8 (j)-dearvvuođagat Kanadas

Artihkal 8(j)-čoakkán leat dál dollojuvvon Montrealis. Čoakkán lei beroštahtti ja ávkkálaš jurddahaladettiin 8(j)-artihkkala olláhuhttima ja dat lasiha gal álbmotlaš artihkalal 8 (j) olláhuhttinbarggu min easka álggahan bargojoavkkus. Montrealis ledjen Suoma sáttagotti áirras. Oainnu gárven Montreala čoakkámii lei válmmaštallojuvvon min álbmotlaš 8(j)-bargojoavkkus ja Eu-riikkaid oktasaščoakkámis. Montreala čoakkámis mearrádusdahkan lei máŋggadásat. Eurohpa uniovnna oainnut sohppojuvvoje beaivválaččat Eu-riikkaid koordinerenčoakkámin, maid jođihii Eu-ságadoalliriika Ruoŧŧa. Ieš čoakkámiin Eu:a beales oktasaččat sohppojuvvon oainnu buvttii maid ovdan Ruoŧŧa. Dákkáraš bargojuoguin lei almmatge viggojuvvon beaktilis čoakkánmeannudeapmái, muhto čuolmmahis vuohki dát gal ii lean earenoamážit álgoálbmogiid dáfus. Ieš čoakkámis mearrádusdahkan dáhpáhuvvá dievasčoakkámis.

Vuosttaš čoakkánbeaivve čoakkánoasseváldit bukte ovdan iežaset oanehis cealkámušaid čoakkáma fáttáin, mat ledje álgoálbmot- ja báikkálaš servošiid oassálastin, máŋggajahkásaš bargoprográmma artihkal 8 (j):a olláhuhttima várás, ABS-regiima, sui generis-vuogádat ja etihkalaš kodat. Váddáseamos gažaldagain čoakkán juhkkojuvvui kontáktajoavkkuide, maidda válljejuvvuiga ságadoallin ja várreságadoallin riikkaid ovddasteaddji ja álgoálbmot-/báikkálaš servoša ovddasteaddji (ILC dehege indigenous and local communities). Dákkár bargojoavkkut nammaduvvoje Abs-regiimmas (acces and benefit sharing), etihkalaš kodain ja máŋggajahkásaš bargoprográmmas. Kontáktajoavkkuid čoakkámiidda besse buohkat oassálastit.
Eu:a lassin maid Afrihká riikkat ja Nuorta-Eurohpá riikkat ledje ortniiduvvan riikajoavkun, mas lei oktasaš jietna. Riikajoavkkut ja riikkat ráđđádalle čoakkáma áigge gaskaneaset čuolbmás áššiin. ILC:id ovddasteaddjit ledje čoakkámis maid ovddastuvvon ja dain lei hupman- ja evttohanriekti čoakkámis. Bargoortnega mielde ILC:a evttohusat eai goitge váldojuvvo vuhtii, jos muhtin riika ii doarjjo daid evttohusaid. Dát lea mu mielas hui ártet, daningo artihkal 8 (j):a olláhuhttin gáibida ILC:a dievas ja váikkuhanválddálaš oassálastima mearrideamis. Geavadis mearrádusat dahkkojuvvojit ovttaoaivilvuođa prinsihpain, ja váddáseamos áššiin mearrádus merkejuvvo roahkkeruođuid sisa. Dát čoakkán ii iešalddes dahkan čadni mearrádusaid, muhto dat ovddida biodiversiteahttasoahpamuša oassebeallečoakkámii, ahte dat mearrida artihkal 8 (j):s dađi mielde mot dát čoakkán mearridii áššiin. Dát sáhttá orrut mohkás ja eahpečielga ášši. Dán čoakkáma ulbmilin lea earenoamážit ráđđádallat gárvvisin ja válmmaštallat áššiid mearridanládje oassebeallečoakkáma (COP) ovdii.

Ulbmilin lea, ahte eanas mearrádusain lea luondduset dáfus rávalágánat, mat eai geatnegahte riikkaid njuolga muđuid go addet sula masa galgá viggat. Čoakkáma duogážis lei goitge garra nággu sierralágán sátnehámiin ja dajaldagain. Dán duogáža dáfus orui ártet, ahte čoakkámis ja dan duogášráđđádallamiin nákkahalle čujuhusaid, rihkuid ja čuoggáid sajes earenoamážit daningo eatnasat riikkain leat čielgasit guođđán artihkkala 8 (j) olláhuvakeahttá iežaset riikkas. Čoakkán lei goit miellagiddevaš muosáhus ja ožžon buriid ovdamearkkaid artihkal 8 (j):a olláhuhttimis eará riikkain ja daid soaitá sáhttit heivehit Suoma sámiid ruovttuguvlui.

Čoakkán mearridii ovddidit oassebeallečoakkámii, ahte čuovvovaš artihkal 8 (j)-čoakkámis livččii čiekŋalis dialoga Abs-áššiin ja juogo suodjaluvvon guovlluin dehe biodiversiteahtas ja dálkkádatrievdamis. Dát mearrádus lei heittot, daningo maiddái mun Eu:a ládje atnen mávssolažžan, ahte čuovvovaš čoakkámis gieđahallojuvvoba dálkkádatrievdan ja árbevirolaš diehtu. Afrihká ja Lulli-Amerihká riikkat ožžo goit čađa iežaset oainnu, ahte čuovvovaš čoakkámis gieđahallojuvvole ee. áššit, mat gusket genariggodagaid oažžuma ja ávkki, go fas dálkkádatrievdama gažaldagat eai boađále áššelistui. Čoakkáma evttohusat oassebealle- dehege COP 10-čoakkámii bohtet lagašáiggiid Internehttii gielladárkkisteami maŋŋel. Dohkkehančoakkámis áššebáhpiriidda dahkkojuvvoje maid muhtin ráje nuppástusat. Máhcan dáidda áššiide maŋŋel go lean ožžon gárvvisin iežan mátkeraportta ja čoakkáma loahppaárvalusaid analyserema Suoma sámiid ruovttuguovllu dáfus.

Lávvordaga girden Iqalutii, Nunavuta oaivegávpogii oahpásnuvvat inuihtaid kultuvrii, sin eananrivttiid olláhuvvamii ja guovlohálddahussii sihke ságastallat dálkkádatrievdamis. Gaskavahkko vuolggán Ottawai deaivvadit Kanada ministeriijaid virgeolbmuiguin, geaid ovddasvástádussan lea Kanada álgoálbmotpolitihkka ja deaivvan maid Suoma ambassadöra. Supmii máhcan 15.11.

Ruvašdearvvuođagat Iqailutis 10.11.2009
Juvvá Lemet