Čoahkkinjođiheaddji,
Mun álggahan dán sáhkavuoru áššiin, masa mis leat stuorra vuordámušat ja mii dás ovddasguvlui váikkuhišgoahtá min álbmoga ja servvodaga. Stuorradikki mearrádus ásahit kommišuvnna mii galgá guorahallat assimilerema ja dan vearrivuođa mii lea čađahuvvon sámi ja kvena/NorggaSuoma álbmoga vuostá Norggas, lea mávssolaš go min oktasaš historjá galgá guorahallojuvvot ja muitaluvvot nationála dásis.Mii leat gieskat buktán cealkámuša Duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna mandáhtii, mas mii earet eará leat deattuhan man deaŧalaš lea ahte dat bargu mii galgá dahkkot, čađahuvvo dohkálaš vuogi mielde. Dat guoská ovdamearkka dihte kommišuvnna nammii, rámmaeavttuide, fáttáide ja kommišuvnna gelbbolašvuhtii. Soaitá leat muhtomin dárbbašlaš deattuhit ahte min servvodat lea seamma máŋggabealat go buot eará servvodagat. Eai buot sámiin leat seamma vásáhusat assimilerenpolitihkain ja eai buohkat soaitte ge háliidit searvat kommišuvnna bargui. Dan fertet mii dohkkehit.
Mii leat ge maid cealkán ahte sihke sámi giella- ja kulturgelbbolašvuohta lea dárbbašlaš go kommišuvdna galgá deaivvadit min servodagain. Mii leat gáibidan ahte kommišuvdna lea ráhkkanan dustet dakkár dili mas dološ bávččas soaitá bohciidit. Ja mii, sámi servvodat, maid ferte ráhkkanit dasa. Go min álbmot galgá beassat rahpasit hupmat dakkár áššiid birra mat guhká leat leamaš čihkosis, de sáhttá dat čuohcat dovdduide; dakkár vuorddekeahtes vugiid mielde maid mii eat vel dieđe.
Čoahkkinjođiheaddji,
Munnje lea maid deaŧalaš ahte dát muitalusat eai dušše jora min iežamet servodagas. Losses, sevdnjes muitalusat assimilerenáigge eai leat dušše sámiid muitalusat. Dat leat oassin Norgga historjjás, ja Norgga álbmot galgá maid dan dovdat.
Mu mielas orru nu ahte sápmelaččat dahje sámevuohta, lea eanet oidnosis go goassege ovdal. Min nuorat ja min fitnodagat ožžot bálkkašumiid, sápmelaččat servet reality tv-ráidduide. Min dáiddárat ožžot fuomášumi riikkaidgaskasaččat. Mii eat eale šat čihkosis go ovdal. Muhto, mii eallit digitála áiggis ja duolbmama sáhttá dávjá oaidnit neahtas. Go Davvi-Norgga áviissat čállet sámi áššiid birra, de ii ádján guhká ovdal go kommentárat jorahit ságáid áibbas endorii. Mun oaivvildan ahte cielaheapmi sámiid vuostá neahta bokte lea servodatváttisvuohta ja lea áittan demokratiijai. Mun jáhkán ollu sápmelaččat eai oba searvva ge servodatdigaštallamii go dihtet ahte das cielahuvvo. Sii geat vigget vuosttildit ja geat divvut daid boasttuipmárdusaid, maid dolkagohtet. Mun balan ahte min álbmot nu de jávohuvvá ja dat ii leat dohkálaš. Sámi almmolašvuohta ja ságastallan addá fámu bisuhit iešdovddu ja hukse maid identitehta. Sámi jietna lea maid deaŧalaš nationála servodatdigaštallamis.
Sámedikkis leat vuordámušat ahte Duohtavuođa—ja seanadankommišuvnna bargu sáhtašii leat reaidun miellaguottuid ja boasttuipmárdusaid rievdadit. Mis lea doaivva ahte dat nannešii oktavuođaid gaskkal sámi ja Norgga servodaga, ja ahte huksešii ipmárdusa ja gierdilvuođa min álbmogiid gaskka.
Čoahkkinjođiheaddji,
Femunden-ášši lea ovdamearkan mo dáruiduhttináigi ain báidna min servodaga. Gieskat celkojuvvon Alimusriektemearrádus Femunden birra čájeha ahte boazodoalloláhka juo lea eanet go láddan geahčadeapmái. Alimusriekti jearrá leatgo boazodoallolága boazodoalu čavga ovddasvástádus- ja buhtadusnjuolggadusat, Vuođđolága ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid vuostá. Alimusriekti čujuha ahte láhkaovdabarggut eai leat leamaš nu gutnálaččat ja sámi boazodoallu lea fuonášuvvon eanadoalu beroštumiid ektui masa ii leat vuođđu. Justte dát oassi boazodoallolágas lea čállon alimus dáruiduhttináiggis, ja lea ain giksin min servodagaide.
Alimusriekti buktá garra ávžžuhusa mii ii dáhpáhuva dávjá: «lea dárbu jođáneamos lági mielde revideret boazodoallolága njuolggadusaid ovddasvástádusa ja buhtadeami birra»
Mun vuorddán ahte ráđđehus čuovvula Alimusrievtti cealkámuša. Seammás diehtit mii ahte gávdnojit eará ovdamearkka mo min ealáhusaid ja birgejumi stivrejuvvo lágaid ja njuolggadusaid bokte mat eai vuhtiiváldde min vuoigatvuođaid dahje luondduipmárdusa.
Čoahkkinjođiheaddji,
Miessemánus bođii illusáhka go ráđđehus almmuhii ahte Røros dahje Plassje suohkan, Trööndelagen fylhkentjïelte/Trøndelágas, šaddá oassin sámegiela hálddašanguovllus suoidnemánu 1. beaivvi rájes. Plassje lea njealját lullisámegielat suohkan mii lea oassin hálddašanguovllus. Plassje lea guovddášguovlu lullisámegiela dáfus, ja go dál šaddá oassin sámegiela hálddašanguovllus, de dat mearkkaša olu lullisámegiela boahtteáigái go dat addá stuorát vejolašvuođa bisuhit lullisámegiela ealli giellan maiddái boahtteáiggis.
Mis leat vásáhusat dain eará suohkaniin mat leat searvan hálddašanguvlui mat čájehit ahte sámegiella lea ožžon alit stáhtusa dáin guovlluin. Mun jáhkán ahte go suohkanat čáhkkehit saji gillii ja láhččet dili, de giella maid beassá ahtanuššat ja ovdánit. Mun lean hui ilus go daid maŋemuš jagiid lea leamaš hui positiivvalaš ovdáneapmi lullisámegiela hárrái, earenoamážit nuoraid gaskkas lea beroštupmi oahppat ja geavahit giela lassánan. Mii sávvat lihkku Plassje suohkanii ja illudit ovttasbargat singuin lullisámegiela seailluheamis ja ovddideamis.
Čoahkkinjođiheaddji,
Sámegiella ja eará álgoálbmotgielat ožžot fuomášumi maiddái riikkaidgaskasaččat dás ovddasguvlui. Ovttastuvvan Našuvnnat (ON) lea mearridan ahte 2019 lea riikkaidgaskasaš álgoálbmotgielaid jahki. Lean ožžon dan gudni ahte lean nammaduvvon árktalaš guovllu ovddasteaddjin giellajagi stivrenjovkui man UNESCO jođiha, ja illudan dán bargui.Riikkaidgaskasaš giellajahki galgá sihke čalmmustahttit ja ovddidit álgoálbmotgielaid miehtá jagi. Dan oktavuođas, ja Váibmogiela čuovvoleamis leat mii bargame giellaođastusain mii galgá biddjot johtui boahtte jagi. Giellaođastusa strategiijaplána boahtá deike dievasčoahkkimii meannudeapmái juovlamánus dán jagi.
Čoahkkinjođiheaddji,
Mu mielas lea hui stuorra vahát go Sámi giellagáldu Inter-reg prošeakta loahpahuvvo. Dat lea erenoamáš ja deaŧalaš prošeakta, man bargun lea leamaš earet eará dohkkehit ođđa sámegiel tearpmaid, normeret giela, čađahit giellagáhttema ja rávvet giellagažaldagain buot davviriikkain. Dat bargu mii lea dahkkon Sámi Giellagáldus dáid maŋimuš jagiid lea vuot ain duođaštan man dárbbašlaš ja mávssolaš dákkáraš ovttasbargu lea. Mii leat rájáhis álbmot geain gielat eai čuovo riikarájiid. Ain lea nu ahte sápmelaččat riikkaid gaskka sáhttet gulahallat sámegiela bokte. Muhto buot gielat ovdánit, ja jus ii gávdno šat orgána mii heiveha, dárkkista ja goziha ođđa terminologiija ja normeremiid, de sáhttet riikka váldogielat váikkuhit ja báidnit sámegielaid veahážiid mielde. Amas sánit bohtet atnui maid giellageavaheaddjit nuppi bealde riikarájá eai soaitte dovdat. Mii dárbbašat ahte Norgga, Suoma ja Ruoŧa ráđđehusat dál bissovaččat ruhtadit Sámi Giellagáldu ja dakko bokte addet sámegielaide dorvvolaš boahtteáiggi. Mun sávan mii nagodit dan ollašuhttit boahtte jahkái, go riikaviidosaččat fuomášuhttit álgoálbmogiid gielladiliid.
Čoahkkinjođiheaddji,
Njukčamánus dán jagi lei historjjálaš dáhpáhus go nuortalašgielat namat vuohččan dohkkehuvvo sámegillii báikenammalága mielde. 12 vuosttaš nuortalašgielat vuođđonama leat dál formálalaččat dohkkehuvvon ja biddjon guovddáš báikenammaregistarii. Báikenammalága láhkaásahusa rievdadeamis lea dál lasihuvvon vejolašvuohta geavahit nuortalašgielat namaid Mátta-Várjjaga gielddas, man stuorra oassi lea árbevirolaš nuortalašgiela geavahanguovlu. Dat ligge mu váimmu go jurddašan ahte mii dás maŋás beassat oaidnit nuortalašgiela namaid kárttain ja dađistaga maiddái galbbain Mátta-Várjjagis. Dat lea mielde lokteme giela árvvu, ja mun sávan ahte dát lea easkka álgu nuortalašgiela čalmmustahttimis ja ealáskahttinbarggus Norgga bealde.
Čoahkkinjođiheaddji,
Dievasčoahkkin galgá dál meannudit guovloođastusa, mii boahtá váikkuhit sámi gielaide, sámi kultuvrii ja sámi servvodat eallimii ovddasguvlui. Dán áššis leat máŋga čuolmma mat dárbbašit buori čovdosa ja mii oaivvildit deaŧalažžan doalahit fokusa das mo guovloođastusa bargu viidáset čuohcá sámi beroštumiide, vai nagodat gávdnat konstruktiivva čovdosiid mat leat buorrin min servodahkii. Mii oaidnit mo ođastus ovdamearkka dihte boahtá váikkuhit min eatnamiid ja resurssaid eaiggát- ja geavahanvuoigatvuođaid hálddašeami. Lea maid deaŧalaš ja dárbbašlaš muittuhit ahte Sámedikkis, mii lea sámi álbmotválljen orgána, galgá leat guovddáš rolla ovttasbarggus sihke stáhtain ja fylkkagielddaiguin go lea sáhka servodatovddideamis.
Čoahkkinjođiheaddji,
Dákko bokte lean mun ovddidan sámediggeráđi dieđáhusa doaimmas birra. Giittán beroštumis.