Sámedikki čoakkámat ja ruossalasvuođat leat leamaš olu oidnosis ja dađi bahábut dat oidnosis orrun lea leamaš fal negatiivvalaš. Earenoamážit kritihkka lea čuohcan mu guvlui. Sámedikkis eai doaimma bellodagat ja sámedikki mearrádusat vuođđuduvvet teoriijas ovttaskas sámediggeáirasiid jienastanbohtosii. Dan maŋŋel go mun lean válljejuvvon ságadoallin, de lean fuobmán hui čielgasit, ahte sámedikkis mu ja stivrra válljema vuostálasti sámediggeáirasat lea doaibmagoahtán sámedikkis opposišuvdnan. Dát lea vuhtton hui čielgasit sámedikki dievasčoakkámiin ja maid almmolašvuođas.
Dán joavkku doaibma lea dál mannan nu guhkás, ahte sii bivdet almmolaččat mu earu. Earrogáibádus ii leat boahtán danin heahkástuhttin, daningo lean diehtán sin vuostálastit stivrra doaimma ja politihka ja earenoamážit mu válljema sámedikki ságadoallin. Galgá fuomášahttit, ahte garrasepmosit mu earu lea gáibidan guovvamánu ságadoalliválggas vuoittahallan sámediggeáirras Anne Nuorgam. Earrogáibádusa duohken ii leat dušše kritihkka meannudanvugiid guovdu dehe hállu eakti vuogi mielde ovddidit sámedikki doaimma, muhto duohken leat politihkalaš ulbmilat ja motiivan lea maid hállu lonuhit ságadoalli guovvamánu ságadoalliválggas vuoittahallan Anne Nuorgamii. Earrogáibádus lea lunddolaš joatkka dán joavkku politihkkii. In vašut dán earu gáibidan joavkku, muhto dagan dainna mielalis ovttasbarggu jos sápmelaččaid ovdamunni dan gáibida.
Go dát joavku lea ožžon dál buot kritihkas olggos ja almmolašvuhtii, de dilli ráfolii. Soaitá vuostebeallái dehálaš burgit duššáštumis dáinna lágiin ja sávan ahte áibmu livččii dál ráidnon ja boahtte čoakkámiin sáhtáleimmet vuojulduvvat áššegažaldagaid guorahallamii ja sámi kulturiešstivrema dievasmearálaš dikšumii.
Dilli lea dieđusge hui ahkit ja sáhttá olggosguvlui čájehit ahte dat lea dramáhtalaš. Dat lea dieđusge hui ahkit ja bohciidahttá eahpeluohttámuša sámedikki doaimma guovdu. Fáddá lea geasuheaddji maiddái mediai. Dát lea váivi ja in sáhte eará go šállošit ášši dagahan moivvi. Jos dis blogi lohkkiin leat gažaldagat dán áššis, de vástidan daidda mielalis iežan blogis.
Sámedikki doaibma joatkahuvvá dábálaš vuogi mielde dego maid mu iežan doaibma. Čoakkámis sáhtiimet lihkus gieđahallat čoakkánáššiidnai. Dohkkeheimmet sámi sosiála- ja dearvvašvuohtasuorggi gárgehanprográmma ja dohkkeheimmet ravdaeavttuid ILO 169-soahpamuša dohkkehanbargui ja válljimet dasa viđalahttot bargojoavkku joatkkaválmmaštallama várás. Sámediggi mearridit heaittihit eananvuoigatvuohtabargojoavkku, daningo dasa ii leat šat dárbu. Eananvuoigatvuohtabargojoavkku bargun lea leamaš ráhkadit earenoamážit čilhegusaid, mat gusket eanan- ja čáhcevuoigatvuođaid. Dál lassičilgehusaide ii leat šat dárbu. Barggaimet evttohusaid stáhtii jagi 2010 bušeahta várás kulturmearreruđas ja sámegielalaš sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid ruhtadeamis.
28.10 Roavenjárggas
Juvvá Lemet
tiistaina 28. lokakuuta 2008
Tilaa:
Lähetä kommentteja (Atom)
2 kommenttia:
Nuba SSG aviisadiedahus:
Suoma sámedikkis Putina Ruošša meannudanvuogit,
ártegis doaladumit friddja servviid hárrái
Suoma beale sámediggi ja dan ságajođiheaddjit leat geasi rájis geahččalan máŋggain oktavuođain dahkat Sámi friddja servviid (NGO:id) servodatdoaimma duššin ja juoba jávohuhttit daid. Suoma sámedikkis ja dan ságajođiheddjiin orru leamen ártegis ja áibbaš dušši ballu das, ahte sápmelaš friddja searvvit dolvot sámedikkis válddi eret. Dathan lea áibbas veadjemeahttun, mánálaš ja beanta balahahteš jurdda.
Sámedikkis ii oktovuoigatvuohta servodatdigaštallamii
Suoma Sámiid Guovddášsearvi (maŋŋelabbos SSG) atná Suoma beale sámedikki sámiid áidna álbmotválljen orgánan Suoma bealde ja dovddasta sámedikki sajádaga Suoma beale sápmelaččaid legitima ovddasteaddjin. Dat ii goit buvtte mielddis dan, ahte Suoma beale sámedikkis livččii oktovuoigatvuohta oassálastit servodatdigaštallamii ja sámi servodaga ovddideapmái.
Suoidnemánus SSG gáibidii fidnet iežas ovddasteaddji ja eará friddja servviid ovddasteddjiid (sámedikki ovddasteaddji lassin) Suoma ráđđehusa ja sámedikki ILO-eamiálbmotkonvenšuvnna ratifiserema válbmejeaddji bargojovkui. Sihke sámedikki ságajođiheaddji ja 1. várreságajođiheaddji vuostálaste dán álgaga. Sámediggi háliidii milloseabbot okto iežas ovttain ovddasteaddjin čuollat sámiid beali ráđđehusa golmma ovddasteaddji "vuostá", iige háliidan geavahit liibba fidnet sámiide viidásut ovddastusa ILO-bargojovkui nugo SSG árvalii.
Dán SSG gáibádusa geažil sámedikki ságajođiheaddji celkkii, ahte "Álbmotsearvebargui ii gula politihkalaš doaibma ja sápmelaččaid sáhttá ovddastit virggálaš oktavuođain dušše válggain válljejun orgána dehege sámediggi." Gos ipmašis ságajođiheaddji lea goivon dien oaivila, ahte friddja servviide ii gula politihkalaš doaibma. Iigo son čuovo sámeservodaga ja Davviriikkaid servodaga doaimma ollege. Friddja searvvit oassálastet dán áigge sakka ja viidát politihkalaš doaimmaide sihke Sámis ja Davviriikkain, friddja servviid ovddasteaddjit leat fárus máŋggain, máŋggain virggálaš bargojoavkkuin, doaibmagottiin ja komiteain, nu maiddái SSG.
Dasa lassin sámedikki ságajođiheaddji gávnnahii SSG gáibádusa dihte Vuohču márkaniin, ahte "virggálaš oktavuođain Suoma sámiid beales sáhttá doaibmat dušše sámediggi, ... Searvi, mii gohčoda iežas sámi guovddášsearvin ..., ii leat representatiiva orgána, mii sáhttá ovddastit buot sápmelaččaid beroštumiid. Politihkalaš doaibma gullá dušše sámediggái." Dát sámedikki ságajođiheaddji čuoččuhus livččii áddehahtti, juos SSG livččii gáibidan saji ILO-bargojovkui sámedikki ovddastusa sadjái. Muhto náhan ii lean, SSG háliidii dušše fidnet ILO-bargojovkui sámiid virggálaš oainnuid lassin NGO-oainnuid. Muhto sámediggái NGO-oainnut orrot leamen menddo balddonasat?
Sámediggi balaha, muhto maid?
Viidásabbot sámedikki ságajođiheaddji čuoččuhii dán oktavuođas, ahte "Sámediggi ii sáhte duvdit dakkár barggu, man ulbmilin lea mannat sámedikki meaddel álbmotlaš dehe riikkaidgaskasaš dásis." Dás vuhtto sámedikki beanta buozas balahahttin. SSG ii leat goasge geahččalan mannat sámedikki meattil álbmotlaš dásis iige gilvalit sámedikkiin. Dát lea dušši ballu. SSG dovddasta sámedikki sajádaga ja legitimitehta álbmotválljen orgánan. Sámedikki balaheapmi sáhttá leat áddehahtti dan čuovggas, ahte Suoma beale sámedikkis ii leat olus ollege albma váldi sámeáššiin, Suoma stáhta ii leat juolludan vel dasa dan válddi. Dan dili dagahan duššástuvvama dihte sámediggi ferte dego geahččalit hukset alcces mahkeš válddi soardimiin sámeservodaga eará osiid, nappo friddja sámeservviid.
Suoma sámedikki ságajođiheaddji jeđđe friddja servviid lohpidemiin Suoma stáhta bealis(!?), ahte ILO-bargojoavku "boahtá gullat sámi servviid dássebealagit ja bealaheamit, dego maid suohkaniid ja eará oassebeliid." Jáhkášii sámedikki fihttet iežas guhkesáigásaš vásáhusaidis vuođul, mii earuid lea dušše gulaskuddamis ja áššiid válmmaštallamii oassálastimis. Sámiid NGO-suorgi ii boađe duhtat dušše gullamii, muhto baicce álohii váldit aktiivvalaččat oasi sámi servodatdigaštallamii.
Suoma sámediggi dego Ruošša
Suoma sámedikki doaladumit sámiid friddja servviid (NGO:id) oaivilfriddjavuhtii sulastahttet sakka Putina áigge Ruošša meannudanvugiid. Putinhan geahččalii iežas áigodagas jávohuhttit Ruošša friddja servviid ja friddja dieđihangaskaomiid máŋggain vugiiguin. Ja dađi bahábut lihkosmuvai das viehka muddui, muhto ii ollásit. Lihkus Suoma beale sámedikkis ii leat seamma stuorra vuoibmi friddja servviid hárrái go mii Putinas lei. Ja lihkus Suoma beale sámediggi ii leat goit vel geahččalan váldit atnui Zimbabwe Mugabe meannudanvugiid álbmoga jiena jávohuhttimis.
Áibbas nuppeláganat leat fas Norgga beale Sámedikki doaladumit. Norgga beale sámediggi namalassii cealká (Sámi ásahusat ja siviila sámi servodat, Sámediggeráđi dieđáhus sámi ásahusovddideami birra) ee., ahte "Beroštusorganisašuvnnat ja eaktodáhtolaš searvvit ... ealihit sámi báikegottiid ja čalmmustahttet dakkár beliid, maid politihkalaš norgga ja sámi almmolašvuohta eai dáidde nagodit ovddidit seamma bures. Seammás lea beroštusorganisašuvnnain ja ... eaktodáhtolaš servviin ... deaŧalaš doaibma demokráhtalaš stivrejumis, ja ovddastit beroštusaid ja dárbbuid mat leat deaŧalaččat sámi almmolašvuhtii. Sámediggeráđđi háliida árjjalaš ja dynámalaš siviila servodaga vuođđun sámi demokratiijii."
Min olbmot máhttet jáhkkimis ieža árvvoštallat dán guovtti sámedikki lahkonanvugiid buriid ja heajos beliid sámeservodaga ovdáneami dáfos.
Ohcejogas 16.11.2008
Giitu Suoma sámi guovddášsearvái oassálastimis mu blogii, muhto mu blogi ii leat aviisadieđáhusaid almmustuhttinbáiki. Boahttevuođas sihkun eret buot aviisadieđáhusaid, mat sáddejuvvojit mu blogii. Guovddášsearvi lea doaimmahan seamma sáddaga mannan vahku sierra diehtojuohkingaskaomiide. Dán sáddaga olis vástádussan din aviisadieđáhussii:
SSG:a autoritára meannudanvugiin
Suoma sámi guovddášsearvvi (maŋŋel SSG) čuoččuhusat ja navdimat eai doala deaivása dan hárrái, ahte sámedikki ságadoallit vikkále dahkat duššin ja javohuhttit servodatságastallama. Suoma sámediggi lea baicca viggan ráhkadit rabas ságastallandilálašvuođaid sámi álbmogii. Giđđat Suoma sámediggi lágidii rabas eananvuoigatvuohtaseminára, man ulbmilin lea leamaš oažžut áigái servodatságastallama ja buktit dieđu ILO 169-soahpamuša ratifiserema proseassas. Mannan vahku ordnejuvvui fas rabas seminára sámegielas ja sámi oahpahusas 2000-logu Suomas. Rabas servodatságastallan ii oaivvil dušše aviisadieđáhusaid ráhkadeami, muhto dat gáibida albma ságastallama. Suoma sámedikki ságadoallin ságastalan mielalis servviiguin ja gulan daid oainnuid.
Ságastallankultuvrii gullá maid sierra oaiviliid ovdanbuktin. Dat leat rabas álbmotservodaga dábálaš doaibma, iige SSG dárbbat ballat kritihkas, mas dan oainnut vihkkehallojuvvojit. Rabas álbmotservodahkii gullet dákkár vierut. Lean dávjá blogistan bivdán sápmelaččain ja sámi servviin oainnuid sámedikki politihkas ja dan ovddideamis. SSG ii sáhte hupmat buot lagabui 20 Suoma sámi servviid addin fápmudusain, go dan lahttusearvvit eai leat dien 20 searvvis go sulaid njealjádas. Muosáhan, ahte dás buorebutge SSG geavaha autoritára válddi.
Mu ulbmilin lea doarjut ja dorvvastit rabas álbmotservodaga, mii duođaid ságastallá. Sámedikki doaibmaplánas leat dás máinnašumit. Sámediggi lea jeavddalaččat evttohusainis ja cealkámušainis buktán ovdan, ahte sámi kulturmearreruđa dássi galgá loktejuvvot sakka dálážis. Dainna ruhtaduvvo muhtin muddui maiddái sámi servviid, dego jur SSG: a, doaibma. Sámedikki ságadoallin muosáhan, ahte dáláš ruđalaš návccaiguin sámi searvvit eai sáhte doaibmat dárbahassii bures. Dálá dilis sámi kulturmearreruđa njuolggadusain daddjo, ahte sámi kulturmearreruhta ii sáhte adnojuvvot politihkalaš doibmii. Jos sámi searvvit eai leat duhtavaččat dán njuolggadussii, de dain lea vejolašvuohta dahkat áššis buoridanevttohusa.
Guovddášsearvi imaštallá mu oainnu das, ahte sápmelaččaid ovddasta virggálaš oktavuođain dušše sámediggi. Das mearriduvvo sámediggelága 6. paragráfas. Das lea lágalaš, aistton dan legitiima, vuođđu iige dušše mu oaidnu. Bargojoavku, mii galgá buktit evttohusa Suoma lágaid muddema dássái, mii dahká vejolažžan ILO 169-soahpamuša ratifiserema, ii bargga suollemasat. Bargojoavkku barggus lágiduvvojit álbmotdilálašvuođat. Sámi servviide bohtet aivve sihkkarit vejolašvuođat addit cealkámušaid ja searvvit sáhttet buktit evttohusaid, álgagiid ja oainnuid sámediggái njuolga ja maid eahpevirggálaččat.
Bohciidahttá gažaldagaid manin SSG lea bajidan ášši fas ovdan go ášši lei juo suoidnemánus viidát ovdan. Lea baicca ártet, ahte dál maŋŋel čilgejuvvojit iežas evttohusa duogážat. SSG almmatge velnai geahččá iežas bávččaguvvan das, ahte mun sámedikki ságadoallin ii oainne dárbbu sámi servviid ovddastussii jearaldatvuloš bargojoavkkus. Sámedikki dievasčoakkán lea dohkkehan dál čakčat ravdaeavttuid ILO 169-soahpamuša ratifiserenbarggu válmmáštalli bargojovkui oassálastimii ja dan mielde bargu olláhuhttojuvvo Suoma stáhta ja sámedikki gaskka. Álbmotsearvvit eai sáhte oassálastit bargui daningo dain ii leat dán barggus virggálaš sajádat.
Sámedikki doaimma veardideapmi Putina doibmii leat aivve mánnálaš. Das ii leat mihkkege vuođuid ja dat iešalddes muitala hui olu čuoččuhusa ovdanbuktis. Imaštalan sakka SSG:a oainnuid álbmotservodagas ja almmolaš ságastallamis. Lea hui ártet go guovddášsearvin iežas gohčodan ja doaibmi searvi sivaha sámedikki ságadoalli putinismmas ja ággan lea dušše okta kritihkalaš doaladupmi SSG:a gáibádusaide. Dán čuovggas searvvi reakšuvdna muittuha buorebutge autoritáravuođa, daningo dat ii bastte gieđahallat áššálaččat doaibmasis čuohcán kritihka. Earenoamážit veardádallamat Zimbabwe dillái leat roavvát ja njulgestaga vásttoheamit. Sámedikki ságadoalli ii sosialisere eananopmodaga, gieldde demokráhtalaš válggaid bohtosiid, sirdde bákkuin olbmuid dehe eastte veahkeválddálaš vugiid mielde miellačájáhusaid. Dát veardidangovat badjelgehččet maid zimbabwelaš ja ruošša olmmošvuoigatvuohtadáistaleddjiid barggu.
Dákkár bargu ii doarjjo rabas ságastallankultuvrra dehe álbmotservodaga ráhkadeami sámi servodagas. Sávan juo sámi guovddášsearvvi dihte ahte dat vuojulduvalii áššegažaldagaide ja sámi kultuvrra ja sámegiela ovddideapmái. Dán bargui dárbbahit aktiivvalaš riikkavuložiid ja servviid sámedikki lassin. In vuostálastte kritihkalaš ságastallama, muhto ságastallan ii leat aviisadieđáhusaid ráhkadeapmi. Sávalin buorebutge ahte ságastallan olláhuhttojuvvolii sámedikki politihkalaš doaimmas, dan addin cealkámušain ja evttohusain, ja dáidda sáhttá buktit kritihkalaš oainnuid jos das alea dárbu. Dáin áššiin ságastallan dat hukse ja ovddida. Ieš lean iežan blogi bakte jearran oainnuid sámedikki doaimmas, ja fuomášin alccesan imašin ahte maiddái mu putinismmas sivahan SSG lea oassálastán ságastallamii ja dorjon sámedikki evttohusaid ja álgagiid. Ruošša olmmošvuoigatvuohtaorganisašuvnnat sáhttet sihkkarit cealkit SSG:ái ahte doppe Putina joksan ii leat ná álki. Ja dáppe maiddái ságadoalli vuostálastit ožžot viidát mediaoinnolašvuođa – nuppe ládje go Ruoššas ja oba humakeahttáge Zimbabwes.
Sámediggi ii leat balahahkes sámi servviid dehe álbmotservodaga ektui, iige sámedikki doaimmas sáhte oažžut dakkár ipmárdusa. SSG dulkomat galget vuođđuduvvat maid earáge áššiide go sámedikki ságadoalli geasset čállin blogii dehe su doallan sáhkavurrui. Datge gal eai atte ákka dakkár ipmárdussii, ahte livččen oaidnime sámi servviid rihpame sámedikkis válddi. Ságadoallin vástidin dábálaš vuogi mielde SSG:a álgagii ja álgagiidda vástideapmi lea álbmotservodaga gudnejahttin. Sámediggi ii sáhte kritihka haga doarjut álgagiid dušše danin go dat bohtet sámi servviin. Álbmotservodat ii dárkkut dan, ahte sámediggi doahttalivččii čalmmeheamit servviid gáibádusaid.
Sámedikki ságadoalli oainnuid sámi servviid dehálašvuođas ja dárbbus sáhttá dárkkistit omd. giittusságastan gollegiella-bálkkašumi juohkindilálašvuođas ja čálalaš dearvvahusastan sámi konferensii. Sávan SSG:s áššálaš ságastallama, digáštallama ja vuorddán nu SSG:s dego maid earánai sámi servviin álgagiid, evttohusaid ja oainnuid dehálaš fáttáin.
Juvvá Lemet
Sámedikki ságadoalli
Lähetä kommentti