#http://web.archive.org/web/20141008144832/http://klemetti.blogspot.fi/2011_01_30_archive.html

LAUANTAI 5. HELMIKUUTA 2011

Buori sámi álbmotbeaivve buohkaide!
Buori ja ilolaš sámi álbmotbeaivve buohkaide mu blogga lohkkiide! Lea šállošahtti go dán jagi sámediggi ii bastán lágidit sámi álbmotbeaivve ávvomeanuid. Ulbmilin lei ordnet álbmotbeaivve ávvomeanuid ovttas Ruoŧa sámedikkiin, muhto áigedávval, olmmošnávccat ja ruđalaš dilli este dan dán vuoru. Dákkár dilli lea dieđusge ahkit, daningo sámediggi galggalii jahkásaččat ávvudit sámi álbmotbeaivve ovttas sápmelaččaiguin. Mun sávan, ahte boahtte válgaáigodagas sámi álbmotbeaivve doaluin šaddá jeavddalaš árbevierru.

Jur ovdalaš sámi álbmotbeaivve oaččuimet dehálaš ođđasiid. Jagi 2012 rájes stuđeantačállosiin sáhttá čállit nuortalašgiela eatnigiellan. Dán rádjái sámegiela lea sáhttán čállit eatnigiellan dušše davvisáme- ja anárašgielas. Viimmatge sámegielat leat dásseárvosaš sajádagas stuđeantačállosiin. Dás lea goit vel guhkes mátki dásseárvosašvuhtii suoma- ja ruoŧagielain. Dálá áigge sámegiela eatnigielageahččaleapmi lea esseageahččaleapmi, suoma- ja ruoŧagiela eatnigielageahččaleamis geahččaleapmi lea sihke essea- ja deavsttaipmirdangeahččaleapmi. Guhkes áigge ulbmilin lea, ahte stuđeantačállosiid sáhttá čállit ollislaččat sámegillii. Dát lea goitge buorre álgu ja doaivvu mielde doalvu dasa, ahte boahtteáigge sápmelaččat sáhttet čađahit gielladutkosiid maid anáraš- ja nuortalašgillii.

Mannan vahkuid lea olu dáhpáhuvvan. Sámediggi lea addán cealkámuša Gilbbesjávrre gárgehanfidnus, gč. (www.samediggi.fi/lausunnot). Boahtte gaskavahkko lea fidnu stivrenjoavkku čoakkán, mas mearriduvvo fidnu joatkkadoaimmain. Suohkan hálida dohkkehit plána addojuvvot Eanodaga suohkana mearridanorgánaidda, muhto sámediggi gáibida joatkkaáiggi, daningo fidnu váikkuhusaid árvvoštallamat, guovddáševttohusat ja lágaid ásahan rájit mannet ruossalassii plánas. Doaivvu mielde fidnui boahtá lassiáigi.

Álgojagi sámediggi ja Meahcceráđđehus čoahkkaneigga suokkardit, mot meahcceráđđehuslága 4. §:a galgá heivehit. Ságastalaimet maid das, mot galgá heivehuvvot biodiversiteahtasoahpamuša artihkal 8(j), mii geatnegahttá stáhtaid suodjalit álgoálbmogiid árbevirolaš dieđu luonddu birra. Meahcceráđđehuslága 4. §:a heiveheapmi lea válmmaštallojuvvon maiddái ovddit sámedikkiid válgabajiid áigge. Dál leat beassan konkrehtalaš evttohusaid dássái. Barguhan gal dieđusge joatkahuvvá dás duohkonai. Okta konkrehtalaš doaibmabijuin lea biodiversiteahttasoahpamuša Akwé: Kon rávvagiid geahččaleapmi Bátneduoddara meahcceguovllu dikšun- ja geavahanplána ođasteamis. Sámediggi ja Meahcceráđđehus leaba vuođđudan bargojoavkku, masa gullet guovllu bálgesiid boazoisiđat ja sámedikki nammadan ovddasteaddjit. Bargojoavkku bargun lea válmmaštallat dikšun- ja geavahanplána Akwé: Kon rávvagiid mielde. Barggu ságadoallin lea sámedikki ealáhus- ja vuoigatvuohtalávdegotti várreságadoalli Hánno Heaika, Heikki Paltto. Bargojoavku doalai vuosttaš čoakkáma mannan gaskavahkko (2.2) ja bukten dilálašvuhtii sámedikki dearvvahusa, muđuid in oassálastte bargojoavkku bargui. Bátneduoddara meahcceguovllu dikšun- ja geavahanplána galgá gárvánit jagi 2011 loahpas dehe jagi 2012 álggus. Mu doallan sárdni gávdno čujuhusas (www.samediggi.fi/puheet). Dat lea suoma- ja davvisámegillii.

Akwé: Kon rávvagiid jorgalus suomagillii gávdno čujuhusas: (www.samediggi.fi/art8j). Suomas Akwé: Kon rávvagat leat sámi ruovttuguovllus eaktodáhtolaš rávvagat fidnuid, plánaid ja lávvema kultur-, biras- ja sosiálalaš váikkuhusaid árvvoštallamiidda, mat váikkuhit sámi kultuvrii, sámi ealáhusaide ja kulturárbái. Rávvagiid ulbmil lea dorvvastit luonddu máŋggalágánvuođa seailuma sihke álgoálbmotkultuvrra luonddugori ja árbevirolaš dieđu seailuma.

Akwé: Kon rávvagiid olláhuhttima lassin sámediggi lea šiehttan Meahcceráđđehusain mot sámi duoji doaibmavejolašvuođat sáhttet dorvvastuvvot. Meahcceráđđehus addá áššis fargga rávvaga. Luonddusuodjalanguovlluid olggobealde sáhttá váldit sámi duoji ávdnasiid nuvttá ja almmá ilmmuhusa haga unna mearážiid ja unna spehkastagažiigguin. Sámediggi ja Meahcceráđđehus dieđiheaba Sámi Duodji-searvvi dán mearrádusas. Dát lea almmatge unna lávkkáš, muhto dehálaš. Sámi duoji dorvvasteapmi lea earenoamáš dehálaš ja dorvvasteami dássi šaddá unna bihtážiin. Sámediggi lea ođđajagimánu ságastallan Sámi Duoji stivrrain viidáseappot mot sámi duoji dárbbut sáhttet dorvvastuvvot ja sámediggi válmmaštallá ášši ovttas servviin ja veahádatáittardeddjiin giđa mielde.

Sámediggi válmmaštallá bárrásiin cealkámuša Anárjávrre oasseoppalašlávas. Sávan, ahte dat olbmot, geat ledje sámedikki ordnen álbmotčoakkámis čakčat 2010, ja earátge áššis beroštuvvan olbmot bijale sámediggái oainnuideaset Anárjávrre oasseoppalašláva ođđaseamos veršuvnnas, vai sáhttit váldit vuhtii guovllu sápmelaččaid dárbbuid cealkámušasteamet. Oainnuid sáhttá doaimmahit munnje anonymalaččat dehe namain blogga bakte dehe telefuvnna bakte ja rávdnjeboasttain. Čálalaš oainnuid sáhttá doaimmahit maid sámedikki doaimmahahkii Anárii dehe Ohcejohkii min láhkaolbmui.

Boahtte vahku vuolggán Helssegii. Doalan ovdasága Kultuvra ja suvdilis gárganeapmi –semináras gaskavahkko. Duorastaga oassálasttán árktalaš ráđđádallangotti jagi vuosttaš čoakkámii.

Ahttohallan Vuottesjávrres, sámi álbmotbeaivedearvvuođaiguin,


Juvvá Lemet