Stivra dohkkehii čealkámuša Meahciráđđehuslága ođastusas. Sámediggi lea ášši dehalášvuođa geažil figgan oažžut cealkámuša várás lassiáiggi vai sámedikki čoahkkin gearggašii gieđahallat ášši. Ášši válmmaštallamis vásttolaš eana- ja meahccedoalloministeriija ii mieđihan lassiáiggi. 

Meahciráđđehusláhkii evttohuvvojit mearkkašahtti nuppástusat. Láhkii evttohuvvo váldot sámekultuvrii heajudangielddus sihke oktasašbargogeatnegasvuohta sámiid ruovttuguovllus dáhpáhuvvi eanageavaheami plánemis sámedikki ja nuortalaččaid giličoahkkimiin. Vuovdedoallodoaibma evttohuvvo nuppástuhttot fitnodatsearvin nu, ahte das livččii geavahanvuoigatvuohtasoahpamušain oktovuoigatvuohta vuovdedoalu ollašuhttimii vuovdedoalloguovlluin, mat leat stáhta hálddus. 

Sámediggi guottihii čealkámušastis Meahciráđđehusláhkii váldojuvvon sámekultuvrra heajudangildosa ja plánengeatnegasvuođa. Vuovdedoallodoaimma nuppástuhttin fitnodatsearvin ja dasa addon oktovuoigatvuohta geavahit vuovdedoallogeavahusas leahkki vuvddiid sáhttá doalvut EU:a dásis gilvvohallanláhkaásahusa guoskavaš váttisvuođaide. Sámediggi evttoha ahte sámiid ruovttuguovllu oasil vuovdedoallogeavahusas leahkki guovllut sirdošedje ng. Luonddubálvalusaid balánsii. Sámediggi doallá evttohuvvon háldddahusmálle problemáhtalažžan ja byrokráhtalažžan. Sámedikki oainnu mielde evttohuvvon hálddahusmálle ii leat doaibmi. Meahciráđđehusláhka ii oaččo hehttet ILO 169-soahpamuša ratifiserengáibádusaid. 

Sámedikkis leamašan rabas anárašgiela giellajorgaleaddji virgi. Doibmii ohce guokte olbmo. Virgái válljejuvvui Tanja Kyrö Anáris. 

Stivra dohkkehii cealkámuša ráđđehusa evttohushápmosis sosiálafuolahusláhkan. Lágain mearriduvvo sosiálafuolahusa áššehasaid vuoigatvuođain ja stivrejuvvo bálvalusaid lágideapmi.  Sámediggi lea addán cealkámušaid lága válmmaštallan bargojoavkkku raporttain, muhto oktage sámedikki dahkan evttohus  ii lean váldon vuhtii ráđđehusa evttohushápmosis, maid sámediggi atná  šállošahttin. Sámediggi evttohii ahte láhkaevttohusas ordnejuvvojit sámediggelága 9 § mieldásaš ráđđádallamat. Sámediggi giddii čealkámušastis fuopmášumi dasa, ahte sámiid gielalaš vuoigatvuođaid galgá dorvvastit lágas sihke sámiid kultuvrralaš ja gielalaš sierradárbbuid galgá váldit vuhtii bálvalusain. Sámediggi maiddái evttohii, ahte sámiid ruovttuguovllus sosiálafuolahusa ordnenplánaid ráhkadettiin galgá gullat Sámedikki.

Stivra dárkkistii dán jagi bušeahttaárvalusa sierraprojeavttaid ja bálvalanovttadaga oasil. 

Stivra attii cealkámuševttohusa dievasčoahkkimii ráđđehusa evttohushápmosis ILO 169-soahpamuša ratifiserema várás. Viiddis cealkámuševttohusas gieđahallojuvvo evttohushápmosa gaskavuohta álbmotlaš láhkaásaheapmai, riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaide, sámekultuvrra dálá dillái ja dárbbuide, ILO:a ráhkadan ILO 169-soahpamuš rávagirjjážiidda sihke ILO:a áššedovdikomitea mearrádusgeavadahkii soahpamuša ratifiseren riikkain. 

Sámediggi lea geavvan sámediggelága 9 § mieldásaš ráđđádallamiid sámediggelága birra. Stáhtaráđis  lea evttohuvvon láhkii nuppástusat gulasguddama maŋŋá. Stivra mearridii buktit láhkaevttohussii boahtán nuppástusaid dievasčoahkkimii ja evttoha, ahte čoahkkin juogo dohkkeha dahje hilgu evttohuvvon nuppástusaid. 

Stivra mearridii evttohit dievasčoahkkimii, ahte dat attášii birasministeriijai álgaga sámi suvdilis ovdáneami servodatčatnašumi ráhkadeami várás. Álbmotlaš suvdilis ovdáneami servodatsoahpamuš dohkkehuvvui jagi 2013. Čatnašupmi ” Suopma, man mii hálidat 2050” lea buhtten álbmotlaš suvdilis ovdáneami strategiija. Servodatčatnašumi ulbmiliid doarjuma dihtii doaibmasurggiid arvvosmahttit ráhkadit iežaset suvdilis ovdáneami doaibmabidjočatnašumiid. 

Suvdilis ovdáneami čatnašupmi lea almmolaš ollašuhttinsoahpamuš, mas fitnu, organisašuvdna dahje priváhtaolmmoš čatnasa nuppástuhttit iežas doaimma suvdilis ovdáneami vuođđojurdagiid mielde.

Stivra dohkkehii evttoheami várás dievasčoahkkimii evttohusaid stáhta jagi 2016 bušehttii. Dievasčoahkkin gieđahallá evttohusaid sámi kultturmearreruhtan, oappamateriálamearreruhtan, sámeoahpahusa ovddideami várás sihke sámegielat sosiála- ja dearvvasvuohtabálvalusaid giellabeassedoaimma ja árrabajásgeassinbálvalusiad doarvvasteami várás. Stivra gieđahalai ja dohkkehii dievasčoahkkimii evttoheami várás čilgehusa sámi oahppamateriálamearreruđa geavaheamis jagi 2013. Oahppamateriálamearreruđain ledje gárvvásmuvvan jagi 2013 vihtta davvisámegiela, golbma anárašgiela ja okta nuortalašgiela ođđa oahppamateriála. Lassin váldojedje ođđaprentehusat ja álggahuvvui ođđa oahppamateriálaid válmmašteapmi. 

Lassin stivra gieđahalai sámiid ruovttuguvlui plánejuvvon  málbmaroggan- ja vejolaš ruvkefidnuid. Sámedikki stivra ii dohkket ruvkkiid vuođđudeami sámiid ruovttuguovllus. Sámediggi mearridii bivdit ráđđádallamiid áššis ruvkefitnodatservviin. Dorvvolašvuohta- ja kemikálavirgedoaimmahat (TUKES) ii leat ruvkeeiseváldin várrehusalmmuhusaid ja eará ruvkelága mieldásaš lobiid mieđihettiin doaibman lága mielde, iige dat leat ovttage čovdosis linjen, ahte lobi mieldásaš doaibma heajudivččii sámekultuvrra ollašuhttinvejolašvuođaid, vaikko sámediggi lea čielgasit cealkámušastis duođaštan, ahte lobi mieldásaš doaimmain lea mearkkašahtti hehttehus sámekultuvrrii. 

Dievasčoahkkin čoahkkana 27.6.2014 Anáris. Stivra báhcá dál geasseboddui ja čoahkkan čuovvovaš geardde borge-čakčamánus. 

 

Saamelaiskäräjien lausunto Metsähallituslain uudistamisesta