Mu lagamus gávpi lea Bunnpris. Ádjánan guokte minuhta vázzit dohko, ja gávppis gal lea buot maid olmmoš dárbbašivččii birgežit. Muhto lea bonus maiddái! Hávskimus áhkku bargá doppe.
Son lea álo hirbmat movttas, ja leaikkasta nu bures ahte suddu go ii giige lea luoitán su lávdái. Ferten gal čájetit mo sáhttá mannat go áiggun oastit mu beaivválaš láibán:
Son: Buorre eahket! Ojá, áiggut borrat vel eambbo maniid?
Mun: Na, dan gal ferten.
Son: Vuošša daid bures! Áiggut go pose? Dál máksá dušše 100 ruvnnu!
Mun: Ehm, juo, giitu.
Son: De šattai 147. Gea die! Meastá nuvttá, amma nu?
Mun: …
Mun: Gittubázedearvan
Dát lei otnáš shout-out mu Bunnpris-áhkkosan. Liikon sutnje, vaikko gávppašeapmi sáhttá leat veahá árjjalaš. Muhto sus lea alddis “thing”. Nugo dát áhkku, gii liiko dahkaluddat boazun.
– Helge
Liikon hui go oainnán ahte goasii láhppon positiiva supiidna geavahuvvo nu vuohkkásit: “……. ja gávppis gal lea buot maid olmmoš dárbbašivččii birgežit”