Pre- ja postposišuvnnaid birra

Pre- ja postposišuvnnat leat sánit mat ovttas nomengihpuiguin (omd. substantiiva dahje pronomen) dahket sierra cealkkalahtu, namalassii adverbiála. Preposišuvnnat leat nomengihpu ovddabealde, ja postposišuvnnat fas maŋábealde. Preposišuvnna ovdamearka lea gaskkal, ja postposišuvnna ovdamearka lea ges haga. Ollu sánit sáhttet leat sihke pre- ja postposišuvdnan, nugo birra. Nomengihppu masa pre- ja postposišuvnnat gusket lea genitiiva hámis.

• Son lea čoahkkimis 'gaskkal' golmma ja viđa.
• Ale mana olggos gahpira 'haga'!
• Son bargá 'birra' jándora.
• Human du 'birra'.

Pre- ja postposišuvnnain lea dávjá áige- dahje báikemearkkašupmi. Dain sáhttet maid leat eará abstrákta mearkkašumit. Muhtun pre- ja postposišuvnnain lea sihke áige- ja báikemearkkašupmi ja vel abstrákta mearkkašupmi maid, go fas earáin lea dušše okta mearkkašupmi. Lusa geavahuvvo dušše báikemearkkašumiin, ja maŋŋil fas geavahuvvo dušše áigemearkkašumiin. Mielde geavahuvvo sihke áige- ja báikemearkkašumiin, ja das lea maid abstrákta geavahus.

• Mun dolvon reaga viesu 'lusa'.
• Áhkku boahtá 'maŋŋil' juovllaid.
• Elle váccii bálgá 'mielde' johkagáddái.
• Dáinna fertet otná beaivvi 'mielde' geargat.
• Biera ságaid 'mielde' leaba Ánte-guovttos náitaleame.

Báikemearkkašumi sáhttá juohkit golmma sadjái; báikkis, báikái/guvlui dahje mearkkašupmi báikki/saji mielde. Muhtun pre- ja postposišuvnnain lea sierra hápmi juohke mearkkašumi nammii. Báikkis-mearkkašumis lea lokatiivvalaš hápmi, báikái-mearkkašumis lea illatiivvalaš hápmi, go fas mielde-mearkkašumis lea genitiiva hápmi. Ovdamearkan leat postposišuvnnat gurrii, guoras ja guora.

• Son guđii biilla viesu 'gurrii'.
• Mánná čohkká eatni 'guoras'.
• Viesu 'guora' manai bálggis.

Eará postposišuvnnain lea dušše okta hápmi, mas sáhttet leat máŋga mearkkašumi. Dalle ferte cealkaga bokte gávnnahit guđemuš mearkkašupmi sánis lea. Sáhttá ovdamearkka dihte geahččat makkár "deavdaga" vearba gáibida, galgá go das omd. leat mearkkašupmi báikkis vai báikái. Ovdamearkkat leat gasku ja vuostá.

• Mánná velledii 'gasku' láhtti.
• Mánná veallá 'gasku' láhtti.
• Son ceggii sabehiid seainni 'vuostá'.
• Sabehat ceaggájit seainni 'vuostá'.

Gávdnojit maid postposišuvnnat main lea dušše okta hápmi ja okta mearkkašupmi. Dakkárat leat ovdamearkka dihte meattá ja buohta. Dain lea dušše báikkis-mearkkašupmi.

• Son vujii min viesu 'meattá'.
• Sii ásse min 'buohta' máŋga jagi.

Vuolábealde logahuvvojit pre-/postposišuvnnat main leat máŋga hámi. Eatnasat dain leat dušše postposišuvnnat. Bealde/beallái/beale ja geahčen/geahčái/geaže sáhttet leat preposišuvdnan ovttas attribuhtain. Hárvenaš hámit leat ruođuid siste.

Ovdamearkacealkagat:

• Girji lea beavddi 'alde/nalde'.
• Bija girjji beavddi 'ala/nala'.

• Lágideaddjit leat munnje ordnen gohttensaji jur festiválabáikki báldii.
• Lávddi 'bálddas' ceaggá stuora geađgi.
• Máze skuvlla 'báldda' golggai ája.

• Dan maŋŋá son fárrii ovttas bearrašiinnis rájá nuppe 'beallái'.
• Norgga dutkit eai beassan dutkat Ruošša 'bealde' 1997:s.
• Don 'beale' ceakkus váriid ihtet ruoná guolbanat.

• Uhcastáloš doapmalii čiehkádit balssa 'duohkái'.
• Duottar leabbá duoddara 'duohken'.
• Son njágai muoraid 'duogi'.

• Mii leimmet dávjá áhči 'fárus' meahcis.
• Vuolgge min 'fárrui'!

• Čohkket munno 'gaskii'.
• Min 'gaskkas' leat ollu rievvárat.
• Son johtá ollu Álttá ja Máze 'gaskka'.

• Mii girdit nuppe 'geahčái' máilmmi.
• Son lea min 'geahčen' fitnan juohke geasi.
• Iešjávrri meaddil manaimet nuortta 'geaže'.

• Go iđit šattai, de manai bárdni gonagasa 'lusa'.
• Busse vuoddjá suohkanviesu 'luhtte' dii. 08.30.

• Son viehkalii mánáid 'maŋŋái'.
• Son viegai mánáid 'maŋis'.
• Dasto johten muhtin «liegga biekka» 'maŋil' Báhcavutnii.

• Ja go leaska manai speadjala 'ovdii', de oinnii ahte lei nuorasnuvvan.
• Mánát dollet gieđaid beljiid 'ovddas'.
• Rieban boahtá sudno 'ovddal' ja ánuha láibbi.

• Gollešaldi galgá ollit mu dálu 'rájes' gitta gonagasdálu 'rádjái'.
• Su nubbi juolgi lei čuhppojuvvon juolgeruohttasa 'ráje'.

• Son bidjalii reivve girjji 'sisa'.
• Girjji 'siste' gávdnui reive.

• Bussá lea beavddi 'vuolde'.
• Bussá manai beavddi 'vuollái'.
• Son suonjai loavdaga 'vuoli' olggos.

Postposišuvnnat bealde/beallái/beale ja geahčen/geahčái/geaže sáhttet ovttastuvvot eará sániiguin, ja de šaddet ođđa pre-/postposišuvnnat, nugo bajábealde, vuolábealde, maŋábealde, ovddageahčen, duogábealde. Postposišuvnnaid sáhttá maid ovttastit almmiguovlluiguin, omd. lulábealde, lulágeahčen.

• Min viessu lea luotta 'bajábealde'.
• Eat biso 'bajágeahčen' tabealla dán jagi.

• Mii rahčat 'vuolágeahčen' tabealla dán jagi.
• Mii oakkuimet goržži 'vuolábealde'.

• Lean čállán iežan telefonnummára girjji 'duogábeallái'.
• Norgga rájiid 'siskkobealde' galgá čuovvut Norgga lágaid.

• Sii ceggejedje lávuid 'davábeallái' márkana.
• Sii ceggejedje lávuid márkana 'davágeahčai'.

• Moala 'ovddabealde' čuožžu moallafákta.
• Eanas gálvu lei fatnasa 'ovddageahčen'.

Eará pre- ja postposišuvnnat main lea báikemearkkašupmi leat badjel, birra, bokte, čađa, guovdu, lahka, meaddel, miehtá, njeaiga/njeaigga, rastá.

• Rohttejin ránu oaivvi 'badjel' vai oaččun nahkáriid.
• Mánát vihke viesu 'birra'.
• Easka Máze 'bokte' dovden ahte liegganišgođii biila.
• Vázzen gili 'čađa'.
• Mánná lei nohkkan 'guovdu' láhtti.
• Son orui rámbuvrraid 'lahka'.
• Sii vihke min 'meaddel'.
• Son lea dovddus 'miehtá' Norgga.
• Olmmái vujii muora 'njeaiga/njeaigga'.
• Ii lean dilli gállit 'rastá' joga.

Dábálaš pre- ja postposišuvnnat main lea áigemearkkašupmi leat ovdamearkka dihte ovdal ja maŋŋil/maŋŋá. Preposišuvdnan sániin lea dábálaš mearkkašupmi, muhto go geavahuvvojit postposišuvdnan, dalle lea mearkkašupmi "dakka maŋŋel" dahje "juste ovdal". Dán guovtti sánis ii leat báikemearkkašupmi. Eará pre- ja postposišuvnnat main lea dušše áigemearkkašupmi leat bále ja gaskan.

• Eat dáidde 'ovdal' juovllaid gal fárret.
• Sii eai astta fárret juovllaid 'ovdal'.
• Háliidan diehtit movt sudnuin manai dáhpáhusa 'maŋŋel/maŋŋá'.
• Eadneolmmoš muitala morraša birra logi jagi 'maŋŋel/maŋŋá' dáhpáhusa.
• Mun berren geargat čuovgga 'bále' muorragurpmiin dáluid lusa.
• Ferten gávppis finihit dan 'bále' go lea mánnábiigá.
• Son jugaskii 'gaskan' bargguid.

Ollu pre-/postposišuvnnat main lea báikemearkkašupmi, sáhttet maid geavahuvvot áigemearkkašumiin. Ovdamearkkat:

• Báhppa lea 'badjel' čieža jagi orron Leavnnjas.
• Heandarat orru mearragáttis 'birra' jagi.
• Áiggiid 'čađa' rievddai servodat bivdoservodagas otná ruhtaservodahkii.
• Mus lea oahpahus 'gaskkal' ovtta ja golmma.
• Mánná oađđá 'gasku' beaivvi.

• Vahku 'geahčái' galggan gápmagiid goarrut.
• Vahku 'geahčen' galggan gápmagiid goarrut.
• Goarrugoađán fas vahku 'geažes'.

• Uhcimus mánáid atne 'miehtá' dálvvi assás biktasiid siste.
• Girjerájus rahppojuvvo diibmu ovccis ja lea rabas gitta čieža 'rádjái' eahkes.
• Joavku čuojahii ovttas 1978 'rájes' gitta 1983 'rádjái'.

Ollu dábálaš pre- ja postposišuvnnain ii leat áige- iige báikemearkkašupmi, nugo haga. Eará ovdamearkkat leat buohtastahtti postposišuvnnat dáfus, ektui, hárrái, ja postposišuvnnat dihte, geažil, várás, váste, vuođul.

• Dán áigge ii birge ruđa 'haga' šat.
• Skuvllas lea sámegiela 'dáfus' hirbmat stuora ovddasvástádus.
• Muhto nuppe 'dáfus' váilot sámegielat oahpaheaddjit.
• Ovddit Sámedikki 'ektui' lea dálá Sámedikkis buoret sámegielgeavaheapmi.
• Min bellodagas lea čielga politihkalaš oaidnu sámi rivttiid 'hárrái'.

• Huksenbargguid 'dihte' son lei šaddan bargat guhkes beivviid.
• Sus leat ollu golut, ovdamearkka 'dihte' viessoloatna ja biilaloatna.
• Son logai iežas šaddan eallinagi gillát duon dáhpáhusa 'geažil'.
• Son lei ferten váldit loana maiddái biilla oastima 'várás'.
• Olbmot ráhkkanedje geasi 'várás'.
• Eatnamat leat várrejuvvon eanandoalu 'váste'.
• Seamma vahkkoloahpa leat maiddái eahketkonsearttat buohkaid 'váste' geat dain beroštit.
• Ii sáhte márkanságaid 'vuođul' bargat áššiiguin.

Ollu pre- ja postposišuvnnain main lea áige- ja báikemearkkašupmi, lea maiddái abstrákta mearkkašupmi.

• Nieiddažat diggojedje dohkká 'alde/nalde'.
• Go boađán fas searaid 'ala/nala', de joatkkán bargguin.
• Ášši lea beaggán media 'bokte'.
• Jus livččii mu 'duohken', de giddešin rájáid.
• Doppe maid leat čuđiid 'mielde' loddenálit.
• Boaresbárdni lávii eatni 'ovddas' gálgat earániid márkanis.
• Moattis dagahit máŋgasa 'ovdii'.
• Mii eliimet garra stivrra 'vuolde'.
• Doavttir gárttai sága 'vuollái'.
• Áirasat jienastedje árvalusa 'vuostá'.
• Garra biekkat leat mearkan ahte lea manname dálvvi 'vuostá'.