#http://web.archive.org/web/20141007191250/http://klemetti.blogspot.fi/2012_01_01_archive.html

MAANANTAI 2. TAMMIKUUTA 2012

OĐĐAJAGISÁHKA SÁMI RADIOS 31.12.2011- DOAIBMAÁIGODAGA 2008 – 2011 OLLÁHUVVAN
Buorit sámi radio guldaleaddjit

Sámedikki doaibmaáigodaga politihka lea stivren doaibmaáigodaga álggus dohkkehuvvon doaibmaprográmma. Sámedikki čoakkán lea jagi 2010 loahpas gieđahallan sámedikki doaibmaprográmma olláhuvvama lihkostuvvama. Dat lea olláhuvvan bures sámedikki iežas doaimmas ja beroštumiid bearráigeahčus. Go álgen sámedikki ságadoallin ilmmuhin ahte lasihan rabasvuođa sámedikki ja ságadoalli bargui. Mu bloggas sáhttá lohkat mu bargguid ja johtimiid birra ja guovddáš linnjágeassimiid. Maiddái juohke dievasčoakkámis lean dahkan geahčastaga mot bargu lea ovdánan ovddeš čoakkáma rájes. 

Stuorimus ovdáneamit leat dáhpáhuvvan dán válgabaji loahpageahčen, maŋimus jagi, dainna lágiin ahte ráđđehusprográmmii leat ožžojun čielga ulbmilat ovddidit sámi kultuvrra ja sámi kulturiešstivrejumi ja dieđusge muđuid ovdáneapmi lea dáhpáhuvvan lágaid ovdáneami mielde. Sámedikki válggaid vuođul sápmelaččat leat leamaš duhtavaččat sámedikki stivrra bargui. 

Dán válgaáigodaga mielde sámedikki beroštumiid bearráigeahčču lea buorránan ja oktavuođat sierra eiseválddiide ja ministeriijaide leat leamaš buorit. Lean ieš persovnnalaččat bargan ja bidjan návccaid beroštumiid bearráigeahču ovddideami buorrin. Boahttevuođas sámediggi beassá oassálastit ráđđehusšiehtadallamiidda ja dát lea mu mielas hui dehálaš ovdáneapmi sámedikki beroštumiid goziheamis. Mannan giđa ráđđehusšiehtadallamat čájehe, ahte buriin ovttasbargguin, áššedovdamušain ja lobbemiin sáhttá oažžut áigái buriid bohtosiid – ráđđehusprográmma lea das buorre duođaštus. 

Dán válgaáigodagas lea biddjon deaddu earenoamážit sámegiela, sámi árbevirolaš dieđu ja sámi ealáhusaid dili buorideapmái. Sámegiela ealáskahttinprográmma ja artihkal 8 (j)-loahpparaportta leat stuora áššit, maid sáhttá gohčodit jovssusin. Earenoamáš mávssolaš ášši munnje alccesan lea leamaš biodiversiteahttasoahpamuša artihkal 8j olláhuhttima álggaheapmi, mii obanassiige bođii johtui mu evttohusas sierra ministeriijaide. 

Njeallje jagi lea oanehis áigi ja jáhkánnai, ahte dán válgabajis min bargan barggu bohtosat váikkuhit vel boahtte válgaáigodagasnai. Ilo 169-soahpamuša ratifiseren lea ovdánan mealgadit – stáhtaráđis lea dál čielga dáhttu ratifiseret ILO-soahpamuša.

Dán válgaáigodaga áigge sámediggi lea ordnen muhtin álbmotčoakkámiid, semináraid ja gullan sierra ealáhusbargiid sámi ruovttuguovllu sierra guovlluin. Lean atnán dáid dilálašvuođaid hui mávssolažžan


DOAIBMAJAGI 2011 OLLÁHUVVAN 

Dán jagi mii nohká ja boahttenai jagi steampilastá riikkaidgaskasaččat ruđalaš heajos dilli dehege ekonomiijaroassu ja ekonomiija eahpesihkarvuohta. Ekonomiijaroassu váikkuha sámedikki bargui, eiseválddiid ja suohkaniid bálvalusaide ja árgaeallimii. Stáhtaekonomiija vuostaheavval lea čuohppan maid sámedikki bušeahta ja sámi kulturmearreruđa. Vássán jahki lei sámiid dáfus hui mearkkašahtti ekonomalaš maŋos mannamis fuolakeahttá. 

Sámiid riektesajádagas ožžojuvvoje vuosttaš ovdánanlávkkit máŋgga jahkái: ođasnuhtton ruvkeláhka ja čáhceláhka bođiiga vuoibmái. Dáin lágain lea nd. Sámi kultuvrra geahnohuhttinsuodji: ruvkedoaibma obanassiige ii oaččo dovdomassii hehttet sámi kultuvrrain bargama eavttuid. Čáhcelágas linnjen lea vel čavgadit: čáhcehuksen ii oaččo dagahit unnánačča eanet áru sámi kultuvrrain bargama eavttuide. Dát goabbánai láhka váikkuheaba earenoamážit sámi árbevirolaš ealáhusaid dego boazodoaluin bargama eavttuide.


RÁĐĐEHUSPROGRÁMMA 

Mearkkašahttimus ja mii ollá guhkkelepmosii dán nohkavaš jagi lea Kataisa ráđđehusa ráđđehusprográmma. Ráđđehusprográmmas Suopma lea vuosttaš geardde ná alla dásis bidjan ulbmilin ratifiseret ILO 169-soahpamuša. Jáhkán, ahte dálá ráđđehusáigodaga áigge ILO-soahpamuš ratifiserejuvvo. Ráđđehusprográmmas leat maid eará buorit. Das lea čielgasit čatnašuvvon čielggasnuhttit lágaid, mat stivrejit eanangeavahusa nu ahte sámi vuoigatvuođaid suodji buoriduvvo ja de vel leat čatnašuvvon dorvvastuvvot sámedikki doaibmaneavttut. 

Dán jagi lea álgán sámegielaid ealáskahttinprográmma ráhkadeapmi. Prográmma gárvána álgogiđa. Sámegielaid ealáskahttinprográmmas vurdojuvvo olu. Ealáskahttinprográmma ulbmilin lea bissehit sámegielaid uhkivuložin šaddan ja ráhkadit dakkár diliid, vai sámegielat seilot ealasin. Sámegielaid lunddolaš giellageavahanbirrasiid dehege boazodoalu, guolástusa ja sámi duoji bures veadjin dehege ahte daid riggodat lea sámegielaid nuresbirgejumi ja riggodaga seailuma eallineaktu. Stáhtaráđđi lea ráđđehusprográmmas čatnasan resurseret sámegielaid ealaskahttinprográmma olláhuhttima ja ráhkadit bissovaš málle ja ruhtadeami sámegielaid ealaskahttima várás. 


8J LOAHPPARAPORTA 

Dán jagi válbmanii birasministeriija ásahan bargojoavkku loahpparaportta, mii guoskkai biodiversiteahttasoahpamuša 8(j)-artihkkala olláhuhttima Suomas. Artihkal suodjala sápmelaččaid árbevirolaš dieđu luonddu máŋggahápmásašvuođa olis. Árbevirolaš diehtu lea mielde sámegielas, árbevirolaš sámi ealáhusain ja sámi duojis. Raporta addá máŋggaid doaibmabidjoevttohusaid sierra ministeriijaide ja eiseválddiide. Evttohusat gieđahallet lágaid ovddideami, árbevirolaš dieđu suddjema, árbevirolaš dieđu oahpahusa ja dutkama ja sámi ealáhusaid dili buorideami. 

Bargojoavku evttoha loahpparaportastis maid Akwé: Kona rávvagiid atnui váldima Suomas. Suomas rávvagat gusket álgoálbmogiid árbevirolaš dieđu vuhtii váldima fidnuin mat váikkuhit sámiid kultuvrii ja ealáhusaide. Meahcceráđđehus ovttas sámedikkiin lea vuosttašin máilmmis juo álggahan rávvagiid heiveheami Bátneduoddara meahcceguovllu dikšun- ja geavahanplána ráhkadeamis. 

Ráđđehusprográmmas stáhtaráđđi lea čatnasan dorvvastit sámi árbevirolaš dieđu seailuma ja jáhkán raportta guovddáš doaibmabidjoevttohusaid olláhuvvat. 


LÁVVENBARGGUT

Dán vássán jagi eanasoassi sámedikki barggus gieđahalai eanangeavaheami ja lávvema. Anárjávrre oasseoppalašláva ráhkadeapmi ja Gilbbesjávrre ovddidanfidnu váikkuheaba mearkkašahtti ládje guovllu sápmelaččaid eallindiliide. Anárjávrre oasseoppalašlávva buvttálii olláhuvvamis mielde dakkáražžan biehtadahkes váikkuhusaid nu lundui, duovdagii go sámi boazodollui ja guolásteapmái, main maŋimus lea earenoamáš dehálaš anáraš kultuvrra oassi. Sámediggi lea vuostálastán Anárjávrre oasseoppalašláva guovddáš- dušše turismadárbbuid várás siktejuvvon evttohusaid dan maŋŋel go leat álbmotdilálašvuođas gullan guovllu sápmelaččaid ja earenoamážit sámi ealáhusaiguin bargiid. Dát lávvenfidnut bohtet gárvánit ođđa sámedikki doaibmaáigodaga áigge ja sávan, ahte seamma linnjá mii bealušta sámi kultuvrra ja ealáhusaid seailu váldoprinsihppan maid ođđa sámedikki barggus. 

Gilbbesjávri ovddidanplána ii dađi bahábut lohpit buori Gilbbesjávrre sápmelaččaide, boazodolliide ja lundui. Sámedikki ovddasteaddji lea bargan buori barggu fidnu stivrenjoavkkus ja min oaidnin plána maŋimus veršuvdna leanai veaháš buorránan ovddibus ja buot jallamus árvalusat dego duovddahisse huksen Sáná nala ja girdingietti huksen Gilbbesjávrái leat lihkus sihkkojuvvon plánas. Ovddidanplána ii leat velge mu mielas realisttalaš ja dađi bahábut sámedikki ovddasteaddji dahkan buoridanevttohusat eai leat váldon dárbahassii vuhtii dán plánas. Plána váikkuhusaid árvvoštallan sámi kultuvrii ja boazodollui dagahan váikkuhusain lea sakka váilevaš ja das leat olu meattáhusat. Plánas eai leat árvvoštallojuvvon dárbahassii olu lassáneaddji turistameriid váikkuhusat guovllu lundui, sámi kultuvrii, boazodollui ja vuođđoinfrastruktuvrii. 


NUORAIDRÁĐĐI

Sámedikki nuoraidráđđi álggahii doaimmas dán jagi mielde. Nuoraidráđis lei ovddasvástádus golmma riikka sámi nuoraid oktasaš sámi nuoraid konfereanssa lágideamis Suoločielggis dán čavčča. Nuoraidráđi bargu lea maid muđuid vuolgán bures johtui. Nuoraidráđđi lea čájehan iežas leat sámi kulturiešstivrejumi dehálaš oassi juo oanehis doaibmaáigodagas doaibmama áigge. 


ANAYA RAPORTA

Sámiid riektesajádaga dáfus deháleamos ođđasiidda gullá maid ON:a álgoálbmotraporterejeaddji James Anaya raportta almmustuhttin. Anaya attii raporttas ON:a olmmošvuoigatvuohtaráđđái dán jagi álggus. Raporta doalai sisttis máŋggaid ávžžuhusaid. Anaya ávžžuha Suoma buoridit sámiid iešmearridanrievtti ja ratifiseret ILO-soahpamuša álgoálbmogiid rivttiin nu ahte sápmelaččat livčče ieža ratifiserenproseassas mielde. Anaya ávžžuha Suoma stáhta buoridit sámedikki vejolašvuođa oassálastit mearrádusdahkamii ja evttoha, ahte mearridanváldi sirdojuvvolii sámediggái áššiin, mat gusket sámegielaid, sámi kultuvrra, árbevirolaš ealáhusaid ja eananrivttiid. Stáhta galgá maid addit Sámediggái dárbahassii resurssaid bargat. Dálá áigge Suoma sámedikki ruhtadeapmi lea áibbas bistteheapme.

Suopma lea čatnasan ON:a olmmošvuoigatvuohtakomitea čoakkámis Anaya raportta ávžžuhusaid olláhuhttimii ja álgoálbmotraporterejeaddji boahtá dárkilit bearraigeahččat raportta ávžžuhusaid olláhuvvama. Sámi parlamentáralaš ráđđi ja diehttelas Suoma sámediggi bearráigeahččaba iežaska beales raportta ávžžuhusaid olláhuvvama.


SÁMI PARLAMENTÁRALAŠ RÁĐI JOĐIHEAPMI 

Suoma sámediggi lea doaibman measta guokte jagi SPR:a ságadoallisámediggin ja jođiheapmi sirdásii Norgga sámediggái loahppajagi dollojuvvon Girkonjárgga sámi parlamentarihkkáriid čoakkámis. SPR lea eanas fuolahan oktasaš ovddasteami riikkaidgaskasaš dásis. Suoma sámedikki jođihanáigodagas leat álggahan SPR:a hálddahusa ođasnuhttima ja davviriikkalaš sámi soahpamuša joatkkašiehtadallamiid. Šiehtadallamat davviriikkalaš sámi soahpamuša dohkkeheami várás lea ulbmit oažžut geahčái boahttevaš sámediggeáigodaga áigge. 

Buot SPR:a barggu lea váttásnuhttán ja váttásnuhttá dás duohkonai resursaváili. SPR:s ii maid leat iehčanas mearridanváldi eaige sámedikkit sáhte dálá dilis sirdit dehege delegeret bargguid Sámi parlamentáralaš ráđđái. Measta buot politihkalaš mearrádusat galget geavadis nannejuvvot iešguđiin sámedikkiin vai dat čatnet maid sámedikkiid barggu SPR:a ektui. Váttisvuohtan lea maid áššegieđahallanresurssaid váili. Suoma sámedikki vejolašvuođat oassálastit áhpasit SPR:a bargui hedjonit boahtte doaibmaáigodagas. SPR lágidii dán jagi loahpas Girkonjárggas sámi parlamentarihkkáriid dievasčoahkkima ja konfereanssa, mas dábálaš dievasčoakkánáššiid lassin fáddán ledje sámiid árbevirolaš diehtu, árktalaš ovttasbargu ja ovddit konfereanssaid julggaštusaid olláhuvvan. Girkonjárgga konfereanssa attii maid iežas julggaštusa.


ALIMUS HÁLDDAHUSRIEKTI

Vássán jagi eai dáhpáhuvvan dušše lihkostuvvamat. Guhkkelepmosii olli mearrádus, mii gullá sámi kulturiešstivremi ja sámi riektesajádahkii, lea alimus hálddahusrievtti mearrádus, man mielde dat merkii sámedikki válgalogahallamii njeallje olbmo sin dahkan váidalusaid dáhtu mielde. Sámediggi ii leat veadján maidege alimus hálddahusrievtti mearrádusaide. AHR gomihii dán jagi mearrádusaidisguin jagi 1999 addin ovdamearrádusa, mii guoskkai sámi meroštallama. Dalle AHR linnjii, ahte sápmelažžan galgá meroštallojuvvot olmmoš, geas lea oktavuohta sámegillii ja ahte olmmoš galgá dovdat iežas sápmelažžan. Dál jagi 2011 AHR lea linnjen, ahte subjektiivvalaš kriteara, iešidentifikašuvdna, ja oktage gáida fuolki vaikko 1600 - 1700-loguid vearrolappalaš-logahallamis lea doarvái meroštallat olbmo sápmelažžan.

Alimus hálddahusrievtti mearrádus uhkida sámi kulturiešstivrema ja sámegiela boahtteáiggi. Jos hálida sápmelažžan dasa lea doarvái ahte ilmmuha iežas sápmelažžan. Muhto dát ii báze sámedikkis dása. Mu oainnu mielde sámediggelága sápmelašmeroštallan ferte rievdaduvvot ja AHR:a mearrádusa galgá bastit hástit riikkasis arenain dego riikkaidgaskasaš dásisnai. Juos AHR:a mearrádusat bissot láhkavuoimmálažžan ja das šaddet dás duohko ovdadáhpáhusat, de sáhttá geavvat nu ahte sámediggi ii oainne šat viđa jagi geahčen dárbbu omd. sámegielaid ealáskahttinprográmmii dehe sápmelaččaid árbevirolaš dieđu suodjaleapmáige.

KOTUS

Boahtte jagi rájes boahtá vuoibmái ođđa láhka Ruovttueatnan gielaid dutkanguovddážis, man máŋggas dovdet Kotus-namain. Láhka sirdá sámegiela gáhttenbargguid Kotusis Oulu universitehttii. Sámediggi lei gáibidan bargguid sirdima sámediggái. 

Láhka lea stuora dáhpa parlamentáralaččat jođihuvvon sámi kulturiešstivrejupmái ja sámegiela gáhttema boahtteáigái. Giellagáhttejeddjiid virggit earáhuvvet dutki virgin ja lea hui eahpesihkar bastágo oahpahus- ja kulturministeriija iežas boađusstivrema mielde váikkuhit sámegiela gáhttema sajádahkii obanassiige. Sámediggi lea gáibidan giellagáhttejeddjiid virggiid sirdima sámegiela doaimmahahkii ja Kotusa sámegiela lávdegotti bargguid ovttastahttima sámi giellaráđi bargguide; giellaráđđi doaibmá juo dál áhpasit sámedikkis. Dát Kotus-láhka nannen riikkabeivviid olis ii mannan sámedikki dáhtu mielde.


VÁLGGAT

Sámedikki válggat dollojuvvoje čakčat. Sámedikkis dáhpáhuvai čielga buolvadatmolsašuddan nuorat bohte sisa eambbo go goassige ovdal, ja dat gal lei mu mielas buorre ovdáneapmi, muhto nissonolbmuid mearri sámedikkis unnui. Nissonolbmot ledje maid unnit evttohassan. Válggat doaimmahuvvoje boasta- ja urdnajienasteapmin. Lea čielggas, ahte boahtte sámediggeáigodagas válgaortnet galgá ođasnuhttojuvvot. Dušše boastajienasteapmi ii heive sámi ruovttuguovllus guhkes gaskkaid dihte. Dáláš válgaortnet ii leat vuoiggalaš ja dásseárvosaš suohkanguovddážiid olggobealde orruid dáfus. Jienasteapmi lea sáhttán gáibidit máŋggalot miillaid reisema lagamus bostii. Jienasteapmi ii oaččo buktit olu goluid jienasteddjiide. Ođđa sámediggi galgánai duođalaččat guorahallat álkidahttit jienasteami omd. nu ahte váldojuvvo atnui jienastanbiila, mii johtá miehtá sámi ruovttuguovllu giliid ja nubbi goansta livččii elektrovnnalaš jienasteami, neahttajienasteami, atnui váldin. Jienasteapmi lea dálá demokratiijas deháleamos riekti ja dat galgá dahkkot nu álkin go fal vejolaš.


BOAHTTEVAŠ HÁSTALUSAT

Stuorimus hástalus ja rievtti mielde čáhppes balva sámedikki lagaš boahtteáigge nalde lea riikkaidgaskasaš ekonomiijaroassu. Sámediggi galgá maid vuogáiduvvat hedjoneaddji ruhtadillái. Orru leame nu ahte sámediggi ii ceavzze almmá seastimiid haga aŋkke boahtte jagis. Boahtte sámediggi galgá measta vuosttaš mearrádussanis vuoruhišgoahtit sámedikki doaimma – gokko sestojuvvo ja gokko ii sáhte seastit. Mu iežan vuolggasadji lea, ahte politihkalaš barggus, sámi ealáhusaid beroštumiid goziheamis, mánáid ja nuoraid bálvalusain ja doaimmas eat sáhte seastit dehe digget. 
Boahttevaš doaibmaáigodaga hohpolaččamus ášši lea ovddemusat stáhtaráđi dohkkehan ráđđehusprográmma olláhuvvama ovddideapmi ja das earenoamážit ILO 169-soahpamuša ratifiseren, sámegiela ealáskahttinprográmma ja 8j-loahpparaportta olláhuhttin. Alimus hálddahusrievtti mearrádusa vuođul lea stuora dárbu dárkkistit sápmelačča meroštallama hohpolaččat ja sihkkut eret ng. vearrolappalaškriteara sámi meroštallamis. Jos dat ii dahkkojuvvo de boahtte válggain sáhttá juo geavvat nu ahte sápmelaččat leat unnitlohkun iežaset sámedikkis. 
Davviriikkalaš sámi soahpamuša joatkkašiehtadallamat leat maid dehálaččat. Sámi parlamentáralaš ráđi doaibma galgá ovddiduvvot dávistit davviriikkalaš sámi soahpamuša geatnegasvuođaide. Davviriikkalaš sámi soahpamuša dego maid ILO-soahpamuša ratifiseren gáibideaba ee. boazodoallolága rahpama ja sámi boazodoalu suoji buorideami.
Lagaš boahtteáiggi hástalussan lea nuortalaččaid kulturguovddáža oažžun Čeavetjávrái. Guovddáš lea dehálaš nuortalaččaid kultuvrra dáfus. Boahtte jagi, jos ruhtadeapmi sihkkarastojuvvo, álgá maid golmma riikka sámedikki ovttasbargofidnu sámi giellaovttasbarggu ođđasitorganiserema várás. Maiddái sámedikki iežas doaimma ja hálddahusa ovddideapmi ábasin, rahpaseabbon ja demokráhatlaččabun boahtá leat hástalus. Sámedikki iežas sámegielalaš dieđihandoaimma galgá bastit ovddidit. Boahttevaš sámediggeáigodaga áigge ođasnuhttojuvvojit guovddáš lágat, mat stivrejit eanageavahusa. Sámediggi galgá iežas beroštumiid goziheamis atnit ávvira das, ahte láhkaođastusain ja ovddidanfidnuin dorvvastuvvojit sápmelaččaid vuoigatvuođat ja maid sámi ealáhusaid sajádat dego ráđđehusprográmmii lea čállojuvvonnai.


Loahpas hálidan giitit vássán jagis sávvat buori ođđa jagi buot sápmelaččaide ja Yle Sámi radio guldaleddjiide!