Ruoŧabeal Sámi Jeanoe-dásseárvoprošeavtta jođiheaddji Ellacarin Blind dadjá ahte dásseárvu ii leat nissongažaldat. Dat lea baicce demokratiijagažaldat ja gáibida ahte nisson- ja almmáiolbmuin lea seamma váldi ja vejolašvuohta oassálastit servodahkii ja mearridit iežaset eallimis. Ovddeš Norgga Sámedikki presideanta Aili Keskitalo lohká, ahte nissonáirasiid eanetlohku Sámedikkis lea easkka álgu dásseárvopolitihkkii. Okta vuosttaš lávkkiin lea dovdagoahtit čiegus fápmoteknihkaid mat leat oassin maiddái sámepolitihkas.

Vaikko dásseárvu lea oahpes fáddá maid sámeservodagas, dán rádjái lea oalle unnán ságastallon das, maid dat mearkkaša ja sisttisdoallá. Oktageardánit dásseárvu lea seammaláganvuohta. Dat lea šaddan nissoniid gažaldahkan danne, go sis leat váilon seamma vejolašvuođat ja ovddut go almmáiolbmuin. Davviriikkainge nissoniid gaskamearálaš bálká seamma barggus lea áin unnit go almmáiolbmuid.

Dásseárvvu meroštallan seammaláganvuohtan doalvu goit jođánit váttisvuođaide. Mii lea norbma dahje mihttu masa mii veardidit? Nissonolbmuin galget leat seamma vejolašvuođat ja ovddut go almmáiolbmuin. Mearkkašago dat geavadis dan ahte nissonolbmot galget šaddat almmáiolmmožin ja seammás vel oamastit sin árvvuid, doaimmaid, láhttenvugiid ja viggamušaid? Ahte dušše dalle sáhttá nissonolmmošge ovdanit servodagas seammaláhkai go almmáiolmmoš? “Galggat geavahit seamma vugiid go almmáiolbmot, dat lea áidna vuohki birget,” lei ráva man ožžon vásihan nissonpolitihkkáriin go ledjen mielde sámepolitihkas logi jagi dassái. Mun in lean beroštuvvan sin vugiin ja danne vulgen eará sadjái.

Muhto nissonat leat juo dásseárvosaččat almmáiolbmuiguin: sii besset justá seamma bargguide ja virggiide jos beare ráhčet doarvái! Dát lea oalle dábálaš oaidnu eandalitge nuorat nissonolbmuin (ja nieiddain): Dál mii leat olahan dásseárvvu go nissonat maid besset militárii ja soahtat baldalága almmáiolbmuiguin. Buot uvssat leat dál rabas maiddái nissonolbmuide – muhto mii dáhpáhuvvá uvssaid siskkobealde? Nohkágo dásseárvu šielmma ala? Ja leago dat visot maid nissonolbmot háliidit – beassat seamma bargguide (maiddái goddit olbmuid) go almmáiolbmot? Dego Germaine Geer lohká, jos dát lea ulbmil, feminisma lea oalát eahpelihkostuvvan.

Dásseárvu ii leat dieđusge dušše sohkabealledásseárvu, man birra lea bajábealde sáhka. Dehálaš gažaldat lea maiddái leago sápmelaš dásseárvosaš dažaiguin, ruoŧelaččaiguin ja suopmelaččaiguin? Eamiálbmogiid ovttasteaddjit dávjá dadjet ahte erohus vehádagaid (minoritehtaid) ja eamiálbmogiid ráhčamusaid gaskkas lea dat, ahte go vehádagat háliidit dásseárvosažžan váldoservodagain, eamiálbmogat háliidit bissut eamiálbmogin, nappo seailluhit sin earáláganvuođa. Maid dákkár oaidnu buktá min áddejupmái dásseárvvus?

Dásseárvu lea okta buresbirgejun-stáhta geađgejulggiin. Sosiologat Sven E.Olsson ja Dave Lewis, geat leaba guorahallan davviriikkalaš sosiáladorvonjuolggadusaid ja sámiid rivttiid, oaivvildit ahte eamiálbmotrivttit ja buresbirgejunstáhta-ideologiija, mii vuođđuduvvá individuála dásseárvui, leat soabatmeahttumat. Davviriikkalaš buresbirgejunstáhtaortnet lea gal buktán buresbirgejumi sámiide individuála dásis, muhto dat ii leat váldán vuhtii sámiid oktan álbmogin, nappo buresbirgejumi kollektiiva dásis. Nappo individuála dásseárvu sáhttá duolbmat kollektiiva autonomiija.

Dásseárvu lea boahtán mearkkašit seammaláganvuođa ii dušše davviriikkain muhto maid eará riikkain. Eará sájiin eamiálbmogat leat guhká divaštallan dásseárvvu doahpaga ja sisdoalu birra. Cree lahkadovdi ja duopmár Mary Ellen Turpel-Lafond mielas dásseárvu ii leat guovddáš organiserenprinsihppa sin servodagas. Sin vuorrasat dávjá atnet dásseárvvu vuovdnás ja menddo individualisttalaš doaban, mii eaidá olbmuid sin servodagas. Assiniboine dutki Kate Shanley oaivvilda, ahte Amerihká intiánanissoniid lihkádus ovddida dásseárvvu maiddái earálágan vugiin go váldoservodaga nissonat. Individuála dásis intiánanissonat geahččalit ovddidit dakkár sosiála struktuvrra ceavzima, man prinsihpat leat earáláganat go váldoservodaga váimmusbearaš-áddejupmi. Servodatlaš dásis olles álbmot ovddida iešmearrideami vai dat sáhttá doalahit dárbbašlaš gaskavuođaid ja rivttiid lundui, mat leat eaktun álbmoga kollektiiva ceavzimii. Nuppi dáfus eamiálbmotnissonat Kanadas leat guhká bargan dan ovdii, ahte sohkabealledásseárvu lea guovddáš oassi olmmošvuoigatvuođaid, maid galgá váldit aktiivvalaččat vuhtii maiddái eamiálbmogiid reserváhtain ja sin mearrádusaid dahkamis.

Dásseárvu lea Eurohpá liberalismma vuođđu ja modernismma áigodaga doaba. Seamma rievttit, vejolašvuođat ja maid geatnegasvuođat buohkaide (nappo juohke ovttaskas olbmui)! Mary Wollstonecraft celkkii jo 1792 girjjistis A Vindication of the Rights of Woman ahte nissoniin galget leat seamma juridihkalaš ja politihkalaš rievttit go almmáiolbmuin danne go sii leat maiddái olbmot. Liberalismma dásseárvu lea individualisttalaš ja leage árvvoštallon dan dihtii. Dat ii váldde vuhtii kollektivitehtaid dahje vuoluštuvvon álbmogiid historjjá. Dákkár dilis eamiálbmogiid vuoigatvuođat vajálduvvojit dahje adnojuvvojit “ereanomaš vuoigatvuohtan” (dahje eahpevuoiggalaš gáibádussan dásseárvosaš servodagas). Dutki James Tully dadjá, ahte assimilerema okta dovdomearka lea liberalisma mii ii oainne iige váldde vuhtii earáláganvuođaid (“difference-blind liberalism”) ja mii atná eamiálbmogiidda gullevaš olbmuid seamman go váldoservodaga ovttaskas olbmuid. Liberalismii leamaš maiddái váttis áddet dahje dohkkehit dan, ahte dihto álbmogiid dahje olmmošjoavkkuid historjjálaš olggušteami dahje vealaheami njulgen gáibida erenoamáš doaibmabijuid ja vejolašvuođaid addima dáidda joavkkuide vai sii besset dásseárvosaččat oassálastit servodagas otnábeaivve.

Dego máŋga eará eamiálbmotservodagas, sámeservodaga nissoniin lea historjjálaččat leamaš dihtolágan dásseárvosaš sajádat almmáiolbmuiguin. Dán “árbevirolaš dásseárvui” lea mihtilmas sohkabeliid rollaid, bargguid ja eallinbiriid symmetriija ja dievasmahttin. Bargguid ja rollaid gaskkas ii lean hierarkiija dahje árvoortnet. Patriarkála jurddašanvuogit ja daid čuovvu lágat leat goit rievdadan árbevirolaš sohkabeallerollaid ja -doaimmaid máŋggaláhkai. Dán sáhttá oaidnit ovdamearkka dihtii dálá struktuvrralaš sierraárvosašvuođas árbevirolaš ealáhusain.

Guovdageainnus lávejit muitalit eallilan badjenissona birra, gii válddii sátnevuoru 1970-logu beallemuttus báikkálaš dásseárvokonferánssas ja celkkii, ahte “maid dainna dásseárvvuin – ii das gal boađe mihkkige jos almmáiolbmot álget mearridit.” Muhtumin dát muitalus geavahuvvo ákkastallat dan, ahte dásseárvu ii leat áigeguovdilis gažaldat sámeservodagas. Dákkár ákkastallan goit generalisere dihto olbmo vásáhusa dihto historjjálaš áiggis. Ferte muitit, ahte dát eallilan badjenisu hálai justa ovdal go Norgga dálá boazodoalloláhka bođii fápmui – láhka, mii válddii eanaš oasi badjenissoniid dásseárvvus ja sajádagas eret.

Mii lea sámi dásseárvu ja mii dasa gullá? Go mii ságastallat dásseárvvus ja dan dehálašvuođas, lea maiddái dárbu seammás atnit mielas, ahte dásseárvu – ovttaskas olbmo dásis, buresbirgejunstáhta ideologiija mielde – sáhttá maiddái hehttet sámiid oktasaš vuoigatvuođaid ollašuhttima. Nuppi dáfus sohkabealledásseárvvu ii sáhte duolbmat kollektiiva autonomiija namas, dego lea máŋgii geavvan eamiálbmotservodagain.

(Dát artihkal lea almmustuvvan Gába-bláđis nr. 1-2/08)