Sámeparlameanttat dahjege Sámedikkit (Sametinget) leat vuođđuduvvon iežaset lágaiguin Supmii, Ruŧŧii ja Norgii. Dat leat sámeálbmoga alimus politihkalaš orgánat ja dat ovddastit sámiid virggálaš jiena. Sámedikkit válljejuvvojit válggaiguin, mat doaimmahuvvojit sámiid gaskavuođas juohke njealját jagi. Sámedikkiid válgabadji bistá nappo njeallje jagi hávil.

Válgabaji rahpama ávvudit stuorra meanuiguin guđege riikkas. Suoma sámedikki ođđa válgabaji (2008-2011) rahpama ávvudedje Ohcejogas njukčamánus 2008. Válgabaji rabai Dásseválddi Presideanta Tarja Halonen. Norgga ja Ruoŧa sámedikkiid ođđa válgabaji leaba rahpan Norgga Gonagas Harald ja Ruoŧa Gonagas Kaarle XVI Kustaa.

Sámeparlameantta historjá lea guhkimus Suomas, gos vuosttas válggaiguin válljejuvvon sámi ovddastusorgána, Sámi Parlameanta, álggahii doaimmas juo jagis 1973. Sámi Parlameanta doaimmai bissovaš komitea láhkai ja dat lei vuođđuduvvon ásahusain. Suoma láhkamearrádusaide dahkkojuvvojedje 1990-logu beallemuttus nuppástusat, mainna buoriduvvui sámiid ja dan ovddastusorgána sajádat. Vuođđolágas mearriduvvui sámiide álgoálbmogin gullevaš vuoigatvuođa birra iežaset gillii, kultuvrii ja iežaset gillii ja kultuvrii guoski iešstivrejupmái ruovttuguovllusteaset. Sámedikki dehálamos bargu leage ollašuhttit láhkamearrádusain mearriduvvon sámiid iešstivrejumi. Sámi Parlameantta birra 1970-logus addojuvvon ásahusa sadjái bođii jagis 1995 ođđa, sámedikki birra addojuvvon láhka.

Suoma sámediggi álggahii doaimmas jagi 1996 álggus. Dan alimus doaibmaorgánan lea válggaiguin válljejuvvon sámedikki čoahkkin, mas leat 21 lahtu. Áššit válbmejuvvojit stivrras ja viđa áššedovdilávdegottis sihke jagis 2010 vuođđuduvvon sámedikki nuoraidráđis. Sámedikki čállingotti váldobáiki lea Anára (Aanaar/ Aanar) girkosiiddas. Čállingoddi juohkása golmma doaimmahahkii. Almmolaš doaimmahat dikšu ekonomia- ja bargoveahkahálddahusa. Doppe barget maid sosiála- ja dearvvasvuođaáššiid, nuoraid- ja kulturáššiid ja ealáhus- ja láhkaáššiid válmmaštallit. Sámegiela doaimmahat, mas oassi lea Ohcejoga girkosiiddas, čuovvu sámi giellalága ollašuvvama ja jorgala virgeoapmahaččaide áššebáhpáriid sámegillii dan láhkai go láhka mearrida. Skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahat válmmaštallá skuvlenpolitihkalaš áššiid, buvttada sámegielat oahppamateriála ja ordne jahkásaččat Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa.

Dieđu sámedikki organisašuvnnas, dan doaibmaorgánaid bargguin, doaimmas ja čoakkádusain gávnnat sámedikki ruoktosiidduin www.samediggi.fi.

Govas sámedikki válgabadjái 2012-2015 válljejuvvon lahtut, geat ovddastit Suoma sámiid buot giella- ja kulturjoavkkuid. Gasku govas sámedikki ságadoalli Klemetti Näkkäläjärvi (Juvvá Lemet), gean gurutbealde 1. várreságadoalli Tiina Sanila-Aikio ja olgešbealde 2. várreságadoalli Heikki Paltto.

Sámediggi fárrii ođđa doaibmasajiide jagi 2011 loahpas, goas guhká plánejuvvon ja vurdojuvvon Sámi kulturguovddáš SAJOS gárvvásmuvai Anára girkosiidii Juvdujoga dearpmi ala, Sámemusea Siida ja Meahcceráđđehusa Davvi-Lappi luondduguovddáža lahkosii. Sámi kulturguovddáš SAJOS doaibmá maid sámiid parlameantadállun. Guovddážis barget sámedikki čállingotti lassin máŋggat sámeservošat – SAJOS lea nappo njulgestaga sámi kultuvrra ja hálddahusa guovddáš!

Govva sámedikki dievasčoahkkimis ođđa sámekulturguovddáš Sajosis geassemánus 2012. Gova Solju-nammasaš sále lea plánejuvvon erenomážit sámedikki dievasčoahkkimiid várás. Solju lea nissonolbmo silba-/ gollečikŋa ja dat geavahuvvo sámegávttiin. Solju-sále seainni čiŋaha Outi Pieski plánen dáiddaduodji, man fáddá boahtá soljjus. Govva Unna-Maari Pulska. 

Norgga sámediggi (Sametinget) vuođđuduvvui jagis 1987 (láhka 1987:56) ja dat álggahii doaimmas jagis 1989. Sámedikki guovddášhálddahus doaibmá Kárášjogas skábmamánus 2000 vihahuvvon ođđa parlameantadálus. Gávnnat lasi dieđuid dan ruoktosiidduin  www.samediggi.no 

Ruoŧa sámiid ovddastusorgána, sámediggi (Sametinget), vuođđuduvvui jagis 1992 (láhka 1992:1433) ja dat álggahii doaimmas jagi 1993 álggus. Sámedikki guovddášhálddahus doaibmá Girona gávpoga guovddážis. Gávnnat lasi dieđuid dan ruoktosiidduin www.sametinget.se ja dan oktavuođas doaibmi sámi dieđihanguovddáža ruoktosiidduin www.samer.se.

Sámi parlamentáralaš ráddi

Davviriikkaid sámedikkit leat vuođđudan iežaset oktasašbargoorgánan Sámi parlamentáralaš ráđi, mas leat mielde maid Ruošša sámit. Ruošša sámiin ii leat vel iežaset ovddastusorgána, muhto dan vuođđudeapmi lea riikka sámeálbmoga plánain. Sámi parlamentáralaš ráđđi vástida ee. davviriikkalaš sámi giellaoktasašbarggus ja oktasaš álbmotlaš sámesymbolain dego Sámi leavggas ja leavgabeivviin. Gávnnat lasi dieđuid parlamentáralaš ráđi doaimma birra Suoma, Ruoŧa ja Norgga sámedikkiid ruoktosiidduin. Sámedikkit dikšot vurrolagaid ráđi ságajođiheaddji ja čállingotti bargguid.

Govas Suoma, Ruoŧa ja Norgga sámedikkiid lahtut ja Ruošša sámiid ovddasteaddjit Roavvenjárggas golggotmánus 2008 ordnejuvvon parlamentáralaš ráđi dievasčoahkkimis. Gávnnat lasi dieđuid parlamentáralaš ráđi doaimma birra Suoma, Ruoŧa ja Norgga sámedikkiid ruoktosiidduin. Sámedikkit dikšot vurrolagaid ráđi ságajođiheaddji ja čállingotti bargguid.