Oamastangehčosat – ii leat válmmaš!

Oamastangeažus geavahuvvo hárve go substantiiva lea essiivvas, ja go substantiiva lea nominatiivvas, de leat measta dušše fuolkenamahusat dahje eará olbmot geainna lea lagaš oktavuohta (biibbalis sáhttá omd. laktásit oahpaheaddji-sátnái).

Eksoforalaš geavahus lea go oamastangeažus čujuha hubmái dahje guldaleaddjái/lohkkái, ja dalle geavahuvvo 1. ja 2. persovdna. Dábálaččat lea sáhka fulkkiin: 'Eadnámet' gal birge. Dovddatgo 'áhččán'?

Endoforalaš geavahus lea 3. persovnnas, ja dalle čujuhuvvo olbmui gii lea juo namuhuvvon: Málbmageaidnu han lei ain sin hálddus, ja ulbmil lei dieđusge geahččalit doallat dán buot 'návccaideasetguin'. Čuovvovaš cealkagis is-geažus čujuha olbmui gii lea namuhuvvon árabut teavsttas. Stobus gullui 'mánáidis' ruodja.

Anaforalaš geavahus lea dábáleamos geavahus, ja eaiggát lea seammá cealkagis, dábálaččat cealkaga subjeakta, muhto sáhttá maiddái lea eará cealkkalahttu. Oamastangeažus sáhttá laktásit máŋggalágan substantiivvaide, muhto dábálaččamus substantiivvaide masa eaiggádis lea lagašvuohta: Káre bajidii 'oaivvis'. Olbmot dopme fas 'ruovttuidasaset'. Son divttii joga šerres 'čáziinis' bassat bivastagaid 'muođuinis'. Dáin cealkagiin eaiggát lea Káre, Olbmot, johka ja son.

Čujuhansátnin geavahuvvo dábálaččat diminutiivahápmi, ja dat lea álo nominatiivvas, ja '-žan'-geažus laktása dattege genetiiva-akkusatiivahápmái, nugo diminutiivageažus muđuige dahká: Gula, 'mánážan'! Mun áiggun leat du, 'Márjjážan'. Bea, bea, 'lábbážan'.

ORDNET Oamastangeažus laktása sáni máddagii kásusgehčosa maŋŋel, omd: ákšu-in-is – kásusgeažus lea -in. Spiehkastat lea máŋggaidlogu komitatiiva: mánáid-is-guin – kásusgeažus lea -guin.

KÁSUSGEAŽUS Go geavaha oamastangehčosiid, de muhtun kásusgehčosat leat earáláganat go dábálaš kásussojaheamis.

Genetiiva/akkusatiiva máŋggaidlogus: -id- (bárrast.mátta) ja -iiddi- (bárahisst.mátta). Vokála rievdá i-á 1. ja 2. persovnnain (-iiddá-).

Illatiiva ovttaidlogus: -s- (bárrast.mátta) ja -asa- (bárahisst.mátta).

Illatiiva máŋggaidlogus: -idas- (bárrast.mátta) ja -iiddás- (bárahisst.mátta).

Lokatiiva ovttaidlogus: -st- (bárrast.mátta) ja -istti- (bárahisst.mátta). Vokála rievdá i-á 1. ja 2. persovnnain (-isttá-).

Komitatiiva ovttaidlogus ja lokatiiva máŋggaidlogus: -in- (bárrast.mátta) ja -iinni- (bárahisst.mátta). Vokála rievdá i-á 1. ja 2. persovnnain (-iinná-).

OAMASTANGEAŽUS Sáni maŋimuš bustávva mearrida gehčosa.

Ovttaidlogus leat gehčosat -(a)n, -(a)t, -(i)s, goallosvokála lea ruođuid siste. Jus sánis lea konsonánta loahpas, de lasihuvvo goallosvokála: mánná-n, máná-t, máná-s, mánáid-is, beatnag-an, beatnag-at, beatnag-is, beatnagiiddi-s

Guvttiidlogu gehčosat leat -me, -de, -ska:
máná-de, mánná-me, máná-ska, beatnagiiddá-me, beatnagiiddá-de, beatnagiiddi-ska. Jus sánis lea konsonánta loahpas, de geavahuvvo ea- goallosteapmái, ja dalle leat gehčosat -eame, -eatte, -easkka:
mánáid-eame, mánáid-eatte, mánáid-easkka, beatnag-eame, beatnag-eatte, beatnag-easkka.

Máŋggaidlogu gehčosat leat -met, -det, -set:
máná-det, mánná-met, máná-set, beatnagiiddá-met, beatnagiiddá-det, beatnagiiddi-set. Jus sánis lea konsonánta loahpas, de geavahuvvo ea- goallosteapmái, ja dalle leat gehčosat -eamet, -eattet, -easet:
mánáid-eamet, mánáid-eattet, mánáid-easet, beatnag-eamet, beatnag-eattet, beatnag-easet.

VOKÁLA RIEVDDADEAPMI Soggevokála rievddada u-o ja i-á 1. ja 2. persovnnain ja illatiivvas. (áhčči) áhččán, áhččásan, (áhkku) áhkkon, áhkkosan

DIFTOŊGA NJUOLGÁ go soggevokála rievddada u-o: (viessu) vissosan

DÁSSEMOLSUN čuovvu dábálaš kásussojaheami, earret 1. persovnna genetiiva-akkusatiiva, mas lea gievrras dássi, ja nu šaddá homonymiija nominatiiva = genetiiva-akkusatiiva: (eadni) eadnán, eadnáme, eadnámet

Nominatiivvas oamastangeažus laktása measta dušše olbmuid namahusaide.

Ovttaidlogus oamastangeažus laktása nominatiivahápmái. 2. ja 3. persovnnas bárrastávvalsániin vokála rievddada i-á ja u-o: 'Eadnán' gal birge. Nuorran lei 'áhččát' hilbat ja ebmui. Čohkket dal 'siessalan'. Oasttát go, 'olbmán', vuosttá? Go vokála šaddá o, de diftoŋga njuolgá: (joavku) jovkon.

Máŋggaidlogus oamastangeažus laktása akkusatiivahápmái: 'Ustibiiddán', mun cealkkán didjiide. Máŋggaidlogu hápmi geavahuvvo dušše 1. persovnnas, ja measta beare biibbalis ja sullasaš teavsttain.

Vuosttaš persovnnas ('mu, munno, min') oamastangeažus laktása nominatiivahápmái, ja nu akkusatiiva/genitiivahámit ja nominatiivahámit leat ovttaláganat.

1. ja 2. persovnnas bárrastávvalsániin vokála rievddada i-á ja u-o: Olmmái ii mássan 'heakkas'. Ánde geasai 'suohpanis'. Njulge 'čielggát'! Ja de jotkkiimet 'mátkámet'. 'Geatnegasvuođaset' bokte 'váhneneatnameaset' ovddas adde sii buot divrasepmosa mii si lei, 'heakkaset'.

Go vokála šaddá -o-, de diftoŋga njuolgá: (doaivu) doivomet.

Máŋggaidlogus oamastangeažus laktása genetiiva-akkusatiivahápmái.

Bárahisstávvalsániid genetiiva-akkusatiiva-geažus lea -iiddi. Vokála rievda go lasiha 1. ja 2. persovnnaid gehčosiid (-iiddá-): Sii šadde guođđit 'doaimmaideaset' ja vuolgit soahtebálvalussii. Biret bidjala 'gaigŋiriiddis' beavddi ala. Mánát čierastalle 'gápmagiiddiset' alde šalkkas.

Oamastangeažus laktása illatiivahápmái. Illatiivagehčosat leat ovttaidlogus: -s- (bárrast.mátta) ja -asa- (bárahisst.mátta).

Illatiiva máŋggaidlogu gehčosat leat -idas- (bárrast.mátta) ja -iiddás- (bárahisst.mátta).

Son čolgadasttii 'bealgásis'. Ale bala váldimis Márjjá ruktosat áhkkán. Mun áiggun máhccat 'vissosan' man guđđen. Mii šattaimet čađat luohttit 'čalmmiidasamet' ja 'beljiidasamet'. Go son geahčastii 'áhkkubiiddásis', de su čalmmit báite ilus.

Oamastangeažus laktása lokatiivahápmái. Lokatiiva ovttaidlogu geažus lea -st- (bárrast.mátta) ja -istti- (bárahisst.mátta). Vokála rievdá i-á 1. ja 2. persovnnain (-isttá-).

Dan son lei oahppan mánnávuođa 'ruovttustis'. Itgon de gale šat bisson 'ruovttustat'! Ii oktage sin galgan oaguhit eret 'ruovttuineaset'. Dieid ságaid gullen Máret-'siesástan'.

Komitatiiva ovttaidlogus ja lokatiiva máŋggaidlogus gehčosat leat -in- (bárrast.mátta) ja -iinni- (bárahisst.mátta). Vokála rievdá i-á 1. ja 2. persovnnain (-iinná-).

Oamastangeažus laktása komitatiivahápmái: Ánde lei 'ealuinis' boahtimin deike njuovadit. Sámmol maid váccii eamidiinnis min meattá.

Máŋggaidlogus: Oamastangeažus laktása máŋggaidlogu genetiivahápmái, ja komitatiiva-geažus -guin boahtá maŋimužžan: Ulbmil lei dieđusge geahččalit doallat dán buot 'návccaideasetguin'. Bárdni joreštii olggos sisa 'skihpáriiddisguin'.

Essiiva hámis geavahuvvo oamastangeažus hui hárve.

Oamastangeažus laktása essiivahápmái: Áhčči válddii 'bargunis' doallat gusaid ja náveha buhtisin. Son geavahii dan máŋgii 'buorrinis'.

Substantiivvaide, main leat golbma stávvala essiivvas, ii dábálaččat laktás oamastangeažus, muhto sáhttá dan sajis dadjat: 'iežan ráhkisin'.