Dievasčoakkánságat

Sámediggi doalai dievasčoakkáma 10.3.09 Ohcejogas. Čoakkámis dohkkehuvvui sámedikki jagi 2008 muitalus, mii addojuvvo riikkabeivviide dán giđa áigge. Dohkkeheimmet maid sámedikki bušeahta dán jahkái. Sámedikki stuorimus manut leat bargiid bálkkát ja sámedikki mátkegolut. Dehálaččamus fidnut leat mánáidkulturguovddášfidnu ja sosiálasuorggi máhttinguovddášfidnu. Ráhkkaneimmet maid bidjat iežasruhtadanoasi sámi ealáhuskoordináhtorfidnui. Sámi ealáhuskoordináhtorfidnu lea plánejuvvon BE-guovddáža, sámedikki ja sámi ruovttuguovllu suohkaniid ovttasbargun. Sámedikki ealáhus- ja vuoigatvuohtalávdegoddi ja ruhtadanoassebealit ráđđádallet fidnus lagašáiggiid. Sámedikki dievasčoakkán dohkkehii cealkámuša guovlluhálddahusa ođasnuhttinfidnus. Dieđáhus cealkámušas gávdno sámedikki ruovttusiidduin suoma-, davvisáme- nuortalaš- ja anárašgillii jorgalusaid gárváneami mielde (www.samediggi.fi).

Sámedikki čoakkán vuođđudii anáraš- ja nuortalašgiela jorgaleddjiid virggiid ja evttoheimmet sámediggelága ásahusa rievdadeami virggi dohkkálašvuohtagáibádusaid dáfus dassážii, go anáraš- ja nuortalašgielas sáhttá čađahit virggálaš giellajorgaleaddji dutkosa. Sámedikki dievasčoakkán evttohii oahpahusministeriijai, ahte sámediggái čujuhuvvo stáhtadoarjjan 150.000 euro sámi oahpahusa gárgehan- ja diehtojuohkinbargguide ja 450.000 euro sámegiel oahppamateriála gárvvisteapmái. Dasa lassin evttoheimmet, ahte oahpahusministeriija álggaha sámedikkiin ráđđádallamiid, mat gusket sámi oahpahusa dili, gárgeheami ja resurssaid sihke sámedikki sajádaga kulturiešstivrema skuvlenpolitihka suorggis oallášuhtti orgánan.

Gaskavahkko sámediggi ráđđádalai Ohcejoga gielddain áigeguovdilis áššiin. Min oktasaš fuollan lei Ohcejoga sámi logahaga boahtteáigi ja sávaimet sámi oahpahusguovddáža viiddidit doaimmas oba sámiid ruovttuguvlui. Gielddas lei miellagiddevaš álgga ng. dulkonguovddáža ceggemis gildii ja gávnnaheimmet das sáhttit gávdnat vejolašvuođaid integreret namuhuvvon guovddáža sámi parlamentáralaš ráđi barggu vuol sámi giellaovttasbarggus evttohuvvon giellaguovddáža vuođđudemiin. Eará áššiin gieđahalaimet ee. ealáhusáššiid ja sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid.

Duorastaga sámediggi attii viiddes cealkámuša stáhtaráđi olmmošvuoigatvuohtapolitihkalaš čielggadeami dán mutto hápmosis. Olmmošvuoigatvuohtapolitihkalaš čielggadeapmi lea čielggadeapmi, mii addojuvvo okte válgabajis riikkabeivviide. Das gieđahallojuvvo olmmošvuoigatvuođaid dálá dilli Suomas ja meroštallojuvvojit deaddočuoggát stáhta našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuohtapolitihkkii. Sámediggi cealkámuš gávdno ollislaččat sámedikki ruovttusiidduin čujuhusas www.samediggi.fi ja doppe cealkámušat 2009 gaskabláđis. Dieđáhus cealkámušas gávdno ruovttusiidduin jorgalusaid gárváneami maŋŋel davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgillii. Sámediggi válddii cealkámušastis beali dasa mot sámegiel sosiála- ja deavvašvuohtabálvalusat ja sámi oahpahus doaibmá, go ILO 169-soahpamuš ii leat ratifisejuvvon dego maid sámedikki iešmearridanvuoigatvuođa váiluma áššiin, mat gusket sápmelaččaid. Sámediggi válddii maid beali daidda áššiide, maid Suopma galggalii deattuhit riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuohtapolitihkas. Dušše vádjit vahku cealkináiggi geažil sámediggi guđii gáibádusa vejolašvuođas dievasmahttit cealkámušas maŋŋel. Evttoheimmet maid sámediggelága 9. §:a miel ráđđádallamiid olláhuhttima olmmošvuoigatvuohtapolitihkalaš čielggadeamis.

Bearjadaga sámediggi ráđđádalai Lappi lihtus eanangoddeplánas ja Giema-Ovnnesjoga dulvesuodjalanplánas. Eurohpa Uniovnna direktiiva gáibida, ahte stáhtain galget leat dulvesuodjalanplánat gárvvisin jagi 2020 rádjái. Sámi dulvesuodjaleami válmmaštallama ovddasvástádus lea Lappi lihtus. Giema-Ovnnesjoga dulvesuodjalanplánas lea gárvánan gaskaraporta 15.4.2008 ja dan sáhttá gávdnat Lappi lihtu ruovttusiidduin čujuhusas: http://www.lapinliitto.fi/kemi-ounasjoki/index1.html Giema-Ovnnesjoga dulvesuodjaleapmái evttohuvvojit njeallje molssaeavttu: 1) dulvesuodjaleami huksen almmá bissovaš ráhkadusaid haga, 2) stelliid ráhkadeapmi, 3) buođuid ráhkadeapmi ja 4) buođđoáldáid huksen.

Eanodaga suohkan, man dulvvit eai guoskka mainnage lágiin, lea evttohan dulvesuodjaleapmái golmma buođđoáldá huksema Ovnnesjohkii, mat sáhttet maid adnojuvvot energiijabuvttadeapmái. Okta buođđoáldáin evttohuvvo huksejuvvot Eanodaga Nieidaskáidái. Sámediggi ii mange namas sáhte dohkkehit áldáid huksema Ovnnesjohkii. Dat lea vuostá Ovnnesjohkalága ja go Ovnnesjohkaláhka lea ásahuvvon vuođđolága ásahanortnegis, dulvesuodjalandirektiivva áigemearri háhppeha nohkat ovdal go áldáin sáhtálii oba hypotehtalaččatge mearridit. In jáhke, ahte čuovvovaš guovtti riikkabeivviin gávdno dárbahassii eanetlohku guottihit Ovnnesjohkalága burgima.

Nieidaskáidái plánejuvvon áldá huksen livččii sámi kultuvrra vuostá, daningo dat doalvvulii dehálaš sámi boazodoalu guohtoneatnamiid. Sámediggi doarju dulvesuodjaleami dikšuma eanangeavaheami plánemiin almmá bissovaš ráhkádusaid haga ja Gihttela buohta dulvestelliid ráhkadeapmi livččii maid vejolaš. Sámediggi ii ane buorrin, ahte dulvesuodjaleapmái ovttastuvvojit guolledoalu ja čáhceekonomalaš olit dego Lappi lihttu gaskaraporttas evttohuvvo, iige earenoamážit galgga dutkat Natura-viidodagaid buhttema eará viidodagaiguin dego raporta evttoha Vuotosa buohta.

Odne mus lei illu deaivvadit Kanada Suoma ambassadöra Scott Fraseriin. Ságastalaimet viidát árktalaš ráđi áššiin, dálkkádatnuppástusaid váikkuhusain álgoálbmogiidda, sápmelaččaid sajádagas Suomas ja Kanada davvipolitihkas. Kanada lea Supmii buorre ovdamearka mot davviguovllu dutkamii ja álgoálbmotpolitihkkii galggalii bidjat návccaid ja sávannai, ahte Suopma válddálii málle Kanadas. Gaskavahkko ON:a álgoálbmogiid bissovaš forum guossástallá Kárášjogas ja háliida gullat Sámi parlamentáralaš ráđi ja lean gullandilálašvuođas mielde. Duorastaga sámediggi, Sámi leana geaidnolágádus, meahcceráđđehus ja Giehtaruohttasa bálges ráđđádallet Ávžžášjávrre luoddafidnu olláhuhttimis Roavenjárggas.


Vuottesjávrres 17.3.09

Juvvá Lemet