Gávdnojit sierra sajit mainguin sáhttá váldit oktavuođa
Jus leat váidaleamit bátnedivššus gávdnojit sierra ásahusat mainguin sáhttá váldit oktavuođa. Gosa galgá mannat lea gitta das mas lea duhtameahttun ja mainna háliida veahki. Eanemus gerddiid váidaleamiid ja boasttoipmárdusaid sáhttá čielggadit jus váldá oktavuođa dainna guhte lea bargan bátnedivššuin.
Jus ii sáhte soabahit dahje jus lea boasttogieđahallama dahje vahágiid birra, sáhttá leat dárbu váldit oktavuođa soames earáin, ovdamearkka dihte eanandikki pasieanttalávdegottiin, priváhtabátnedoaktára luohttámušlávdegottiiguin, Sosiálastivrrain dahje Pasieanttadáhkádusain LÖF.
Beroškeahttá gosa manná sáhttá leat buorre sihtat čálalaš vástádusa vai eai šatta boasttovuođat.
Váidal njuolga bátnedikšobargiid luhtte
Álggus sáhttá váidalit njuolga dan olbmui guhte lea iskkan dahje dikšun du. Dat sáhttá ovdamearkka dihte leat ahte ii dovdda ahte lea duđavaš bargguin mii lea dahkkon, ahte lea ožžon boastto vuostáiváldima dahje atná ahte lea šaddan máksit ila ollu.
Jus lea dikšojuvvon álbmotbátnedivššus
Jus ii hálit váldit oktavuođa dainna gii lea dikšun du dahje jus it soabat, sáhttá mannat vuostáiváldima klinihkka- dahje doaibmahoavdda lusa. Sáhttá maid váldit oktavuođa álbmotbátnedivššohoavdda iežas eanandikkis/guovllus dahje soames earáin geas lea ovddasvástádus álbmotbátnedivššus.
Juohke eanandiggi dahje guovlu lea maid nu gohččoduvvon pasieantalávdegottit, mat muhtimin gohččojuvvot luohttámušlávdegottit. Pasieanttalávdegottit váldet vuostá váidalemiid ja oaiviliid earret eará makkár vuostáiváldima, diagnosa, medisineren, gieđahallan, divagat ja čiegusáššiid. Lávdegottis politihkkarat čohkkájit muhto leat virgeolbmot geat gieđahallet váidalemiid. Pasieanttalávdegottiid politihkkariin ja virgeolbmuin lea jávohisvuođabággu.
Pasieanttalávdegoddi addá rávvagiid ja doarjaga dasa geas leat váidaleamit álbmotbátnedivššus dahje gieđahallamis mii lea máksojuvvon ollásit dahje oassái eanandikkis dahje guovllus.
Pasieantalávdegoddi dieđiha maid gosa galgá mannat jus leat sierra áššit ja iskat mii lea dáhpahuvvan.
Ii mávsse maidege mannat pasieantalávdegoddái. Ii gávdno áigemearri ge man boaris ášši sáhttá leat.
Jus lea ožžon divššu priváhta vuostáiváldimis
Jus ii hálit váldit oktavuođa dainna gii lea dikšun du dahje jus it soabat, sáhttá mannat vuostáiváldima klinihkka- dahje doaibmahoavdda lusa.
Jus lea leamaš priváhtabátnedoaktára luhtte mii lea mielde organisašuvnnas Privattandläkarna sáhttá maid mannat ovtta Privattandläkarna luohttámušlávdegottiide. Sáhttá maid mannat luohttámušlávdegoddái jus lea leamaš bátnedivššára dahje bátnehygienistta luhtte guhte bargá bátnedoaktára luhtte mii lea čadnon Privattandläkarna.
Privattandläkarna luohttámušlávdegottit gávdnojit máŋga sajiin riikkas ja addet evttohusaid got galgá máhttit soabahit iežas bátnedoaktáriin. Jus priváhtabátnedoavttir ii čuovo rávvagiid de son ii oačču leat mielde Privattandläkarna searvvis. Dábálaččat luohttámušlávdegoddi ii guorahala dáhpáhusaid mat leat boarrásit go guokte jagi.
Oažžut oktavuođa rievttes luohttámušlávdegottiin sáhttá riŋget Priváhtabátnedikšučuvgehussii (Privattandvårdsupplysningen). Jus it leat duđavaš luohttámušlávdegotti mearrádusain de sáhttá váidalit dan Privattandläkarna guovddáš luohttámušlávdegoddái.
Privattandläkarna webbasajis sáhttá oažžut dieđuid gosa galgá mannat jus leat váidaleamit. Das sáhttá maid dahkat ohcamuša ja geahččat jus bátnedoavttir lea čadnon Privattandläkarna searvái.
Jus bátnedoavttir ii leat čadnon Privattandläkarna searvái ii sáhte mannat luohttámušlávdegoddái. Muhto sáhttá jođihit ášši riektelaččat, muhto de ferte diehtit ahte lea várra ahte šaddá máksit sihke iežas ja vuostebeali riektegoluid jus dáhppo.
Sáhttá maid mannat eanandikki pasieanttalávdegoddái go lea gieđahallon priváhtabátnedoaktáris gos doaibmá ollásit dahje oassái ruhtaduvvo eanandikkis. Sáhttá ovdamearkka dihte leat vuostáiváldin mii doaimmaha máná- ja nuoraidbátnedivššu.
Manná maid pasieantalávdegoddái dan bátnediksui mii jođihuvvo priváhta muhto gos bátnedoavttir dahje bátnehygienistta lea eanandiggesoahpamuš ráddjeduvvon áigái.
Jus oaivvilda ahte boasttovuođat leat dahkkon
Sosiálastivrii sáhttá ilmmuhit dáhpáhusa dahje olbmo geas lea ožžon divššu. Beroškeahttá jus dat olmmoš lea álbmotbátnedivššus dahje lea priváhtabargi.
Ferte guovtti jagi siste ilmmuhit maŋŋil go lea ožžon divššu ja dat galgá leat čálalaš. Álggus lea ieš pasieanta gii ožžo ilmmuhit, muhto maid bearašolbmot dahje lagašolbmot sáhttet ilmmuhit jus ii sáhte dahkat dan ieš.
Sihke ilmmuhus Sosiálastivrii ja Sosiálastivrra mearrádus leat almmolaš áššebáhpirat maid visot geat háliidit sáhttet lohkat. Muhto lea čiegusvuohta pasieantajournálain ja eará sullásaš áššebáhpirat mat gullet guorahallamii.
Sosiálastivra sáhttá moaitit bátnedikšobargiid ja maid ilmmuhit olbmuid Dearvvašvuođa- buohccedivššu ovddasvástáduslávdegoddái, HSAN. Galgá dahkkot jus lea dárbu bissehit vieruid ja bargovugiid main sáhttá leat várra.
HSAN sáhttá geahččalit ja mearridit
- máhcahit legitimašuvnna dan bátnedoaktáris dahje bátnehygienisttas guhte lea boastut bargan iežas barggu
- mearridit geahččalanáiggi, mii mearkkaša ahte bátnedoavttir dahje bátnehygientistta ferte bearráigehččot gitta golbma jahkái, ja maid ahte erenoamáš plána ráhkaduvvo dan botta.
- ráddjet dahje máhcahit bátnedoaktára rievtti čálahit dálkasiid.
Sosiálastivra ja HSAN eaba mearrit jus sáhttá oažžut buhtadusa. Jus oaivvilda ahte lea vaháguvvon divššus de ferte ohcat ekonomalaš buhtadusa Patientförsäkringen LÖF.
Ilmmuhus Sosiálabálvalussii sáhttá dahkkot maid go jus lea oppalaš váidaleapmi. Ovdamearkka dihte sáhttá leat moaitámuš organisašuvnna vuostá dahje almmolaš váilevašvuođat pasieantasihkkarvuođas. Váidaleamit galget guorahallot neutrálan ja ii dárbbaš ieš diehtit gii lea dahkan boasttovuođa dahje mii ii leat doaibman bures.
Lea Sosiálastivrii gosa galgá mannat jus háliida juoga sihkkojuvvot iežas journálas.
Álbmotbátnedikšu dahje dan priváhta vuostáiváldin lea geatnegasvuohta ieš ilmmuhit Sosiálastivrii jus vahát dáhpahuvvá vai jus lea várra ahte soamis vaháguvvo duođalaččat bátnedivššus.
