Čoahkkima álggus sámedikki ságajođiheaddjit dolle áigeguovdilis áššiid geahčastaga. Ságajođiheaddji Näkkäläjärvi muitalii, ahte dievasčoahkkima sáhttá gártat bovdet čoahkkái oalle jođánit, juos riikkabeaivvit dohkkehit ráđđehusa evttohusa sámediggeláhkan nu, ahte válggaid guoski njuolggadusat heivehuvvošedje čavčča sámediggeválggain. ”SPR ságajođiheapmi sirdása Suoma sámediggái njukčamánus ja ságajođihanvuorru bistá 16 mánotbaji”, Näkkäläjärvi muitalii boahttevaš hástalusain. 

Sámedikki čoahkkin dohkkehii čilgehusa stáhtaráđđái sámiid vuoigatvuođasajádagas dáhpáhuvvan ovdáneamis jagi 2014 áigge.  Sámediggi giddii fuopmášumi sisriikkalaš láhkaásaheami sihke riikkaidgaskasašvuoigatvuođalaš ovdáneapmái. Sámediggi attii čilgehusjagi cealkámušaid oktiibuot 91 st,  álgagiid ja evttohusaid 14 st sihke muittuhančállagiid ja bealiváldimiid 38 st, oktiibuot 143 st. 

Sámediggi gávnnahii, ahte juos riikkabeaivvit dohkkehit dakkárin ráđđehusa evttohusaid ILO 169-soahpamuša ratifiserema várás ja sámediggelága ođasmahttima várás, sámiid vuođđo- ja olmmošvuoigatvuođat ovdánit Suomas ja Suoma vejolašvuođat ollašuhttit riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid sámiid ektui ovdánit. Sámiid vuođđo- ja olmmošvuoigatvuođaid ovdáneapmi lea dál Suoma riikkabeivviid gieđahallamis ja  riikkabeaivvit meroštallet, ovdánitgo vai bisánitgo sámiid vuođđo- ja olmmošvuoigatvuođat. 

Sámediggi lea erenomáš fuolas rasisttalaš almmolaš ságastallamis, mii lávdada boastto dieđuid  sihke ráhkada ja bajásdoallá strereotypiaid. Das leat erenomáš negatiivvalaš váikkuhusat sátnefriijavuhtii, mánáid ja nuoraid identitehtii ja roahkkatvuhtii oassálastit oktasaš áššiid ovddideapmái. 

Sámediggi giddii čilgehusas fuopmášumi dasa, ahte sámeealáhusaid suddjen ii leat ovdánan čilgehusjagi. Positiivvalaš ovdáneapmi lei birassuodjalanlága ođastus. Dat lea goalmmát sierraláhka, mas ásahuvvo sámekultuvrra heajudangildosis.

Sámediggi lei oalle fuolas sámegielaid ealáskahttinprográmma ollašuhttima ja čuovvuma váilevuođain. Sámediggi gávnnahii, ahte áittan lea, ahte giellaealáskahttinprográmma šaddá jagiid ájahallama mielde mearkkašmeahttumin, go negatiivvalaš ovdáneapmi sámegielaid buohta ovdána menddo jođánit ja massimiin šaddet loahpalaččat.

Sámediggi gieđahalai maiddái sámeoahpahusa dili. Sámegielat oahpahusa oažžu oahppiid mearri lea lassánan logiin ovddit skuvlajagi ektui (>175). Sámegiela ja sámegielat oahpahusa ollesoahppimearri vuođđooahpahusas ja logahagas lea vehá badjel 600 oahppi. Sámiid ruovttuguovllu gielddaid olggobealde sámegiela oahpahusa oahppimearri lea oalle uhcánaš, vuollái 10 % buot sámeoahpahusa oahppiin.

Sámedikki čoahkkin dohkkehii čilgehusa sámi oahppamateriálamearreruđa geavaheamis jagis 2014. Oahppamateriálamearreruđa sturrodat lei 400 000 euro ja lassin oahppamateriálaid vuovdinboađut 25 000 euro geavahuvvojedje oahppamateriálabuvttadeapmái. Sámedikkis ledje jagi 2014 áigge  válmmaštallama vuolde 50 oahppamateriála. Ođđa oahppamateriálat gárvánedje oktiibuot 28: davvisámegiela 8, anárašgiela 12 ja nuortalašgiela materiálat 6. Ođđaprentosat deaddiluvvojedje oktiibuot 7 oahppamateriálas. Sámediggi osttii sámegiela ja sámegielat luohkáid oahpaheaddjiide Suomas geavahanvuoigatvuođaid Toivo West e-girjji almmustahttán davvisámegiela eatnigiela interneahttamateriálaidda. Sámediggi mieđihii Čálliid lágádus os:i 5000 euro doarjaga anáraš- ja nuortalašgielat lassimateriála válmmašteapmái. 

Sámedikki čoahkkin dohkkehii čilgehusa sámi kulturmearreruđa geavaheamis jagis 2013. Oahpahus- ja kulturministeriija lea jagi 2013 mieđihan Sámediggái stáhtadoarjjan 182 000 euro (sámi kulturmearreruhta) ja 23 000 euro davviriikkalaš sámeservviid doarjumii, oktiibuot 205 000. Sámedikki kulturlávdegoddi vástidii doarjagiid mieđiheamis.  Doarjagat kulturlávdegottis ohccojedje oktiibuot 648 478 euroin. Ohcamušat sámediggái bohte 108. Kulturmearreruđas mieđihuvvui 24 % doarjagiidda sámeservviid doaibmamii, 22  % bargostipeanddaidda ja prošeavttaidda,    10 % kulturdáhpáhusaide  ja 15 % olggosaddimiidda. Lassin dorjojuvvui Oahpahus- ja kulturministeriija stáhtadoarjjamearrádusa mielde Ohcejoga kirkostobuid bajásdoallan 10 650 euroin ja davviriikkalaš sámeservviid doaibma 23 000 euroin. Jahkái 2014 sirdojedje veahkkeruđat 22 076,23 euro. Almmuhan- ja hálddahusgolut ledje 3900 euro. Oktiibuot sámediggi doarjjui 64 sierra prošeavtta/searvvi dahje dáiddára.

Sámediggái lei mieđihuvvon  600 000 euro sámegielat sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaid ruhtadeapmái. Sámegielat sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaide, bearašbargui ja boarrásiidbálvalusaide mieđihuvvui 480 000 euro. Sámegielat beaivedikšun Eanodaga, Anára ja Ohcejoga gielddain dorjojuvvui 120 000 euroin. 

Sámediggi lea soahpan sámiid ruovttuguovllu gielddaiguin stáhtadoarjjavuođustusaid birra sierra doaimmaid oasil.  Mearreruđas  mieđihuvvui Eanodaga gildii 15 %, Anára gildii 42 %,  Soađegili gildii 8 % ja Ohcejoga gildii 35 %. Ahkeolbmuid bálvalusaide mearreruđas manai 68 %, beaivedikšumii 20 %, dearvvasvuođadikšumii 6 % ja bearašbálvalusaide 6 %. Mearreruđain dorjojuvvui 44 sámegielat bargi bálkáheapmi sámiid ruovttuguovllus, geain 20 barge boarrásiid bálvalusain.  Mearreruhta lea buoridan sámegielat bálvalusaid fálaldaga, vaikkege doarjja gokčá dušše sullii 30 % sámiid bálvalandárbbuin. 

Sámedikki čoahkkin mieđihii earu Ilmari Tapiolai sosiála- ja dearvvasvuohtalávdegotti ságajođiheamis ja nammadii su sadjái Veikko Porsanger.

 

Saamelaiskäräjälain 7§ mukainen kertomus vuodelta 2014