mainBack
headMenyDekor
Språk: Davvi: Osku
Oahpa:
Girku

Sámi girkomusihkka


 
Áiggiid mielde leat máŋgga sámegielat sálbmagirjjit almmuhuvvon. Eanáš dát leat davvisámegillii ja julevsámegillii. Dáid gillii sálbmagirjjiin leat eanáš sálmmat mat leat jorgaluvvon dárogielas dahje suomagielas, muhto mat álgoálggus bohtet duiskagielas dahje eará gielain. Leat ain uhccán sálbmat mat leat šaddan, dahje mat speadjalastet sámi máilmmi- ja oskuipmárdusa. Sámi sálbmalávlun lea dehálaš oassi ipmilbálvalusas.
 
Mii lea erenoamáš sámi sálbmalávlumis? Davvisámiide lea hiđis lávlun ja moduleren. Leat sullasašvuođat sámi sálbmalávlumis ja juoigamis. Orgelčuojaheapmi lea hehtten árbevirolaš sámi lávlunvuogi ceavzima. Orgelmusihkka galgá nannet sálbmalávluma ja veahkehit searvegotti oktasašlávluma. Dát eaktuda ahte searvegotti lávlunvuohki lea heivehuvvon orgelmusihkkii. Davvisámi sálbmalávlun lean leamaš unnán heivehuvvon orgelmusihkkii, ja danin lea orgelmusihkka mielde heajosmahttimin árbevirolaš sámi lávlunvuogi. Máttasámi guovlluin lea leamaš mihttomearri geavahit sámi musihkkaárbevieru oassin liturgiijas ja ipmilbálvalusávvudemiin. Gávdnojit sálmmat mat leat čállojuvvon máttasámegillii, mas nuohtta lea sámi árbevirolaš nuohttadovddu mielde. Gávdnojit maid sálmmat mat leat jorgaluvvon ja heivehuvvon ovdalis čállojuvvon nuohtaide.
 
Luođis lea erenoamáš sajádat sámi musihkas. Muhtumat háliidit sirret girkolaš musihka ii-girkolaš musihkas. Juoigan lea váttis muhtun girkolaš birrasiidda. Danin ii leat luođis diehttelas sajádat ipmilbálvalusas. Dat, guđet guhkimus leat geavahan juoigama ipmilbálvalusas, leat máttasámi guovlu. Juoigan lea máŋgasiid mielas dat, mii ovdanbuktá sámi identitehta. Máŋgasiid mielas galgá geavahit sámi musihkkaárbevieruid ipmilbálvalusa ávvudeames, go dalle náitojuvvojit kultuvra ja osku nu ahte olmmoš buorebut dovdá gullevašvuođa girkui. Máttasámegiella šattai almmolaš čállingiellan 1978:s. Ovdal dan lei máttasámegiella duššefal njálmmálaš giellan.


Utskriftsvennlig versjon

Sisdoalu birra

 

Girkus nannejuvvo oktasašvuođa. Mii váldit oasi risttalaš oktasašvuođas Ipmiliin ja guđet guimmiideametguin oskku bokte Jesus Kristusii. Ipmil ii hálit ahte mii galgat leat risttalažžan okto. Ipmilbálvalusas boahtá dát oktasašvuohta oidnosii go mii ovttas dovddastit oskomet, váldit vuostá bassi eahkedismállásiid, rohkadallat ja lávlut sálmmaid. Áhččámet lea rohkos maid Jesus ieš lea oahpahan midjiide.

Ipmilbálvalusas leat máŋgga oasi; biibbalteavsttat, sárdni, rohkosat, sálmmat ja bassi eahkedismállásat. Juohke sotnabeaivvis lea  fáddá, mii mearrida biibbalteavsttaid, sártni ja makkár sálmmaid lávlut. Leat sierra liturgiijat gástta, konfirmašuvnna, hávdádusa ja heajaid várás. Sii geat leat veahkeheamen, barget iešguđetge bargguid ja devdet iešguđetge rollaid, ja buot mii dáhpáhuvvá, lea vissis ortnega mielde.

Man láhkái šaddá Ipmilbálvalus sámi Ipmilbálvalussan? Lea go dalle go sámegiella gullo? Lea go girkku čiŋadeapmi mii mearrida? Lea go sártni ja rohkosiid ja liturgiija sisdoallu? Lea go musihkka? Leat go sii geat váldet oasi Ipmilbálvalusas?

Sihke sámegiel sárdni  ja sámegiel sálbmalávlun váikkuhit dasa ahte Ipmilbálvalus šaddá sápmin. Maiddái girkoviessu, dáidda ja girkku symbolat sáhttet váikkuhit dasa ahte Ipmilbálvalus oažžu sámi hámi. Liturgalaš biktasat maid báhppa, kántor ja katekehta geavahit, čalmmustuhttet maid sámevuođa ivnniiguin, symbolaiguin ja minstariiguin. Báikkálaš girku ja searvegotteráđđi áigu láhčit Ipmilbálvalusa nu ahte buohkat báikkálaš birrasis dovdet ahte girku lea maiddái sin girkun.
 

 

 
mainTail3spalte