ALKU-fidnus ja ruvkelágas

Mannan vahku sámediggi attii cealkámuša ođđa ruvkelágas. Cealkámuš gávdno sámedikki ruovttusiidduin cealkámušat-ossodagas. Ođđa ruvkeláhkaevttohus lea buorádus ovddeš ruvkelága ektui, dashan sápmelaččat eai oba máinnašuvvoge. Ođđa ruvkeláhkaevttohus váldá vuhtii buorebut maiddái birasáššiid. Sámiid ruovttuguovllus ohcet málmma, doidet golli ja rogget mášiinnaiguin golli, dát maŋimus gohčoduvvo ođđa ruvkeláhkaevttohusas mášengolledoidimin. Ruvkeláhkaevttohusa mielde ii leat jáhkehahtti, ahte sámiid ruovttuguvlui vuođđuduvvolii ruvke. Sámediggi goit gáibida cealkámušasttis, ahte ruvkefidnu vuođđudeapmái ferte leat sámedikki lohpi. Málbmaohcan galggalii stivrejuvvot čavgadeappot sámiid ruovttuguovllus dađi lági mielde, ahte ohcan ii váttasnuhtte sámi ealáhusaid barganvejolašvuođaid. Sámediggi gáibida, ahte ruvkelágas lágiduvvojit vel sámediggelága 9. §:a miel ráđđádallamat.

Mannan vahku vástidin sámedikki ovddas ALKU- dehege guovlohálddahusa ovddidan- ja ođasnuhttinfidnu čanusjoavkogážadeapmái. Gažadeamis gahče oainnuid ALKU-fidnu gávcci (8) vuollebargojoavkku loahpparaporttain evttohuvvon áššiin. Raporttat gávdnojit čujuhusas www.vm.fi/alku Sámedikki vástádusat čanusjoavkogažadeapmái gávdnojit sámedikki ruovttusiidduin. Vástádusastan šállošin dan, ahte sámedikkis ii leat mange muttos bivdojuvvon cealkámuš dehe oaidnu guovloeiseválddiin ja daid bargojuogus dehe oba ALKU-fidnusge.

Evttohus guovlohálddahuseiseválddiin ja daid bargojuogus ii leat dárbahassii čielggaduvvon iige áššis leat leamaš dárbahassii sierra oassebeliid gaskka ságastallan iige oba servodatságastallange. Suoma stuorimus guovlohálddahusođasnuhttimis lea hohpohallojuvvon sakka eaige evttohusaid váikkuhusat, gaskavuohta stáhta guovlluiduhttinpolitihkkii dehe stáhta ávkkálašvuohtaprográmmii, leat suokkardallojuvvon dárbahassii. ALKU-fidnu ovdána eahperealisttalaš jođánit, iige ná jođánis áigedávvaliin geargga olláhuhttit fidnu buori hálddahusvuogi mielde. ALKU-fidnu biddjui johtui 29.6.2007 ja dan doaibmaáigodat nohká 31.3.2009. Varraseamos aviisadieđuid mielde doaibmaáigi lea jotkojuvvon boahtte jagi loahpa rádjái. Ođastusat plánejuvvojit olláhuhttojuvvot jagi 2010 rádjái. Dán áigegaskka sámedikki ja riikkavuložiid váikkuhanvejolašvuođat lea unnit.

ALKU-fidnus evttohuvvo, ahte biraslohpeeiseválddit ovttastuvvole ođđa guovlohálddahuseiseváldái, Allui. Biraslohpeeiseválddit leat dán rádjái doaibman iehčanassan. Livččii mihá buoret, ahte dát iehčanasvuohta seailluhuvvolii ja biraslohpeeiseválddit sáhtále ovttastahttalit stuorit biraslohpeeiseváldin, daningo eanas earánastimis dáhpáhuvvá čálalaččat. Dát seailluhivččii sorjjasmeahttunvuođa.

ALKU-fidnu evttoha maid bargguid sirdima biraseiseválddiin suohkaniidda. Evttohusaid mielde suohkanat oaččule ovdamearkkadihte hukset ja mieđihit alcceseaset vuoigatvuođa hukset unnafápmorusttegaččaid. Sápmelaččaid ruovttuguovllus omd. Eanodaga suohkan lea vuodján sakka unnafápmorusttegačča huksema Nieidaskáidái, mii duššadivččii guovllu boazoguohtoneatnamiid ollásit. Dákkár gárganeami ii sáhte atnit miehtemielalažžan ja unnafápmorusttegaččain galggale boahttevuođasge mearridit biraseiseválddit.

Ovttaáigásaččat leat ovttasteame guovlluguovdasaš birasguovddážiid ođđa ealáhuseiseváldái, Ellui (dán mutto Ellu gohčoduvvo namain Elsy, ealáhus-, johtalus ja birasvirgálágádus). Ja ein lea ođasnuhttime Meahcceráđđehusa bargguid ja bargojuogu. Livččii dehálaš seailluhit birasguovddážiid sorjjasmeahttunvuohta, ja jos háliduvvojit viiddit guovlluguovdasaš ovttadagat, de galggalii buorebut suokkardallat Meahcceráđđehusa luonddubálvalusaid bargguid ovttastahttima guovlluguovdasaš birasguovddážiid bargguide.

ALKU-fidnu ráporttain evttohuvvo, ahte sámedikki doaimma ruhtadeapmi, sámi giellalága § 31 ruhtadandoaimmat suohkaniidda, suohkanovttastumiide ja eará eiseválddiide, sámegialalaš sosiála-, ja dearvvašvuohtabálvalusaid sihke sámegielalaš oahpahusaid ruhtadeapmi sirdojuvvole ministeriijain guovlohálddahuseiseváldái. Dáiguin rievdadusaiguin ministeriijat sirddále eanemusat muhtin olmmošbargojagi veardde bargguid guovlluguovdasaš dássái. Ovttaáigásaččat stáhtahálddahusa ávkkálašvuohtaprográmma gáibida jagi 2015 rádjái 14 500 stáhta virggi geahpideami. Sámediggi vuostálastá dáid evttohusaid.

Evttohus sámedikki doaimma ruhtadeami sirdimis guovlohálddahuseiseváldái olláhuvvamis mielde heajuda sámi kulturiešstivrejumi ja vuollánahttá sámedikki ráđđádallat bušeahtastis guovlohálddahuseiseválddiin. Sámedikki sajádat ja ruhtadeapmi sáhttá laktojuvvot dán olis maid eanangoddeprográmma ráhkadanprosessii. Evttohus heajuda mearkkašahtti ládje sámedikki ráđđádallansajádaga Suoma stáhta ektui, daningo ráđđádallanoassebeallin livččii ministeriija sajes dan vuollásaš lágádus.

Lean sakka hirbmahuvvan dan vuogis mot ášši lea válmmaštallojuvvon eaige sámedikki leat gullan mange muttus ášši válmmaštallamis. Dulkon evttohusa viggamuššan heajudit sámedikki vuođđolága miel kulturiešráđđema ja anán evttohusaid mearkkašahtti geahnohuhttimin sámiid kulturiešstivrema guovdu. Evttohusa vuođuštusat leat gierdameahttumat vuođđolága ja Suoma riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid čuovggas. Sámegielalaš sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid ruhtadeapmi galgá mu mielas mieđihuvvot njuolga stáhta ruhtademiin ásahusa dehe lága vuođul sámedikki hálddašeapmái kulturiešstivrema mielde. Sámegielalaš oahpahusbálvalusaid bearráigeahčču galgá seamma ládje ásahuvvot sámiid ruovttuguovllus ja dan olggobealde sámedikki bargun.

Dán vahku lean bargan rutiinabargguid ja lean oahpásnuvvan cealkámušaide. Duorastaga ságastallen Leader-prográmmas ja kohešuvdna- ja gilvonákcaprográmmas olbmuin, gean ovddasvástádussan lea Duottar-Sámi Leader-prográmma ja eandalii ságastallanfáddán lei sápmelaččaid ja sámedikki vejolašvuođat leader-ruhtadeamis. Ulbmilin lea, ahte áššis leat ráđđádallamat min áššedovdilávdegotti dehege ealáhus- ja vuoigatvuohtalávdegotti ja Davvi-Sámi ja Duottar-Sámi Leader-áššiin vástideaddji virgeolbmuid gaskka.

Lávvordaga vuolggán muhtin beaivái Murmáskkii duođáid ilolaš konferensii. Sotnabeaivve Murmánskkas dollojuvvo Ruošša sápmelaččaid vuosttaš oktasaš dievasčoakkán ja ulbmilin lea Ruošša sápmelaččaid ortniiduvvan álbmot válljen orgánan. Mus lea illu oassálastit dilálašvuhtii ja buktit Suoma sámedikki dearvvahus dán dehálaš dáhpáhussii.

Vuottesjávrres 12.12.2008

Juvvá Lemet