Snoasa girku
Snoasas lea okta girku. Snoasa lea sámi kultuvrra guovddaš guovlu. Snoasa girku oaččui vuosttaš sámi duoji go Martha Jåma ja su mannji Marja Leena govččaiga áltárrieggá bohcconáhkiin.
Go boahtá sisa girkui, de áicá dakkaviđe eatnanspáppa, čuovgagloba sámi ruossain. Dát addojuvvui girkui skeaŋkan. Lea báikkálaš rávdi guhte lea dan ráhkadan.
Árjjas eaŋkilolbmot, nu mo Martha Jåma ja Maja Dunfjell leat dahkan vejolažžan skáhput rukses čiŋaid girkui; messehakel, golbma antependia (láđđi áltára/lohkanbeavddi/sárdnestuolu ovddabealde) datneárpočiŋaiguin maid Martha Jåma lea duddjon. Báhpa Lilla stolas lea sámi ornamentihkka - Martha Jåma lea duddjon datneárpočiŋaid.
Searvegottis lea sámegillii teakstalohkan moadde geardde jahkásaččat. Lávlojuvvo sámegillii. Sámi liturgiija geavahuvvo erenoamáš oktavuođain.
Hávdeeatnamis oaidnit hávddiid mas oidno sámevuohta, leat čáppa luonddugeađggit, sámegiel teavsttat dahje/ja sámi ornamentihkka.
Sisdoalu birra
Girkus nannejuvvo oktasašvuođa. Mii váldit oasi risttalaš oktasašvuođas Ipmiliin ja guđet guimmiideametguin oskku bokte Jesus Kristusii. Ipmil ii hálit ahte mii galgat leat risttalažžan okto. Ipmilbálvalusas boahtá dát oktasašvuohta oidnosii go mii ovttas dovddastit oskomet, váldit vuostá bassi eahkedismállásiid, rohkadallat ja lávlut sálmmaid. Áhččámet lea rohkos maid Jesus ieš lea oahpahan midjiide.
Ipmilbálvalusas leat máŋgga oasi; biibbalteavsttat, sárdni, rohkosat, sálmmat ja bassi eahkedismállásat. Juohke sotnabeaivvis lea fáddá, mii mearrida biibbalteavsttaid, sártni ja makkár sálmmaid lávlut. Leat sierra liturgiijat gástta, konfirmašuvnna, hávdádusa ja heajaid várás. Sii geat leat veahkeheamen, barget iešguđetge bargguid ja devdet iešguđetge rollaid, ja buot mii dáhpáhuvvá, lea vissis ortnega mielde.
Man láhkái šaddá Ipmilbálvalus sámi Ipmilbálvalussan? Lea go dalle go sámegiella gullo? Lea go girkku čiŋadeapmi mii mearrida? Lea go sártni ja rohkosiid ja liturgiija sisdoallu? Lea go musihkka? Leat go sii geat váldet oasi Ipmilbálvalusas?
Sihke sámegiel sárdni ja sámegiel sálbmalávlun váikkuhit dasa ahte Ipmilbálvalus šaddá sápmin. Maiddái girkoviessu, dáidda ja girkku symbolat sáhttet váikkuhit dasa ahte Ipmilbálvalus oažžu sámi hámi. Liturgalaš biktasat maid báhppa, kántor ja katekehta geavahit, čalmmustuhttet maid sámevuođa ivnniiguin, symbolaiguin ja minstariiguin. Báikkálaš girku ja searvegotteráđđi áigu láhčit Ipmilbálvalusa nu ahte buohkat báikkálaš birrasis dovdet ahte girku lea maiddái sin girkun.
Velg emne:
