Sofe-Ánne Irja
Irja Seurujärvi-Kari
BEAIVVI BÁRTNIID NANA NÁLLI!
- nannego Davviriikkalaš sámesoahpamuš sámiid rivttiid?
Sámit, ’Beaivvi bártnit’ ávvudit máŋggain doaluin sámi álbmotbeivviid (guovvamánu 6. beaivve) čuohtejahkásaš Suomas.
Beaivvi bártniid nana nálli!
Eai du vuoitte vašálaččat,
jos fal gáhttet gollegielat,
muitát máttarmáttuid sáni:
Sámieatnan sámiide!
(Sámi Soga Lávlla, Isak Saba 1906
Sámevuohta lea nanosmuvvan ja sámekultuvrra ja –giella leat sakka ealáskan. Sámit lea vuođđolágas dohkkehuvvon álgoálbmot ja sis lea iešráđđenorgána, Sámediggi, man bokte sáhttet vuodjit ja gohccit vuoigatvuođaiseaset. Sámit lea aktiivva doaibmit otná beaivve eaige šát sordojuvvon vehádat. Nuba sámiid iežas geahčastat galggašii giddejuvvot eanet sámiid siskkaldas áššiide go beare bohciidahttit riidduid jogo sámiid gaskkas dahje sámiid ja eará čearddalaš joavkkuid gaskii. Sámevuođa fertet dál hárjehit ain eanet ahte eanet máŋggakultuvrrlaš birrasis ja olggobealde sámiid guovddášguovllu. Ovttasbargu eará čearddalaš olbmuiguin ja joakkuiguin stuorruda hirbmadit sámiid kultuvrralaš kapitála.
Gieskat leat addon olggos guokte dehálaš ja áigeguovdilis dokumentta, Davviriikkaid sámesoahpamuš (dás sámesoahpamuš) ja Sámiid rivttiid ollašuhttin: gaskariikkalaš vuoigatvuođalaš veardideaddji dutkamuš.
Guorahalan dás oanehaččat sámesoahpamuša. Juo 1980-logu gaskkamuttus sámit ieža vuolggáhedje soahpamuša válmmaštallama. Jagi 2005 áššedovdikomitea loahpadii Davviriikkalaš sámesoahpamušhápmosa davviriikkaid ráđđehusaide. Soahpamuša válmmaštaladettiin ja sámiid lágalaš sajádagas mearridettiin maŋimus logejagiid áigge erenoamáš fuopmášupmi lea giddejuvvon dasa, ahte historjjá čađá sámiin ii leamašan dásseárvosaš árvu eará álbmogiin ja sii leat máŋggaláhkai šaddan gillát eahpevuoigatvuođalaš dilis. Goittot 1990-logu rájes sámit ieža muhto maiddái stáhtat leat čájehan hálu hukset buoret boahttevuođa sámiide nugo sámiid buorránan lagalaš dilli čujuha.
Sámesoahpamuša sisdoalus leat čieža sierra logu (ja 46 artikla), mat gieđahallet Sámeálbmoga almmolaš vuoigatvuođaid, Iešmearrideami, Sámegiela ja –kultuvrra, Eana- ja čáhcevuoigatvuođaid, Sámi ealáhusaid, Sámesoahpamuša ollašuhttináššiid ja earret eará soahpamuša ratifierenprosessa.
Vuosttas artiklas daddjo, ahte sámesoahpamuša ulbmilin lea dovddastit ja nannet dakkár sámiid rivttiid mat leat vealtameahttumat nannet, hárjehit ja ovddidit sin giela, kultuvrra, ealáhusaid ja servodaga ja nu ollu go vejolaš stáhtarájáid hehttekeahttá.
Sámesoahpamuš lea ráhkaduvvon dan vuođu ala, ahte sámiin, doaibmin, lea iešmearrideapmi transnašuvnnalaš álbmogin. Artihkal 4 dárkilastá sámiid rievtti iešmearrideapmái.” Dán rievtti mielde sámit mearridit friija iežaset politihkalaš sajádagas ja ovddidit friija ekonomalaš, sosiálalaš ja čuvgehuslaš diliin”. Goit dát riekti lea ráddjejuvvon nu, ahte dát riekti ”ollašuvvá iešráđđema bokte siskkaldas áššiin ja ráđđedallamiid bokte áššiin, main lea erenoanoámaš mearkkašupmi sámiide”. Álgoálbmogiin lea vuoigatvuohta autonomiijai ja ieš-stivremii siskkáldas ja báikkálaš áššiin.
Dán sámesoahpamušas Sámedikkis lea guovddášrolla. Dat lea Sámediggi mii galgá garrasit váikkuhit sámiid iešmearrideami ollašuhttimii, ja ná ovddidit sámiid rivttiid. Sámesoahpamuś dán maŋimus hámis ii dohkket velá pan-sámi Sámedikki. Dálá golmma Sámedikki leat lágaid mielde sierralágan dilis, Ruoŧa Sámediggi lea stáhtaorgána go fas Suomas ja Norggas Sámedikkit leat iehčanas orgánat ja sámiid sajádat lea dovddastuvvon vuođđoláigain.
Dehálaš artikla lea artikla 13 ”Sámedikki válgalogahallan” ja das mearriduvvo geas lea vuoigatvuohta jienastit sámeválggain. Dát artikla čuovvu Norgga sámemeroštallanmálle, mii vuođđuduvvá gielalaš kriteraidda. Olmmoš, gii atná iežas sápmelažžan ja dasa lassin geas lea sámegiella eatnigiellan dahje gean váhnen, máttárvánhen dahje máttár-máttárvánhen lea hállan sámegiela ruoktogiellan dahje gean oktage ovdavánhemiin lea merkejuvvon sámeválgalogaldallamii, sáhttá dohkkehuvvot sámeválgalogahallamii.
Dasa lassin soahpamuša láidehusoasis daddjo, ahte ii leat mihkkege easttagiid dasa, ahte stáhta sáhttá dohkkehit válgalogahallamii maid eará joavkkuid dainna eavttuin, geat atnet iežaset sápmelažžan ja geain lea lagaš oktavuohta sámekultuvrii.
Sámedikki válgalogahallamiid stivrejit Sámedikkit, ja iešmearrideami vuođul Sámedikkit leat dat mat dahket mearrádusaid das gii galgá dohkkehuvvot logahallamii; goittot dán maŋimušge soahpamušdeavstta mielde lea vejolaš váidit Alimus Háldahus Riektái válgalogahallamii registrerenáššis jus lea dárbu.
Mearkkašahtti sámesoahpamušas lea das mearriduvvon soahpamuša gohccinmekanisma; dat gohccinmekanisma lea dynámalaš, orientere boahttevuhtii ja buktá mielddis ođđalágan badjelráji bargguid ovddidanperspektiivvaid. Gohccinmekanismma bokte lea vejolaš árvvoštallat soahpamuša, ovdamearkka dihte makkár áššit dahje doaimmat hehttejit rájáid badjel bargguid ja doaimmaid ja mo sáhtášii ovddit ovttasbarggu rájáid badjel nu ahte sámekultuvra ja –giella ođasmuvvet ja sámiid rievttit ollašuvvet buot sámiide seamma láhkai fuolakeahttá das gos ásašet.
Sámesoahpamuš fállá sámiide, sin kultuvrii ja gillii vejolasvuođa ovdánit, nu ahte sámegiella, gollegiella ii jaskkot ja Beaivvi mánát sáhttet návddašit kultuvrraseaset ovttas ja friija ain buoret boahttevuođas.