Dássemolsašupmi

Sámegillii | På norsk | In English

Ruovttoluotta grammatihka váldosiidui.

Mii lea dássemolsašupmi?

Sániid guovddáškonsonánttat molsašuddet go sánit sojahuvvojit ja suorggiduvvojit:

  • Mun viegan dávjá.
  • Mun liikon viehkat.
  • Mun lean viehkki.
  • Dás ledje ollu váttis sánit.
  • Dát lea váttis sátni.
  • Son lea hui sádnái.

Konsonánttaid ceahkit ja dásit

Konsonánttat mat leat deaddostávvala ja deattohis stávvala gaskkas gohčoduvvojit guovddáškonsonántan. Sámegielas leat máŋggalágan guovddáškonsonántta, sihke ovttaskas konsonánttat, duppalkonsonánttat ja konsonántačoahkit. Konsonántačoahkit leat guokte dahje eambbo iešguđetlágan konsonántta. Ovdamearkkat: ovttaskas konsonánta ja duppalkonsonánta: lávu lávvu, konsonántačoahkit: lávdi lavdnji.

Sámegielas leat golbma konsonántaceahki: vuosttaš, nubbi ja goalmmát ceahkit. Daid oanádusat leat CI, CII ja CIII. CI leat ovttaskas konsonánttat. CII ja CIII leat duppalkonsonánttat ja konsonántačoahkit.

Dábálaččat dadjet ahte CIII lea guhkit go CII. Čállingielas dattetge ii leat vejolaš oaidnit erohusa nuppi ja goalmmát ceahki duppalkonsonánttain, go dat čállojuvvojit guvttiin bustávain: CIII: guossi, CII: guossit. Spiehkastahkan leat '-llj-', mii lea goalmmát ceahkis, ja '-lj-', mii lea nuppi ceahkis. Nuppi ceahki konsonántačohkiin ges sáhttet leat eambbo bustávat go goalmmát ceahki čohkiin, ja danne orrot guhkibut: CIII: juolgi, CII: juolggit.

Sánit molsašuddet guovtti dási gaskkas go sojahuvvojit, namalassii geahnohis ja gievrras dásiid gaskkas. Muhtun sojahanhámiin lea gievrras dássi, ja earáin fas geahnohis. Geahnohis dásis lea vuolit konsonántaceahkki go gievrras dásis.

Vuosttaš ceahkki lea álo geahnohis dássi, ja molsašuddá nuppiin cehkiin. Nubbi ceahkki lea dalle gievrras dássi, nugo máhtu - máđut. Goalmmát ceahkki lea álo gievrras dássi, ja dat maid molsašuddá nuppiin cehkiin. Nubbi ceahkki lea dalle geahnohis dássi, nugo máhttu - máhtut.

Ovdamearkkat, gievrras dássi gurut bealde ja geahnohis dássi olgešbealde:

Dássemolsašupmi
CII-CI CIII-CII
viessu - viesut guossi - guossit
báhčit - bážán áhčči - áhči
vuodja - vuoja áddjá - ádjá

Muhtun sátnemáddagat sáhttet molsašuddat buot golmma ceahki gaskkas, omd. viegan viehkat viehkki. Muhtun máddagat fas molsašuddet dušše guovtti ceahki gaskkas, nugo áddjá ádjá.

Dássemolsašupmi máttatiippaid mielde

Vearbbaid ja nomeniid juhket golmma máttatiipii, namalassii bárrastávval, bárahisstávval ja kontrakšuvdna máttatiippaide. Dássemolsašupmi ja maŋemus távtta stávvallohku mearridit guđe jovkui sánit gullet.

Tákta lea stávvaljoavku man vuosttaš stávval lea deaddostávval. sáme-giella ja vil-bealli leat goallossánit, ja goappašiin sániin leat guokte távtta vaikko stávvallogut eai leat seammá. gonagas-sánis fas lea dušše okta tákta vaikko sánis leat golbma stávvala.

Bárrastávvalnomeniid maŋimuš távttas leat guokte stávvala. Dáin nomeniin lea gievrras dássi ovttaidlogu nominatiivvas, ovttaidlogu illatiivvas ja essiivvas, ja geahnohis dássi máŋggaidlogus, omd. gussa - gusat, vilbealli - vilbealit.

Bárahisstávvalnomeniid maŋimuš távttas leat golbma stávvala máŋggaidlogus, omd. rieban - riebanat, nisu - nissonat. Ovttaidlogu nominatiivvas ja essiivvas lea geahnohis dássi, eará hámiin lea fas gievrras dássi. Muhto ii buot bárahisstávvalnomeniin leat dássemolsašupmi. Fuobmá ahte máŋggaidlogu stávvallohku dat mearrida máttatiippa.

Kontrakšuvdnanomeniid maŋimuš távttas leat guokte stávvala sihke ovttaidlogus ja máŋggaidlogus, nugo bárrastávvalnomeniinge. Kontrakšuvdnanomeniin lea dattetge dássemolsašupmi eará láhkái. Dain lea geahnohis dássi ovttaidlogu nominatiivvas ja essiivvas ja gievrras dahje liigegievrras dássi eará kásusiin, omd. boazu - bohccot, bálggis - bálgát. Fuomáš ahte visot máttatiippain lea ovttaidlogu illatiivvas gievrras dássi.

Vearbbaid juhket maid seammá máttatiippaide, muhto dušše bárrastávvalvearbbain lea dássemolsašupmi. Bárrastávvalvearbbain leat guokte stávvala maŋemus távttas. Dálá áiggis lea buot persovnnain gievrras dássi, earret go ovttaidlogu vuosttaš ja nuppi persovnnain, namalassii mun- ja don-hámiin: Son čállá. Mun čálán. Don čálát. Vássánáiggis ges lea buot persovnnain geahnohis dássi, earret go mun-, don- ja sii-hámiin, omd. Son čálii. Mun čállen. Don čállet. Sii čálle. Fuomáš ahte sii-hámis lea álo gievrras dássi. Muđui lea váldovearbba biehttalanhámis geahnohis dássi, omd. Son ii 'čále'. Moai ean 'boađe'.

Dássemolsašuddanminstarat

Sámegielas gávdnojit máŋggalágan dássemolsašuddanminstara. Logahallamis vuolábealde leat visot minstarat juhkkojuvvon guovtti oassái. Vuosttaš oasis leat duppalkonsonánttaid molsašuddamat ja nuppi oasis fas konsonántačohkiid molsašuddamat. Ovttaskas konsonánttat sáhttet molsašuddat sihke duppalkonsonánttaiguin ja konsonántačohkiiguin, ja dat juohkásit dasto dán guovtti jovkui. Geahnohis dási 'n' sáhttá gievrras dásis molsašuddat duppalkonsonánttain 'nn' dahje konsonántačohkiin 'tn': mánná - mánát, sátni - sánit.

Duppalkonsonánttain leat golmmalágan molsašuddamat. Dat sáhttet molsašuddat ovttaskas konsonánttain dahje seammalágan duppalkonsonánttain. Dalle ii oidno molsašuddan čállingielas. Dat sáhttet maid molsašuddat eará duppalkonsonánttain. Dalle lea gievrras dásis čujolaš konsonánta, ja geahnohis dásis čuojohis konsonánta. Ovdamearkkat, gievrras dássi gurut bealde ja geahnohis dássi olgeš bealde:

  • golli - gollit
  • guolli - guolit
  • spábba - spáppat
  • ddi - báttit

Konsonántačohkiin leat eambbo molsašuddamat. Dábálaččamus lea ahte čoahki maŋemus konsonánta šaddá duppalkonsonántan geahnohis dásis. Muhtun čohkiin leat vel eará molsašuddamat, nugo k-čohkiin, main gievrras dási k rievdá v:n geahnohis dásis. Fuomáš ahte h-čohkiin gal lea duppalkonsonánta guhkimus ceahkis, ja ahte dat sáhttet maid molsašuddat ovttaskas konsonánttaiguin. Ovdamearkkat, gievrras dássi gurut bealde ja geahnohis dássi olgeš bealde:

  • vuolgit - vuolggán
  • baste - basttet
  • čaa - čavčča
  • lohkki - lohkit
  • lohkat - logan

Go čoahkis lea klusiila ja nasála (njunnejietnadat), dalle molsašuddá klusiila. Gievrras dásis lea čujolaš klusiila ja geahnohis dásis fas čuojohis klusiila. Dát čoahkit sáhttet maid molsašuddat ovttaskas nasálaiguin. Ovdamearkkat, gievrras dássi gurut bealde ja geahnohis dássi olgeš bealde:

  • biebmat - biepman
  • doapmat - doaman
  • tni - sánit
  • ednot - eanu

Dát čoahkit sáhttet maid leat oassin eará čohkiin. Go daid ovddabealde lea r-bustávva, de lea maid dát molsašuddan. Go čohkiid ovddabealde lea eará bustávva, dalle šaddá nasála duppalkonsonántan geahnohis dásis, ja klusiila jávká. Ovdamearkkat, gievrras dássi gurut bealde ja geahnohis dássi olgeš bealde:

  • čorbmat - čorpman
  • suorbma - suorpmat
  • suoidni - suoinnit
  • suoldni - suolnnit

Duppalkonsonánttaid molsašuddamat

Duppalkonsonánttat molsašuddet seammalágan ovttaskaskonsonánttain dahje seammalágan duppalkonsonánttaiguin. Fuomáš ahte hll, llj, lj, nnj ja hrr leat duppalkonsonánttat, eaige konsonántačoahkit. Seammá láhkái leat hl, nj ja hr ovttaskaskonsonánttat.

Joavku 1
CIII CII CI Ovdamearkkat
đđ đđ đ gođđi, gođđit, gođán
ff ff f stáffu, jáffu, jáfut
ll ll l bulli - bullit, ballat - balan
hll hll hl cuhlli, cuhllat, cuhlai
llj lj duollji, duoljit
mm mm m lumma - lummat, njammat - njaman
nn nn n unni - unnit, mánná - mánát
nnj nnj nj mannjái, mannji, manjit
ŋŋ ŋŋ ŋ maŋŋá, maŋŋái, maŋis
rr rr r orru, orrut, orun
hrr hrr hr čahrri, čahrrat, čahrai
ss ss s guossi - guossit, bassat - basan
šš šš š rišša - riššat, riššut - rišui
ŧŧ ŧŧ ŧ muoŧŧái, muoŧŧá, muoŧát
vv vv v govvet, govva, govat

Duppalkonsonánttat sáhttet maid molsašuddat earalágán duppalkonsonánttaiguin. Dalle lea vuogas muitit ahte čujolaš jietnadat ovddasta gievrras dási, go fas čuojohis jietnadat ovddasta geahnohis dási. Fuomáš ahte ddj ja dj leat duppalkonsonánttat, eaige konsonántačoahkit. Čuojohis jietnadat dj sáhttá leat gievrras dássin dalle go molsašuddá ovttaskasbustávain j.

Joavku 2
CIII CII CI Ovdamearkkat
bb pp čibbi - čippit
dd tt báddi - báttit
ddj dj j áddjá - ádját, vuodja - vuojat
gg kk vuogga - vuokkat
zz cc vázzit - váccán
žž čč čuožžut - čuoččun

Konsonántačohkiid molsašuddamat

Joavku 3: Nuppi ceahki h-čoahkit molsašuddet ovttaskas konsonánttaiguin dahje goalmmát ceahki h-čohkiiguin. Goalmmát ceahki konsonántačoahkis lea h-bustávva oktan duppalkonsonánttain, go fas nuppi ceahkis lea h-bustávva oktan ovttaskas konsonánttain. Vuosttaš ceahkis lea ovttaskaskonsonánta.

Joavku 3: h-čoahkit
CIII CII CI Ovdamearkkat
hcc hc z gihcci - gihci, báhcit - bázán
hčč ž áhčči - áhčit, bohčit - božan
hkk hk g áhkku - áhkut, lohkat - logan
hpp hp b diehppi - diehpit, doahput - doabun
htt ht đ Máhtte - Máhte, sihtat - siđan

Joavku 4: Čoahkit main lea klusiila ja nasála, sáhttet molsašuddat ovttaskas nasálaiguin dahje sullasaš čohkiin. Goalmmát ceahkis lea čujolaš klusiila ja nuppi ceahkis ges lea čuojohis klusiila.

Joavku 4: klusiila+nasála čoahkit
CIII CII CI Ovdamearkkat
bm pm m biebmu - biepmu, doapmat - doaman
dn tn n eadni - eatnit, fitnan - finan
dnj tnj nj boadnji - boatnjit, suotnjat - suonjan
ŋ duogŋat - duokŋan, čikŋa - čiŋat

Joavku 5: Viđát joavkkus leat ovddit joavkku 'klusiila+nasála'-čoahkit oktan r-bustávain. Dán joavkkus leat dušše guokte konsonántaceahki, nu ahte goalmmát ceahkki lea gievrras dássi ja nubbi ceahkki fas geahnohis. Gievrras dásis lea čujolaš klusiila ja geahnohis dásis fas čuojohis. Gievrras dásis daddjo johtovokála r-bustáva ja konsonántačoahki gaskkas: 'bárᵊdni'.

Joavku 5
CIII CII Ovdamearkkat
rbm rpm čorbma - čorpmat
rdn rtn bárdni - bártnit
rdnj rtnj skurdnjasa - skurtnjas
rgŋ rkŋ goargŋut - goarkŋun

Joavku 6: Čuovvovaš joavku lea stuorámus dássemolsašuddanjoavku. Das leat dušše guokte konsonántaceahki, nu ahte goalmmát ceahkki lea gievrras dássi ja nubbi ceahkki lea geahnohis dássi. Gievrras dási loahppakonsonánta šaddá duppalkonsonántan geahnohis dásis. Gievrras dásis daddjo johtovokála vuosttaš ja nuppi konsonántta gaskkas, 'beađᵊbi'. Fuomáš ahte i-čohkiin, nasála čohkiin, s-/š-/t-čohkiin ja v-čohkiin ii leat dakkár johtovokála. -ld- ja -lt-čohkiin iige leat dakkár johtovokála. Vuolábealde leat tabeallat juhkkojuvvon álgobustáva mielde.

Joavku 6, đ-čoahkit
CIII CII Ovdamearkkat
đb đbb beađbi - beađbbit
đg đgg geađgi - geađggit
đj đjj guđju - guđjjut
đv đvv liđvi - liđvvit

Joavku 6, i-čoahkit
CIII CII Ovdamearkkat
ib ibb gáibi - gáibbit
ic icc gáica - gáiccat
id idd báidi - báiddit
if iff riifu - riiffut
ig igg čuoigat - čuoiggan
ik ikk báiki - báikkit
il ill biila - biillat
ihl ihll máihli - máihlli
ihm ihmm duihmi - duihmmit
ihn ihnn čáihni - čáihnnit
ip ipp biipu - biipput
ir irr áiru - áirrut
is iss gáisá - gáissát
it itt heaitit - heittii
iv ivv siivu - siivvu
iz izz máizat - máizzai

Joavku 6, l-čoahkit
CIII CII Ovdamearkkat
lb lbb gálbi - gálbbit
lc lcc spalca - spalccas
ld ldd baldit - balddii
lf lff spálfu - spálffut
lg lgg juolgi - juolggit
lk lkk bálkut - bálkkun
lj ljj olju - oljju
lp lpp vuolpu - vuolpput
ls lss balsa - balssat
lšš vuolši - vuolšši
lt ltt boltut - bolttui
lv lvv gilvit - gilvvii
lžž skilži - skilžži

Joavku 6, nasála čoahkit
CIII CII Ovdamearkkat
mb mbb bumbá - bumbbát
mp mpp gumpe - gumppet
ms mss Romsa - Romssas
mšš roamši - roamššit
nc ncc gincut - ginccui
nčč rinči - rinččit
nd ndd boanda - boanddat
ns nss šimpánsa - šimpánssat
nt ntt kontu - konttut
nz nzz bunzarat - bunzzar
nžž stánži - stánžžit
ŋg ŋgg seaŋga - seaŋggat
ŋk ŋkk boŋkit - boŋkkii

Joavku 6, r-čoahkit
CIII CII Ovdamearkkat
rb rbb čuorbi - čuorbbit
rc rcc bircu - birccut
rčč skurču - skurččut
rd rdd vuordit - vurddii
rf rff márfi - márffit
rg rgg bargu - barggut
rj rjj girji - girjjit
rk rkk mierká - mierkkát
rp rpp gurpat - gurppai
rs rss hirsa - hirssat
ršš boršut - borššui
rt rtt bárti - bárttit
rv rvv garvit - garvvii
rz rzz birzi - birzzit
ržž gárži - gáržžit

Joavku 6, s-/š-/t-čoahkit
CIII CII Ovdamearkkat
sk skk baski - baskkit
sm smm leasmi -leasmmi
sp spp luspi - lusppit
st stt gastit - gasttii
šk škk biškut - biškkui
šm šmm šušmi - šušmmit
št štt gušta - gušttat
šv švv gišvalit - gišvvihit
tk tkk gotka - gotkkat
tm tmm fátmi - fátmmis

Joavku 6, v-čoahkit
CIII CII Ovdamearkkat
vd vdd govdut - govddui
vg vgg čuovga - čuovggat
vj vjj gavja - gavjjat
vk vkk lávki - lávkkit
vl vll skuvla - skuvllat
vhl vhll skoavhli - skoavhllit
vp vpp gávpi - gávppit
vr vrr stivra - stivrrat
vt vtt bávtat - bávttai
vz vzz ceavzit - cevzzii
vžž čuovža - čuovžžat

Joavku 7: Dán joavkkus leat golbma dahje njealje bustáva sihke nuppi ja goalmmát ceahkis. Goalmmát ceahkis, dahje gievrras dásis, lea klusiila+nasála čoahki ovddabealde -đ-, -i-, -l- dahje -v-. Geahnohis dásis lea ges nasála duppalkonsonánta ja klusiila jávká.

Joavku 7
CIII CII Ovdamearkkat
đbm đmm gieđbmi - gieđmmit
đgŋ đŋŋ siđgŋat - siđŋŋai
ibm imm diibmu - diimmu
idn inn báidnit - báinnii
igŋ iŋŋ vuoigŋat - vuoiŋŋai
lbm lmm albmi - almmi
ldn lnn suoldni - suolnni
lgŋ lŋŋ algŋa - alŋŋa
vdn vnn rievdnu - rievnnut
vdnj vnnj savdnjit - savnnjii

Joavku 8: Dán joavkkus leat maid s- ja š-čoahkit, ja daid ovddabealde lea eará konsonánta. Dat čuvvot seamma minstara go s- ja š-čoahkit muđui, ahte gievrras dási loahppakonsonánta šaddá duppalkonsonántan geahnohis dásis.

Joavku 8
CIII CII Ovdamearkkat
isk iskk beaisku - beaiskkut
ist istt luiste - luisttet
mšk mškk rámškut - rámškkui
nsk nskk Murmánska - Murmánskkas
nst nstt goansta - goansttat
rsk rskk hersko - herskkot
rst rstt horsta - horstta
vsk vskk livsku - livskkut

Joavku 9: Dán jovkui gullet k-čoahkit. Geahnohis dásis -k- rievdá v:n ja čoahki loahppakonsonánta šaddá duppalkonsonántan.

Joavku 9, k-čoahkit
CIII CII Ovdamearkkat
kc vcc gakcut - gavccui
včč čiekčat - čievččai
ks vss raksa - ravssat
kst vstt teaksta - teavsttat
všš dikšut - divššui
kt vtt mokta - movtta