Go mii ain leimmet ohkin eatniheakkas, de jo gullagođiimet iežamet eatni suopmana ja su hállanrytmma. Jo ovdal riegádusa olmmoš háhkagoahtá alccesis eatnigiela dáiddu. Eará dáidduid mii hárjehallagoahtit easkka dan maŋŋá go leat riegádan. Muhto eatnigiela mii oahppat gullat jo eatniheakkas. Eatnigiela šuoŋa, intonašuvnna ja rytmma ohki bealjit gullagohtet jo ovdal riegádeami. Máná áiccuin gullu ja dovdu ahtanuššet doaibmat jo ohkin. Čalmmit oaidnigohtet easkka riegádusa rájes. Go olmmoš buikkiha dán máilbmái, de su njuoska assi áicá galbmasa ovttatmano. Vehážiid mielde njunni rahpasa haksit hájaid ja čičči njamadettiin njattiidišgoahtá njuokčamis mielki.

Eatnigiela dáidu lea dego láhkki, mas čalmmit čákŋet siskkálagaid dego gođđosis. Juohke buolva dahká gođđosii iežas fárffu oktan čalbmin. Gođus šaddá seammá nanusin go dan rašimus čalbmi lea. Min máttut dárbbašedje gulahallat gaskaneaset jo don dolin, go oččodedje alcceseaset áigáiboađu meahccebivdduin. Olbmot galge máhttit guđet guoibmáseaset válddahallat eatnamiid, vai nubbi maid livččii dádjadan dohko, gos sálašeallit ledje vuhtton.

Gielaid sánit leat šaddan duháhiid aht duháhiid jagiid áigge. Giella lea seamma geahčemeahttun riggodat go nástealbmi. Olbmuin ii oktage nagot oahppat guđege eatnigiela dievaslaččat, daningo gielat eai biso seammaláganin áiggiid čađa. Gielat rivdet oppa áigge ja juohke sohkabuolva guođđá iežas eatnigilii ođđa sániid ja muhtin sániid jávkada oalát eret. Dego almmis leat áigádasaid rájes olu násttit jáddan ja nuppit fas eai leat vuos ihtán oidnosii, de nu dáhpáhuvvá maiddái gielaid sátneriggodahkii. Sániid maid jávkadit eret eallima dárbbut dahje ođasmahttet sániid sisdoalu. Sánit jávket, jos eallimis ii leat šat daidda atnu.

Eatnigiella lea olbmo čálekeahtes historjá

Buot váhnemat hállet mánnái, vai unnoraš oahpašii birget eallimis. Olmmoš suitá rámi ja giitosa mánnásis vel baikkainge. Go mánná lea pohttui earánasttan, de eatnit ja áhčit rábmojit: ”Gal don ledjet albma gággi!” Nie leat min máttut nannen ođđa buolvva iešdovddu ja gielladáiddu jo doložiid rájes. Min buohkaid geatnegasvuohta lea fievrredit ráhkesvuođain iežamet eatnigiela dáiddu ođđa bulvii. Mađe eanet mii atnit iežamet eatnigiela mánnái háladettiineamet, logadettiineamet ja čáledettiineamet, dađe nannosabbon min fárfu šaddá eatnigiela gođđosis. Iešguhtege bealistis ferte gáhttet iežas fárffu, vai dat gierdá go ođđa buolva njađđigoahtá iežas gođáčalmmi ovddit buolvva gođđosa vehkii.

Olbmo čálekeahtes historjá lea eatnigiella, mii lea olmmošvuođa ja ráhkesvuođa historjá. Dát historjá gudnejahttá eallima ja ráhkesvuođain nanne ođđa buolvva ceavzit eallimis. Dan olbmot dahket go máinnastit dahje lohket ja čállet čáppagirjjálašvuođa girjjiid. Vahát fal čállojuvvon historjá lea árvvus atnán dušše nummiriid, lohkomeriid ja jápmima: Goas ain guhtege soahtehearrá lea goddán nu ja nu olu olbmuid. Eanemus historjjásiiddut leat čállojuvvon dain, geat eanemus leat sođiin olbmuid goddán.

Min eatnigiella sámegiella ii álgoálggus oppa dovdange soahti sáni. Muhto go máilmmi ráfehisvuohta buvttehii soahtin Sápmái, de min máttut gárte luoikahit dien váivves sáni suopmelaččain. Sátni sábmái sisdoallá maiddái ustitlašvuođa iige muital dušše dan ahte muhtin máhttá bures hállat sámegiela. Vaikko sámegiella ii stuorra lohkomeriiguin sáhtege šearrát, ahte nu ja nu gallit čuohtemiljovnnat dan hálašedje, de luonddu ja dálkkiid dovdamušain, sábmáivuođain ja olmmošvuođain mihtidemiin min eatnigiellamet lea seamma geahčdemeahttun riggodat go nástealbmi. Udnojeadnot sámegiela vel boahtti buolvvaide maiddái nu ahte adnit dan sihke hállan- ja čállingiellan!

Sávvá Kerttu Vuolab