Doarjja eastadan bátnedikšui
Jus lea dávda mii váikkuha bániid sáhttá dárbbahit eastadan bátnedivššu. Dalle sáhttá leat vuoigatvuohta erenoamáš bátnedikšodoarjagii (särskilt tandvårdsbidrag, STB). Dat sáhttá oažžut jus ovdamearkka dihte leat báidninvahágat bániin. Vai bátnedoavttir dahje bátnehygienista galgá oažžut diehtit ahte lea vuoigatvuohta erenoamáš bátnedikšodoarjagii galgá vuosehit doaktárduođaštusa dan dávddas mii dus lea.
Erenoamáš bátnedikšodoarjja lea lassin dan almmolaš bátnedikšodoarjagii bátnedivššus. Jus ožžo erenoamáš bátnedikšodoarjaga lea maid vuoigatvuohta almmolaš bátnedikšodoarjagii.
Erenoamáš bátnedikšodoarjja lea 600 ruvnnu juohke beallejagi ja ruđat gessojuvvot supmis go galgá máksit iežas bátnedikšuma. Maŋemusat geassemánu 30 ja juovlamánu 31 beaivvi juohke jagi dat erenoamáš bátnedikšodoarjja ferte geavahuvvot.
Mas sáhttá oažžut doarjaga?
Erenoamáš bátnedikšodoarjaga sáhttá dušše oažžut eastadan bátnedivššu ovddas. Dasa gullo muhtin gieđahallamat main áigumuš lea eastadit bátnedávddaid ja gibuid, ovda mearkka dihte buhtistahttin, fluorgieđahallan ja diehtoaddin njálbmebuhtisvuođa ja borramuša birra.
Eará gieđahallamiidda bátnedivššus máksá dego dábálaččat.
Geas lea vuoigatvuohta erenoamáš bátnedikšodoarjagii?
Erenoamáš bátnedikšodoarjaga sáhttá oažžut jus lea
- cystisk fibros
- svår kroniskt obstruktiv lungsjukdom, KOL
- čoalledávddat ulcerös kolit, Crohns sjukdom ja čoalleváidun
- báidnanvahágat bániin anorexi, bulimi dihte dahje gastroesofageal refluxdávda
- diabetes mii lea váttis stellet sisa
- dialysbehandling
- vuoliduvvon immungádjalus orgánatransplantašuvnna dahje dálkkasgieđahallama maŋŋil.
- Sjögrens syndroma.
Erenoamáš bátnedikšodoarjaga sáhttá maid oažžut goike njálmmi dihte mii lea
- guhkesáiggi gieđahallama dihte dálkasiiguin
- suonjargieđahallama dihte oaivvi dahje čeabeha vuostá
Got bargá vai ožžo erenoamáš bátnedikšodoarjaga?
Dáhkádusgássa dat máksá dan erenoamáš bátnedikšodoarjaga. Dieđut got ozat doarjaga sáhttá oažžut iežas doaktáris, bátnedoaktáris dahje bátnehygienisttas.
Buoremus vuohki beassat diehtit jus lea vuoigatvuohta erenoamáš bátnedikšodoarjagii lea ságastit doaktáriin, bátnedoaktáriin dahje bátnehygienisttain. Dábálaččat Dáhkádusgássa gáibida doaktárduođaštusa mii duođašta dan dávdda dahje daid gibuid mat leat. Muhtimin ii dárbbat doaktárduođaštusa jus lea duođaštuvvon bátnedikšojournálas makkár dávda lea. Lea bátnedoavttir dahje bátnehygienista guhte mearrida jus lea doarvái dieđut sáddet duođaštusa Dáhkadusgássai vai olbmos lea vuoigatvuohta erenoamáš bátnedikšodoarjagii. Doaktárduođaštus dábálaččat ii oaččut leat boarrásit go golbma mánu vuosttaš gearddi go manná bátnedoaktára dahje bátnehygienista luhtte.
Erenoamáš bátnedikšodoarjja lea gustovaš visot dikšoaddiid luhtte geat leat čadnon Dáhkádusgássai. Jus molsu bátnedoaktára dahje bátnehygienista lea joatkašuhtti vuoigatvuohta dan erenoamáš bátnedikšodoarjagii. Muhtimin ferte ođasmahttit doaktárduođaštusa muhto dat lea gitta das makkár dávda lea.
Sáhttá ieš ohcat erenoamáš bátnedikšodoarjaga njuolga Dáhkádusgássas. Dalle sáhttá váldit guhkit áiggi oažžut dan dohkkehuvvon. Eanet dieđuid gávnnat Dáhkádusgássa webbasiiddus.
