Bárisin mediaságastallamis

Vuohččan hálidan addit muhtin geaváda rávvagiid mu blogi váste. Blogi ii leat dan várás, ahte dasa doaimmahuvvojit aviisadieđáhusat. Mu rávdnjebostii gal sáhttá doaimmahit lupmosit sierralágán dieđáhusaid, muhto interneahttabeaivegirji dehege blogi ii leat eará intreassajoavkkuid diehtojuohkinkanála. Suoma sámiid guovddášsearvi ja Suoma boazosámit rs leaba doaimmahan aviisadieđáhusa mu blogi kommeanttaid bakte. Divttán dáid dieđáhusaid vel orrut mu blogistan, muhto boahttevuođas sihkun buot aviisadieđáhusaid kommeanttain daningo mu blogi ii leat almmolaš diehtojuohkingaskaoapmi dehe sierra intreassajoavkkuid diehtojuohkinkanála.

Mannan vahkku lea leamaš hui hohpolaš. Morašlaš áššin sáhtán fuomášit, ahte almmolašvuođas lean šaddan divodit mađi ipmašeabbo návdimiid iežan doaimma ektui. Suoma sámiid guovddášsearvi lea sivahallan mu Putinin ja veardádallan juobe Zimbabwe Mugabei. Lean vástidan searvvi/10 bálgesa aviisadieđáhussii ja dieđáhussii gávdno vástádus maiddái mu blogi kommeanttain, daningo dieđáhus lea doaimmahuvvon maid mu blogii. Mun imaštalan sakka dán dálá geavada muhtin sápmelaš oassebeliid doaimmas, ahte ságastallan olláhuhttojuvvo aviisadieđáhusaid bakte. Jearaldatvuloš aviisadieđáhusat eai leat aŋkke dieđáhusa sisdoalu dáfus gieđahallon bálgesiid iežaset stivrrain. Šolžžaid mielde vuolláičállojuvvojit maid boasttočuoččuhusat, iige ášši rievttes bealli dárkkistuvvo. Ovdamearkkadihte Suoma boazosápmelaččaid 10 sámi guovllu bálgesa ovddas ráhkaduvvon aviisadieđáhus doallá sisttis boasttodieđuid, maid livččii sáhttán álkit divvut go livččii lohkan mu blogi dehe ovttageardánit go livččii čuojahan/sádden čálalaš gažaldagaid mu rávdnjebostii.

Ii daga maidege jos mu doaibma árvvoštallojuvvo, muhto kritihkka galgá vuođđuduvvat rievttes dihtui ja áššegažaldagaide. Muhto dat gal ii leat ávddalaš ja rabas doaibma, jos boasttodieđuiguin háliiduvvo árvvoštallojuvvot mu doaibma ja biddjot eahpeluohttámuš mu barggu guovdu. Mu imaštahttá gean ávkkuha boasttodieđuid viiddideapmi almmolašvuođas ja mot aviisadieđáhusaid viiddideapmi lasiha rabas ságastallankultuvrra!? Eai sápmelaččat ánssáš dakkár álbmotservodaga, mii vuođđuduvvá boasttodieđu viiddideapmái ja ovtta olbmo bostaleapmái. Sápmelaččat ánssášit dakkár álbmotservodaga, mas buot oassebealit sáhttet ságastallat gaskaneaset rahpasit ja áššálaččat ja krihtalaččatnai áššegažaldagain. Searvvit eai leat árvvoštallama bajábealde, dego ii sámediggige.

Dákkár retoralaš ja áššemeattáhusaid sisdoalli aviisadieđáhusaid ja oaivilčállosiid dárkkuhussan leat almmatge dušše bidjat eahpeluohttámuša mu doaimma hárrái. Dat leat munnje lunddolaččat váibadahtti ja vástagiid ráhkadeapmái ja áššemeattáhusaid divvumii manná olu áigi. Ieš hálidivččen atnit dán áiggi dehálit bargguide, maidda sámedikki dievasčoakkán lea mu mearridan. Lean ieš sakka fuolas dilis eandalii danin, ahte makkár ovdamearkka geažos áigge bisti nákkahallan aviissaid ja media bálsttáin ja ođđasiin addá sámi nuoraide ja mánáide. Dát ii atte buori gova sámi álbmotservodaga ságastallama dilis ja dásis, iige dat bohciidahtte sápmelaččaid gaskkas luohttámuša sámedikki ja sámi álbmotservodaga guovdu. Áššegažaldagaide gullameahttun almmolaš oaivilčálašeapmi addá dakkár gova, ahte sámediggi ii doaimma bures. Dat addá maid sápmelaččaide dakkár gova, ahte politihkka lea durddás iige obanassiige min oktasaš áššiid dikšun. Balan, ahte dakkár doaibma gavdnje dakkár olbmuid, geat eai leat leamaš ovdal sámi politihkas dehe searvedoaimmas mielde nu ahte sii eai dákkár bargui searvva vaikko sis livččii dasa hállu. Mu ipmárdusa mielde sámi servviid ja sámedikki oktasaš ulbmil lea sámi servodaga ovddideapmi. Doarjalannai servviide ja sierra sápmelaš oassebeliide, ahte dat jurddahalale maid duođalaččat mot politihkka ja sámi searvedoaibma ožžojuvvo geasuheaddjin, luhtolažžan ja áššálažžan ja mot sápmelaččain almmolašvuhtii šaddan govva riidaleaddji álbmogin sáhttá buoriduvvot. Ovddasvástádus lea maid din, buorit searvvit ja árvvoštallit.

Sámediggi lea politihkainis ožžon buriid bohtosiid áigái, dat lea juo dál. ee. addán eambbo evttohusaid, cealkámušaid ja álgagiid go diibmá Sámedikki ruovttusiidduin gávdnojit addojun cealkámušat.

Ieš balan maid das, ahte dál go media ja maiddái sámedikki áirasat leat viidát ja ovddasvástádusa haga gieđahallan ovttaskas virgeolbmo virgebargguid dikšuma medias, de dat boahtá váttásnuhttit sámedikki bargiid rekryterema. Sávalinnai, ahte boahttevuođas aviisadieđáhusat ja kritihkat vuođđuduvale rievttes dieđuide ja dan áššálaš gieđahallamii. Dákkár lahkonanvuohki sáhtálii beroštahttit earánai oassebeliid oassálastit ságastallamii ja dat sáhtálii loktet ságastallama dási. Dainna lágiin sáhttá maid oažžut buoret bohtosiid go kritihkain, mii čuohcá ovtta olbmui ja su persovdnii.

Sámedikki stivrra bearjadaga čoakkáma mearrádusain gávdno dieđáhus sámedikki ruovttusiidduin áigeguovdil-oasis. Gieđahalaimet čoakkámis rehketdoallodárkkisteaddjeguovtto raportta, mii lea leamaš viidát ja almmolaččat ovdan ja mii lea ságastuhttán olu. Áššeparagráfa julggaštuvvui ii-almmolažžan, daningo ášši lea ein gaskan ja dat gáibida lassičilgehusaid. Stivra vástidii rehketdoallodárkkisteaddjiguovtto buot gažaldagaid čuoggáide ja bivddii vel sudnos dárkilastojuvvon muitalusa, mas galgá gullat sierra oassebeliid ja váldojuvvojit vuhtii sámedikki stivren lágat.

Mannan vahku oassálasten maid Árktalaš Ráđi SAO-čoakkámii. Čoakkán válmmaštalai Árktalaš Ráđi ministtarčoakkáma, mii dollojuvvo giđđat Romssas. Guovdageidnui ledje čoahkkanan lagabui 200 olbmo, mat čohkiide árktalaš ráđi lahttoriikkain ja dárkojeaddjeáirasiin.

Bázán odne njealji beaivái lupmui. Boahtte vahku leat vuordime fas ođđa hástalusat ja čoakkámat.


Vuottesjávrres 24.11.08

Juvvá Lemet