Bealljenávhllahat mánáin - maid ieš sáhttá dahkat?
Ont i örat hos barn - vad kan man göra själv?

  • Jus mánná veallá oaivi badjugit bohtaneapmi unnu bealjis ja várká unnit. Okta vuohki loktet oaivegeaži lea bidjat bolstariid báljá vuollái.

Dávjá várka ihkku

Mánát geain lea nuorvu sáhttet oažžut bealljenávhllahaga go vuohččecuoccat bealjis bohtanit. Sii sáhttet maid oažžut várkka gaskabealji siedju vuolššis, bealljenávhllahagas. Sihke nuorvu ja bealljenávhllahat leat dábálaš vuolšeskibasvuođat mánáin. Dávjá mánát badjánit ihkku várkii daningo bealljebohtaneapmi lassána go sii velledit. Sáhttá dovdot geahppasit nohkkat moadde liige bolstara oaivevuolážiin.

Eará váivvit mat sáhttet dagahit bealljenávhllahaga lea vuolši gullukanálas mii manná bealljecuzzii, váksebunci dehe váivvit olloliin.

Bealljenávhllahat váivvida gaskabealji

Bealljenávhllahat gaskabealjis álgá fáhkkestaga ja bistá oanehis bottu. Bealljenávhllahaga lassin mánná sáhttá dovdat lássasan bealji ja heajut gulu. Dábálaš lea maid feber. Muhtumin bealljecuozza beđđo ja čáhci golgá gullukanálii. Dalle várka láve unnut. Mánás sáhttá leahkit bealljenávhllahat várkkahaga.

Gibuváidudan dálkasat

Jus diehtá ahte mánás lea bealljenávhllahat sáhttá addit gibuváidudan dálkasa mii siskkilda paracetamola, ovdamearkka dihte Alvedona ja Panodila, dehe dálkasa mii siskkilda ibuprofena, ovdamearkka dihte Iprena ja Ibumetiinna. Dálkasat leat golgi hámis, bahtabuikun ja tableahttan. Báhkas leat dárkilis rávvagat.

Go mánná lea vuollái guđamánnosaš sutnje ii galgga addit gibuváidudan ráđiskeahttá álggos buohccidivššáriin dehe doaktáriin.

Vuollái 18 jahkásaš mánnái ii galgga addit gibuváidudan ja febervuolidan dálkasa mas lea acetylsalicylsyra, ovdamearkka dihte Magnecyl, Treo dehe Albyl minor, jus doavttir ii leat ávžžuhan dan.

Njunnesprajje

Bohteheamiváidudan njunnesprajjen unnida dievvanjuni ja geahpida máná vuoigŋama. Veahkehago njunnesprajjen bealljenávhllahaga ii leat sáhtton duođaštit.

Bealljevátnivuođat ja bassan

Jus bealljecuozza lea ráigánan ferte vuordit vuojademiin dassážiigo lea heaitán golgame gullukanálas. Go bealljecuozza lea buorránan, mii láve dáhpáhuvvat jođánit, sáhttá vuojadit dego dábálaččat. Jus beljiin leat bohccit dehe bistevaš bealljenávhllahat ii galgga vuojadit oaivi čáze vuolde.

Sáhttá dárbbahit váldit oktavuođa divššuin

Mánná sáhttá oažžut gaskaboddasaš bealljenávhllahaga nuorvvu oktavuođas. Muhto jus várka ii noga, dikšumiin gibuváidudan dálkasiin ja oaivi badjugit, ferte mánná dutkojuvvot dearvvasvuođaguovddážis dehe heahtevuostáváldimis guovtti -golmma jándora siste.

Jus mánná lea šliettas, ii nagot stoahkat iige hálit juhkat dehe lea vuollái guhtta mánu galgá váldit oktavuođa divššuin dakkaviđe.

Galgá maid álot váldit oktavuođa dearvvasvuođaguovddážiin jus mánás golgá čáhci gullukanálas- beroškeahttá leago mánás gihpu dehe ii.

Álot sáhttá riŋget buohccedikšurávahahkii oažžun dihte ráđiid.

Publicerad:
2013-10-30
Redaktör:

Redaktevra: 

Fredrik Lagerqvist, 1177 Vårdguiden

Granskare:

Dárkkisteaddji: Bertil Marklund, almmolašdoavttir, professor, FoU-enheten primärvården Vänersborg