Sámi mánáid identitehta, oahppahábmen ja giella – riggodat vai hástalus skuvlaeaiggádiidda?

Silje Karine Muotka 21.08.2014

Dán vahkus  álget skuvllat fas . Lea gelddolaš beaivi sihke ohppiide ja sin fuolaheddjiide. Sii geat várra eanemusat illudit ja seammás  leat vel veahá balus nai, leatsii geat vuosttaš luohkkái álget. Sii galget ollu jagiid leat skuvllas, ja galget ollu oahppat boahttevaš jagiid.

Doaivvun ahte skuvlaeaiggádat leat bures láhčán dili nu ahte sámi oahppit ožžot buori sámegieloahpahusa ja ahte sin sámi identitehta ja gullevašvuohta sámi kultuvrii nannejuvvo.   Leai easkka 1967:as go vuosttaš geardde oahppit  besse oahppat iežaset giela skuvllas.  Sámepolitihkkárat ledje guhkit áigge bargan oažžut sámegiela oahpahusgiellan. Mii lea dáhpáhuvvan dan 47 jagis mii lea mannan dan rájes go sámegieloahpahus álggahuvvui?   

Vuođđoskuvlalágas lei gáibádus ahte sámegiella galggai leat ruovttugiella jus oahppit galge oažžut oahpahusa sámegielas skuvllas. Dát gáibádus váldui eret lágas 1975:as , ja de celkui  ahte mánát sámi guovlluin galget oažžut oahpahusa sámegielas jos váhnemat gáibidit dan. Dálá Oahpahuslága 6.kapihtala mielde lea sámi ohppiin vuoigatvuohta oažžut oahpahusa sámegielas gos ihkinassii de oroše Norggas.  Jus skuvllain ii leat sámegielat oahpaheaddji, de lea vejolašvuohta oažžut oahpahusa gáiddusoahpahusa bokte. Olu oahppit ožžot oahpahusa sámegielas gáiddusoahpahemiin.

 Lean vásihan ahte váhnemat váldet oktavuođa muinna ja jerret  mus maid sii galget bargat vai sin mánná oažžu oahpahusa sámegielas. Leat earenoamážit sámi váhnemat geat orrot olggobealde hálddašanguovllu ja geain leat mánát mánáidgárddis dahje  skuvllas, geat váldet oktavuođa. Dat ahte leat eanet vánhemat geat háliidit mánáideaset oahppat sámegiela čájeha ahte dilli lea ovdánan dan 47 jagis dan rájes go sámegieloahpahus álggahuvvui.

 Mii diehtit ahte diehtojuohkin sámi mánáid vuoigatvuođaid birra lea buorránan. Leat máŋga suohkana mat leat bidjan sisačálihanskovvái juo go mánná galgá álgit skuvlii gažaldaga dáhttot go sámegieloahpahusa mánnái. Vaikko mánát eai leat álgán sámegielain vuosttaš luohkás, de lea ain vejolaš álgit dainna maŋŋil. Lea vejolaš álgit sámegielain vel joatkkaskuvllas nai. Sámegiella nubbingiellan, -sámegiella 4- lea ođđa fálaldat 2013 čavčča rájes sidjiide geat álget joatkkaskuvlii ja geain ii leat leamaš sámegiella vuođđoskuvllas.

Mánát ja nuorat geat dál ožžot sámegieloahpahusa leat boahtte áiggi resurssat obba servodahkii. Lea stuora dárbu sámegielat bargiide iešguđet surggiin. Árjjálaš giellageavaheaddjit  leat mielde dagaheamen sámegiela ealli giellan, mii geavahuvvo beaivválaččat. Sámegiel máhttu ja gálga  lea mávssolaš oktonas olbmui, ja erenoamážit sámi servodahkii.  Sámi mánáide lea seamma deaŧalaš oažžut oahpahusa iežas gielas ja gillii go eará mánáin. Sámegielfága lea oahppahábmenfága ja lea mielde nanneme mánáid sámi identitehta ja gullevašvuođa sámi kultuvrii ja servodahkii.

Sámegiela oahppá buoremusat jus giela beassá geavahit muđui, iige dušše sámegieldiimmuin. Dan dihte galggašii leat vejolaš oažžut oahpahusa sámegillii eará fágain maid. Dat eaktuda ahte leat sámegielat oahpaheaddjit eará fágain maid ja ahte leat tearpmat ja oahpponeavvut buot fágasurggiin

Olusat vásihit ahte skuvlla árgabeaivi ii leat álki. Mii diehtit ahte eai leat doarvái sámegieloahpaheaddjit, mii diehtit eai leat doarvái sámi oahpponeavvut, mii diehtit ahte leat stuorra hástalusat  organiseret sámegiela  oahpaheami.   Liikká háliidan rámidit oktonas oahpaheddjiid  ja mánáidgárdeoahpaheddjiid, geat juohke beaivve rahčet  gozihit sámegiela boahtte áiggi,  gos dilli ii leat láhččojuvvon seamma bures go eará fágain.  Oahpaheaddjit hálddašit boahtte áiggi deháleamos  resurssaid, min mánáid ja nuoraid.

Sámediggi, Máhttodepartemeanta, fylkkagielddat ja gielddat geat leat skuvlaeaiggádat  fertejit ain joatkit bargat seamma ulbmila vuostá : sihkkarastit sámegiela boahtte áiggi  ja sihkkarastit ahte  máhttu sámiid dilis juhkkojuvvo.

Skuvla, mii lea dehálaš ja lea stuorra oassi nuorra olbmo eallimis, galgá leat sadji  gos ii leat givssideapmi.  Sámediggi lea bidjan gilvvu, gos skuvlaluohkát galget ráhkadit árvalusa plakáhttii givssideami vuostá. Lea dehálaš ahte mánát ja nuorat ieža leat mielde bidjamin eavttuid  man láhkai sáhttet olahit árgabeaivvi givssideami haga.  Mii geat leat olles olbmot, galgat fuolahit oktonas máná vuoigatvuođaid eallit givssideami haga.  Doaivvun ahte ollu skuvlaluohkát álggahit skuvlajagi ovttas ráhkadit árvalusa plakáhttii  givssideami vuostá, ja sáddejit dan Sámediggái borgemánu 28.beaivái dán jagi.

Sámedikki bealis sávan buohkaide hui buori vuosttaš skuvlabeaivvi  ja hui buori skuvlajagi!