Manná dávjá badjel vahkus
Čalbmevuolššit mánáin leat dábálaččat, dávjá virusinfekšuvnna oktavuođas dego nuorvu. Čalbmevielgadas ruvssoda ja erdo ja čalmmis golgá ruddi, mii dávjá lea fiskat. Dábálaččat čalbmi orru bohtas. Eanas buorrána vahkus divššukeahttá. Čalbmevuolši njoammu álkit.
Mánát sáhttet oažžut vuolšši čalmmiide eará sivaid dihte nai. Sivvan dasa sáhttá leahkit allergiijareakšuvdna dehe ahte mánná lea vahágahttán čalmmi dehe ožžon riba čalbmái. Vuolši lea goruda vuohki bealuštit iežas.
Sáhttágo mánná mannat ovdaskuvlii?
Mánná geas lea čalbmevuolši ja leat rukses čalmmit ja veháš durddas vuožus unnánaš nuorvvu oktavuođas ii dárbbat leahkit eret ovdaskuvllas jus muđui veadjá bures. Mánát geat vázzet ovdaskuvlla galget leahkit nu virkot ahte sii nagodit oassálastit buot doaimmaide. Mánát geain lea allergiijaváttut čalmmiin eaige dárbbat leahkit ruovttus.
Mánná ferte bissut ruovttus jus čalbmi lea sidjon
Jus máná čalbmi ruddo gitta ja ferte sihkut sieja čalmmis máŋgii beaivvis lea mánás garra infekšuvdna. Eanas goappeš čalmmit leat erdon ja siedja sáhttá golgat. Mánná ferte dalle leahkit eret ovdaskuvllas oassái daningo dat njoammu , oassái daningo máná čalmmi ferte bassat máŋgii beaivvis. Mánná sáhttá fas mannat mánnájovkui go garra vuolši lea buorránan iige čalmmis leat šat siedja.
Čalbmevuolši njoammu álkit una mánážiid olis daningo sii stohket nu lahka nuppiideaset. Njoammun viidu earet eará go mánná ruvve čalmmiidis ja dasto váldá ájanasaid dehe gitta eará mánáide. Skuvlamánáin ii leat seamma lahka oktavuohta muhto garra čalbmeinfekšuvnnas sáhttet sii goit dárbbahit leahkit ruovttus jus čalmmit leat erdon.
Basa čalmmi čáziin
Jus mánás lea siedja čalmmiin lea buorre bassat čalmmi ráinnasin nu dávjá go dárbbahuvvo dábálaš čáziin.Geavtte kompressora dehe bumbola ja basa olggul olggut čalbmegeažis siskkibu guvlui.
Leage fuolalaš giehtabuhtisvuođain
Eastin dihte čalbmeinfekšuvnnaid lea buorre leahkit fuolalaš giehtabassamiin jus máŋgasiin birrasis lea nuorvu. Lea maid buorre jus sihke ruovttus ja ovdaskuvllas molsojuvvo sihkaldagat dávjá.
Njuorat mánát
Lea dábálaš ahte njuorat mánáin lea fiskeslágan vuožus čalmmiin, man sivvan lea ahte sis leat baskkit ganjalkanálat go boarrásit mánáin ja ráves olbmuin. Basa čalmmi ráinnasin olggut čalbmegeažis siskkibu guvlui kompressoriin dehe bumbolduhkuin mii lea láktaduvvon loika hátnáčáziin dehe sálteluvvosiin.
Soaitá dárbbahit váldit oktavuođa divššuin
Čalbmevuolššit mat eai leat buorránan vahkus sáhttet dárbbahit dikšuma antibiotihkain. Sáhttá váldit oktavuođa dearvvašvuođaguovddážiin. Guovtti beaivvi antibiotihka dikšuma maŋŋel infekšuvdna ii darvan šat ja mánná sáhttá mannat fas ovdaskuvlii.
Ii galgga vuordit oktavuođa váldimiin dearvvašvuođaguovddážiin jus mánás lea garra vuolši ja boahtá olu siedja. Seamma guoská jus mánná lea hearki čuvgii dehe sus leat váddásit nuorvováivvit. Jus mánás leat váttis váivvit beare nuppi čalmmis ja eahpida ahte mánná lea loavkidan čalmmi ii galgga maid vuordit oktavuođa váldimiin.
Jus njuorat mánás lea čalbmevuolši galgá váldit oktavuođa divššuin dakkaviđe.
Sáhttá álot riŋget buohccedikšorávahahkii oažžun dihte ráđiid.
