Bállásis Anárii

Mánnodaga ledjen birasguovddáža ja –ministeriija lágidan dilálašvuođas, mas gieđahallojuvvui Bállása boahtteáigi. Dollen dilálašvuođas oanehis sága, mas bukten ovdan Bállása gárganeami lassin maiddái eará áigeguovdilis áššiid, mat gusket sápmelaččaid. Bállásii áigojuvvo maŋimus dieđuid mielde huksejuvvot lasi mátkkoštankapasiteahtta sierralágain ja fidnu lea jáhku mielde miehtebiekkas maid birasministeriijas.

Bukten sáhkavuorustan ovdan, ahte Bállása huksen sierralágain dagaha deaddaga maid Eanodaga guvlui. Suohkana ja turismafitnodagaid ulbmilin lea leamaš, ahte Bassičerrui sáhtálii hukset turismadoaimmaid várás visttiid ja ee. čierastallanhissa. Dát gáržžidivččii guovllu sámi kultuvrra doaibmaneavttuid. Bállása huksen molle álbmotpárkavuogádaga ja bidjá eahpádusa dan hárrái, ahte jos Bállása várás sáhttá vuođđudit iežas sierralága, nu mannebe ii earánai álbmotpárkkaide. Anán álbmotpárkavuogádaga eavttohis doaibmin ja dehálaš suopmelaš vuogádahkan, mii dáhkida álbmotduovdagiiddámet sirdáseami maiddái boahtte buolvvaide. Dán midjiide dehálaš álbmotlaš árbámet ii oaččo mollet mainnage sierralágain.

Aiddo dál áigeguovdilis fidnu, mii guoská sápmelaččaid, lea Duottar-Sámi eanangoddelávva. Dat lea válmmaštallojuvvome Lappi lihtus. Ballun lea, ahte Duottar-Sámi guovllugárganeapmi bargojuvvo dušše turismma bakte, dego Bállása ja Bassičearu dilli čájeha. In vuostálastte turismmadoaimma, muhto turismahuksen galgá dáhpáhuvvat dálá turismaguovddážiid olis ja nu ahte dan bastá hálddašit. Huksemis ferte váldit vuhtii riikkaviidosaš guovlluidgeavahanulbmiliid ja deahtta guovllugárganeami.

Ruvkedoaibma lea plánejuvvome Suoma njárgii ja dat lea váldojuvvon vuhtii maid dálá eanangoddelávvahápmosis. Duottar-Sámis mávssolaččamus ealáhus lea boazodoallu. In vuostálastte ruvkedoaimma, muhto dáláš ruvkeláhka ja vuoluštemiid dohkkehanprosessa ii deavdde riikkaidgaskasaš soahpamušaid ja Suoma vuođđolága gáibidan dási. Juo ohcanbargu váttásnuhttá sámi boazodoalu doaibmaneavttuid, daningo ohcandoaibma lea viiddis ja mekánalaš. Sápmelaš boazodoalu fuollan leat guohtoneatnamat, mat gáržot geažos áigge. Dan ollái gullet buot ođđa ja viidát váikkuheaddji fidnut, mat dahkkojit almmá plánema haga sámedikkiin ja ealáhusbargiiguin. Mu doallan sáhka dilálašvuođas gávdno ollislažžan Sámedikki siidduin http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_docman&Itemid=185.

Disdaga Heahtás lei sámedikki lágidan seminára Eanodaga suohkana sámegielalaš sosiála- ja deavvašvuohtabálvalusain. Mielde lei maid ee. veahádatáittardeaddji Johanna Suurpää. Bukten sáhkavuorustan ovdan sámi giellaláhkačielggadeami bohtosiid, mat guske Eanodaga suohkana. Celken, ahte Eanodaga suohkana sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusain lea olu buoridan- ja gárgehanvárri. Sámediggi viggá sámiid beroštumiid bearráigeahččamis dorvvastit dan, ahte sámegielalaš sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaide ožžojuvvo lasi ruhtadeapmi. Ruhtadeapmi sáhtálii juolluduvvot buot láhkaásahan almmolaš bálvalusaid buvttadeaddji organisašuvnnaide. Evttohin maid, ahte sámediggi ja suohkan galgaba lasihit ovttasbarggu sosiála- ja dearvvašvuohtasuorggi áššiin, vai sáhtáleimmet dáhkidit buoremusat sámegiela ja sámi kultuvrra jotkkolašvuođa Eanodaga suohkanis ja ahte sámegielalaš bálvalandássi sáhttá dorvvastahttojuvvot. Mu sáhka gávdno ollislažžan sámedikki ruovttusiidduin ságat-ossodagas.

Duorastaga Sámedikkis lei gudni oažžut guossin kulturministeriija politihkalaš stáhtačálli Stefan Johansson Anárii. Dilálašvuođas doallan sáhkavuorustan bukten ovdan oppalaččat sámedikki bargui gullevaš áššiid ja áigeguovdilis gárgehandárbbuid earenoamážit kulturáššiid buohta. Bukten ovdan dárbbu loktet sámedikki bakte kanaliserejuvvon stáhtaveahki mearkkašahtti ládje dálážis. Hui stuora dárbu livččii ruhtadoarjagii, mii juolluduvvolii sámedikki bakte earenoamážit mánáid ja nuoraid sámi kultuvrra doaimmaide ja fidnuide. Nubbi stuora dárbu lea mánáid ja nuoraid oassálastima gárgeheapmi sámedikkis ja dása dárbbahuvvolii jođánit ođđa resurssaid. Dáláš resursadásis eat bastte ráhkadit bissovaš vuogádaga, mii buorida mánáid ja nuoraid oassálastima Sámedikkis. Dasa lassin bivden stáhtačálli ovddidit sámiid ruovttuguovllu olggobealde orru sápmelaččaid sajádaga ja giddet fuomášumi sámi dáiddariid dillái. Oba sága sáhttá gávdnat sámedikki siidduin http://www.samediggi.fi/index.php?option=com_docman&Itemid=185.

Seamma beaivve deaivvadin maid meahcceráđđehusa ovddasteddjiid eahpevirggálaš deaivvadeamis, mas lei mielde ee. luonddubálvalanhoavda Rauno Väisänen. Dilálašvuođas son dagai gokčevaš geahčastaga ossodagas bargui. Jur ovdal min deaivvadeami sámimuseavuođđudus ja meahcceráđđehus leigga vuolláičállán soahpamuša ovttasbarggu buorideamis. Gullen maid miehtemielalaš ođđasa das, ahte meahcceráđđehus lea buorideame sámegielalaš diehtojuohkindoaimma lagaš boahtteáigge.

Bearjadaga lei sámedikki stivrra čoakkán, mii joatkahuvvá mánnodaga. Disdaga deaivvadan hálddahus- ja suohkanministtar Mari Kiviniemi, geainna ságastalan guovlluhálddahusa ođašnuhttin- ja gárgehanfidnus. Gaskavahkko mus lea illu oassálastit dásseválddi presideantta Tarja Halosa lágidan máŋggakultuvrralaš- ja máŋggaárvošašvuođa Suomas gieđahalli presideantaforumii, gos doalan oanehis vuođđosága. Presideantaforuma sáhttá oaidnit interneahtas njuolggosáttan Yleisradio ruovttusiidduin (www.yle.fi/areena) ja báddejuvvon čoahkkáigeassun YLE TV 1:žis 22.5. d. 14-15.


Vuottesjávrres 18.5.2008

Juvvá Lemet