Fásta virggiid vuođđudeapmi gáibida rievdádusa sámedikkis addojuvvon láhkaásahussii daningo ásahus gáibida virggálaš giellajorgaleaddjiin ee. gielladutkosa. Gielladutkosa čađaheapmi ii leat vuos vejolaš dáin gielain.

Sámedikki doaimmahahkii lei vuosttaš geardde vejolaš bálkáhit anáraš- ja nuortalašgielaid giella-jorgaleaddjiid giđđat 2008, go dárkkuhussii čujuhuvvui ruhta stáhta bušeahtas. Sámegiela doaimmahagas barget juo ovdal bálkáhuvvon davvisámegiela giellajorgaleaddjit, geain golmmas ráhkadit jorgalusaid dušše Ohcejoga gieldda dárbbuide.

Gielladoaimmahaga bargun lea ee. čuovvut ja ollašuhttit sámi giellalágas mearriduvvon sámiid gielalaš vuoigatvuođaid. Giellajorgaleaddjiid lassin gielladoaimmahagas barget sámi gielladorvočálli ja sámi giellaáššiidčálli, geat vástideaba ee. giellapolitihkálaš áššiid válmmaštallamis ja dikšuba davviriikkalaš sámi giellaovttasbargui gulli áššiid.

Eará sámedikki stivrra čoahkkinmearrádusat Avvilis 21.11.2008:

Áššiid dikšun sámegillii ain gággat eisseváldiin -

Virgeeisseváldit eai leat lasihan bargiideaset sámegiela máhtu eaige sámegielat áššehasbálvaleami

Sámiid ruovttuguovllu virgeeisseváldiin leat ain unnán dakkár bargit, geat bastet bálvalit áššehaččaid sámegillii. Jagi 2004 fápmui boahtán sámi giellalága ulbmilin lei dahkat áššiid dikšuma eisseváldiin sámegillii lunddolažžan ja gulul unnidit dulkojumi, man leat vásihan unohažžan ja váigadin. Sámedikki stivra attii cealkámušas stáhtaráđi muitalussii, mii guoská giellaláhkaásaheapmái ja lea aiddo válmmaštallama vuolde vuoigatvuohtaministeriijas.

Sámediggi lea dahkan viiddis čilgehusa sámi giellalága ollašuvvamis jagiin 2004-2006. Dan mielde sámiid ruovttuguovllu gielddain ii leat dáhpáhuvvan mearkkašahtti rievdádus sámegielat bargiid ja bálvalusaid mearis. Ruovttuguovllu gielddain dušše Ohcejoga gielddas sámegiella atnojuvvo virgegáibádusaid eaktun dahje earenoamáš ánsun. Sámeguovllus bargi gielddaid ja stáhta bargiin dušše 9,5 % bastá bálvalit olbmuid sámegillii.

Sámegielat bálvalusat ordnejuvvojit eanemus čuvgehusdoaimmas nugo vuođđooahpahusas, mánáid baivedivššus ja ovdaoahpahusas. Measta visot eará sámegielat bálvalusat dáhpáhuvvet ain dulkonbálvalusaid ja áššegirjjiid jorgaleami bokte. Earenoamáš váttisin leat vásihan sámegiela geavaheami áššiid divššodettiin telefovnnas. Virgeeisseváldi ii dábálaččat bastte ordnet telefonbálvaleami sámegillii.

Positiivvalaš ovdaneapmin adnojuvvo dat, ahte virgeeisseváldiid diehtojuohkin sámegillii lea lassánan ee. dan bokte go máŋggat eisseváldit leat almmuhan internetsiidduid maiddái sámegillii. Sámedikki iežas doaimmain positiivvalaš lea, ahte leat bastán bálkahit anáraš- ja nuortalašgielaid jorgaleaddjiid sámegiela doaimmahahkii jagi 2008.

Cealkámušas giddejuvvo fuomášupmi maiddái dasa, ahte váldooassi sámi álbmogis báhcá buot sámi giellavuoigatvuođaid olggobeallái danin go sii ásset sámi giellalága oaiveáššálaš doaibmanguovllu, namalassii sámiid ruovttuguovllu olggobealde.

Nilla Tapiola ovddasteaddjin boazodoallo- ja luondduealáhusaid ráđđádallangoddái

Ohcejohkalaš Nilla Tapiola namahuvvui sámedikki ovddasteaddjin eana- ja meahccedoalloministeriija ásahan boazodoallo- ja luondduealáhusdutkámuša ráđđádallangoddái njukčamánu 2010 rádjái. Ministeriija bivddii sámedikki nammadit ráđđádallangoddái ođđa ovddasteaddjis čakčat jápmán rektor Lassi Valkeapää sadjái. Tapiola várrelahttun bargá juo ovdal bargui nammaduvvon Ristenrauna Magga.

Petra Magga eanagoaskinvahágiid buhtadusortnega čuovvu bargojovkui

Vuohččulaš Petra Biret Magga nammaduvvui sámedikki ovddasteaddjin eanagoaskima boazodollui dagahan vahágiid buhtadanortnega čuovvu bargojovkui. Bargojoavkku lea ásahan birasministeriija.

Urpo Vuolab várreovddasteaddjin meahcceráđđehusa Ohcejoga ovttasbargojovkui

Urpo Vuolab nammaduvvui sámedikki várreovddasteaddjin meahcceráđđehusa Ohcejoga ovttasbargojovkui. Sámedikki várreovddasteaddjin bargojoavkkus lea ovdal bargan Pentti Pieski, gii lea bivdán ođđa várreovddasteaddji nammadeami dan maŋŋá go son lea sirdásan meahcceráđđehusa bargin.

Sámi evttohasat girjerájusveahkkeruđaid lávdegoddái

Sámediggi evttoha oahpahusministeriijai sámiid ovddasteaddjiid ministeriija vuolde doaibmi girjerájusveahkkeruđaid lávdegoddái. Lávdegoddi juohká girječálliide ja jorgaleaddjiide veahkkeruđaid ja stipeanddaid. Ministeriija namuha lávdegoddái oktiibuot čieža lahtu ja daidda várrelahtuid.

Sámediggi ásahii evttohassan čuovvovaš olbmuid, geat ovddastit buot golmma Suomas hubmojuvvon sámegiela: Erkki Lumisalmi, Jouni Ilmari Jomppanen, Matti Morottaja, Anni Näkkäläjärvi, Hilkka Rasmus ja Rauna Paadar-Leivo.

Erkki Lumisalmi ovddasteaddjin Nuortalaškultuvrra doarjjafondii

Erkki Lumisalmi nammaduvvui sámedikki ovddasteaddjin nuortalaškultuvrra ođđa doarjjafondii (Kolttakulttuurisäätiö). Sámi museafoanda (Saamelaismuseosäätiö) bivddii giđđat pateanta- ja registrerenráđđehusas lobi nuortalaškultuvrra doarjjafoandda vuođđudeapmái. Lohpi foandda vuođđudeapmái bođii golggotmánus 2008. Foandda ulbmilin lea doarjut ja ovddidit nuortasámiid kultuvrra ja bajásdoallat ja stivret nuortalaškultuvrra guovddáža, mii lea Čeavetjávrris.