Árktalaš ráđi ministtarčoakkáma mearrádusat

Máhcan vel árktalaš ráđi čoakkáma dáhpáhusaide. Gaskavahkko ministtarčoakkáma dehálaččamus áššin lei čoakkáma loahppajulggaštusa, nd. Tromssa julggaštusa dohkkeheapmi. Máŋggat stáhtat ja sierralágán oktiibijut leat čájehan hui stuora beroštumi searvat árktalaš ráđi bargui. Sihke Unesco ja Eurohpa komisuvdna leaba ohcan Ráđi dárkojeaddjeáirrasin dego maid máŋggat sierra riikkat. Dálkkádatnuppástusa buktin ekonomalaš, johtalussii gullevaš ja energiijaekonomalaš vejolašvuođain lea miella oažžut ávkki ja danin stáhtat leat gozuid nalde čájehit beroštumi Ráđi bargui. Čoakkámis beasaimet gullat, ahte Ruošša lea vuosttaš geardde dovddastan dálkkádatrievdama dáhpáhuvvat ja lea oaidnán, ahte olmmoš lea dan dagahan ja ahte dat buktá maid negatiivvalaš váikkuhusaid. Dilli lea dálkkádatráđđádallamiid dáfus stuora ovdáneapmi, daningo dán rádjái Ruošša lea deattuhan dušše dálkkádatrievdama buktin ekonomalaš vejolašvuođaid.

Čoakkámis eai dohkkehuvvon ođđa dárkojeaddjeáirasat, muhto áššái máhccet Dánmárkku sagadoallibaji áigge ja vejolaš ođđa áirasiin soitet mearridit moatti jagi geahčen. Árktalaš ráđi ministtarčoakkán gieđahalai julggaštusastis árktalaš guovllu áššiid ulbmiliin ráhkkanahttit skábmamánu COP 15 oassebealleráđđádallamiid ođđa dálkkádatsoahpamušas. Ministtarčoakkán mearridii doalvut diehtun COP 15-oassebealleráđđádallamiidda raportta nannánjiehki suddamis ja dasa lassin dat doarjalii šaddovistegássabázahusaid geahpideapmái.

Álgoálbmogiin čoakkán celkkii, ahte álgoálbmogiid árbevirolaš dieđu ja dieđalaš dieđu ovttastahttin ráhkada vejolašvuođaid ipmirdit ja vuogáiduvvat dálkkádatrievdama buktin váikkuhusaide. Čoakkán dovddastii dárbbu duvdit árktalaš kultuvrraid ja eastit álgoálbmotgielaid jávkama. Dánmárkku jođihanáigodagas jotkojuvvo dálkkádatrievdama ja dan váikkuhusaid dutkan earenoamážit mearrajieŋa suddama oasis ja maiddái biodiversiteahta suodjaleami dáfus. Čoakkán maid dovddastii árktalaš guovllu álgoálbmogiid stuora mearkkašumi ja oinnii mávssolažžan dáid álbmogiid dieđuid ávkin atnima árktalaš guovllu suodjaleamis ja luondduriggodagaiguin suvdilis ávkkastallamis. Čoakkáma julggaštus boahtá lagašáiggiid árktalaš ráđi ruovttusiidduide čujuhussii www.arctic-council.org

Lean ieš muosáhan, ahte dálkkádatrievdanáššit leat oktan dehálaččamus áššiin maiddái Suoma sámedikkis. Lean čállán dálkkádatrievdama váikkuhusain sámi kultuvrii ee. artihkalistan UNESCOi ja lean oassálastán semináraide, main dálkkádatrievdan lea leamaš fáddán. Árktalaš ráđi čoakkán ja buot ođđaseamos dutkanbohtosiidda oahpásnuvvan fal loktii ovdalaččasnai dárbbu vuojulduvvat áššái viidáseappot ja váldit dálkkádatrievdangažaldagaid duođas sámedikki barggu stuora oassin. Okta vejolašvuohta soaittálii leat ráhkadit sámediggái iežas dálkkádatrievdama prográmma seammasullasaččat go mis lea sámi suvdilis gárggideami prográmma. Geasseluomuid maŋŋel ášši galgá suokkardit sámedikki orgánain, vai oaidnit mii livččii buoremus vuohki ovdánit áššis.

Čoakkámis bođii maid čielgasit ovdan, ahte árktalaš ráđi barggu mearkkašupmi stuorru ja earenoamážit dálkkádatrievdama gieđahalli mearrádusdahkamis árktalaš ráđđi lea okta stuorimus doaibmiin, mas lea maid mearkkašahtti mearridanváldi. Oassálasttán Suomas árktalaš ráđi duogášjoavkku bargui ja boahtteáigge dán bargui galgá čiekŋut ja bidjat vel eambbo deattu, daningo dat fállá hui buriid váikkuhanvejolašvuođaid. Sámi parlamentáralaš ráđđi galgá maid suokkardit mot sámi parlamentáralaš ráđi ovddastus ja sámiid váikkuhanvejolašvuođat sáhttet dorvvastuvvot buoremusat maid árktalaš ráđis. Válddán ášši ovdan čuovvovaš SPR:a stivrra čoakkámis.

Dálkkádatnuppástusas hubmojuvvo olu almmolaš dásis. Dárbu livččii sámegiel materiálii dálkkádatrievdamis ja árvvoštallamiidda dan konkrehtalaš váikkuhusain sámi kultuvrii. Ožžon čoakkámis Ealát-fidnu gaskaraportta. Fidnu gieđahallá dálkkádatrievdama váikkuhusaid earenoamážit sámi boazodollui. Ealát leat Sámi allaskuvlla hálddašan fidnu. Fidnu lea adnojuvvon vuosttaš dálkkádatrievdama dutkanfidnun, mii gieđahallá ášši álgoálbmogiid geahččanguovllus. Vuorddán stuora beroštumiin raportta lohkama ja fidnu ovdáneami ja sávan dieđusge, ahte doppe bohtet rávvagat maid midjiide sámi politihkkariidda.

Válborruohta lei sámedikki stivrra čoakkán. Oassálasten stivra áirras Asko Länsmaniin čoakkámii videoráđđadallanoktavuođa bakte Heahtás ja áššegieđahallit ja oassi stivrra áirasiin ledje Avvilis. Čoakkán dohkkehii iežas beales sámedikki diimmá, jagi 2008, rehketdoalloloahpaheami ja dolvojuvvot dan rehketdoallodárkkisteaddjeguoktái ja sámedikki dievasčoakkámii. Ohcen sámedikki stivrras virgelobi mánnui miesse-geassemánus. Stivra mieđihii munnje virgelobi ja dan áigge váldodoaibmasaš ságadoalli bargguid dikšu I várreságadoalli Irja Seurujärvi-Kari. Bálkkáhis virgelobi áigge lean dutkin Thule-instituhtas Oulu universiteahtas ja áiggon oažžut kulturantropologiija suorgái gullevaš nákkosgirjji gárvvisin boahtte gease áigge.

Boahtte vahku oassálasttán mánnodaga Lappi universiteahta 30-jagi ávvoseminárii. Mu leat sihtan hupmat sápmelaččaid gielalaš vuoigatvuođain. Seamma eahkeda vuolggán Helssegii. Sámediggi beassá ráđđádallat iežas boahtte jagi bušeahtas vuoigatvuohtaministeriijain. Loahppavahku mus lea biodiversiteahttabargojoavkku čoakkán ja ruhtaministeriija stáhtačálli Reina deaivvadeapmi ALKU-fidnus ja suohkaniid stahtaossodatvuogádaga ođasnuhttimis. Dan maŋŋel bázannai mánu virgefriddjavuhtii.

Vuottesjávrres 2.5.2009

Juvvá Lemet