Stivra dohkkehii evttohusaid Lappi eanagoddeprográmma dahjege Lappi-soahpamuša ollašuhttinplánan jagiide 2015-2016 sámekultuvrra oasil. Sámediggi evttoha ollašuhttinplánii oktiibuot čieža sierra fidnu. Sámedikki iežas fidnut dáin leat vihtta. Sámedikki iežas fidnut leat 1) Sámi Giellagáldu – davviriikkalaš sámegielaid resursaguovddáš, 2) Sámeealáhusaid ovddideapmi ja ealáhusfoandda vuođđudeapmi – fidnu, 3) Oahppoofelaš-sámenuoraide oaivvilduvvon oahppoofelaš (Sámedikki nuoraiddráđđi), 4) Sámeoahpahusa ovddidanfidnu, 5) Sámegiela hálliid meari čielggadeapmi ja sámi giellalága ollašuvvan - fidnu. Sámediggi evttoha lassin ahte ollašuhttinplánii váldojuvvošii Tä´lvvsijdd – ealli nuortalaš kultuvrra guovddáš – huksenfidnu. Sámediggi maid evttohii, ahte Lappi lihttu válmmaštalašii fidnu sámiid ruovttuguovllu eallinvuoimmi dorvvasteami várás ja skuvlejuvvon sámegielat veahkadaga hohkahallama várás ruovttoluotta sámiid ruovttuguvlui. Sámediggi doarjjui Ohcejoga gieldda dahkan evttohusaid ollašuhttinplánii. Sámediggi dagai evttohusaid eanagotti oktasašbargoáššegirjái sámekultuvrra oasil. 

Stivra dohkkehii cealkámuša ráđđehusa evttohushápmosis sosiála- ja dearvvasvuođafuolahusa ordnenláhkan. Sámediggi giddii cealkámušastis fuopmášumi máŋggaide ráđđehusa evttohushápmosa problemáhtalaš báikkiide.  Sámediggi lea fuolas das, ahte evttohusa váikkuhusat eai leat doarvái dutkojuvvon eaige čielggaduvvon. Evttohus váikkuha dovdomassii vuođđorivttiide ja evttohusa váikkuhusat galggašedje leat bures ja sorjjasmeahttun vugiin árvvoštallojuvvon. Sámediggi deattuhii cealkámušastis, ahte bálvalusaid čohkken ovtta sadjái ii oaččo heajudit vuođđorivttiid iige doalvut govttohis guhkes gaskkaide vuođđobálvalusaid lusa. Ráđđehusa evttohushápmosis sosiála- ja dearvvasvuođafuolahusa ordnenláhkan evttohuvvo vehádatgiela juhkosa vuođđudeami ordnenguvlui. Sámiid ruovttuguvlui evttohuvvon sámegiela lávdegotti lahtuid válljenmálle lea Suoma láhkamearrádusaid vuostá. Paragráfaevttohusa (24 §) mielde lávdegotti lahttun válljejuvvojit sámedikki birra addojuvvon lága (974/1995) 3 §:s oaivvilduvvon sápmelaččat. Sámediggelága 25 a §:a 2 mielde sámedikki válgalogahallan galgá dollot suollemassan. Sámediggi evttohage ahte láhka dárkkálmahttojuvvošii nu, ahte ovddasteaddjiid sámegiela lávdegoddái nammada sámediggi. Lávdegottis galget leat ovddasteaddjit sierra sámegiela joavkkuin ja sámi ruovttuguovllu sierra gielddain sihke nuortalaččaid giličoahkkimis. Sámediggi ja sosiála- ja dearvvasvuođaministeria ráđđádallet evttohusa birra 22.9.2014. 

Stivra dohkkehii bealiváldima sosiála- ja dearvvasvuođaministeriai ja riikkabeivviide Davvi-Suoma sosiálasuorggi máhttinguovddáža mearreruhtageahpedemiin. Davvi-Suoma sosiálasuorggi máhttinguovddážii juolluduvvon mearreruđas gáibiduvvo geavahuvvot 1,5 % sámegielat veahkadaga dárbbuide. Ruhtadeapmi lea stivrejuvvon sámediggái, man sámeovttadagas bargá dál okta plánejeaddji. Ruhtaministeria bušeahttaevttohusas máhttinguovddážiid mearreruhta evttohuvvo geahpeduvvot 33 % dálážis oktiibuot miljovnnain euroin. Sámeovttadaga ruhtadeapmi geahpeduvvui juo dán jagi 7000 euroin 45 000 euroi. Stáhtaossodatgeahpedeapmi oaivvilda ollašuvadettiin sámeovttadaga oasil dan, ahte plánejeaddji bargomearri rievddašii oasseáigásažžan ja ovttadaga doaibma geahppánivččii čielgasit dálážis. Sámediggi evttoha, ahte evttohuvvon mearreruhtačuohppamat eai čađahuvvoše ja ahte sierrastáhtadoarjja sámegielat veahkadaga bálvalusdárbbuid vuhtiiváldima várás seailluhuvvo uhcimuštá dála dásis.      

Stivra dohkkehii evttohusa sosiála- ja dearvvasvuođa- ja  oahpahus- ja kulturministeriaide, oahpahusráđđehussii ja sierra oahppolágádusaide doaibmabidjun sámegielat sosiála-, dearvvasvuođa- ja árrabajásgeassinsuorggi skuvlejuvvon bargoveaga oažžuma ovddideami várás. Sámediggi evttoha gávcci sierra doaibmabiju, maid galggašii váldit vuhtii skuvlema plánemis, skuvlemis ja hovdenbarggus. Sámediggi ee. evttohii ahte ordnejuvvo sámegiela ja kultuvrra dievasmahttin- ja lasseskuvlen, mii plánejuvvo namalassii dikšosuorggi bargiid várás oppa riikkas. 

Sámediggi ásahii bargojoavkku válmmaštallat sámedikki bargoortnega oppalašođastusa. Bargojoavkku bargun lea gárvvistit evttohusaid bargoortnega ođasmahttima várás nu, ahte ođasmahtton bargoortnet livččii dohkkehuvvon jagi 2015 loahpa rádjai. Bargojoavku galgá gullat barggustis bargiid ja váldit vuhtii láhkaásaheami ja hálddahusa oppalaš ovdáneami. Bargojovkui nammaduvvojedje sámedikki ságadoallit, hálddahushoavda ja bargiid nammadan ovddasteaddji. Bargojoavku dievasmahtto vel bargiid nammadan ovddasteaddjiin. Bargojoavkku čállin nammaduvvui má láhkačálli.

Stivra mearridii evttohit sámedikki čoahkkimii hohpolaš áššin bargoortnega 56 § rievdadeami nu, ahte bovdehusat ja áššelisttut sámedikki čoahkkimiidda sáddejuvvošedje čieža beaivve ovdal čoahkkima dálá logi beaivve sajis. Evttohusa sivvan lea dat, ahte dikki čoahkkima sáhttá gártat bovdet johtilit čoahkkái gieđahallat sámedikki válgalogahallama dievasmahttimis dahkkon njulgengáibádusaid ođđa sámediggelága mielde.

Stivra mearridii evttohit dievasčoahkkimii, ahte dat mearrida dievasčoahkkimiid almmolaš čoahkkimiid live-streamemis dahjege dievasčoahkkima sáddemis interneahta bokte. Streamen boađášii máksit sullii 1000 euro jagis dan mielde, man guhká dievasčoahkkimat bistet ja galle dat leat. 

Oahpahus- ja kulturministeria lea bivdán sámedikki nammadit lahtu ja várrelahtu áššedovdibargojovkui, man bargun lea válmmaštallat Unesco ii-materiálalaš kulturárbbi suodjalansoahpamuša lágideami ja meroštallat soahpamuša heivehansuorggi Suomas.  Sámediggi lea dahkan jagis 2010 álgaga oahpahus- ja kulturministeriai soahpamuša ratifiseremis ja leamašan nannosit válmmaštallamin ja doarjumin soahpamuša ratifiserema. Bargojoavku ásahuvvo njealje jahkái. Stivra nammadii bargojovkui Klemetti Näkkäläjärvi.

Dáidaga ovddidanguovddáš lea bivdán sámedikkis evttohasaid stáhta dáiddadoaibmagottiide. Dáiddadoaibmagottit leat oktiibuot čieža. Sámedikki stivra mearridii evttohit evttohassan musihkkadoaibmagoddái Oula Guttorma, audiovisuálalaš dáiddadoaibmagoddái Anne Risten Juuso ja Pekka Aikio. Stáhta dáiddadoaibmagottiid bargun lea ee. doaibmat iežas doaibmasuorggi áššedovdin ja mearridit muhtun veahkkeruđain. Dán bajis sámekultuvrras eai leat ovddasteaddjit dáiddadoaibmagottiin. 

Stivra čoahkkana čuovvovaš geardde telefončoahkkimii guovtti vahku geažes. Sámedikki dievasčoahkkima áigi mearriduvvo maŋŋelebbos čakčat.