Anáraš Matti Morottaja bargan nammaevttohus Sajos lea válljejuvvon sámekulturguovddáža nammagilvvu vuoitin. Sajosis maiddái boahtá seamma háve sámekulturguovddáža namma. Sajos lea anárašgiella ja dat oaivvilda juo ovddežis oaiveorohaga dahje orohaga, gos leat dollasajis guhkitge áigge. Morottaja oažžu vuoitoevttohusas 1 000 euro sturrosaš bálkkašumi.

Rabas nammagilvvuin ohccui sámekulturguovddážii sámegielat, millosepmosit davvisáme-, anárašdahje nuortalašgielat namma, mii galggii lean oanehis, deaivilis, milliibáhcci ja čalmmus ja mii galggii govvidit kulturguovddáža

- kultuvrralaš dárkkuhusa ja mearkkašumi,

- sápmelaš iešlági,

- viiddes ja máŋggabealat doaimma ja maiddái dan

- arkitektuvralaš hápmegiela.

Nammaevttohusain galggii vuhtiiváldit nama čállinhámi ja dadjama. Namma galgá leat álkit sierra gielain dadjamis ja njuovžilit sojaheamis. Sávvui, ahte namma heive maiddái riikkaidgaskasaš ja elektrihkalaš geavahussii. Lassin gáibádussan lei, ahte namma ii oaččo leat geavahusas sullasaš sámi visttis.

Sámekulturguovddáža nammagilvvu 1. muddu ollašuhttui golggot-skábmamánus 2009. Dalle gilvui oasálastán evttohusain bálkkašanlávdegoddi dohkkehii váldit árvoštallamii oktiibuot 69 evttohusa. Árvvoštaladettiin evttohusaid, bálkkašanlávdegoddi gávnnahii, ahte daid siste ii gávdno oktage gilvvu njuolggadusaid gáibádusaid deavdi evttohus. Danin bálkkašanlávdegoddi šiehtai ođđajagemánus 2010 cealkit ođđa nammagilvvu, man áigemearri nogai 17.3.2010.

Ođđa nammagilvvus bálkkašanlávdegoddi dohkkehii váldit árvvoštallamii 142 nammaevttohusa (evttohusat dieđáhusat mielddusin), mat ledje ráhkaduvvon ja doaimmahuvvon dasa gilvvu njuolggadusaid mielde. Fuolalaš ja vuđolaš árvvoštallama boađusin gilvvu 10-lahttosaš, kulturguovddáža geavaheaddjiorganisašuvnnaid, Senaatti-giddodagaid ja arkiteaktadoaimmahaga ovddasteaddjiin čohkiidan bálkkašanlávdegoddi mearridii ovttamielalalaččat cealkit anárašgielat nammaevttohusa Sajosa gilvvu vuoitin ja válljet dan seamma háve maiddái sámekulturguovddáža namman. (bálkkašanlávdegotti čoahkkáibidju dieđáhusa mielddusin)

Bálkkašanlávdegotti mielas nammaevttohusain Sajos deavdá buoremusat gilvvu njuolggadusain nammii ásahuvvon gáibádusaid. Sajos lea namman oanehis, deaivil ja álkit milliibáhcci. Namma lea maiddái čalmmus, neutrála ja varas, mii ii dagat boastto miellagovaid ja man eai noađut menddo máŋga geavahanoktavuođa. Namma lea álkit sierra gielain dadjamis ja njuovžilit sojaheamis. Lassin dat heive bures riikkaidgaskasaš ja elektrihkalaš geavahussii.

Bálkkašanlávdegottis anárašgiela áššedovdin doaibman Ilmari Mattus čilgehusa mielde sajos -nama oažžu dušše dakkár luonddubáiki, mii deavdá guhkálaš orohahkii ásahuvvon čavga gáibádusaid; dan lahka galget leat boaldenmuorat ja čáhci, ja báikki galgá leat muđuige mielamiel, vuogas ja suddjii, gosa mielas boahtá ja gos orru guhkitge áigge. Sajos lea dasto buorrin gávnnahuvvon báiki orohaga ceggemii.

Sajos leamašan maiddái juo ovddežis sámiid sosiálalaš areena, gos sii leat deaivvadan, ságastallán áigeguovdilis ja boahttevašge áššiin ja juoba soahpan dain ja lassin bargan ovttas beaivválaš áššiid.

Dán áigái heivehettiin sámekulturguovddáš ánssáša bálkkašanlávdegotti mielas sajos –nama alladássásaš arkitektuvrra ja maiddái alladássásaš ja máŋggabealat doaibmasisdoalu dihte. Veardádusgovain jurddašemiin kulturguovddáža arkitektuvra ráhkada Sajosa birrasa duovdaga go fas guovddáža doaibmit ja daid barggut ovdanbuktet olbmuid ja sin doaimma, mii Sajosis bargojuvvo.

Go sámekulturguovddážis lea mearri boahtit sámiid ja earáge joavkkuid guoibmás, suohtas, liekkus ja geasuheaddji deaivvadan- ja gávnnadanbáiki ja go guovddáš huksejuvvo guovdu anáralaččaid árbevirolaš ja dáláge ássanguovllu, ánssáša sámekulturguovddáš namman Sajosa hui bures. Namma symbolisere sámekulturguovddáža mearkkašumi sámiide lagaš ja gudnejahtton báikin.

Sámediggi lea guođđán pateanta- ja registtarráđđehussii ohcamuša Sajosa registreremis dávvirmearkan, goas namma oažžu oktovuoigatvuođalaš geavahansuoji. Lassin diehtojuohkinvirgebáikkis lea ohccon ja juo ožžojuvvon Sajos-nammii iežas neahttadovddaldat čujuhusain www.sajos.fi

------

Sámekulturguovddážii, mii válmmaštuvvá kirkosiidii jagi 2012, huksejuvvojit doaibmalanjat sámehálddahussii (sámediggái), iešguđetlágan kultur-, oahpahus- ja dutkandoaimmaide ja lassin dálááigásaš čoahkkin- ja máŋggadoaibmalanjat auditorioin. Kulturguovddáža dárkkuhussan lea láhčit sápmelaččaide buoret eavttuid doalahit ja ovddidit kulturiešráđđema ja maiddái ovddidit almmolaš eallindiliid. Lassin kulturguovddáš fállá buoret vejolašvuođaid go ovdal lávdadit ja juohkit dieđuid sápmelaččain eamiálbmogin.

Sámekulturguovddáža váldogeavaheaddit ja -doaibmit leat sámediggi ja Sámi oahpahusguovddáš. Daid lassin eará doaibmit leat Sámegirjerádju (Anára gieldda girjerádjodoaibma), Sámearkiiva (Arkiivalágádus), Sámi Duodji rs, SámiSoster rs ja Lappi guovlluhálddahusvirgedoaimmahat. Lassin guovddážii bohtet oktasašlanjat nugo auditorio, uhcit čoahkkinlanjat, máŋggadoaibma- ja bálvalanlanjat ja maiddái sullii 60-báikásaš restauráŋŋa. Sámediggi lea kulturguovddáža váldoláigolaš, mii viidásabbot láigoha lanjaid eará doaibmiide.

Sámekulturguovddáža goasttádusárvu lea 12 miljovnna euro (álv 0 %). Kulturguovddáža viidodat lea sullii 4 800 brm2 ja saddjáivuohta 27 400 brm³. Guovddáža huksenbarggut leat álgán dán vahkus ja dat galggašii válmmaštuvvat jagi 2011 loahpa rádjai. Dálu atnuiváldin ávvudemiid lea mearri doallat álgojagis 2012.