Áigeguovdil

Mannan vahku oassálasten ealáhusministeriija ásahan Lappi-bargojovkui. Vuosttaš čoakkámis gieđahallojuvvoje almmolaš áššit, geahčastagat diliide, mat váikkuhit Sámi leana gárggiideapmái. Bargojoavkku barggus šaddá hohpolaš, daningo bargojovkui lea biddjon mearreáigi geassemánu lohppii. Loahppavahku oassálasten Roavenjárggas guovtti seminárii, main vuosttaš gieđahalai guovlluguovdasaš ođastusaid, ng. innovašuvnnaid. Seminára olis meinejin deaivvadit guovlokomissára Danuta Hübneriin, ja muitalit sutnje sápmelaččaid sávaldagain. Dađi bahábut deaivvadeapmi ii ordnahuvvan áigedávvalákkaid dihte, ee. su girdi maŋŋoneami dihte. Sámedikki ovddasteaddjit doaimmahe goit komissárii čálalaš dieđuid sápmelaččain ja mu gárven báhpira Sámedikki sávaldagain bargat ovttas Eurohpa Uniovnnain.

Nubbi seminára, masa oassálasten, lei árktalaš parlamentarihkkáriid bissovaš komitea ja árktalaš universiteahta oktasaš seminára. Oassálasten oassái, mas gieđahallui dálkkádatrievdan ja dasa vuogáiduvvan árktalaš guovlluin. Bukten sáhkavuorustan ovdan, mii gávdno sámedikki siidduin čujuhusas www.samediggi.fi/tiedotteet/tiedotteet.htm, ahte sápmelaččaid vejolašvuođat vuogáiduvvat ja váikkuhit dálkkádatrievdamii leat dán áigge unnit, daningo Suoma stáhta hálddaša sámiid ruovttuguovllu. Sápmelaččat leat vuogáiduvvan nuppástusaide dálkkádagas ja birrasis historjjálaččat nu ahte sii leat viiddidan orrun- ja návddašanviidodagaideaset, nu ahte leat váldán ođđa eatnamiid ealáhusaid atnui. Dán áigge dákkár vejolašvuođat eai jur leat, daningo sápmelaččaid eanangeavaheami stivren ii leat sápmelaččaid hálddus.

Nubbi iežan buktin guovddáš ášši lei, ahte sápmelaččaid ferte váldit mielde viidát sámiid ruovttuguovllu dálkkádatrievdama caggamii ja sápmelaččat fertejit sáhttit ráhkadit vuogáiduvvanmálliid dálkkádatrievdamii, mat vuođđuduvvet min iežamet kultuvrii. Bukten maid ovdan, ahte sámegielas ja sámi kultuvrras leat leame sierra diehtu luondduihtagiin, luonddus vánddardeamis ja birrasa áiccadeamis. Sámegiela klassifiserenvuogádaga bakte sáhttá dutkat dárkket dálkkádatrievdama váikkuhusaid ja veardidit luonddudiliid jahkásaččat. Lea maid dehálaš, ahte sápmelaččat besset mielde sámi kultuvrra vuolggasajiid guovllos dálkkádatrievdama ja dan váikkuhusaid dutkamii.

Dán vahku válmmaštalan boahtte vahku čoakkámiid ja cealkámušaid. Boahtte vahku deaivvan sámedikki ovddasteddjiiguin meahcceráđđehusa njunnošiid, geaigun áigut ságastallat meahcceráđđehusa ja sámedikki gaskavuođa ovttasbarggus ja čuolmmain. Seamma beaivve deaivvadit maid biraministeriija njunnošiid ja ságastallat eandalii suvdilis gárggiideamis ja boahtteáigge ovttasbarggus. Sámedikki stivra doallá čuovvovaš čoakkáma Helssegis. Stivra deaivá vuoigatvuohtaministeriija, ja deaivvadeami fáddán leat áigeguovdilis fidnut, mat gusket sápmelaččaid.

Dán vahku lean válmmaštallan sámedikki cealkámuša aviisaásahusa rievdadeamis. Cealkámuš doaimmahuvvui johtalus- ja gulahallanministeriijai. Ásahusevttohusa vuođul sáhttá mieđihuvvot doarjja unnitlogugielaid, dego sáme- ja románagiela aviissaid olggosaddimii. Sámedikki oainnu mielde ásahus galggalii váldit vuhtii sápmelaččaid álgoálbmogin, iige gielalaš unnitlohkun. Sámediggi oaidná earenoamáš dehálažžan, ahte doarjjavuogádat dagalii máŧolažžan sámegielalaš áviissa šaddama Supmii nu ahte sápmelaččat sáhtále oažžut ođđasiid iežas eatnigillii buot golmma sámegielain. Sámedikki oainnu mielde ásahusevttohus ii daga máŧolažžan dálá dilis sámegielalaš aviissadoaimma šaddama Supmii.

Sámediggi gáibida, ahte aviisaásahusain galgá sirdojuvvot aviisadoarjja mieđihuvvot sámedikki bakte. Aviisadoarjja galgá váldit vuhtii sámegielaid ja sápmelaččaid sierrasajádaga aviissaid doarjjamearis, man dávjá dat aviisa almmustuvvá ja dahkat vejolažžan maiddái sámi servviid ja unna servošaččaid almmustahttit aviissa. Dasa lassin sámegielalaš aviisadoarjja ii sáhte mieđihuvvot dušše olggosaddimii, mii dáhpáhuvvá Interneahta bakte, daningo ruovttuguovllu heajos diehtojohtalusoktavuođat estet interneahtain ávkkástallama. Aviisadoarjagis galget váldojuvvot vuhtii maid vuoras olbmot, geat eai bastte ávkkástallat interneahtain seamma ládje go nuorat buolva.


5.3. Vuottesjávrres Juvvá Lemet