#http://web.archive.org/web/20141013062229/http://klemetti.blogspot.fi/2010_10_03_archive.html

SUNNUNTAI 3. LOKAKUUTA 2010

Lutu-doaibmaplánas
Mannan vahkku golihii Anár guovllos. Disdaga sámedikki ja Meahcceráđđehusa ovttasbargoorgána, Meahcceráđđehuslága 4 §:a guoskadeami válmmaštalli bargojoavku, čoahkkanii čavčča vuosttaš čoakkámii. Čoakkámis gieđahallojuvvoje earenoamážit áššit, mat laktáse biodiversiteahttasoahpamuša olláhuhttimii Meahcceráđđehusa dáfus, Meahcceráđđehuslága boađusstivrema vuollásaš áššit ja luondduriggodatplánaid ja dikšun- ja geavahanplánaid válmmaštallamat sámiid ruovttuguovllus. Sámediggi evttohii, ahte maiddái Meahcceráđđehusa ovttaveardásašvuohtaplána áiggedássái rievdadeapmi galggalii álggahuvvot boahtte jagi ovttaveardásšvuohtalága ođastusa mielde. Čoakkámis lei hui buorre vuoigŋa.

Disdaga sámedikki ráđđehus čoahkkanii vel telefunčoakkámii gieđahallat ovddit čoakkámis gieđahalakeahttá báhcán áššiid sámedikki dievasčoakkáma várás. Čuovvovaš sámedikki čoakkán lea 7 sámediggelahtu gáibádus doallat čoakkáma ja gáibádusa mielde jearaldatvuloš čoakkán galgá árvvoštallat sámedikki stivrra ja ságadoalli earuheami ja stivrra doaimma. Sámediggelága mielde 7 sámediggelahtu sáhttet gáibidit sámedikki čoakkáma čoahkkái bovdema. 7 sámediggelahtu gáibádus ovddiduvvui juo giđđat, muhto gáibádusa sulalaš ja gehppes sisdoallu dagahii vuđolaš smiehtadeami muđuidge badjelmeare barggahuvvon sámedikki hálddahussii ja stivrii, daningo gáibádusas ii ovdanbuktojuvvon mihkkege ákkaid manin stivra ja ságadoalli galggale earuhuvvot ja mot stivrra doaibma galggalii árvvoštallojuvvot. Suopma lea liikká riektestáhta, eaige virggálaš orgánat sáhte earuhuvvot almmá ákka haga, mii vuođđuduvvá láhkii. Dievasčoakkán, gos ášši lea ovdan, dollojuvvo juohke dáhpáhusas golggotmánu 11. beaivve ja dárbbu mielde čoakkán jotkojuvvo maŋit beaivve. Čoakkámii fertii várret várás nubbi beavvinai reservii, vai geargat gieđahallat buot áššiid. Sámedikki dievasčoakkámis leat áššelisttus máŋgga ovddit dievasčoakkámis sirdojuvvon áššit, mat eai juogaman sivas leat ovdal háhppehuvvon gieđahallojuvvot ja áššit eai goit sáhte meariheamit sirdojuvvot.

Sámedikki dievasčoakkán čoahkkana várra vel okte dán čoakkáma maŋŋel ovdal juovllaid ja dalle doaivvu mielde sáhttit doallat historjjálaš čoakkáma ja válljet vuosttaš geardde ovddasteddjiid sámedikki nuoraidráđđái.

Duorastaga lei sámedikki ja sámi ruovttuguovllu bálgesiid boazoisiđiid dán čavčča vuosttaš ovttasbargočoakkán. Čoakkámii lei bovdejuvvon Lutu-doaibmaplána áššedovdibargojoavkku ságadoalli Pekka Salminen ja dan duoddarat-vuollebargojoavkku ságadoalli Yrjö Norokorpi. Doaibmaplána ulbmil lea čatnat sierra doaibmiid buoridit uhkivuloš luonddutiippaid dili ja bidjat ministeriijaide ovddasvástádusa uhkivuloš luonddutiippaid dili buorideami várás. Doaibmaplána gárvána loahppačavčča ja dat dolvojuvvo biodiversiteahttabargojoavkku dohkkeheami várás. Loahpa loahpas oppalaš ovddasvástádus plána ovddos doalvumis lea birasministeriijas.

Sámediggi lea oassálastán doaibmaplána válmmaštallamii nu ahte lea addán cealkámušaid ja nuppe dáfus 8(j)-bargojoavkku barggu bakte ja sámedikki evttohusat leat váldojuvvon vuhtii duođaid bures doaibmaplánas. Plánas gieđahallojuvvo gokčevaččat sámi boazodoallu ja dát lea maid bohciidahttán vuostálastima. Eanan- ja meahccedoalloministeriija lea evttohan sihkkojuvvot eret evttohusaid sámi boazodoalu doarjjavuogádaga ovddideami várás ja boazodoallolága rievdadeamis. Meahcceráđđáhusa vuovdedoalloovttadat lea gávnnahan cealkámušastis, ahte eallit báhcán bohccuid meari galgá geahpidit ja boazodoalu doaibmaneavttuid ii oaččo gieđahallat Lutu-doaibmaplánas. Sámi ruovttuguovllu balgesiid boazoisiđat ságastalle eallasit doaibmaplánas ja adde nisttiid doaibmaplána válmmaštallama várás. Čoakkán attii ovttamielalaš ja nanu doarjaga doaibmaplána dohkkeheapmái ja sávaldaga, ahte eanan- ja meahccedoalloministeriija ja Meahcceráđđehusa vuovdedoalloovttadaga evttohusat eai váldojuvvo vuhtii Lutu-doaibmaplánas.
Čoakkámis ságastallojuvvui dieđusge maiddái boargojoavkku barggus, mii čielggada stuorimus lobálaš boazomeriid, vaikko dal bargojoavku ii leat velge nammaduvvon. Soabaimet, ahte sámediggi ja sámiid ruovttuguovllu bálgesat barget hui lávga ovttasbarggu áššis ja lonohallat dieđuid áššis. Čoakkán gávnnahii, ahte sámedikki ja boazoisiđiid ovttasbargu lea hui dehálaš ovttasbargovuohki ja ahte ovttasbargu buoriduvvo dálážis earenoamážit dieđuid lonohallamis. Ságastalaimet maid eará áigeguovdilis boazodoalloáššiin, mat lea manname sierra bálgesiin. Čuovvovaš ovttasbargočoakkán dollojuvvo vel dán jagi bealde ja dan áigi heivehuvvo dasa mot stuorimus lobálaš boazomeriid čielggadeaddji bargu ovdána.

Ilmasto.org-siidduin (sámás: dálkkádat.org) gávdno muđuid mu čálus dálkkádatrievdamiid váikkuhusain sámi kultuvrii. Dá olis áššis beroštuvvan olbmuide liŋka mu sáhkavurrui: http://www.ilmasto.org/puheenvuorot/vuoden_2010_puheenvuorot/heinakuu_2010.htm

Vássán vahku lea mannan sámedikki cealkámušaid dohkkeheamis ja bearjadaga lei bd-vuollebargojoavkku artihkal 8(j)-bargojoavkku čoakkán Avvilis. Áššelisttus lei ee. Lutu-doaibmaplána, Akwé-Ko rávvagat ja soahpan das, mii oassebeliid čállá mange oasi bargojoavkku loahpparaporttas. Sámediggi lea bargan dán vahku mielde birasministeriija dáhtu mielde evttohusa sámiid suvdilis gárganeami prográmma ođasteami várás. Birasministeriija ulbmilin lea álggahit boahtte jagi maiddái álbmotlaš suvdilis gárganeami strategiija ođasteami. Evttohus gávdno álgagat-siidduin. Sámediggi attii maid cealkámušaid dálonguovlopolitihkalaš prinsihppamearrádusas, Nuorta-Sámi luondduriggodatplána beivemis ja Ohcejoga gieldda Panoraama-vázzinbálgás.

Boahtte vahku eai leat bargomátkkit, mii iešalddes lea oalle hárvenaš ášši. Beasannai vuojulduvvat boahtte čoakkámiid válmmaštallamii, sámi parlamentáralaš ráđi stivrra čoakkánmearrádusaid olláhuhttimii ja eará rutiinabargguide.

Vuottesjávrres 3.10.2010

Juvvá Lemet