Čoahkkinjođiheaddji,
ON:a riikkaidgaskasaš eamiálbmot giellajahki lea dál jođus. Gieskat ledjen mun almmolaš rahpamiin Parisas ja New Yorkas, ja Sámedikki bealis mii rabaimet giellajagi dáppe Sámis stuorragiellakonferánssain Romssas guovvamánu 4. ja 5. beaivve. Giellakonferánsii ledje badjel 300:is dieđihan ja badjel 500:is čuvvo Sámedikki streamema vuosttaš beaivve. Dat lei hirbmat somá vásihit ahte min gielat bokte nu stuorra beroštumi ja ahte mii beasaimet digaštallat iešguđegelágán sámi giellaáššiid – sámegillii. Sámedikki bealis leat mii vuoruhan sámegielaid. Min gielat leat dehálačča ovttaskas giellageavaheddjiide, sámi álbmogii ja min servodagaide. Gielat čatnet min oktii álbmogiin ja dat guddet min kultuvrralaš árbbi ja min árvvuid. Danne fertet mii várjalit min gielaid, láhčit daidda saji ja addit daidda vejolašvuođa stuorrut ja ovdánit. Sámedikki bealis mii leat mearridan garrasit bargat sámegielaid ovddas iežamet guhkesáiggi áŋgiruššamiin Giellaloktemin. Dát giellaođastus galgá stivret sámi giellapolitihka máŋga jagi ovddasguvlui.
Čoahkkinjođiheaddji,
Maid son don barget lávvordateahkeda? Mun árvidan ahte don, nu go varra máŋgasat dán sáles leat čuvvon Norgga Melodi Grand Prix loahppagilvvu. Soitet jienastan oalle máŋgii maid, nu go mun dahken. Heive hui bures ahte Eurohpá beassá gullat sámegiela Eurovision Song Contest lávlungilvvus juste dán jagi go lea álgoálbmotgiellajahki. Keiino-joavku lokte álgoálbmotgielaid stuorra lávdái ja leat giellaambassadevrrat. Muhtun jagiid das ovdal ledjen mun Aotearoas, ja doppe leat ollu maori sánit oassin váldoálbmoga gielas. Lehpet go fuobmán dal min álbmotbeaivvi oktavuođas, ahte norgalaččat leat oahppat “lihkku beivviin” dahje “lihkku beaivái” dadjat, ja ahte oallugat ain muitet “oru jaska beana”? Dal gal varra ohppet “čájet dan čuovgga” dadjat. In eisege oaivil ahte dat čoavdá min giellahástalusaid, muhto sámegielaid čalmmustahttin lea oassin justte Giellalokten-strátegijas. Mii leat unnitlogus, ja ahte sámegiela gullo ja oidno lea muittuhussan ahte mii gávdnot.
Čoahkkinjođiheaddji,
Mii varra dal dárbbašat muittuhusaid ahte gávdnot. Mii leat oallugat geat leat sakka behtohallon go Norgga eiseválddit dál leat suovvame Nussir ruvkki álggahit doaimmaid Fálesnuoris. Ealáhus- ja guolástusdepartemeantta attii Nussir ASA:i doaibmakonsešuvnna minerálalága mielde guovvamánu 14. beaivve. Ráđđehus duolbmá mearrasámi ja boazosámi beroštumiid iežas mearrádusain ja mii oaidnit ahte lea vásttuheapme addit ruvkedoaibmalobi biraslaš vahágiid geažil. Sámediggi lea guovtti dievasčoahkkinmearrádusain stuorraeanetloguin cealkán čielgasit ahte Nussir ruvki ii sáhte álggahuvvot. Stáhta ii leat vuhtiiváldán min dán áššis, ja ii ge iežas fágaetáhtaid dahje eará dutkanraporttaid mat dorjot Sámedikki oainnu.
Sámedikki bealis leat mii dál bargagoahtán váidagiin man sáddet ráđđehussii, ja mii manná Gonagassii stáhtaráđis. Nussir-ášši váikkuha čielgasit sidjiide geat odne leat ealáhusdoaimmain dán guovllus, muhto dás leat maid stuorit váikkuhusat mat gusket min buohkaide servodahkan: man olu sisabahkkemiid sáhttit ja galgat mii gierdat iežamet eatnamiin ja riddoguovlluin? Dás ovddasguvlui fertet mii duođalaččat árvvoštallat buot vejolašvuođaid. Sámedikki bealis fertet mii goit leat ráhkkanan dasa ahte dát prinsihpalaš ášši geahččaluvvo Norgga duopmostuoluin – ja mis ferte de leat nana politihkalaš, fágalaš ja ruđalaš vuođđu dustet dákkáraš dili. Maŋimuš jagiid leat maid oaidnán mo sámi áššit guoddaluvvojit gaskariikkalaš olmmošvuoigatvuođaorgánaide. Okta goit mii lea čielggas, lea ahte Nussir-ášši ii oro dása bisáneame.
Čoahkkinjođiheaddji,
Eiseválddit duvdet ealli sámi ealáhusdoaimmaid, nu mo boazodoalu ja guolásteami, eret go čáhkkejit saji ruvkkiide. Dábálaš ákkastallan dákkár áššiin lea servodatekonomalaš ahtanuššan. Norgga eiseválddit eai oro vuhtiiválddiime dahje oba berošteame dain ahtanuššanvejolašvuođain mat leat čadnon sámi ealáhusaide. Sámis lea sihke dáhttu ja máhttu háhkat bargosajiid iežamet servodahkii.
Dan leat mii vásihan ovdamearkka dihte go lea sáhka hutkás ealáhusas. Hutkás ealáhus lea násunala dásis okta dain ealáhusain mat lassánit jođánepmosit ja lea okta Sámedikki máŋga áŋgirruššansurggiin. Sámediggi lea earet eará álggahan fitnodatovddidanprográmma “Dáhttu” ja mis lea maid ovttasbargu suohkaniiguin “Hutkás Gielda” prošeavttain: dál maŋimuš Deanu gielddain. Áigumuššan dán prošeavttain lea ovddidit ealáhusaid main lea vuođđu sámi dáidagis ja kultuvrras. Mihttomearrin lea ovddidit modealla ja áibbas ođđa bargovuogi, mii ovddida ovttasbarggu, čalmmusvuođa ja aktivitehta hutkás ealáhusaid ja suohkana gaskka muđui. Hutkás ja kultuvrralaš ealáhusas lea buorre vejolašvuohta stuorrut Sámis. Go mii nannet hutkás ealáhusaid ja árvoháhkama, de mii dainna sáhttit nannet maiddái sámi kultuvrra, servodaga ja ássama.
Seammás mii oaidnit ahte juohke fitnodagas leat sierralágan hástalusat maid ii leat nu álki čoavdit oktasaš prográmmaid bokte. Danin álggahat mii maid dán jagis sierra innovašuvdnaprográmma sámi fitnodagaide maid leat gohčodan “Faamoe”, mas vihtta iešguđegelágán fitnodaga ožžot mearrediđolaš veahki ja doarjaga vai fitnodat beassá stuorrut.
Čoahkkinjođiheaddji,
Boazodoalloláhkalávdegoddi maid Sámediggi ovttasráđiid Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaservviin lea nammadan lea dán áigodagas boahtán johtui iežas doaimmaiguin. Lassiin siskkáldas čoahkkimiidda, leat sii maid doallan rábas čoahkkimiid boazodolliiguin Guovdageainnus ja Kárášjogas. Ulbmil dáid čoahkkimiin lei viežžat árvalusaid ja gullat makkár vásáhusat boazodolliin leat boazodoallolága ektui. Lávdegoddi gerge čielggadeami guovtti jagi siskkabeale. Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta ii leat háliidan searvat dán bargui, ja sii leat čielgasit signaliseren ahte sii doalahit áigumuša rievdadit boazodoallolága muhtin muddui bihtáid mielde, paragráfa paragráfa maŋis.
Departemeanta lea geatnegahtton čađahit konsultašuvnnaid Sámedikkiin. Daid vihtta maŋimuš jagi eat leat Eanandoallo- ja biebmodepartemeantta ja Sámedikki bealis nagodan soahpat eat ovttage konsultašuvnnas. Dat juo iešalddis muitala man unnán váikkuhanváldi mis duođaid lea dáid proseassain. Muhto mii eat suitte manahit dan vejolašvuođa cealkit iežamet oainnuid go stáhta dál rievddadišgoahtá lága. Go searvat konsultašuvnnaide, de sáhttit goit geahččalit váikkuhit stáda boazodoallopolitihkkii – ja jus ii eará: almmálaččat vuosttildit sin rievdadusaid.
Mun háliidan dadjat lávdegoddái, sámi servodahkii, boazodoalloealáhussii: Sámedikki searvan konsultašuvnnaide ii galgga man ge láhkai rádjet boazodoallolágalávdegotti barggu ovddasguvlui. Boazodoallu lea čielga álgoálbmotealáhus, ja sámi perspektiivvat ja oaivilat fertejit vuhtiiváldojuvvot jus galgá sáhttit sihkkarastit doarjaga sámi álbmogis ja boazodoalus. Mii ain iluin vuordit lávdegotti barggu go geahčadit siskkáldas áššiid boazodoalus, ja go árvvoštallet rievdademiid mat leat dohkkehuvvon ealáhusas.
Čoahkkinjođiheaddji,
Dákko bokte lean mun ovddidan sámediggeráđi dieđáhusa doaimmas birra. Giittán beroštumis.