Áigeguovdilis ságat

Ledjen dán vahku loahpas luomus ja sihke dan ja bargohoahpuid dihte in leat háhppehan čállit blogga. Šállošan dán sakka iežan blogga lohkkiide. Guovttegielat blogga čállimii manná maid olu áigi, muhto vikkan čavget dákko.

Ovddetvahku sámedikki, nuortalašráđi, birasguovddáža, meahcceráđđehusa ja birasministeriija árbevirolaš luonddusuodjalangearregat dollojuvvoje Bievrrašjávrres ja Heahtás. Dálki ii lean vánddardeddjiid bealde ja oahpásnuvaimet Bievrrašjávrre birrasii čakčaarvvis. Muitalin gearregiin guovllu boazodoalus ja dan historjjás dego maid dahken geahčastaga sámedikki áigeguovdilis áššiide. Áigiguovdileamos ášši lea Meahcceráđđehusa hálddahusmálle nuppástus, mas leat boahtán hui unna goaikkanasažiid mielde dieđut almmolašvuhtii. Lea šállošahtti, ahte ođastus válmmaštallojuvvo ruhtaministeriijas iige birasministeriijas ja eanan- ja meahccedoalloministeriijas, mat leaba meahcceráđđehusa stivrejeaddji ministeriijat. Bajidin álgoságastallanfáddán dan, ahte meahcceráđđehusa hálddahusmálle galggalii seailut ovddešlágánin sámiid ruovttuguovllus aŋkke dassážii go sámiid eananvuoigatvuohtagažaldagat leat čovdojuvvon ja daningo Ilo 169-soahpamuša ratifiserenproseassa lea gaskan. Ovdanbukten maid sámedikki álgaga birasáššiid áššegieđahalli virggi oažžumis sámedikki ollái dego maid sámiid árbevirolaš ealáhusaid dárbbuid. Luonddusuodjalangearregat lea hui mielamiel dáhpáhus ja beivviid váldodeaddu lei friddja ságastallamis ja jurdagiid lonohallamis. Ságastalaimet maid lávvaráhkadeamis ja go leimmet Eanodagas de maid namuhuvvon suohkana plánen gárgehanfidnuin. Näkkela bálgesa boazoisit maid buvttii ovdan oainnuidis guovllu boazodoalu áššiin.

Sámediggi ráđđádalai čakčamánu álggus Sánávuole sajusláva oassálastin- ja árvvoštallanplánas. Bukten ovdan oainnu, ahte sámi kultuvrii ja sámi boazodollui gullevaš váikkuhusaid galggalii dárkilmahttit ja váikkuhusaid álbmotduovdagii galggalii čilget. Bukten sávaldahkan maid dan, ahte ášši gieđahallojuvvolii Gilbbesjávrre gárgeheami stivrenjoavkkus, daningo ášši guoská oba Gilbbesjávrre gárganeapmái. Ráđđádallamiin sohppojuvvui, ahte lávvaráhkadeami ovdáneami mielde dollojuvvojit nuppe háve sámediggelága § 9 miel ráđđádallamat.

Čakčamánu álggus sámediggi attii viiddes cealkámuša Sámi leana eanangoddeplánas 2030. Eanangoddeplána stivre eanangoddeprográmma ráhkadeami ja eanangoddelávvema ja dat leat guhkit áigge strategiija. Evttoheimmet ahte sámiid ruovttuguvlui galggalii ráhkaduvvot ollásit iežas strategalaš oassi. Dađi bahábut min cealkámušat leat ollen njozet interneahttasiidduide, muhto dát cealkámuš galggalii doppe farggabáliid gávdnot.

Mannan vahku mánnodaga ledjen mielde Lappi universiteahtta lohkanbaji rahpamis. Seamma vahku sámedikkis ledje diggelága 9 § miel ráđđádallamat Sámi leana birasguovddážiin sámiid ruovttuguovllu čázádatdikšunplánain. Plánat ledje ráhkaduvvon bures ja vuđolaččat. Sámi kultuvrra boahtteáigge dáfus ráinnas čázi dorvvasteapmi lea dehálaš. Evttohin sámi kultuvrra ja ealáhusaid buoret vuhtii váldima plánain, mii maid lohpiduvvui olláhuhttojuvvot. Mannan vahku bearjadaga lei sámedikki dievasčoakkán. Dievasčoakkán galggai ordnejuvvot hohpolažžan daningo dievasčoakkán lei gáibidan čoakkáma ordnema borgemánus jagi 2008 vástufriddjavuohtagažaldagaid mieđiheami dihte. Borgemánnu lei áibbas veadjemeahttun čoakkánáigi dievasčoakkáma gáibidan čielggademiid ja geasseluomuid dihte. Dađi bahábut dievasčoakkán ii sáhttán gieđahallat vástufriddjavuođa mieđiheami dálge, daningo čoakkámis ii lean ášši buohta mearridanváldi. Dát lei hui ártet, daningo dievasčoakkáma ovddit beaivve sámedikki hálddahus lei dárkkistan ahte čoakkámii oassálastet dárbahassii diggeáirásat vai čoakkámis livččii mearridanváldi. Ija maŋŋel smiehtadettiin oassi báikki nala lohpidan sámediggeáirasiin ledjege báifáhkka rievdadan oainnuset. Čoakkán gieđahalai sámedikki cealkámuša Muotkevári luoddafidnus. Lean dorjon nuortalaččaid iešstivrema ja nuortalaččaid oainnuid luoddafidnus vaikko munnje dehálaš boazodoalu beroštumit eai leatge ovttalágánat nuortalaččaid beroštumiiguin. Lean máŋgga háve buktán ovdan, ahte nuortalaččaid iešstivren galgá dorjojuvvot ja gárgehuvvot ja ášši galggalii suokkardallojuvvot, jos sámiid kulturiešstivren álgojuvvo gárgehuvvot. Dievasčoakkán mearridii sirdit ášši ja gáibidii nuortalašráđi ja Báhčaveaijoga bálgesa ráđđádallat ja gávdnat oktasaš oainnu. Mearrádus šattai jienastanboađusin ja jienastin mearrádusa vuostá. Mearrádus lei buot beliid geahčedettiin šállošahtti, daningo sámedikkis ii leat stivrenváldi nuortalašráđi ektui iige Báhčaveaijoga bálgesage ektui iige sámediggi sáhte geatnegahttit dáid oassebeliid mangelágán ráđđádallamiidda. Doaivvu mielde nuortalašráđđi ii muosát dievasčoakkáma mearrádusa nuortalaččaid iešstivrema loavkidahttin.

Dán vahku álggus dollojuvvui birasministeriija ásahan artihkkala 8 (j)-bargojoavkku álggahančoakkán, seminára, mas gieđahallui čavčča bargoprográmma, boahttevaš čoakkámat ja ovdanbuktojuvvui biodiversiteahttasoahpamuš, Suoma biodiversiteahttapolitihkka ja artihkkal 8 (j). Bargojoavkku bargu lea hui dehálaš, earenoamážit danin go orru leame nu ahte muđuid sápmelaččaid sajádaga buorideapmi báhcá čuovvovaš riikkabeivviid háldui. Artihkal 8 (j) lea mearkkašupmi sámegiela, oahpahusa, sámegiel bálvalusaid ja árbevirolaš ealáhusaid dáfus. Bargujoavkku bargu lea mávssolaš maiddái danin, go birasministeriija atná bargojoavkku hui dehálažžan ja lea ilolaš ahte artihkal 8 (j) olláhuhttin algá viimmat Suomas. Maiddái buot oassálasti ministeriijat leat čatnasan bargojoavkku bargui. Bargojoavku čoahkkana mánnosaččat. Anán dehálažžan, ahte sámediggi oassálastá bargojoavkku bargui viidáseappot go bargojoavkku ovddasteddjiideaset bakte. Leat bárrásiin válmmaštallame sámedikki áššedovdiorgánaide diehtobáhka artihkal 8 (j):s ja bivdit dain cealkámuša artihkkala guoskadeamis iežaset doaibmasuorggis.

Otná (20.9.) Helsingin Sanomat-aviissas lei guhkes áigái buorre ođas eanan- ja meahccedoalloministeriija doaibmasuorggis. Sámediggi attii geassemánu cealkámuša vuovdelága ođastusas, gieđahallen dan bloggastan 22.7.2009. Cealkámušasteamet evttoheimmet vuovdelága ollislaš ođastusa, vuostálastiimet láhkaevttohusa ja gáibideimmet ahte vuovdedikšun galggalii vuođđuduvvat bistevaš šaddama prinsihppii. Vuovdeláhkaevttohus lea HS-aviisadieđu mielde ožžon dievaslaš vuostehágu ja ministtar Anttila mielde vuovdelága ođasteami várás vuođđuduvvo bargojoavku, mas suokkardallojuvvojit vuovddi bistevaš šaddama prinsihpat. Vuovdeláhka ovddiduvvo riikkabeivviid gieđahallamii vuođđolága gáibidan ođastusaid dihte, muđuid evttohuvvon rievdadusat gessojuvvojit eret. Ministtar Anttila oaidnu lea buorre ođas ja sávan, ahte su addin lohpádusat lága ođasnuhttimis dollet ja ahte bargojovkui dáhkiduvvo maiddái sámedikki ovddastus. Dán ráđđehusáigodagas dát dáidá leat vuosttaš láhkaevttohus, man ovdáneapmi bissehuvvo cealkámušaid vuođul. Sávan ahte dákkár doaibma lávddalii viidáseappotge ministeriijaide, daningo eanas addojun cealkámušain ii leat leamaš stuora mearkkašupmi láhkaválmmaštallamis sámedikki muosáhusaid mielde.

Sámedikki stivra lea geassemánu čoakkámisttis láhkonan stáhtaráđi reivviin ja lea bivdán oktasaščoakkáma oaiveministara, čoavddaministariid ja sámedikki gaskka. Jearaldatvuloš čoakkámis sámediggi livččii hálidan oažžut diehtevassii stáhtaráđi áirasiin čadni vuogi mielde ahte áigugo Suopma ovdánit nd. álbmotlaš sámi ášši čoavdimis ja Ilo 169-soahpamuša ratifiseremis ja mainna vugiin. Dát čoakkán ii leat lágiduvvon ja molssaeaktun leat geahččalan ordnet áššis oaiveministara audieanssa. Oaiveministara kansliija lea biehttalan deaivamis sámedikkis aŋkke dán muttos. Dát lea hui váidalahtti, daningo sámediggi livččii hálidan ságastallat oaiveministariin olmmošvuoigatvuohtapolitihkalaš čielggadeami olláhuhttimis ja gullat oaiveministara oainnuin stáhtaráđi jođiheaddjin sámi kulturiešstivrema ovddideamis. Ráđđehusprográmmas lea čatnašuvvon sámi kulturiešstivrema dorvvasteapmái.

Boahtte vahku lean hálddahusválljagotti gullandilálašvuođas Alku-fidnus. Boahtte vahku manná muđuid cealkámušaid čađa lohkamis ja earenoamážit sámedikki cealkámuša válmmaštallamis meahcceráđđehusa hálddahusođastusáššis. Ášši lea hui viiddis ja dehálaš, iige das leat bearehaga boahtán diehtu eará go goaikkanasažiid mielde. Aviisadieđuid mielde meahcceráđđehusa hálddahusmálle sohppojuvvolii moatti vahku geahčen ekonomiijapolitihkalaš ministtarválljagottis. Jos dieđut dollet deaivása, de dat lea hui morašlaš ja seammas maid dán ráđđehusa politihka mielde. Maiddái Alku-fidnus hálddahusmállet sohppojuvvoje suollemasat, man maŋŋel áššis álggahuvvui almmolaš ságastallan, mearrádusaid ákkastallan ja ášši sáddejuvvui cealkinládje. Dákkár ii leat buori hálddahusa miel politihkka. Sámediggi geahččala doapmat áššis ja ráhkadit cealkámuševttohusa boahtte vahku ealáhus- ja vuoigatvuohtalávdegotti čoakkámii hohpolaš áššin ja dan maŋŋel ordnet hohpolažžan sámedikki stivrra čoakkáma, vai sámedikki oaidnu háhppeha stáhtaráđđái ovdal ekonomiijapolitihkalaš ministtarválljagotti čoakkáma.

20.9.2009

Juvvá Lemet