#http://web.archive.org/web/20141012173601/http://klemetti.blogspot.fi/2010_01_03_archive.html

SUNNUNTAI 3. TAMMIKUUTA 2010

Vássán jagis, boahttevaš hástalusain
Hohpos jahki lea fas duohken. Stáhtaráđi jođánis láhkaválmmaštallanbarggu dihte jahki lea leamaš earenoamáš hohpolaš maid Sámediggái. Diimmá jahki lea gáibidan bargoáŋgirvuođa sámedikki bargiin, hohpolaš áššiid válmmaštallan lea gáibidan sis hui olu – giitosat bargiide fas sin bargobidjosis.

Ollislaččat diimmá jahki lea leamaš beahttašupmi. Lohpádusain fuolakeahttá sámiid riektesajádat ja kulturiešstivren ii leat ovddiduvvon iige Ilo-soahpamuša ratifiseremis lea leamaš ovdáneapmi ollenge. Stáhtaráđđi lea measta guokte jagi ságastallan sápmelaččaid riektesajádaga buorideamis ja Ilo-soahpamuša ratifiseremis, muhto dat lea ságastallan dušše siskkáldasat iige dat leat geahččan dárbbašlažžan váldit dáidda ságastallamiidda mielde sámedikki. Anán dán ášši hui morašlažžan, Suoma riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid vuostásažžan ja duššástuhttin. Dát proseassa ii atte buori gova stáhtaráđi doaibmannávccain, iige atte beare nanu luohttámuša dan bargui. 

Sámedikki doaimma ii goitge meroštala stáhtaráđi sealggahisvuohta – Sámediggi galgá ieš geahččalit ovddidit iežas kulturiešstivrejumi. Eaktodáhtolaš kulturiešstivrejumi ovddideapmi lea váttis sámedikki vuollegis resursadási dihte. Sámedikki barggu ruhtadeapmi lea mihá unnit go mii lea Norgga ja Ruoŧa sámedikkiid ruhtadeapmi, ovdamearkkadihte Suoma sámedikki bušeahtta (1,6 milj. euro) lea 3,7 % Norgga sámedikki bušeahtas. Norgga sámedikki bušeahtta dán jahkái lea 341 683 000 ruvnno dehege sulaid 43 milj. euro. 

Dilli lea hui buncár, sámedikki bargun lea dikšut sápmelaččaid vuođđolágas dáhkiduvvon kulturiešstivrema, muhto go min iežamet ruhtadeapmi lea bistteheapme, de šaddat omd. ánuhit mátkegoluid gokčama sierra eiseválddiin ja eat sáhte álggahit ovddidanfidnuid. Leat geahččalan geahpidit mátkegoluid stuorruma videoráđđádallamiiguin, muhto buot čoakkámiid eat sáhte dikšut videoráđđádallamiiguin. Sámedikki doaimma ruhtadeapmi ii leat sturron min ákkastallojuvvon evttohusain fuolakeahttá. Mii leat dahkan ee. evttohusa birasáššiid áššegieđahalli virggis njealji ministeriijai, muhto ministeriijain ii oro leame hállu iige dáhttu ruhtadit sámedikki birassektora vuođđudeami. Dákkár dilli orru leame hui eahpevuoiggalaš, daningo ruđalaš regresšuvnnas fuolakeahttá stáhtas gávdno ruhta eanandoalu sierralágán ovddidanprošeavttaide, imagokampanjaide ja eanandoalu buresbirgejumi doarjagiidda. Stáhtas gal gávdno ruhta, muhto jearaldat lea vuoruheamis. Sámedikki barggu dorvvasteapmi dárbahassii stuora ruhtademiin ii leat stáhtii dehálaš.

Muhtinlágán positiivvalaš garganeapmi lea goitge dáhpáhuvvan diibmá. Ruvkeláhkaevttohus, mii loahpaha mášengolleroggama Leammis lea manname unnánaččaid ovddos. Ruvkeláhkaevttohus váldá maid vuhtii sápmelaččaid vuoigatvuođaid, vaikko vel vuoigatvuođaid viidodat ja nanusvuohta lea hedjonan dán čavčča das, mas ságastallojuvvui sámediggelága 9. §:a ráđđádallamiin. Maiddái biodiversiteahttasoahpamuša artihkkala 8(j) olláhuhttin lea vuolgán johtui birasministeriija ásahan bargojoavkkus. Dán barggu váttisvuohtan lea dat, ahte bargojovkui oassálasti organisašuvnnat šaddet ieža máksit iežaset mátkegoluid eaige bargojovkui leat čujuhuvvon áššedovdiresurssat. Bargojoavkkus leat golbma sámedikki ovddasteaddji ja sámediggi lea maid atnán virgeolmmošresurssaid áššiid válmmaštallamis bargojovkui. In dieđe man guhkás min iežamet bušeahttadilli addá boahttevuođas dasa vejolašvuođa.

Dán jagi leanat eai leat šat doaimmas ja ođđa guovlohálddašeami virgelágádusat álggahit doaimmaset. Sámediggi lea árvvoštallan ášši válmmaštallama ja dan mot ođastus buktá eanangoddelihtuide stivrenválddi guovlohálddašeami virgálágádusaid badjel. Morašlaš ášši lea maid birasguovddážiid jávkan. Jagi mielde oaidnit buktágo ođastus láhkaevttohusas mielde seasttu, buriid bohtosiid ja beaktilvuođa guovlohálddahussii ja humakeahttáge oba bálvalusaid buvttadeamis riikkavuložiidda ja áššehasaide njuovžilit. Doaivvu mielde ođastusa váikkuhusat čuvvojuvvojit, ieš einnostan ođastusa buktit goluid aŋkke vuosttaš jagiid. 

Boahtte jagi oaidnit maid man guvlui Meahcceráđđehusa hálddašanmálle dolvojuvvo. Ruhtadoalloministeriija ásahan fidnu, man bargun lei dahkat evttohusaid stáhta fitnodatlágádusaid boahtteáiggis, lea loahpahuvvon jagi 2009 loahpas. Meahcceráđđehusa hálddašanmálle válmmaštallan sirdása eanan- ja meahccedoalloministeriija ja birasministeriija válmmaštallamii ja dalle maid ordnejuvvo sámedikki gullan áššis.

Suoma stáhta lea čatnasan olmmošvuoigatvuohtapolitihkalaš čielggadeamistis sámegiela ealáskahttinprográmma ráhkadeapmái. Jagi 2010 bušeahtas eai leat leamaš várrejuvvon resurssat ealáskahttinprográmma ráhkadeapmái. Sámediggi lea dahkan álgaga ealáskahttinprográmma álggaheami várás, muhto eat leat ožžon vástádusa iežamet álgagii. Dađi bahábut, dát lea hui dábálaš vuohki stáhtas. Sámediggelága § 9 miel ráđđádallangeatnegasvuohta lea gehččojuvvon devdojuvvot go sámedikkis lea bivdojuvvon cealkámuš ja das lea ráđđádallojuvvon. Sámedikki álgagiidda eai vástit, eatge oaččo measta juo spiehkastagaid haga vástádusaid dehe vástagiid min cealkámušaid ovdan buktin ášši beliide dehe fuomášepmosiidda.

Sámediggi ii leat mii beare cealkámuša addi, muhto vuođđolágain ásahuvvon orgána , mii atná ávvira sápmelaččaid álgoálbmotvuoigatvuođain. Sámi kulturiešstivren lea goitge stáđásnuvvan juo Suomas, vaikko ii leatge ovdánan vuoigatvuođaid ja resurssaid dáfus. Stáhtahálddahusas sápmelaččaid sajádagas eai oro diehtime beare viidát ja mu mielas orru, ahte sápmelaččat eai adno eakti vuogi mielde riggodahkan Supmii. Dát sáhttá boahtit Suoma historjjálaš noađis. Sápmelaččaid sajádaga gárgemeahttunvuohta ja almmolaš negatiivvalaš, roava čálašeapmi sápmelaččain sáhttá sorját eahpediđolašvuođas ja das, ahte Suopma ii leat eakti vuogi mielde guorahallan iežas mannanáiggis dan mot dat lea meannudan sápmelaččaiguin. Mannanáiggi meattáhusaid dovddasteamis ja maid dan dovddasteamis, ahte lea meannudan áššeheamit álgoálbmogiiguin, leat olu riikkaidgaskasaš ovdamearkkat Kanadas, Austrálias ja lagabus Norggas ja Ruoŧas. Ándagassii atnumis ja mannanáiggi boasttovuođaid dovddasteamis lea ráidnejeaddji váikkuhus ja miehtemielalaččamusat dat dagalii vejolažžan álgoálbmogiid vuoigatvuođaid buorideami rievttes vuolggačuoggáid guovllus ja ođđa álggu álgoálbmotpolitihkas. Muhto Suopmahan ii leat vel dása gárvvis.

Lean juovlaluomu áigge suokkardan olu sámi kulturiešstivrema gárgeheami. Oainnán hui dehálažžan nannet min rolla sámi kulturárbbi gáhttemis ja suodjaleamis. Muhtin oasi dáin bargguin sáhttit dikšut dáláš ruhtademiin, oassái galggalii ohcat sierraruhtadeami. Sámediggi galggalii šaddat doaimmalažžan sámegiel báikenamaid čoaggimis, furkkodeamis ja dieđu máhcaheamis álbmogii. Dálá áigge báikenamaid čoagginovddasvástádus lea Ruovttueatnan gielaid dutkanguovddážis, muhto diehtu lea muhtin muddui boarásnuvvan, dat ii dárkkistuvvon dálá áigge dáfus ja dat gávdno dušše bábergárttain. Muhtin barggánis sápmelaččat leat čoaggán sámegiel báikenamaid, muhto diehtu lea bieđgguid. Sámediggi galggalii váldit ovddasvástádusas báikenamaid sisdoalli kultuvrralaš dieđu furkkodeamis ja oažžumis sápmelaččaid atnui.

Dán jagi sámediggi galggalii gárgehit iežas prográmmabargama. Livččii hui dehálaš ráhkadit sámediggái giellapolitihkalaš prográmma earenoamážit dan dihte go stáhtaráđđi lea čatnasan sámegiela ealáskahttinprográmma ovddideapmái. Golmma riikka sámedikkit ožžot ovttasbargoorgánas bakte doaivvu mielde giđđa dohkkehuvvot dálkkádatpolitihkalaš prográmma ja dat addá buori vuođu maiddái Suoma sámedikki bargui.

Sávan iežan blogga lohkkiide hui buori ođđa jagi!

Vuottesjávrres 3.1.2010

Juvvá Lemet