikkaidgaskasaš dáiddagaskkustanlihttu, dás rájes bidjá eambbo fuomášumi sámi ja álgoálbmot diehtagii ja dáidagii. Ja justte dáid beivviid leat min spábbačiekčit FA Sámis oassálastime CONIFA-cupas. Ikte beasaimet diehtit ahte leat ollu eará buorit joavkkut searván, min lunttat eai leat vel vuoitán kámppaid, muhto sis leat ain vejolašvuohta beassat loahppagilvvuide.
Čoahkkinjođiheaddji,
ON riikkaidgaskasaš giellajahki álgoálbmotgielaide lea bures boahtán johtui, ja álgoálbmotgielat ožžo lunddolaččat ollu fuomášumi dán jagáš ON Bistevaš forumčoahkkimis, New Yorkas. Sámedikki bealis deattuheimmet mo giellateknologiija lea eaktun álgoálbmotgielaid ovddideamis ja mo teknologalaš gaskka – ja váilivuohta, lea ges áittan min gielaide. Máilmmi álgoálbmogat háliidit guhkitáigge fuomášumi álgoálbmotgielaide ja ON orru mielas dan čađahit 10 jagi badjel. Dán mánu loahpas vuolggán mun Kanadai giellajagi stivrenjoavkku regionála čoahkkimii gos mii álggahit barggu hábmet loahppačállosa giellajagi oktavuođas. Dievasčoahkkinmearrádus lea vuođđun dasa. Mu doaivva lea ahte mii gávdnat beaktilis ja vuogas čovdosiid muhtin ráje min giellahástalusaide.
Mus leat maiddái stuorra vuordámušat giellaáŋggirdeapmái mii guoská Sámediggái ja mas mii galgat leat ofelažžan sámegielaid geavaheamis ja vuoruheamis. Dievasčoahkkin lea mearridan ahte ovdal jagi 2022 galget buot áššebáhpirat čállot davvisámegillii, julevsámegiilli ja lullisámegillii. Sámediggeráđđi lea dál bargame čuovvulanplánain ja min áigumuš lea ahte čakčii, go boahtte háve fas deaivvadit dievasčoahkkimii, galgat juo álggahan giellaáŋggirdeami. Dalle galget áššit maid gávdnot unnimusat ovtta sámegillii. Lean ožžon jearaldaga ahte ii bat dát áŋgiruššan Sámedikki bealis gáibida beare ollu min servodaga giellaresurssain, ja dat lea dilemma.
Dát lea eahpitkeahttá hástaleaddji ja resursagáibideaddji áŋggirdeapmi maid mii dál bidjat johtui, muhto seammás dat lea maid lunddolaš jurdda. Jus mii, sámi álbmotválljen parlameanta eat vállje vuoruhit min gielaid, de jearan ná: gii de galgá dan dahkat? Mii eat sáhte gáibidit stuorraservodaga atnit fuolas min rašes gielladili jus mii eat ieža bija buot min návccaid dasa ja jus mii eat ieža váldde dan duođas. Dát lea min buohkaid ovddasvástádus. Jus čáhkkehat saji sámegillii árgabeaivvis, de leat mielde ollašuhttime áŋggirdeami.
Čoahkkinjođiheaddji,
Dáid sániiguin giittán beroštumis ja lean nu ovddidan sámediggeráđi dieđáhusa doaimmas birra. Ollu giitu!