Beassážiid maŋŋel

Mannan vahku dakka beassážiid maŋŋel lei Sámedikki stivrra čoakkán. Stivra gieđahalai čoakkámis Sámedikki rehketdoallodárkkisteaddjeguovtto dárkkistanfuomášumiid ja cealkámuša vuovdesertifiserenkritearain. Čoakkándieđáhus gávdno sámedikki ruovttusiidduin dieđáhus 2009-gaskabláđis. Sámedikki stivrra dohkkehan cealkámuš vuovdesertifiserenkritearain gávdno ollislažžan cealkámušat 2009 –gaskabláđis. Čuovvovaš beaivve lei vuovdesertifiserenbargojoavkku maŋimus čoakkán ja vuovdesertifiserenstandárddaid dárkkistanbargu lea ná nohkan. Dárkkistuvvon standárddat bohtet internehttii čujuhussii www.pefc.fi beavdegirjjiid dárkkisteami maŋŋel. Lean duhtavaš, ahte standárddaid dárkkisteapmi lea dál boahtán geahčai. Ášši válmmaštallan lea gáibidan sámedikkis olus luohttamušolbmuid ja bargiid resurssaid.

Dán vahku mannodaga oassálasten Ruošša presideanta Dmitri Medvedeva hupmandilálašvuhtii Helssegis. Oba Helssega guovddáš orui moivváskan presideantta guossástallamis ja dorvodási ordnedeamit ledje stuorrát. Ruošša presideanta humai earenoamážit dorvopolitihkalaš gažaldagain. Hupmandilálašvuođas ledje mielde guokte Suoma presideantta, Dásseválddi Presideanta Tarja Halonen ja presideanta Mauno Koivisto. Lean gullan presideanta Medvedeva hupmame okte dán ovdalnai, suoma-ugralaš álbmogiid máilmmikongreassas, Hanti-Mansis diimmá gease. Presideanta sáhka deattuhii hui olu ovttasbarggu. Dorvopolitihka lassin Medvedev humai energiija- ja gávpepolitihkas. Olmmošvuoigatvuohtagažaldagaide son ii čujuhan dego eai leat earáge Ruošša ovddeš presideanttat dahkan.

Hupmandilálašvuođa maŋŋel oassálasten birasministeriija vuostáiváldimii, mii gullá ministeriija lágidan riikkaidgaskasaš áššedovdečoakkámii (AHTEG), mii geahčada luonddu biodiversiteahta ja dálkkádatrievdama oktavuođaid. Dilálašvuohta lei hui liekkus ja lei somá deaivat dálkkadatrievdama dutkiid ja áššedovdiid ja ságastallat siiguin.

Disdaga deiven YLE bajimus hoavdda Mikael Jungnera. Ságastallanfáddan ledje earenoamážit YLE Sámi Rádio doaimma gárgeheapmi ja sámegiel mánáid- ja nuoraidprográmmat TV:s ja rádios. Bukten earenoamážit dárbbu Unna Junná prográmma sáddenáiggi lasiheapmái, dárbbu ráhkadit earenoamážit sámi nuoraide prográmma ja gárgehit Yle sámegiel prográmmafálaldaga ollislaččat. Sávven dieđusge Yle Sámi rádio ruhtadeami lasiheami. Bukten ovdan maid vejolašvuođa ohcat ovttas olggobeal ruhtadeddjiid guvlui omd. sámi nuoraid prográmmaid ruhtadeami várás. Ráđđádallamiin bođii ovdan, ahte Yle Sámi rádio resurssat eai boađe lassánit, muhto eai dat gal unnoge, nuppiiguin sániiguin maiddái Unna Junná seailu TV-prográmman. Oktasašfidnuide lei maid miehtemielalaš dáhttu.

Duorastaga oassálasttán riikkabeivviid birasváljagotti ordnen gulaskuddandilálašvuhtii Anára Siiddas. Boahtte vahku lean álgováhku Romssas árktalaš ráđi čoakkámis. Ministtarčoakkámis molsahuvvá Árktalaš ráđi jođiheami ovddasvástádus Norggas Dánmárkui. Čoakkámis gieđahallojuvvojit dálkkadatrievdama gažaldagat, Dánmárkku ságadoalliáigodaga prográmma ja dohkkehuvvo čoakkáma mearrádusa julggaštus. Vuorddán ieš hui stuora beroštumiin Amerihka ovttastuvvan stáhtaid ovddeš várrepresideanta Al Gore raportta Árktalaš ráđđái mearrajieŋa suddamis. Oassálasttán čoakkámii Suoma sáttagotti áirasin. Čoakkámis gávdno lassidiehtu Árktalaš ráđi ruovttusiidduin čujuhusas: www.artic-council.org

Boahtte vahku duorastaga lea sámedikki stivrra čoakkán. Ovddit bloggain lean muitalan iežan oassálastimis Unesco áššedovdiseminárii Monacos. Čoakkáma loahpparaporta lea gárvánan ja dat gávdno Unesco siidduin čujuhusas: http://portal.unesco.org/science/en/ev.php-URL_ID=7461&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html Unesco ráhkada čoakkáma fáttaid čiekŋudahtti artihkalčoakkáldaga Unesco oassebeallečoakkámis Köbenhámmanis juovlamánu 2009. Ožžon iežan áššedovdiartihkkala gárvvisin beassášbasiid áigge. Lea buorre, ahte dakkár áššedovdičoakkámat eai báze dušše ovtta čoakkámii, muhto ieš čoakkán lea álgun ovttas- ja joatkkabargui.

22.04.2009

Juvvá Lemet